Automatický překlad


Hlavní stránka arrow Příroda arrow O ovocných stromech
O ovocných stromech | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Sobota, 05 listopad 2022
Active Image

 Pozůstatky po původním osídlení na Brdech jako zbytky zdí, sklepů, schodišť, studní, dřevěných a kamenných sloupků oplocení, starých cest nebo i jen pravidelných srovnaných ploch jsem si jako brdofil už dávno probádal. Ale jak už bývá pravidlem, je vhodné se na tato místa vrátit znovu a podívat se z jiného úhlu. Třeba zvednout hlavu.
   Ani vzdáleně nejsem pomolog, ani úspěšný pěstitel ovocných stromů. Zajímavé tvary korun kdysi obyvateli obcí a samot vysazených stromů a historie, kterou ovocnany představují, mne přiměly zabývat se jabloněmi, hrušněmi, švestkami, třešněmi ponechaných už dlouhá desetiletí svému osudu o kousek hlouběji.

Active Image

   Původně jsem si myslel, že podzim a zima let 2020-21 zvolená pro průzkum starých ovocných stromů není vhodná. Postupně jsem však zjišťoval, že zároveň pro zachycení tvaru koruny, pro objektivnější ohodnocení vitality stromu, pro určení jeho druhu (rozumějte např. rozdíl mezi jabloní a třešní) a vlastně i pro nalezení ovocnanu jako takového není příhodnější roční doba.

   Hned potom, co jsem si osvojil zimní podobu vrb, hlohů, trnek, olší, javorů a kaštanů, prošel mnoha keři šípků a zmáčel si několikrát boty, jsem začal objevovat i pod vzrostlými smrky (Padrť) či borovicemi (Hrachoviště) skomírající nebo jako mohutné solitéry (Přední Záběhlá) prosperující rozmanité živé připomínky stálé lidské přítomnosti v bývalých obcích, hájovnách a myslivnách. Kdyby mi někdo ještě nedávno řekl, že je na Brdech téměř 300 starých ovocných stromů, asi bych mu nevěřil.

   Nacházel jsem i torza, vykotlané kmeny (Hrachoviště), polámané velké větve, celé koruny (Padrť) nebo i vývraty (Přední Záběhlá). Plodící ovocnany a velmi chutné plody mi prozrazovala zvěř podle udusané trávy (Zadní Záběhlá) nebo i bláta (Přední Záběhlá). Zvěř mne svými stezkami vodila k dalším takovým stromům. Při jejich mapování jsem přece jen nacházel nové dosud mně neznámé pozůstatky nebo jsem byl překvapen rozsahem a množstvím staveb, i když už po nich mnoho nezbylo. Stromy jsem nacházel v alejích, po skupinkách v místech bývalého osídlení (často dokonce po stejno-druhových skupinkách, např. na Zadní Záběhlé), ale i v podobě sadů (Přední Záběhlá) nebo ovocných zahrad (Kolvín, Hrachoviště).

 

Active Image

   Byl jsem překvapen, jak vitální jsou ostatní stromy, které byly schopné ovocnany ukrýt, i pomalu rostoucí duby (Hrachoviště). Naopak třešně byly schopné dlouho a do velké výšky vzdorovat v boji o světlo (Přední Záběhlá). Našel jsem jabloně ukryté v keřích pámelníku (Padrť, Přední Záběhlá), třešeň v dokonalém obklíčení trnek (Hrachoviště) a skoro až symbiotické prorůstání třešně a javoru (Zadní Záběhlá). Po dlouhých sedmdesáti, ale spíše po daleko více letech, je možné na drtivé většině stromů pozorovat, jak se vyvíjely bez zásahu člověka.

   Někdo by namítl, co je na starých ovocných stromech tak zajímavého, vždyť už moc neplodí, jsou většinou v ubohém stavu. Ale je to jen zdání. Není pravda, že staré odrůdy (cca před r. 1950) jsou překonané nebo neživotaschopné, naopak - jsou odolnější a není třeba je chemicky ošetřovat. Jabloně a hrušně se mohou dožít údajně až 300 let. A jak jsem zjistil na vlastní jazyk, listopadová a prosincová jablka mohou být i velmi chutná.

