|
Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, intenzivní honbu za přírodním bohatstvím, období romantické turistiky, aby pak bylo jeho nitro i přes protesty využito k výcviku vojsk, čímž byly jejich hvozdy zakonzervovány do dnešních dnů.
Uhlíři a láterníci v průběhu posledních staletí změnili podobu brdského lesa, kromě nedostupných výjimek smrkově "zmonokulturněl", snadno podlehne kalamitám a škůdcům. O tuto továrnu na dřevo se už dlouho starají pracovníci LČR a VLS, kterým v době automobilové a internetové turistiky vděčíme za modravé horizonty za sklem aut a na obrazovkách monitorů. Historické stopy se pro relativní civilizační nedotčenost brdské vrchoviny dochovaly v podobě, která v ucelené formě nemá jinde obdoby. Přidáme-li fakt, že jde o nejrozlehlejší pustý a málo přeměněný kraj v samém srdci Čech, nalezneme jedinečný fenomén. |
Úpadkem trempingu a klasické turistiky na Hřebenech a na jižních Brdech a zpřístupňováním středních Brd v krajině přestává být
ticho a liduprázdno. Doby brdské pustoty, krajiny neznámé a země nikoho jsou pryč. V současné prázdnotě, celistvosti,
lesnatosti, čistotě a rozlehlosti je jejich jediná a největší hodnota. Toto může do budoucna zajistit pouze další existence stávajících přírodních parků a vojenského prostoru třeba s "prvorepublikovým" režimem.
Budu rád, když tyto stránky k tomuto uvědomění své čtenáře navedou. |
Na pozadí článků vznikajících jednak na platformě tehdy ojedinělých stránek brdy.unas.cz kolem r. 2005 a pak kolem r. 2009 na této doméně se budu snažit přiblížit krajinu rozumnýma očima, podívat se na ni z více úhlů pohledu a sdělit návštěvníkům tohoto webu, že Brdy rozhodně nejsou místem, kde by měl vzniknout zlatý důl, ať už je to myšleno obrazně nebo doslovně, natož aby byly Brdy na prodej. Snahy o komerční turistický průmysl se značkou CHKO deklarovanou jako záštitu ochrany Brd mne přiměly tento web počátkem jara 2013 trochu pozměnit. Dalším posláním těchto stránek nebude pouze přiblížení nádherného kraje, ale i zamyšlení se nad tím, jak se s okrajovým koutem středních Čech hospodaří, jak se o něm smýšlí a co se na něj chystá. Vězte, že také rád chodím do lesa, ale jeho osud mi není lhostejný - zvlášť, pokud by se jeho jedinečnost měla vytratit nerozumným rozhodnutím a lidskou sobeckostí. (rp) |