Kolvín je jednou ze vsí, které padly v letech 1952 – 1953 za oběť rozšiřování a uzavírání vojenského výcvikového prostoru Brdy. Dosti bezohledně provedeným vysídlením se uzavřela přinejmenším šestisetletá historie tohoto sídla na jihozápadním úbočí vrchu Palcíře. Dnes jsou svažité louky a křoviny na místě bývalého Kolvína zčásti cílovou plochou pěchotní a protitankové střelnice, ale zbytku sklepů, podezdívek a dalších pozůstatků po působení lidských rukou zaniklou ves stále připomínají a přesně lokalizují celou řadu stavení.

Komentáře (3) | Přidat jako oblíbený (43) | Citujte tento článek na svých webovkách

Na jistém webu zabývajícím se Brdy jsem kdysi četl povzdechnutí, že je málo známo o hřbetu, který odděluje na severu vlastní Brdy od mohutného valu Radče. Protože zde žiji a trochu mám zmiňovanou oblast prochozenou, pokusím se ji čtenáři poodhalit.

Jde o území ohraničené na východě silnicí z Mýta přes Cheznovice do Strašic, na západě končí výrazným a místními pověstmi opředeným Žďárem. Na jihu se od Brd vymezuje zprvu širokou plání, jež se za Strašicemi zužuje v údolí, jímž pokračuje zmíněná silnice do Dobříva a Rokycan. Severní hranici tvoří prakticky dálnice E-5 v úseku Mýto – Rokycany. Výška zdejších vrcholů se pohybuje vesměs pod 650m. Výjimkou je nejvyšší, nad Strašicemi se nacházející vrchol s místním názvem Bambule, který ji nepatrně překračuje.

Komentáře (4) | Přidat jako oblíbený (47) | Citujte tento článek na svých webovkách

   Vydáme-li se do nejvyšší středočeské vrchoviny, nevyhneme se svými kroky cestám a pěšinám, které, ať si to uvědomujeme nebo ne, jsou nám společnicemi asi nejčastějšími. Proto bychom se na ně mohli podívat ve světle jejich historie, dalších souvislostí a ukázat si na nich zajímavá místa.

Komentáře (3) | Přidat jako oblíbený (67) | Citujte tento článek na svých webovkách

   O historii Záběhlé, nebo spíše tedy Záběhlých, se lze dočíst z různých zdrojů poměrně hodně. Proto se zde zaměřím na minulost obce očima rodáků. Budu tedy čerpat téměř výhradně a záměrně z "Kroniky života obce Přední a Zadní Záběhlé" (dále jen "kronika"). Tento soubor vzpomínek od mnoha místních rodáků vzešel z jejich prvního srazu v r. 1985...

Komentáře (3) | Přidat jako oblíbený (93) | Citujte tento článek na svých webovkách

   Když jsem zvažoval sepsat něco o jižních Brdech, uvažoval jsem původně o dvou článcích věnovaných jednak trochu opomíjenému vrchu, a pak chráněným územím. Ale místa jsou to tak spolu spjatá, že je nelze tak jednoduše oddělit. Nejen na monitoru počítače a v reálné přírodě, ale i v našich srdcích.

Komentáře (1) | Přidat jako oblíbený (137) | Citujte tento článek na svých webovkách

Vrch Třemšín dominuje se svou výškou 827 m n.m. nejen tříkilometrovému hřebeni, jehož jižní konec tvoří, ale i stejnojmennému přírodnímu parku a celé jižní části Brd. Zajímavého toho lze v okolí nalézt více než dost. Zmíněný hřbet táhnoucí se od Třemšína k Hengstu zahrnuje dvě historická sídla, přírodní rezervaci, lesní kapli a nespočet přírodních krás a výhledů do krajiny po obou stranách – jak směrem k Rožmitálu, tak i do údolí Smoliveckého potoka, resp. Lomnice, jak je tento tok někde označován.

Komentáře (1) | Přidat jako oblíbený (138) | Citujte tento článek na svých webovkách

Vrch Ždár je nejenom jedním z kopců, které obklopují rokycanskou kotlinu, ale také dominantou přírodního parku Trhoň, přestože se svou výškou 629 m n.m. není zdaleka nejvyšší kótou, kterou zde najdeme. Příčina této jedinečnosti tkví v tom, že zejména okolí samotného vrcholu má svůj „genius loci“, který působí, jak dokládají na místě němí svědkové lidské přítomnosti, již více než dva a půl tisíciletí.

Komentáře (1) | Přidat jako oblíbený (190) | Citujte tento článek na svých webovkách

   Zcela jistě už jste na svých cestách nejvyšší středočeskou vrchovinou narazili na pozůstatky osídlení neznámého původu a osudu. Lidé se už od dávných dob pohybovali ve zdánlivě "neprostupných" končinách a zakládali hradiště (Plešivec, Žďár, Kokšín, Zavírka?, Hradiště?) na vyvýšených místech. Skrze okolní údolí vedly stezky. V pozdějších dobách lidé začali mýtit les, zakládat pole, osady, vesnice. Snad nejstarší historicky zmiňovanou vsí jsou Rpety u Hořovic. Rychle následovaly další, asi nejrychlejší osidlovací tempo vykazovalo pak 14. století. Zakládaly se hrady (Valdek, Dršťka – Ronšperk – u Skořic, Třemšín, Chlukov na Lipovsku, Liškův hrad u Mítova, Homberk u Příkosic, Vimberk u Melmatěje), tvrze (Drahlín, Mrtník, Obecnice, Podluhy, Vysoká, Rožmitál, Ostrý u Felbabky, Vranovická Hůrka u Vranovic, Jince, Poříčí, Hořehledy, Strašice, Stará Hora – Na Purku – u Číčova) a kláštery (Svatá Dobrotivá, Teslín). Vznikaly zámky, přišly další vlny osídlování spojené s kolonizací a také s rozvojem železářství. Začaly se objevovat osamocené hájovny, myslivny, strážní boudy, sklárny, hutě, hamry, lovecké boudy. V posledním století pak vlivem jiného způsobu využití krajiny přišla éra vojenských staveb a zároveň doba likvidace nebo alespoň chátrání podstatné části "civilních" staveb z dob předchozích.  

Komentáře (8) | Přidat jako oblíbený (184) | Citujte tento článek na svých webovkách

Tento článek, který vznikl díky nápadu a aktivitě Stanislava "Stana" Čechury, má být zatím seznamem studánek, studní a pramenů na území Brd. Vzhledem k  tomu, že se jedná o vrchovinu nad jiné bohatou na vodní prameny, nepůjde asi nikdy o seznam uzavřený. Navíc, studánky se v průběhu času nejen rodí a zanikají, ale také zlepšují a zhoršují....

Komentáře (1) | Přidat jako oblíbený (197) | Citujte tento článek na svých webovkách