Náhodné obrázky


Pavel Wunsch
Hráz Hořejšího Padrťského rybníka
Počet zobrazení:3389

Flying Rhino 2010
Flying Rhino 2010
Počet zobrazení:3128

Brdské studánky
studna na návsi v Zadní Záběhlé
Počet zobrazení:3960
Hlavní stránka arrow Historie
Historie
O železném dolování | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Středa, 06 květen 2020

Brdský kraj byl ve středověku železářskou velmocí. Vysoká pec nebo zkujňovací hamr byl v téměř každé podbrdské vsi nebo městečku. Hutě spotřebovávaly neskutečné množství místních surovin. Vedle dřevěného uhlí a přísad to byla místní železná ruda.

 
O uhelném dolování | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Neděle, 22 březen 2020

Mezi Záborčím a Dubinou v údolí Skořického (Račího) potoka a jeho pravostranného přítoku nedaleko Skořic je dosud drobné ložisko černého uhlí, které se dobývalo na přelomu 19. a 20. století současně s útlumem a ještě i po zastavení vrcholné těžby v Mirošově.

 

 
Střípky ze zaječovské historie | Tisk |  E-mail
Napsal Zdeněk Kastner   
Pátek, 28 prosinec 2018

aneb PSALI O ZAJEČOVU (doslovný přepis - získáno z webu: http://www.digitalniknihovna.cz)

 


 
Zaječovští četníci 1919-1948 | Tisk |  E-mail
Napsal Zdeněk Kastner   
Sobota, 07 leden 2017

Ve Státním okresním archivu v Berouně je pod číslem fondu NAD 1571 uložen památník Velitelství četnické stanice ve Svaté Dobrotivé č. 42. Tento, zdůrazňuji veřejně přístupný dokument, spíše pamětní knihu nebo chcete-li kroniku, mi bylo umožněno s laskavým povolením ředitele SoA Beroun pana Mgr. Topinky shlédnout, ofotit a publikovat. Při sepisování mi pomohli i bratři Josef a Pavel Švandrlíkové, za což jim díky.

Předkládám proto doslovný přepis Památníku s vědomím, že někteří občané Zaječova zde objeví jména svých příbuzných z doby 1919 až 1948, i když vesměs nežijících.

Active Image
 
 
Benediktinské proboštství v Baštíně | Tisk |  E-mail
Napsal Pavel Wunsch   
Sobota, 23 duben 2011

Na jednom z malých západních přítoků Hořejšího padrťského rybníka, který nese na obzvlášť podrobných mapách jméno Zlatý, se nacházejí výrazné zbytky středověkého osídlení. Terénní relikty přibližně 50m dlouhé kamenné stavby, které areálu dominují, vybočují jasně z obvyklého rámce, typického pro zaniklé středověké vsi či dvorce. Kamenné základy jsou troskami gotického jednolodního kostela Sv. Jana Křtitele, který spolu s okolním příslušenstvím tvořil malý filiální klášter benediktinské řehole, zvaný v Baštíně, nebo po novějším způsobu, na Teslíně.

 
O starých řemeslech | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Pondělí, 31 květen 2010

 

   Tato stať nemá být úplným a vyčerpávajícím pojednáním o starých řemeslech, které se pod Brdy do nedávných časů pěstovaly, ale spíš takovým vážným zamyšlením nad prací našich předků. Ať už jde o lesní řemesla nebo o práce prováděné pod střechou, všechny po sobě zanechaly menší či větší stopy.

 
Partyzáni v Brdech | Tisk |  E-mail
Napsal Stanislav Čechura   
Pondělí, 09 listopad 2009

Partyzáni v Brdech


  Každý častější návštěvník Brd se při svých toulkách občas setká se známkami někdejší partyzánské činnosti, i když ovšem ponejvíce asi díky později vybudovaným památníkům a pomníčkům. Objevit se však dají i ruiny původních zemljanek a zásobovacích úkrytů. V "nejlepším" stavu jsou pochopitelně zemljanky udržované z propagačně - pietních důvodů v období reálného socialismu. Ostatní pak lze vytušit spíše jen z terénních "otisků". Též v brdské literatuře a dalších zdrojích jsou časté zmínky o poměrně rozsáhlém partyzánském hnutí v Brdech a blízkém okolí. Není to samozřejmě nic překvapujícího, vždyť zdejší členitý a vesměs zalesněný terén musel být pro guerillu téměř ideální.

  Jelikož je v celých Brdech (Brdech globálně) více lokalit, kde je partyzánská činnost tak či onak patrná, chtěl bych se zde jaksi postupně, nebo prostě "na pokračování", těmto místům podrobněji věnovat. A to jak po stránce současného stavu, tak související historie. Je ovšem zřejmé, že mnohé události budou  spolu navzájem prolínat.

 Tak tedy, začněme třeba od jihu...

 
O sklářích | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Úterý, 15 září 2009

   Asi každému, komu leží osud brdských lesů na srdci, vrtá hlavou, jak mohlo dojít k takové degradaci původních porostů. Jedním z důvodů dnešního neutěšeného stavu byla kromě železáren i existence lesních skláren. Ty se vyskytovaly od 16. století zejména v jižních Brdech.

 
Active Image
 
Struhy - díl druhý | Tisk |  E-mail
Napsal Pavel Wunsch   
Pondělí, 14 září 2009

Jestliže minulý díl pojednání o Struhách nesl pečeť do jisté míry turistickou, tento bude mít spíše podobu příměstsky - vodohospodářskou a archivní. Zaměříme se totiž na vodní systém tzv. „Dolních struh“ a také na archiválie, které se týkají vodního hospodářství celého polymetalického revíru.

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 Následující > Konec >>

Výsledky 1 - 9 z 22
© 2020 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů