Automatický překlad


Náhodné obrázky


Brdské dámy
Měřická věž na Studeném vrchu
Počet zobrazení:5792

Brdská setkání II
pod Kočkou
Počet zobrazení:5493

Jiří Vlček
skála na Kloboučku
Počet zobrazení:5050
Hlavní stránka arrow Historie
Historie
Struhy | Tisk |  E-mail
Napsal Pavel Wunsch   
Úterý, 24 červen 2008

Kolem každého historického důlního revíru většího rozsahu nacházíme soustavu vodních staveb, nebo jejích pozůstatků. Voda byla pro důlní činnost na jednu stranu nebezpečným nepřítelem, v řadě případů však zároveň vítaným zdrojem hnací síly. Zatímco její první role zůstala během vývoje poměrně neměnná, voda jako zdroj energie byla postupně nahrazena výkonnějšími a zejména kompaktnějšími způsoby pohonu. Vodní systém příbramského báňského revíru, tak jak vznikl v 18. a na začátku 19. století, patří mezi mimořádné dílo svého druhu jednak svým rozsahem (přes 90 km stok a několik rybníků), jednak také rozmanitostí využití. Vodní síla zde byla využita mimo jiné právě pro boj s tímtéž nežádoucím živlem v podzemí.

 
Plešivecká dráha | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Neděle, 08 červen 2008

Jednoho dne jsem se líně probíral starou monografií Hořovicka a Berounska a náhle mne upoutala stará černobílá fotografie pocházející z doby kolem roku 1930. Na fotografii byly dvě rovnoběžně vedoucí koleje a důlní vozík. Když jsem se ponořil hlouběji do drobného textu, zjistil jsem, že tyto koleje sloužily k dopravě rozdrceného a vytříděného lomového kamene v lomu na Plešivci. Tak tedy máme v Brdech další koleje!

 
Gangloffův náhon | Tisk |  E-mail
Napsal Michal Toms   
Úterý, 15 duben 2008

Při zdánlivě nudné, asfaltové cestě z Nepomuku k Padrťským rybníkům si oko návštěvníka jistě všimne nápadně umělého vodního toku. Jedná se o historickou vodní stavbu, jejíž účelem bylo v době své stavby zamezit odtoku vod z Rožmitálského  panství do Zbirožského. Voda byla tehdy v dobách "železné horečky" velmi potřebným artiklem a tehdejší hutě a hamry na podbrdsku jí potřebovaly obrovské množství.

 
Brdská turistika 30. let 20. století | Tisk |  E-mail
Napsal Josef Švandrlík   
Neděle, 23 březen 2008

Následující článek je nahlédnutím do jedné z historických publikací populárního charakteru, kterých byla svého času o Brdech napsána celá řada. Jedná se o článek z turistické publikace. Mj. zjistíme, že v roce 1935 byly Brdy protkány hustou sítí značených (!) a udržovaných turistických cest. Z přiložené mapky se pak i pro dnešní potřebu můžeme dozvědět např. údaje o vzdálenostech mezi jednotlivými vyznačenými místy.

Josef Švandrlík, Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
 
 
O podbrdských chalupách | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Neděle, 23 březen 2008
Active Image

Při výpravách do centrálních Brd jsem si všiml nezanedbatelného množství staveb připomínajících stav podbrdské vesnice na konci 18. století.

Dále uváděné informace čerpají kromě jiného z průzkumu 55 obcí a jejich částí okolo VVP Brdy uskutečněného v červenci 2001. Nalezl jsem krom jiného také celkem 110 roubenek neomítnutých a 777 omítnutých. Všímal jsem si tehdy hlavně posledních dosud existujících roubených chalup, stodol a špýcharů nebo jejich dnešního mnohdy značně pozměněného stavu. Nešlo a nejde o přesný popis architektury, ale spíše bych chtěl (ve světle nově budovaných dřevostaveb) nějak uceleněji ukázat na poslední dosud přežívající klasická venkovská stavení podbrdského typu, na jejich četnost a umístění.

 
Jordánka | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Sobota, 22 březen 2008
Active Image

Určitě jen málokdo z vás, kdo jste četli vyprávění o úzkorozchodné železnici spojující obce Kolvín a Padrť s Mirošovem, tuší, že by mohla být v Brdech ještě jedna, sic rozsahem o dost menší, ale o to malebnější a čistší, lesní dráha.

Přepravní artikl je v naší vrchovině až moc zřejmý - jde opět o svoz dřeva. Pokud byste si snad mysleli, že půjde o nějakou mladší trať, která mohla sloužit za minulého režimu například k nějakému efektivnějšímu odvozu kmenů z intenzivní těžby, byli byste na omylu. Stav lesních porostů nejen v Brdech se za totality spíše zlepšil. Úzkorozchodná trať, o níž bych vám chtěl vyprávět, existovala již v době před druhou světovou válkou pod cílovou plochou Jordán.

 

 
Kolvínka | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Čtvrtek, 20 březen 2008
 Active Image

Zde je článek o jedné málem zapomenuté brdské železnici. Poprvé jsem ji "objevil" u Padrťského potoka v roce 1994, ale až v roce 1996 jsem si uvědomil, oč se jedná (hráz protrženého rybníka se přece nebude svažovat k potoku). Od té doby jsem po mnoha etapách výzkumu dal vzniknout tomuto článku. Existence současných i historických leteckých snímků, detektor kovů (byť skoro dětská hračka) a trocha vyšetřeného času mně stále dávají popud k dalším průzkumným výpravám. Každá sice přinese nějakou odpověď na dosavadní nejasnosti, ale také pravidelně nejméně dvě takové další nejasnosti vyvstávají. Tak se postupně posouvám někam - snad stále k věrnějšímu obrazu toho, jak to asi v západních Brdech za války vypadalo.

 
Železný kraj | Tisk |  E-mail
Napsal Zdeněk Kastner   
Pondělí, 17 březen 2008
Když mě ve čtvrtek 23. srpna 2001 vzal Jindřich Švamberk k rybníku Heřman, podívat se na zbytky železniční trati, nevěřil jsem. Vždyť nejbližší železnice vede z Hořovic, na nádraží to je asi 11 km. Ale zbytky železničního náspu jsou dobře viditelné, jsou zde i prohlubně po pražcích s roztečí 80 cm, náspy pro odbočování vlaků, můstky přes odvodňovací kanály apod. Tak jsem tedy uvěřil a v hlavě mi začalo vrtat, kdo to byl ten pán , který zde tzv. Strousbergovu železnici postavil a proč. Nechci proto psát o dolech na železnou rudu v Zaječově a jeho okolí, i když povídání o Klášterské huti, Jedové hoře, Jindřišské a Gustavově (od r. 1870 Arturově) šachtě v Zaječově by bylo jistě zajímavé. Chci napsat krátké povídání o železničních tratích, které v Zaječově či jeho okolí kdysi vedly a po nichž zbyly jen skrovné památky. A také o staviteli největší a nejvýznamnější z nich ? o podnikateli dr. Bethelu Henrym baronu von Strousberg. Jeho činností byl inspirován Adolf Branald, když psal svůj román Král železnic. Ale o tomto baronovi, který ve své době zaměstnával 100.000 lidí na celém světě a byl jedním z největších boháčů té doby ? je jmenován v jedné řadě s americkými milionáři Mayerem Rotschildem a Johnem Rockefelerem ? se u nás ví jen velice málo. Byl pro zdejší lid zlým tyranem nebo naopak vlídným chlebodárcem?
 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 Následující > Konec >>

Výsledky 19 - 26 z 26
© 2024 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů