Automatický překlad


O mohylách | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Sobota, 21 leden 2023

Téma dávné brdské historie mi zůstávalo skryto do 15. ledna 2023. Toho dne jsem se potuloval po lesích zkoumaje placy milířišť. Je zajímavé, že některá uhlíři opuštěná milířiště mívají uprostřed hromádku uhelného prachu, obvykle tak do 50 cm vysokou (zřejmě méně povedený výpal). Hromada, kterou jsem však kolem nedělního poledne našel, byla významně vyšší.

 Milířiště se mi moc nezdálo, neboť chyběl typický kruhový nebo eliptický plac kolem hromady. Vylezl jsem tedy po strmém svážku hromady nahoru, abych udělal nohou průzkum, zda se jedná o černou hmotu uhelného prachu a drobných úlomků uhlí. Jaké bylo moje překvapení, když jsem už při zdolávání asi jeden metr vysoké hromady zjistil, že pod 5 cm silnou vrstvou mechu jsou po celém povrchu kameny. A ne ledajaké, poměrně pravidelně naskládané a celá hromada není hromada, ale pravidelný skoro přesně čtvercový útvar ve tvaru pyramidy se základnou 4,5 metru krát 4,5 metru s významně seříznutou špičkou.

Žádný obrázek

Tohle rozhodně není milířiště. Okamžitě mne napadlo, že jde o nějakou hrobku nebo mohylu, byť jsem se s nimi na Brdech ještě nesetkal. Na jižní hraně plošinky seříznuté pyramidy mne zaujal malý sotva 15 cm velký pařízek. Nejspíš tu uschnul před pár lety smrk, neboť jeho kořeny nejsou zvyklé pronikat skrze kamenný podklad do hloubky a vlhkost okolního mechu mu již nestačila. Někdo ho pak seřízl. Jinak se téhle zvláštní hromadě všechny stromy vyhnuly a rostou až v povzdálí. V jižní expozici je hrobka umístěna v mírném svahu pod patou skalnatějšího prudšího svahu.

Rozhlížel jsem se pak kolem, trochu se mi zdálo, že by kolem mohly být další mohyly (tak nějak všeobecně člověk tuší, že se pohřebiště vyskytují ve skupinách), leč vykopané, vykradené, rozebrané, ale to přisuzuji spíše kamenitému terénu a nerovnostem vzniklých při vývratech a obhospodařování lesa. Obešel jsem celé místo větším obloukem, a přece, asi 20 metrů západně jsem v malých smrčcích našel nejspíš druhou menší, poškozenou, mohylu. V jihozápadním rohu menší seříznuté pyramidy, kterou bych asi bez nalezení té první větší vůbec neidentifikoval, je zbytek velkého pařezu a vývratu stromu, jehož kořeny byly příčinou značného poškození druhé hrobky.

Žádný obrázek Žádný obrázek

Potěšen nálezem druhé mohyly jsem zkoušel hledat ve větších kruzích, ale další se mi už najít nepodařilo. Jen jsem si uvědomil, že jakési řady kamení a prohlubně, které jsou dále západně od druhé poničené pyramidy (sotva 15 metrů od ní), jsou pravděpodobně pozůstatkem dřívějšího osídlení (mohlo by jít o jihozápadně orientovaný asi 12x4 m velký objekt). To může a také nemusí s hrobkami souviset.

Žádný obrázek

Následující noc jsem moc dobře nespal. A i když jsem měl jiné plány, ještě jsem se do těchto míst vypravil po odpoledních dvakrát. Nic extra nového a převratného jsem již neobjevil. Jen jsem si víc a víc ujasňoval, jak zvláštní je, že se takový objekt mohl tak dobře zachovat. Začal jsem studovat všechny dostupné informační prameny ohledně mohyl, sídlišť, zvyků pohřbívání a podobně.

