Napsal Roman Poustka
|
Sobota, 05 listopad 2022 |
Pozůstatky po původním osídlení na Brdech jako zbytky zdí, sklepů, schodišť, studní, dřevěných a kamenných sloupků oplocení, starých cest nebo i jen pravidelných srovnaných ploch jsem si jako brdofil už dávno probádal. Ale jak už bývá pravidlem, je vhodné se na tato místa vrátit znovu a podívat se z jiného úhlu. Třeba zvednout hlavu. Ani vzdáleně nejsem pomolog, ani úspěšný pěstitel ovocných stromů. Zajímavé tvary korun kdysi obyvateli obcí a samot vysazených stromů a historie, kterou ovocnany představují, mne přiměly zabývat se jabloněmi, hrušněmi, švestkami, třešněmi ponechaných už dlouhá desetiletí svému osudu o kousek hlouběji. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Pondělí, 10 květen 2021 |
Trocha volného času, chuť spolykat stovky zajímavých kilometrů, touha navštívit staré známé a objevit dosud neobjevené stromové velikány a poznat nové souvislosti mne vedla k tomu, že jsem se do toho zase po letech během února až dubna 2021, lidově řečeno, obul. Navštívil jsem v době, kdy ještě nebylo olistění, více než 300 velkých exemplářů (všechny zde uváděné údaje, pokud není uvedeno díky pozdějším aktualizacím jinak, se vztahují k roku 2021). Starší článek týkající se majestátních stromů na Brdech z roku 2008 tímto tedy zastaral. Chcete-li se tedy se mnou podrobně vydat za temnými stíny širokých jehličnanů a za rozložitými košatými korunami listnáčů, máte možnost. Jenom malé upozornění: zájmové území u mne v tomhle případě představovalo širší okolí Brd včetně blízkých obcí, od Hvožďan po Hostomice a od Dobříva po Bohutín. Protože se nepovažuji za znalce Hřebenů, vymluvím se na to, že Brdy pro mne končí, co se velkých stromů týče, na Velké Babě, protože tam sídlí Fabián. Ale - východním směrem, tedy ku Praze, se stejně občas vydávám, takže budou přibývat jedinci i z Hřebenů. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Úterý, 23 červen 2020 |
Květiny, kytky, někdo by řekl tráva, jiný rostliny. Svým výskytem, vzrůstem a hojností nám sdělují informace o svém stanovišti, o jeho geologii, podnebí, expozici, nadmořské výšce, srážkách. Vypráví nám ale i příběh o lidské činnosti v okolí, mnohdy o mnoho set let zpátky. Jindy jsou to přežívající svědci tisíce let starého přírodního prostředí, které v naší době tak rychle ustupuje. Vydejme se do brdských lesů a v nich ukrytých luk, hlavně do jihozápadnější bohatší oblasti, a pokusme se skrze rostliny rozluštit i to, co nám svou přítomností vzkazují. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Sobota, 18 leden 2020 |
V době, kdy se
všeobecně očekávalo zničení Brd ze strany masového komerčního turismu, přišla
pro lesy pohroma z úplně jiné strany. Po drobných záchvěvech lesních kalamit
větrných a mniškových se spojením několika negativních faktorů objevila na
Brdech po dlouhých letech nová broučková doba - doba kůrovce. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Pátek, 02 prosinec 2016 |
K sepsání článku a vůbec k vyšší aktivitě "zlatým" směrem mne přivedl web České geologické služby, kde se během roku 2014 objevil "schválený prognózní zdroj" zlatonosné rudy Malý Tok. Uvědomujíc si nedávnou brdskou zlatou anabázi jsem se rozhodl prozkoumat problematiku zlata ze všech úhlů pohledu, neboť například výsledky ze zde následně vypsaného průzkumu budou známy až za mnoho let. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Úterý, 03 červen 2014 |
Voda je pro les jako krev pro člověka. Protože se v posledních letech hodně hovoří o změnách v koloběhu vody, chtěl bych se tímto článkem zamyslet nad organismem, kterým je les, a zejména nad jeho vodním režimem. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Středa, 28 květen 2008 |
Ať už se pohybujeme na kole, na lyžích nebo pěšky, vždycky kromě živé a neživé relativně statické přírody kolem nás pozorujeme i dynamicky se vyvíjející počasí, které dokáže velmi pozitivně nebo negativně ovlivnit náš estetický zážitek, případně i zdraví. Pojďme se teď nechat chvilku omámit naší fantazií, projděme se po lesích a přečkejme s nimi všechny projevy a zvláštnosti brdského mikroklimatu. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Středa, 09 duben 2008 |
"Naše" vrchovina vznikla kupodivu díky tomu, že je někdejším dnem prvohorního kambrického moře odolnějším než jeho okolí. Kdo ví, třeba se po dalším vrásnění (které tu nebylo už od karbonu) dočkáme, že budou Brdy nejvyšším evropským pohořím. Pojďme si tedy o tom "našem dně" trochu popovídat. |
|
Napsal Martin Adámek
|
Středa, 02 duben 2008 |
Byly doby, kdy tetřev hlušec byl u nás běžným volně žijícím ptákem. Řada zeměpisných a místních názvů po celých Čechách ostatně jeho kdysi hojný výskyt zřetelně dokládá. Možná proto je mezi širokou veřejností rozšířeno povědomí, že na Brdech, v okolí jejich nejvyššího vrcholu jménem Tok, se to tetřevy přímo hemží. Není to tak docela pravda…
|
|
|