Strom - ocitni se, člověče, náhle na jednom místě a zakořeň tu na dlouhá desetiletí nebo staletí. Neuhneš před nepřízní počasí ani před zvůlí lidí. Chránit tě mohou jenom jiní jedinci kolem, když máš štěstí. A když ho máš ještě víc, lidé na tebe nějak pozapomenou a stane se z tebe postupem času pamětník. A pak i člověk se ti začne klanět a jediné, s čím zápasíš, je tvé zdraví. Pláčeš štěstím. Churavíš, pomalu ale jistě chřadneš a umíráš. A stojící nebo ležící torzo tě pak ještě dlouho připomíná.

   Projděme se nyní na první pohled ryze monokulturním lesem "naší" vrchoviny. Zjistíme, že se tu a tam dá přece jen objevit "poslední mohykán" nebo dokonce celý starý les. Obmýtní doba brdského lesa sahá nejvýše ke sto rokům, i  vlivem nadmořské výšky. Ale je dobře, že lze narazit i na hospodářsky tolerované výjimky.

 V roce 2021 vyšel na brdy.org další stejně orientovaný článek. Tento se tak stává spíše historickým.

V Brdech, které jsou nejvyšší pahorkatinou ve středních Čechách, se nejvíce houbaří v období růstu hřibovitých hub. Je to od června do října, s výjimkou přestávek, kdy tyto houby nerostou.