Napsal Roman Poustka
|
Úterý, 23 červen 2020 |
Květiny, kytky, někdo by řekl tráva, jiný rostliny. Svým výskytem, vzrůstem a hojností nám sdělují informace o svém stanovišti, o jeho geologii, podnebí, expozici, nadmořské výšce, srážkách. Vypráví nám ale i příběh o lidské činnosti v okolí, mnohdy o mnoho set let zpátky. Jindy jsou to přežívající svědci tisíce let starého přírodního prostředí, které v naší době tak rychle ustupuje. Vydejme se do brdských lesů a v nich ukrytých luk, hlavně do jihozápadnější bohatší oblasti, a pokusme se skrze rostliny rozluštit i to, co nám svou přítomností vzkazují. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Sobota, 18 leden 2020 |
V době, kdy se
všeobecně očekávalo zničení Brd ze strany masového komerčního turismu, přišla
pro lesy pohroma z úplně jiné strany. Po drobných záchvěvech lesních kalamit
větrných a mniškových se spojením několika negativních faktorů objevila na
Brdech po dlouhých letech nová broučková doba - doba kůrovce. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Pátek, 02 prosinec 2016 |
K sepsání článku a vůbec k vyšší aktivitě "zlatým" směrem mne přivedl web České geologické služby, kde se během roku 2014 objevil "schválený prognózní zdroj" zlatonosné rudy Malý Tok. Uvědomujíc si nedávnou brdskou zlatou anabázi jsem se rozhodl prozkoumat problematiku zlata ze všech úhlů pohledu, neboť například výsledky ze zde následně vypsaného průzkumu budou známy až za mnoho let. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Úterý, 03 červen 2014 |
Voda je pro les jako krev pro člověka. Protože se v posledních letech hodně hovoří o změnách v koloběhu vody, chtěl bych se tímto článkem zamyslet nad organismem, kterým je les, a zejména nad jeho vodním režimem. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Středa, 28 květen 2008 |
Ať už se pohybujeme na kole, na lyžích nebo pěšky, vždycky kromě živé a neživé relativně statické přírody kolem nás pozorujeme i dynamicky se vyvíjející počasí, které dokáže velmi pozitivně nebo negativně ovlivnit náš estetický zážitek, případně i zdraví. Pojďme se teď nechat chvilku omámit naší fantazií, projděme se po lesích a přečkejme s nimi všechny projevy a zvláštnosti brdského mikroklimatu. |
|
Napsal Roman Poustka
|
Středa, 09 duben 2008 |
"Naše" vrchovina vznikla kupodivu díky tomu, že je někdejším dnem prvohorního kambrického moře odolnějším než jeho okolí. Kdo ví, třeba se po dalším vrásnění (které tu nebylo už od karbonu) dočkáme, že budou Brdy nejvyšším evropským pohořím. Pojďme si tedy o tom "našem dně" trochu popovídat. |
|
Napsal Martin Adámek
|
Středa, 02 duben 2008 |
Byly doby, kdy tetřev hlušec byl u nás běžným volně žijícím ptákem. Řada zeměpisných a místních názvů po celých Čechách ostatně jeho kdysi hojný výskyt zřetelně dokládá. Možná proto je mezi širokou veřejností rozšířeno povědomí, že na Brdech, v okolí jejich nejvyššího vrcholu jménem Tok, se to tetřevy přímo hemží. Není to tak docela pravda…
|
|
Napsal Roman Poustka
|
Neděle, 23 březen 2008 |
Strom - ocitni se, člověče, náhle na jednom místě a zakořeň tu na dlouhá desetiletí nebo staletí. Neuhneš před nepřízní počasí ani před zvůlí lidí. Chránit tě mohou jenom jiní jedinci kolem, když máš štěstí. A když ho máš ještě víc, lidé na tebe nějak pozapomenou a stane se z tebe postupem času pamětník. A pak i člověk se ti začne klanět a jediné, s čím zápasíš, je tvé zdraví. Pláčeš štěstím. Churavíš, pomalu ale jistě chřadneš a umíráš. A stojící nebo ležící torzo tě pak ještě dlouho připomíná.
Projděme se nyní na první pohled ryze monokulturním lesem "naší" vrchoviny. Zjistíme, že se tu a tam dá přece jen objevit "poslední mohykán" nebo dokonce celý starý les. Obmýtní doba brdského lesa sahá nejvýše ke sto rokům, i vlivem nadmořské výšky. Ale je dobře, že lze narazit i na hospodářsky tolerované výjimky.
|
|
Napsal Oldřich Jindřich
|
Neděle, 09 březen 2008 |
V Brdech, které jsou nejvyšší pahorkatinou ve středních Čechách, se nejvíce houbaří v období růstu hřibovitých hub. Je to od června do října, s výjimkou přestávek, kdy tyto houby nerostou. |
|
|