Zjistil jsem, že mohyl na českém území není zrovna málo, jsou jich určitě tisíce. Vyskytují se obvykle ve skupinách po desítkách kusů. Tady jsem vnímal zvláštnost, že u mého nálezu jde jen o kusy dva. Zároveň jsem si nepřipouštěl velké stáří nálezu, hledal jsem hranaté nebo čtvercové tvary mohylových pohřebišť u Slovanů v raném středověku v 7.-8. nebo 9.-10. století n. l. (starší pohřby byly s umístěním nebožtíka na terénu, novější pak v zahloubené jámě). Slovanské mohyly jsou však bez výjimky kulaté, dnes velmi sesednuté a jejich tvar je rozpláclou homolí bez znatelných hran. Sice obsahují také kameny, ale ty byly ukládány pro zpevnění hliněného náspu jen v několika málo vrstvách, zejména na povrchu kvůli ochraně před rozplavením.

Slovanská pohřebiště, pokud byla realizována použitím mohyl, byla rozptýlena původně asi ve všech českých nížinách a v jejich blízkosti. Lidskou činností, zejména na polích, byla drtivá většina hrobek zničena. Proto je dnes nacházíme v lesích přilehlých k významnějším sídelním oblastem. Jako příklad uvedu slovanské mohylové pohřebiště v lese nad Vitínem poblíž Hluboké nad Vltavou. Slovanské mohyly a mohylníky (to jsou dlouhé valy, kdy byla hrobka pořád z jedné strany dostavována) bývají podobně jako starší pohřebiště často vykopány a vykradeny. Sám netuším, jakou hnací silou jsou vykradači těchto hrobek poháněni, když se ví, že slovanské mohyly zpravidla kromě velmi skromných kosterních pozůstatků jednoho až tří jedinců obsahují v českých podmínkách někdy ještě jeden až dva předměty, šperky, nářadí, zbraně nebo keramiku. K vykrádání hrobek docházelo hlavně těsně po jejich vybudování tehdejším obyvatelstvem, a pak také v 19. a 20. století n.l.

Slovanské mohyly bývají v řadách umístěných ve směru západ-východ. Nevím, nakolik lze usuzovat ze dvou nalezených mohyl na Brdech se vzájemným vztahem právě ve směru západ-východ, že jsou slovanské, byť velmi atypické.

Ponořil jsem se tedy ještě hlouběji do historie a hledal jsem, kdo by před Slovany mohl hrobky stavět. Spolu s tím jsem přemýšlel, kde bylo ono sídliště, z něhož byli lidé pohřbíváni v těchto nalezených mohylách. Za dob Slovanů nebývala sídliště daleko, ze sídliště bylo na mohyly vidět, ale odděloval je od pohřebiště zpravidla potok. Každé údolí na Brdech má potok, ale druhý břeh mi pro sídliště nepřipadal extra vhodný. Znovu jsem si uvědomoval, jak nehostinné podmínky musely na vysokých Brdech panovat v porovnání například s jižní Moravou. Co sem vlastně lidi té doby mohlo táhnout? V době před stěhováním národů a před římskou dobou to mohli být Keltové.

A na Kelty mám jaksi na Brdech spadeno. Už v době mých rýžovnických pokusů a průzkumu zbytků hlavně keltských zlatých sejpů na Brdech a v jejich okolí, jsem si uvědomoval, jaké ohromné úsilí a jaké ohromné zisky z tehdejší zlaté horečky Keltové na českém území měli. Jejich sídlišti mohly být hradiště na Zavírce (rýžovali na Litavce, zpracovávali rudu na Pilském potoce), na Třemšíně (rýžovali na Vlčavě, Lomnici a Závišínském potoce) a na Kokšíně (tady mohli těžit železnou rudu nebo i stříbro). V nehostinných podmínkách exponovaná hradiště by Keltům jistě nevadila, když byli schopni rýžovat na vysoko položených pláních Šumavy. Vzhledem k rozloze sejpů si museli Keltové přijít na stovky až menší tisíce tun zlata. To by tedy bylo, aby své mrtvé nepohřbívali dostatečně honosně. Leč, o používání mohyl se v souvislosti s Kelty v době laténské (mladší době železné v období 5.-1. století př. n. l.) dostupné prameny nezmiňují.

Tak kdo? Zkoumám tedy dál. V době halštatské (starší době železné v období 8.-6. století př. n. l.) se lidé začali více věnovat dobývání železa, ale i v podhorských oblastech zůstávali věrni hlavně zemědělství, chovu dobytka a pastevectví. Existovala skupina jakýchsi knížat usedlých nejspíš na opevněných hradištích menšího rozsahu. Vzhledem k neprozkoumanosti výše zmíněných hradišť je možné, že je mohli obývat právě knížata z halštatské doby. V dostupných pramenech se uvádí, že kromě klasických plochých pohřebišť byla knížata pohřbívána do větších mohyl (dokonce i do srubových komor) a v menších mohylách byli pohřbeni příslušníci jízdních družin (s meči a koňskými postroji coby výbavou hrobek).

S halštatskými mohylami se můžeme setkat nedaleko Mirotic, kde se hovoří o 10 kusech. Ale ani ty nejsou čtvercové. I na jiných obdobných nalezištích halštatských mohyl po Čechách jsou to hrobky kulaté zpravidla do 2 m výšky, mívají také větší rozměry než brdský nález. V práci pana Jana Michálka o mohylových pohřebištích v jižních Čechách lze najít z halštatské doby i mohyly zcela z kamene nebo hrobky osamocené či v páru. Také ale i zajímavost, že do mohyl byly konány i dodatečné pohřby.

V tomto období trochu přihořívá, mohlo by se jednat o hrobky příslušníků jízdní družiny, ale tvarem se opět výrazně nálezem odlišujeme.

Nahlédneme-li do doby bronzové, dostáváme se také k pohřbům do uren (popelnic), nad nimiž byly občas vztyčeny mohyly. V době popelnicových polí (v pozdní a mladší době bronzové v období 12.-8. století př. n. l.) bylo poměrně běžné pohřbívání do již existujících mohyl (i z doby kamenné), čímž se jim zvyšovala výška i strmost svahů. Zároveň se do mohyl pohřbívala celá rodina, ale stále šlo o významnější osoby. Prostý lid byl pohřbíván do plochých pohřebišť. V této době došlo k oteplení klimatu, a tak lidé vystupovali do vyšších nadmořských výšek a osidlovali nová území. Z tohoto období máme na Brdech hradiště na Plešivci.

V období únětické a mohylové kultury (ve starší a střední době bronzové v období 24.-12. století př. n. l.) mělo pohřbívání do mohyl zlaté časy. Z tohoto období pochází znalost výroby dřevěného uhlí, od této doby bylo možno tavit rudu, zejména cín. Lidé tehdy bydleli v tzv. dlouhých domech, později v opevněných výšinných osadách. Pohřebiště byla stále mimo lidská sídliště. Výbava hrobek odrážela společenské postavení. V jedné z odborných prací jsem našel zmínku o mohylách té doby s kamenným jádrem (obklopující pohřební komoru) i s kamenným věncem z lokality Žákava u Nezvěstic. Tvarově se ale stále s nálezem lišíme od obvyklého kruhového tvaru.

Posledním nejstarším obdobím, v němž se už stavěly mohyly, byl eneolit (v pozdní době kamenné v období 45.-24. století př. n. l.). Tady by byl nález podobně starý jako Stonehenge. Lidé bydleli v zemnicích nebo polozemnicích (jen částečně zahloubené do země), už uměli zpracovávat měď, proto se této době říká také doba měděná. Mohyly se stavěly v těsném sousedství osad.

Ještě starší období je pak neolit (mladší doba kamenná v období 57.-45. stol. př. n. l.), z níž je pro nás možná zajímavé, že se tehdejší sídliště budovaly v blízkosti vodních toků (většinou do 300 metrů).

 

Pokud by tento nález měl souviset s předpokládaným nedalekým nálezem tzv. dlouhého domu (pokud by nebyly sotva znatelné ruiny středověké), pak by to ve světle historické mytologie mohlo znamenat, že vznikem mohyl (a tedy pohřbem zdejších obyvatel) tak blízko sídliště bylo na dlouhé období ukončeno zdejší osídlení. Protože znám v této lokalitě jen jeden dlouhý dům, mohlo se skutečně jednat o miniaturní enklávu, která zde po několik desetiletí hospodařila, než zanikla. Jenže v jaké době? Byla to jedna z jízdních družin z doby halštatské usazená v širším okolí hradiště u významnější cesty v dlouhém domě? Nebo to byla malá enkláva žijící v zemnici v eneolitu?    

