Na úvod je nutno poznamenat, že kromě mezníků pocházejících z dob dávno minulých (16.-19. stol.), kterými se zde budeme hlouběji zabývat, se můžeme daleko snáze setkat s kamennými mezníky osazovanými později. Bylo to například ve dvacátých a třicátých letech 20. století nebo v období těsně po druhé světové válce. Liší se od svých předchůdců vyšší kvalitou opracování, velikostí (jsou menší) a dalšími parametry. V současné době asi neuniknou pozornosti plastové mezníky, nejčastěji červené nebo žluté. Jedná se také o bodový znak vymezující hranici mezi pozemky. Materiál, kvalita a vizáž hraničních znaků jsou obrazem doby.

   Na území dnešního Vojenského výcvikového prostoru Brdy Jince a v jeho okolí se v minulosti rozkládalo několik významných panství. Při srovnání jejich rozlohy s ostatními to ve své době byla většinou panství obřích rozměrů. Protože se mi podařilo podstatnou část hranic těchto velkých panství ve VVP během několika let postupně projít, rád bych se podělil o některé poznatky.

Napište první komentář | Přidat jako oblíbený (66) | Citujte tento článek na svých webovkách

Strohost článku na „našich“ stránkách o brdských věžích a zejména o věžích geodetkách mě vyburcovala postupně k tomuhle článku, který nemá být, a ani v žádném případě není vyčerpávající prací na tohle téma.

Protože jsem tento obor studoval, cítím se za všechny nejpovolanější napsat něco o tom, nač lze občas při toulkách po „našem“ lese narazit. Ať už jsou to měřické věže zděné, kovové, dřevěné v různé fázi rozpadu či rozkladu, od dob vyměřování dosud respektované lesní průseky nebo staré měřické body, po kterých mnohdy nevědomky šlapeme v Brdech. Myslím, že stojí za to o nich něco zjistit.

Komentáře (5) | Přidat jako oblíbený (50) | Citujte tento článek na svých webovkách