Náhodné obrázky


Jiří Vlček
podzim na Štěpánském rybníce
Počet zobrazení:2028

O zlatě
křemenná žilka na Petráčkově hoře
Počet zobrazení:270

Jana Soukupová
zamrzlý brod
Počet zobrazení:2009
Jordánka | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Sobota, 22 březen 2008
Active Image

Určitě jen málokdo z vás, kdo jste četli vyprávění o úzkorozchodné železnici spojující obce Kolvín a Padrť s Mirošovem, tuší, že by mohla být v Brdech ještě jedna, sic rozsahem o dost menší, ale o to malebnější a čistší, lesní dráha.

Přepravní artikl je v naší vrchovině až moc zřejmý - jde opět o svoz dřeva. Pokud byste si snad mysleli, že půjde o nějakou mladší trať, která mohla sloužit za minulého režimu například k nějakému efektivnějšímu odvozu kmenů z intenzivní těžby, byli byste na omylu. Stav lesních porostů nejen v Brdech se za totality spíše zlepšil. Úzkorozchodná trať, o níž bych vám chtěl vyprávět, existovala již v době před druhou světovou válkou pod cílovou plochou Jordán.

 

Vznik této dopravní stavby je v přímé souvislosti se zrodem velké vojenské střelnice v Brdech. Při tom, když se v roce 1926 definitivně rozhodlo o jejím zřízení, vyčlenilo se několik oblastí pro vojenská ubytovací zařízení a cvičné plochy - střelnice. Protože však byly Brdy před příchodem armády tehdejší Československé republiky téměř bez výjimky zalesněným územím, bylo třeba plochy výcviku odlesnit. Zde souhlasím naprosto s panem Dr. Karlem Dominem, který se v období zřizování brdské střelnice k výběru těchto lokalit velmi kriticky vyjadřoval. V centrální části byly určeny tři - Brda, Tok a Jordán (3 x 415 ha; Bahna byla poprvé odlesněna o několik let později). Jedná se na brdské poměry o poměrně příkře ukloněné svahy nejvyšších vrchů v nadmořské výšce nad 600 m.

Samotná těžba dřeva probíhala po etapách na jednotlivých střelnicích v letech 1928-31 (Tok 1930-31, Brda a Jordán 1928-30). Bylo zde zaměstnáno mnoho lidí, ponejvíce pak dřevorubců ze Slovenska a Podkarpatské Rusi.

 

Active Image

Když jsem se, ještě když stávala “Zajda” u “Býčí krve”, více pohyboval v oblasti bříz nad hájovnou Okrouhlík, našel jsem první podivné zemní těleso. Tehdy jsem již věděl, že půjde pravděpodobně o pozůstatek lesní železnice, která obstarávala svážení dřeva z Jordánské plochy (o tom, že tady nad Okrouhlíkem byla úzkorozchodka, jsem již věděl dříve), možná právě proto jsem s jejím průzkumem otálel a ten jsem uskutečnil až v nedávné době. Bohužel musím konstatovat, že v tomto případě asi nepůjde vyčíst tolik informací z terénu, jako se to povedlo v případě “Kolvínky”.

Začneme na nejsevernějším bodě, kde lze začátek (nebo konec ?) tratě zaměnit s odbočující cestou v nadmořské výšce 600 m z cesty vedoucí jižním svahem vrchu Hranice (též Na hranicích) k Zaječovu vlevo. Dáte-li se po takovéto cestě překračující protipožární pás, spolu s cestou se zlehka otáčíte vlevo po vrstevnici, po kratší rovince pak zemní těleso otáčí vpravo a prudce klesá k Mourovému potoku (na některých mapách Jalový; potok tekoucí od Parmovy nádržky), ten překračuje v km 0,3. Železnice pozvolnou levotočivou a poté prudkou pravotočivou zákrutou nabere opět výšku a sleduje vrstevnici ve smrkovém lese směrem na západojihozápad. Přechází dvě vodoteče, průsek a opět další vodoteč v km 0,7. V těchto místech je zemní těleso asi nejzachovalejší. V km 0,9 začíná úzkorozchodka opět stoupat levotočivou a pravotočivou zatáčkou, za níž následovala (už v břízkách) pravděpodobně úvrať v km 1,0. Cestu a přehled nám nyní komplikuje kromě množství vody také bujný podrost. Železnice pokračuje směrem na jih stoupáním, v km 1,1 zatáčkou o 30° vpravo a po přímém úseku (pravděpodobná odbočka vlevo) v km 1,5 se úzkorozchodka dostává na svůj nejvyšší bod - asi 655 m n.m. Zemní těleso zde tvoří tvar písmene “T”, odbočuje zcela zřetelně kolmo vpravo, vlevo bylo zřejmě jen překladiště. Jdeme-li po přímém úseku vpravo, přibližně po vrstevnici se dostaneme v km 1,8 na místo, kde se železnice ještě znatelně stočí vpravo, ale pak přejde na používanou cestu, se kterou v km 2,0 překročíme protipožární pás, a v km 2,1 se napojíme na svážnou cestu směřující po dvou výrazných zákrutech k asfaltové silnici vedoucí kolem hájovny Okrouhlík.

Tak, jako v případě “Kolvínky”, i zde u “Jordánky” jsem samozřejmě nahlédl do map, které jsem měl k dispozici. A srovnal-li jsem stav cestní sítě v letech před a po těžbě, došel jsem k závěru, že železnice zřejmě vozila svůj náklad do Zaječova, do Dolní Kvaně, právě do míst, kde dnes stojí poměrně rozlehlá pila VLS.