Žádný obrázek

Protože jsem stále dobře nespal a protože jsem už víc nedokázal zjistit, obrátil jsem se na místně příslušného archeologa z pracoviště na Plzni-jihu, s nímž jsem se na místo šel podívat v domnění, že se samozřejmě ihned dozvím, co jsem to vlastně našel. Ani archeolog ale nebyl schopen jednoznačně stanovit, z jakého období je tento nález. Domluvili jsme se, že se v jarních měsících roku 2023 na mohyly podíváme podrobněji a že budu přítomen jejich průzkumu. Čtenáři se tak mohou těšit na další pokračování tohoto příběhu, který je jakýmsi zvednutým prstem, že vedle středověkých pozůstatků lidské činnosti mohou být na vysokých Brdech i zbytky po pravěkém osídlení.

 

 

První rozšíření článku (8. červenec 2023)

 

V předjaří mne kontaktoval prostřednictvím dalšího mého známého další archeolog, tentokrát z AV ČR zabývající se středověkem ale také vývojem rašelin od poslední doby ledové. Vzájemně jsme se obohatili o dojmy z brdské oblasti a zašli na místo nálezů kamenných mohyl.

K mému překvapení jsem byl ujištěn, že se s největší pravděpodobností jedná o skládky kamenů nebo o středověké pícky. Do hlavy mi však nejde i nadále onen pravidelný tvar seříznuté pyramidy.

 

O něco později jsme s kamarády pohybujícími se po Brdech podobně jako já uspořádali jakési třídenní osmistovky zaměřené na téma mohyl. V průběhu času mne totiž brdští kolegové upozornili na podobně zvláštní místa. Část míst prošla v průběhu nedávné doby změnou z důvodu kůrovcového odlesnění, a tak je brzy pohltí hustý podrost.

Jedním z nich jsou hromady kamenů Na Koši. Někdy v době kolem roku 1996 jsem je také navštívil a vzpomínám si, že to byly tvarově velmi pravidelně seskládané hranoly zhruba do výšky dvou metrů. Mohyly to nejspíš nebudou, ale pět nynějších kamenných hromad jsou dílem vojáků nebo někoho jiného třeba z 80. let 20. století?

Žádný obrázek Žádný obrázek

Dalším zajímavým místem, o němž jsem věděl od roku 2014, ale až Higi mne jej dal do souvislosti, je několik umělých kamenných útvarů pod Jahodovou horou. Jeden, který má v půdorysu dokonce tvar písmene L, je na jižním svahu a dalších 5 je na severním svahu v poměrně dosti ukloněném terénu kolem jednoho z mnoha skalisek Jahodové hory (dříve Na skalách). Rozměr největšího z nich je asi 5x7 metrů s výškou do jednoho metru. Tento tvar a velikost kamenů nedovoluje tak snadnou samovolnou destrukci, a tak budou tyto objekty jistě daleko starší než zmíněné hromady Na Koši.

Žádný obrázek Žádný obrázek

Souvisejícím místem s Jahodovou horou, co se tvarů objektů a velikosti kamenů týče, jsou asi čtyři objekty pod Hřebencem. Na tohle místo mě upozornil Standa. Západní úpatí tohoto majestátního kamenného moře je zdobeno v jednom místě nepravidelně umístěnými seskládanými obdélníkovitými tvary velikosti řádově 2x4 metrů s výškou do jednoho metru.

Žádný obrázek
Žádný obrázek

Abychom mozaiku doplnili možná skutečnými mohylami, poděkujme Petrovi z Prahy, který mne upozornil na mohyly pod Špalkovou horou na jižním Pobrdí nedaleko Bělčic. Jedná se o 6 kulatých oválných objektů v průměru do 5 metrů s výškou do jednoho metru složených z hlíny a středně velkých kamenů. V jejich blízkosti se nenachází žádné skalisko nebo kamenné moře. Tím se významně liší od výše popsaných lokalit pod Hřebencem, Na Koši nebo pod Jahodovou horou.

Žádný obrázek

 

Druhé rozšíření článku (30. červenec 2023)

 

Na základě Higiho údajů jsem nakonec našel i dva zvláštní kamenné valy nebo podlouhlé hromady, dnes bohužel přejeté harvestorem a vyvážečkou, nedaleko Tetřívčího potoka mezi Tokem a Kloboučkem. Ještě v roce 2016 měly ostré hrany a hranolovitý tvar. Tenhle typ složených kamenů bychom zařadili spíše k lokalitám pod Hřebencem a pod Jahodovou horou.

Žádný obrázek

 Při toulkách lesem lze najít podobné vyskládané kamenné valy i třeba jeden ojedinělý v severovýchodním svahu Toku. Vedle lokalit pod Hřebencem, pod Jahodovou horou a u Kloboučku je i tahle lokalita v místech, kde je relativní dostatek kamenného skeletu (blízkost otevřeného nebo zazeměného a lesem přerostlého kamenného moře) a není to tak daleko k nějakým cestám.

Žádný obrázek

 Abychom měli opravdové srovnání se skutečnými mohylami, navštívil jsem lokalitu v lese Svářeč mezi obcemi Milínov a Žákavá v západním podbrdí. Mohyly v počtu kolem jedné desítky kusů jsou zde vykopané a vykradené. V těsném sousedství zemědělského podniku a v husté usychající smrčině není hledání tak příjemné. Naznačený ovál ukazuje odvaly po vykopání jedné ze zdejších mohyl.

Žádný obrázek

 

 Třetí rozšíření článku (10. říjen 2023)

 

Netrvalo dlouho a na Praze jsem při hledání vrance jedlového zavadil o nález další osamocené mohylky, částečně poničené nedávnou těžbou. Tyto podlouhle seskládané kameny řadím k typu mohyl Jahodové hory. 

Žádný obrázek

 Vranec jedlový jsem hledal také s mým synem, který se všiml ve svahu Kloboučku nejméně dvou vyskládaných mohyl. Také tyto seskládané kameny řadím k typu mohyl Jahodové hory.

Žádný obrázek Žádný obrázek

 Díky nápovědě od Standy jsem pak našel celou skupinu menších kamenných mohyl nedaleko bývalého protipožárního pásu v jižní části Toku.

Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Další jednu asi nejvýraznější kamennou mohylu na Toku jsem dle indícií od Standy nalezl na východním svahu Toku.

Žádný obrázek

 Poslední dvě lokality na Toku (a možná i o něco výše uvedenou lokalitu jedné mohyly na severovýchodním svahu Toku) by mohly být pozůstatkem tzv. kamenných valachů, které se stavěly naposledy (je velmi pravděpodobné, že se stavěly i daleko dříve a byly jakousi tradicí) u příležitosti odlesňování cílových ploch na Brdech. Pravidelné kamenné vyskládané hromady se stavěly proto, aby zatížily kořenový bal vysokých smrků rostoucích na okraji holin. Snáze pak porosty odolávaly proti větru. Za tuto informaci děkuji Petrovi Ježkovi (VHSB), který ji objevil v jednom záznamu z exkurze brněnské lesní fakulty do Brd, snad z roku 1937.

Žádný obrázek

 

 Čtvrté rozšíření článku (18. říjen 2023)

 

 Aby byl přehled o zvláštních hromadách kamenů po Brdech ucelenější, musím se vrátit v čase do března 2023, kdy mne oslovila paní Štěpánka ze Zalán (tímto jí děkuji) s tím, že na hřebeni Plešce ví o zajímavé hromadě kamenů a že se dokonce doptala v rožmitálském muzeu, oč vlastně jde. Ač jsem měl Plešec dosti prozkoumaný i díky nedávnému studiu železnorudného dolování, mé pozornosti ušla poměrně významná hromada kamenů tvaru širokého jehlanu vysoká asi 3 metry na jednom z mála skalisek jinak výrazného hřebenu.

Žádný obrázek

 Jde o zbytek kamenného nasucho skládaného základu pro altán, o jehož existenci nejsem přesvědčen. Na níže přiložených fotografiích pocházejících z doby první světové války pravděpodobně od pana učitele Václava Matouška je u kamenného základu zvěčněn spisovatel R. R. Hofmeister, kronikář Gabriel Brda a Rudolf Horák.

Žádný obrázekŽádný obrázek

 Pravdou je, že na přelomu 19. a 20. století procházel turismus romantickým obdobím a výstavba vyhlídek, úprava pěšin, schodišť a parkových úprav se Brdům nevyhnula. Obdobné počiny, někdy mladší, někdy i výrazně starší, můžeme najít například na Třemšíně, na Beranu, na Jahodové hoře, na Jindřichově skále, na skále nad loveckým zámečkem Tři Trubky, pod vrchem Altán, ale třeba i na Skalce. Ze stavu této "mohyly" si lze udělat představu, jak se změní tvar původně pravidelné nasucho vyskládané kamenné stavby za jedno století. 