   Míst, jakými jsou třeba právě vystěhované obce a samoty, kde by rostly dosud prakticky nerušeně staré ovocné stromy, ubývá. Kromě vojenských prostorů a některých příhraničních lokalit sousedících s někdejším kapitalistickým světem můžeme ve větší míře na staleté ovocnany narazit v původně německých oblastech tam, kde se po odsunu Němců nepovedla vlna přídělových plánů v 50. letech (vlivem polohy obce, kvůli zdrojům obživy apod.). Například v severočeské bývalé obci Vitín lze dodnes česat krásná jablka.

   Některé lokality původních sadů nebo obcí se staly genofondovými plochami starých odrůd. Je jim věnována odpovídající péče a řada cenných původních odrůd

Active Image

je tak alespoň dočasně zachráněna. Nahlédnutím lze na internetu zaznamenat poměrně velké množství počinů v této oblasti v rámci celé ČR, krajů nebo jen konkrétních míst. Po cíleném průzkumu brdských ovocných stromů se trochu divím, že něco takového dosud na Brdech nevzniklo.

   Při svých průzkumech jsem nenašel prakticky žádné stopy po nedávných pěstebních zásazích. Snad jen na Přední Záběhlé v lokalitě ovocného sadu u rybníčku bych si troufl odhadovat, že byl sad nejspíš nějakou dobu dále udržován. Našel jsem i tvary korun a hlavních větví, o nichž se domnívám, že byly takto tvarované nejpozději v 50. letech (Kolvín).

   Kdyby snad někdo chtěl v současné době sbírat na Brdech ovoce nebo odebírat roub, mohu ho ubezpečit, že jablek nebo hrušek nebudou metráky a vhodné výhonky bude velmi těžko hledat. Stromy jsou za dlouhá desetiletí v jakémsi umělém spánku, často je pokrývá lišejník a nové dřevo jde velmi špatně vystopovat.

   Strom by se musel z takového umělého spánku velmi citlivě probudit, což bych raději nechal na odbornících. Když mu totiž vyřežete okolní stínící stromy (javory, duby, břízy, olše, smrky, borovice, modříny), bude mít tolik světla, že se může zbláznit a plodit tak, že si vahou ovoce rozláme celou svou korunu. Když mu navíc odstraníte polámané a nemocné větve, ještě více ho prosvětlíte, provzdušníte a zpřístupníte, takže mu budete muset další relativně zdravé větve zakracovat nebo ho zbavovat na jaře květů, aby přežil.

   Uhlídat po další léta takový probuzený strom, když by nebyl u vás na zahradě, ale byl by daleko od civilizace, tak, abyste mu nezkrátili jeho vetchý život, nemusí být snadné.

   A tak přenecháme profesionálům případnou péči o záchranu nebo i obnovu ovocných sadů a alejí na vrchovině a raději se půjdeme podívat na některá zajímavá místa. Budeme-li mít štěstí, zakousneme si i nějaké chutné ovoce.

Active Image
Active Image

 

V lesích

   Kromě ovocných stromů zasazených člověkem se přímo v lesích můžeme setkat i s třešní ptačí, která se šíří samovolně. Často využívá volných ploch, proluk, průseků a cest, aby se ve skrytu okolního porostu trpělivě pnula do výšky pro sluneční paprsky.
   Asi nejznámější je třešeň v úpatí vrchu Klobouček s obvodem 237 cm (údaje VLS říkají 216 cm), pravděpodobně největší exemplář tohoto druhu na Brdech. Další třešně jsou rozšířené velmi nepravidelně, nejvíc jsem jich nalezl na jižním prudkém svahu spadajícímu k Bradavě severně od Kokšína, jsou ale i kolem Okrouhlíku (707 m) a jinde.

Active Image
Active Image
Active Image

Na bývalých samotách

Chynská

Nikdy bych netušil, že na Chynské bylo tolik ovocných stromů. Snad by se dal i z jejich počtu odvodit význam konkrétního lidského sídla. Na Chynské jsem napočítal 14 stromů, převažují třešně. Některé ovocnany jsou již významně přerůstány smrky.