Shrneme-li tyto poznatky, můžeme říci, že je pravděpodobné, že dřevní hmota z cílové plochy Jordán byla po dopravení k drážnímu tělesu přepravována buď železnicí a auty s překládkou na nejsevernějším místě železnice (km 0,0), nebo byla dovezena až k pile v Zaječově po kolejích (km 6,0). Znamená to, že hlavní kmen železnice měl délku cca 6 km a vedl pod dnešní asfaltovou silnicí ze Zaječova (km 6,0) okolo Okrouhlíku (v km 4,3), za hájovnou v km 3,3 odbočoval vlevo směrem pod Dlouhý vrch po dnešní slušné lesní cestě do km 2,1 (viz. výše). Existence dalších podřadných větví je možná, zvláště v km 0,4, 1,0 a 1,3. Zároveň nelze vyloučit, že se k dopravě využívalo i dalších dnešních cest a zemních těles nejen na dopadové ploše.

 

Takto nějak zněl můj příspěvek původně, ještě před tím, než-li jsem navštívil jistého vysloužilého zaměstnance vojenských lesů v Zaječově, který mi potvrdil to, co jsem považoval původně jen za jakousi ”přibližnou informaci” od jednoho zaměstnance vedení VLS v Hořovicích, a sice, že úzkorozchodka procházela pouze průsekem těsně přiléhajícímu k hájovně Okrouhlík ! Jaké pak bylo moje rozčarování, co potom ale ta podivná zemní tělesa a nápadnou shodu s nově vystavěnými komunikacemi... ?

Čili – opravuji – drážka byla pouze přímá v délce něco přes 2 km a vedla od cesty průsekem západně u hájovny Okrouhlík až na ”plochu”. Dříví se po svozu k Okrouhlíku dopravovalo již auty rovnou na pilu do Zaječova. Bohužel v případě této drážky není zachováno pranic, průsek je zcela prost jakýchkoliv známek, že by tudy kdysi ”proteklo” tolik kmenů.

 

Active Image

A tak až někdy půjdete na borůvky nebo na houby průsekem okolo okrouhlické hájenky (která je nyní opět obsazena hajným), můžete si představovat (i když to jde jen ztěží), že tudy před více než 70 lety ”odplul” zdravý vysoko položený les pod vrchem Jordán. I když příroda své staré rány pomalu léčí a na velké ploše střelnice vznikl nový březový les se smrkovými enklávami na sušších a kamenitějších místech, značná část dopadové plochy (zejména ve vyšších partiích) zůstává stale odlesněna.

 

 

 

(Rád bych apeloval na všechny, kterým není tato lesní drážka lhostejná, aby přišli na další střípky její historie. Rádi je uveřejníme.)   

 

Zobrazení: 12331

Komentáře (7)

RSS feed komentářů
...
Děkuji za tip určítě pana Ježka vyhledám nicméně mě to od pátrání po Jordánce vůbec neodrazuje toulám se po Brdech dle mého volného času kdykoli můžu ale ještě podnikám a někdy to trvá i několik týdnů než se tam dostanu, dle hodnocení na webu jiných přátel Brd jsem Brdolog samotář volně se pohybující po prostoru, rád bych někdy s Vámi pane Poustka třeba při kávě podebatoval - Vladimír Hroch 728896279
Vladimír Hroch , leden 28, 2013
...
Ještě než se pustíte do nějakého velkého bádání, zastavte se u pana Petra Ježka z VHSB v Hořovicích. Vězte, že se o Jordánce ví víc, než se může jevit z těchto webových stránek.
Roman Poustka , leden 18, 2013
...
Ano to vím o tom pátrám jen je třeba najít dál kde v v této době byly pily kam se mohlo svážet toto dřevo dle starých map jsou objekty skoro na stejných místech jen musím zjistit vše na místě a dál vše ověřovat je to daleko horší než co se týče Kolvínky nicméně práce pana Poustky co se této železnice je naprosto dokonalá a nikdo již nedokáže nikdy Kolvínku lépe objasnit smekám klobouk ale co se týče Jordánky pan Poustka trochu tápe není divu je do daleko více let zpět a důkazy v nedohlednu já se pokusím tuto železnici v Brdech vojenských objasnit a navázat trochu na výbornou práci pana Poustky Vladimír Hroch
Vladimír Hroch , leden 16, 2013
...
Souhlasím s nelogičností překládání. Možná za úvahu stojí průzkum terénu od Okrouhlíka k Hrbku, hlavně na "výstupní louce".
rp99 , leden 07, 2013
...
Zajímam se o Brdy 40 let Jordánku ještě nikdo řádně nevypátral do konce já se pokouším
ale je to moc dlouhá doba důkazy jsou skoro nevypátratelné zrovna dnes jsem se vrátil z hvozdů ale po mnohokrát jsem se přesvědčil že průsek od hájovny Okrouhlík je jak pravítko rovně nahoru do pásu bříz kde je již obtížné najít pokračování ale pod hájovnou a na tom pracuji prúsek pokračuje dolů a je pořád stejný ale jen 2m široký to by na svoz dřeva nákladními auty nestačilo moje teorie kterou dále prozkoumám je že Jordánka nekončila u hájovny Okrouhlík co by to v té době mělo za logiku tam to pracně nakládat na auta ale vedla až k pile do Nové Vsi to je můj názor Vladimír Hroch
Vladimír Hroch , leden 03, 2013
...
Dobrý den,
odpověď (obsáhlejšísmilies/wink.gif jsem poslal na email.
paw , srpen 23, 2009
dotaz
Dobrý den přeji,
mám dotaz na provozovatele těchto webovek, bude možno na Vašich stránkách zveřejnit podrobné historické mapy Jordánky a Kolvínky?
S pozdravem Čert.007
Čert.007 , srpen 22, 2009 | url

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů