Po každé lidské činnosti zůstávají ještě dlouhá léta větší či menší stopy. Málokdy se stane, že by nebylo možno v určité éře nebo lokalitě poodhalit alespoň trochu roušku tajemství. Je samozřejmé, že velmi záleží na tom, do jak hluboké historie se ponoříme. Tentokrát zabrousíme do historie jenom nedávno minulé. Budeme sledovat pozůstatky, které doprovázejí každé větší shromáždění lidí na malém prostoru, ať už za účelem trvalého bydlení nebo pro ubytování přechodné - vodovody a kanalizace.

Komentáře (9) | Přidat jako oblíbený (78) | Citujte tento článek na svých webovkách

Vrch Bílá skála v Brdech je charakteristický soustředěním několika poměrně kontrastních biotopů na nevelkém území. Holé a suché temeno předvrcholu 713 m s náznakem vřesoviště přechází rychle v kamenitý les svažující se k hornímu toku Litavky na straně severní a v podmáčené smrčiny při bývalé střelnici „Rafanda“ na jihovýchodě.

Na jihovýchodním úbočí kóty 713 (která sice není samotnou Bílou skálou, ale je jejím jménem jako jeden z konců krátkého společného hřebínku často nazývána) se nachází zajímavý zemní zářez. Jeho srovnané dno je jako stvořené pro trasu úzkorozchodné kolejové dráhy, a četné nálezy kolejových hřebů a dalšího materiálu tento předpoklad snadno potvrdily.

Komentáře (13) | Přidat jako oblíbený (84) | Citujte tento článek na svých webovkách

U malé obce Nevid, nacházející se zhruba čtyři kilometry od Mirošova, najdeme nepatrné zbytky čehosi, co na první pohled příliš nepřipomíná vojenské zařízení. Pár desítek metrů západně od okraje obce překonává polní cesta v nadmořské výšce okolo 510 m nenápadné bezejmenné návrší. Plynulosti orby na zdejších pozemcích překáží kromě vodárny pocházející z moderní doby také plevelem a křovinami zarůstající dvacetimetrový kruh, s malou cihlovou stavbičkou uprostřed.

Komentáře (1) | Přidat jako oblíbený (146) | Citujte tento článek na svých webovkách

V roce 1941 byla v prostoru střelnice Brdy, nesoucí toho času jméno Truppenübungsplatz Kammwald, zahájena výstavba impozantního radiolokačního zařízení, představujícího ve své době vrchol technologických možností na poli vysokofrekvenční elektroniky.

Komentáře (25) | Přidat jako oblíbený (191) | Citujte tento článek na svých webovkách

Když jsem přemýšlel, jakým tématem bych se nově zabýval, napadla mne letadla v Brdech. A protože v roce 2003 došlo nad Brdy k letecké katastrofě, rozhodl jsem se napsat o spadlých letadlech. Na Internetu jsem si vyhledal podklady k posledním třem nehodám, lákalo mne však i období druhé světové války a těsně po ní. Vždyť v té době bylo severně od cílové plochy Jordán postaveno Němci letiště. A je-li letiště, musí tam být i letadla a bylo by podivné, kdyby se o tom nic nevědělo.

Komentáře (14) | Přidat jako oblíbený (198) | Citujte tento článek na svých webovkách

... aneb Klondajk podruhé a přesněji ! Před několika roky jsem spolu s hrstkou lidí podnikl výpravu na tajemný a různými pověstmi opředený „Klondajk“. S odstupem času jsem zjistil, že naše společné pojednání o této raketové základně se setkalo u návštěvníků stránek http://brdy.unas.cz/ s velkým zájmem. Byl jsem si vědom toho, že mnoho informací jsem musel odvodit pouze z toho, co jsem viděl a že pravda může být jiná. Což se v některých případech potvrdilo.

Komentáře (8) | Přidat jako oblíbený (193) | Citujte tento článek na svých webovkách

Zhruba rok po uvedení prvních informací na téma Klondajk jsme v roce 2003 zveřejnili svědectví člověka, který během své vojenské služby v roce 1984 - 1985 poznal toto místo z jeho patrně nejdrsnější stránky, když jako voják základní služby, absolvent, strávil uprostřed lesů 11 měsíců života při jeho výstavbě. Nyní přinášíme svědectví jiného člověka, který na Klondajku působil rovněž jako voják základní služby, ale o pět let později. Mráz studené války sice v té době začal již pomalu polevovat, ale na stožeckém hřebeni to patrně ještě příliš znát nebylo. Naopak, možná právě v těchto časech se zdálo, že veliký obr prožívá svá nejlepší léta a navíc jej čeká skvostná budoucnost. Iniciační technologické problémy byly již odstraněny, mouchy vychytány, dětské nemoci vyléčeny. Sloužit na Klondajku v roli řadového vojáka základní služby proto muselo být výsadou a ctí. Nebo tomu byo jinak...?

Komentáře (13) | Přidat jako oblíbený (230) | Citujte tento článek na svých webovkách

Tento článek je svědectvím člověka, který poznal Klondajk z jeho patrně nejdrsnější stránky. Jako voják základní služby, absolvent, strávil uprostřed lesů v letech 1984 a 1985 při jeho budování 11 měsíců života. Díky jeho svědectví se nyní můžeme vypravit do historie téměř dvě desítky let vzdálené a pochopit, proč největší raketová základna PVOS na uzemí našeho státu obdržela právě tuto symbolickou přezdívku. Autor informací si z osobních důvodů nepřeje být jmenován, což samozřejmě respektujeme a ponecháme jej v anonymitě.

Komentáře (27) | Přidat jako oblíbený (217) | Citujte tento článek na svých webovkách

„Klondajk definitivně končí!“ Tak tuto zprávu jsem zaslechl poprvé na jaře roku 2001 a zpočátku jsem ji příliš pozornosti nevěnoval, protože se mi prostě nezdála příliš pravděpodobná. Ano, již několik let bylo zřejmé, že osud největší raketové základny protivzdušné obrany státu je nahnutý, ale že by definitivní konec, to se mi moc nezdálo. Například již někdy v polovině 90. let, tuším, že to mohlo být na přelomu roku 1994 a 1995, možná ale i o rok později, jsem ve novinách četl jakýsi tip na běžkový výlet po hřebenovce z Cukráku na Plešivec. V článku se tehdy o Klondajku hovořilo jako o „zrušené raketové základně“ a pokud si dobře vzpomínám, v mapce trasy, která byla u článku uvedena, byla poloha Klondajku naznačena piktogramem přelomené rakety. Když jsem se ale poté na místo vypravil, abych si „zbytky zrušené základny“ pěkně prohlédl, setkal jsem se s vojenským zařízením, které se jevilo být v plném provozu. Pak bylo možné tu a tam slýchat různé hlášky mezi brdomily, ale vždy bez záruky a jasnějších důkazů.

Napište první komentář | Přidat jako oblíbený (202) | Citujte tento článek na svých webovkách