 Skelná Huť nad Lázem

Na Skelné Huti jsem napočítal 10 stromů. Pod bývalou samotou na spodním okraji louky je vysazena velká skupina mladších ovocnanů. Některé stromy jsou v oplocené oboře. Zajímavým exemplářem je u silnice od Lázu vykotlaná jabloň s obvodem 256 cm.

 Roviny

I u takto vysoko položené samotě Na Rovinách (780 m n.m.) jsem našel 7 ovocných stromů, které přežily osud hájovny i stodoly.

 Krejčovka

Kolem Krejčovky jsem napočítal uvnitř oplocení 6 ovocných stromů, převažují švestky. Pravděpodobně nejsou tak staré jako stromy u jiných samot.

Active Image
Active Image
Active ImageActive Image

 Bor

Na takto nehostinných vysoko (kolem 760 m n.m.) položených loukách dosud přežívá 6 ovocných stromů, převažují hrušně. Na jednom ze stromů je i cedulka připomínající zaniklou samotu.

 Klobouček

Na severovýchodním úpatí vrchu Klobouček v blízkosti rozvalin bývalé samoty bojují s lesním prostředím již jen 2 hrušně. O významné třešni ptačí pojednávám blíže v další části článku.

 Tři Trubky

Na opuštěné louce blízko Třítrubeckého potoka, jehož údolím stéká k severu chladný vzduch z nejvyšších brdských vrchů, přežívají do dnešních dnů jen 2 stromy, smrky přerůstaná hrušeň v jižní části louky a lišejníky (včetně provazovky) okupovaná soliterní jabloň ve střední nižší části louky.

 Hořovická Baština

Na severně ukloněné zarůstající loučce zvané též Česalovna se zákeřnou studnou, do níž není radno spadnout, jsem našel jen 2 hrušně.

Další jednotlivé třešně, jabloně, švestky můžeme najít u okrajů souvislých lesních porostů kolem současných obcí, v zarůstajících ovocných sadech nad obcemi, v pozůstatcích ovocných alejí a podobně.

V bývalých obcích

 Padrť

Active Image
Active Image
Active Image
Active Image
Active Image
Active Image

Na Padrti jsem našel ještě 12 ovocných stromů. Nejvíce jsou zastoupeny hrušně a jabloně. Několik stromů ještě plodí, další stromy jsou přerůstané smrky a javory.

Active Image
Active Image
Active Image Active Image
Active Image Active Image
Active Image Active Image

 Kolvín

Na Kolvíně jsem našel 40 ovocných stromů. Významný podíl mají třešně, ale jsou zastoupeny i jabloně, švestky a hrušně. Docela významná část stromů ještě plodí. Centrální část obce je již značně zarostlá, výskyt ovocnanů se tak koncentruje spíše do vzdálenějších bývalých zahrad nebo k cestám kolem bývalé obce.

 Hrachoviště

Na Hrachovišti a v jeho širokém okolí jsem našel nečekaných 83 ovocných stromů. Významný podíl tvoří třešně včetně stromu, na němž je turistický rozcestník. Nezanedbatelná část stromů plodí. Některé stromy jsou přerůstané borovicemi, modříny, duby a buky.

 Přední Záběhlá

Na Přední Záběhlé jsem napočítal 91 ovocných stromů. Našly by se i dosud stojící torza. Největší zastoupení mají třešně. Stromy najdeme jednak v místě někdejší obce, kolem křižovatek, ale i v aleji javorů klenů, a pak významné množství stromů je v sadu u rybníčku. Některé stromy jsou přerůstané duby nebo javory. Lze najít i dobře plodící exempláře.

 Zadní Záběhlá

Na Zadní Záběhlé jsem napočítal 47 ovocných stromů. Také tady bychom našli uschlá torza. Největší zastoupení mají hrušně. A i zde se lesní zvěř ráda přikrmuje na několika dobře plodících stromech.

Až někdy půjdete květnovým jarem nebo listopadovou mlhou, zvedněte hlavu a všimněte si kvetoucích staletých ovocných stromů nebo mechy a lišejníky pokrytých k nebi trčících větry bičovaných svědků někdejšího osídlení. Ubývají.

Zobrazení: 474

Komentáře (0)

RSS feed komentářů

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2023 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů