„Klondajk definitivně končí!“ Tak tuto zprávu jsem zaslechl poprvé na jaře roku 2001 a zpočátku jsem ji příliš pozornosti nevěnoval, protože se mi prostě nezdála příliš pravděpodobná. Ano, již několik let bylo zřejmé, že osud největší raketové základny protivzdušné obrany státu je nahnutý, ale že by definitivní konec, to se mi moc nezdálo. Například již někdy v polovině 90. let, tuším, že to mohlo být na přelomu roku 1994 a 1995, možná ale i o rok později, jsem ve novinách četl jakýsi tip na běžkový výlet po hřebenovce z Cukráku na Plešivec. V článku se tehdy o Klondajku hovořilo jako o „zrušené raketové základně“ a pokud si dobře vzpomínám, v mapce trasy, která byla u článku uvedena, byla poloha Klondajku naznačena piktogramem přelomené rakety. Když jsem se ale poté na místo vypravil, abych si „zbytky zrušené základny“ pěkně prohlédl, setkal jsem se s vojenským zařízením, které se jevilo být v plném provozu. Pak bylo možné tu a tam slýchat různé hlášky mezi brdomily, ale vždy bez záruky a jasnějších důkazů.

Napište první komentář | Přidat jako oblíbený (63) | Citujte tento článek na svých webovkách

V první polovině 80. let vznikla nad městem Dobříš na brdském hřebenu poblíž Jistevníku obrovská stavba vojenského charakteru. Všechno okolo stavby bylo přísně tajné, navenek pronikaly jen zlomky informací, mnohdy záměrně nebo přirozenou cestou zkreslené. Jenže v Česku se stejně všechno rozkecá a tak se postupně šířila pověst o obří raketové základně, o raketových silech a atomových hlavicích. Kde chyběly informace, zapracovala fantazie lidí. Skutečnost se od pověstí bohužel mnoho nelišila a na druhou stranu všechno bylo jinak!

Komentáře (10) | Přidat jako oblíbený (62) | Citujte tento článek na svých webovkách

Klondajk, tajemné monstrum rozkládající se na hlavním brdském hřebeni mezi Stožcem a Jistevníkem, svého času největší raketová základna protivzdušné obrany státu. Znají jej snad všichni brdomilové, ačkoli možná ne všichni pod tímto názvem. Naprosté většině z nich byl více než trnem v oku, neboť při jeho výstavbě byly zplundrovány desítky a stovky hektarů brdského lesa v jedné z nejhezčích oblastí Hřebenů. Nutno však zároveň přiznat, že právě ona kolosální rozloha a všudypřítomná atmosféra tajemna ty samé jedince často přitahovala a naplňovala jejich mysl řadou nezodpověditelných otázek.

Napište první komentář | Přidat jako oblíbený (52) | Citujte tento článek na svých webovkách

Historie vojenského prostoru ve Středních Brdech je pozoruhodně spjata s historií Československé republiky. Bylo krátce po první světové válce, do té doby nejtragičtější historické zkušenosti novodobých světových dějin, když se do neklidného prostředí Evropy zrodil nový stát – stát Čechů a Slováků - Československá republika. Mladá republika vykročila svoji nelehkou, ale nadějeplnou cestou, k jejímuž zabezpečení však potřebovala mimo jiné i nový systém státní obrany. První hlasy, volající po zřízení výcvikového prostoru, se začaly ozývat již v roce 1924, ale v myšlení národa vyvolaly spíše záporné reakce. Československá společnost se tehdy rozdělila nadva tábory - na jednu stranu se postavili pragmatičtí politici, na druhou stranu zástupci kulturně-humanitního smýšlení – vědci, literáti, četná občanská sdružení a spolky. I přes mnohé negativní ohlasy bylo nakonec zřízení vojenského prostoru v roce 1926 schváleno, a v průběhu let 1927 až 1930 realizováno…

Napište první komentář | Přidat jako oblíbený (56) | Citujte tento článek na svých webovkách