 

 Je to tedy skutečně tak, že by naši předci navštěvovali kamenná moře a upravený kámen vyskládávali do takových kamenných útvarů (snadno objemově počitatelných a ohodnotitelných), z nichž pak mohl být odebrán pro stavební účely? U lokalit pod Jahodovou horou, pod Hřebencem, ve svahu Kloboučku, na Praze a u Kloboučku to tak vypadá. Jsou to všechno tak odlehlé lokality, že odtud už vyskládaný kámen nebyl do civilizace nikdy dovezen? Doba, kdy už byly snadněji k mání i jiné stavební materiály kromě dřeva a kamenů, začala před asi 200 lety.

Shodou okolností jsem se na podzim 2023 začal zabývat opravou kamenné zdi na jižních Brdech, která pochází právě z doby zrhuba před 200 lety. Higi mě upozornil, že i v její blízkosti se nachází "mohyly". Sám v nich ale vidím spíše uskladněný kamenný materiál právě pro stavbu kamenné hradby. Je to tak možná jeden z mála praktických příkladů, jak se v minulosti pracovalo a k čemu se využívalo přírodního kamene v lesích. Tím netvrdím, že všechny případy mohyl typu Jahodová hora musí být ryze stavební a materialistické.   

Lokalita Na Koši je zřejmě novodobější, byť účel mohl být podobný.

Lokality na Toku a možná i některé z již výše zmíněných mohou být skutečně pozůstatkem kamenných valachů jako ochrany před vývratem částí porostů sousedících s holinami z doby před asi 90 lety.

Lokalita pod Špalkovou horou se zdá být opravdovými mohylami. Lokalita u Žákavé je příkladem opravdových mohyl, které však byly vykopány a vykradeny.

Vedle toho jsme si všimli i hromad kamenů coby pozůstatku po nasucho vyskládaném základu altánu z doby před asi 110 lety.

Lokalita s tvarově seříznutými pyramidami s daleko drobnějším kamenivem je stále dosti odlišná, i když i tady pod nevelkým kamenitým příkrým svahem je samozřejmě možné, že šlo o skládku připraveného stavebního materiálu.

 

Protože jsou i další místa v Brdech nebo v jejich těsné blízkosti, kde se objevují zvláštní hromady kamenů nebo mohyly (u Hůrek, nad Lázem...), je velmi pravděpodobné, že bude i další rozšíření tohoto článku.

Zobrazení: 4306

Komentáře (5)

RSS feed komentářů
Díky...
...Jakube, zaslal jsem Vám reakci na Váš email. Zdraví RP
Roman Poustka , září 01, 2023
Nález keramiky Vacíkov
Zdravím, v jižních Brdech konkrétně v oblasti Hraničního hřebenu na poměrně odlehlém místě vím o hromadě kamenů neznámeho původu nápadně připomínající mohylu (vložil bych fotku ale není možnost nahrát sem do komentářů). Spekulace o pravěkém osidlení této oblasti by mohl potvrzovat fakt, že v minulosti byl učiněn nález, o nemž se píše zde - DEPOT KERAMIKY ZE STŘEDNÍ DOBY BRONZOVÉ Z VACÍKOVA https://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/pdf/koreny/2006_Koreny_Vacikov.pdf
Obzvlášť zajímavý je fakt, že ač byly během průzkumu lokalizovány pravděpodobná místa nálezu depotu keramiky, nebylo přesné misto lokalizováno nikdy. V práci pana Korenného se můžete dočíst, že místem nálezu byl patrně dnes již nepoužívaný lom Černá skála u Vacíkova. Lom znám dobře a z jeho historie vím, že se tam těžil kámen poměrně krátce (pro nevhodnost zdejšího kamene na účel jemu určený, tj. zpevnění cest) a v době nálezu lom Černá skála ještě neexistoval. V té oblasti je víc míst, které by se daly pokládat za pravděpodobné místo nálezu keramiky a nebyly za tím učélelem nikdy prozkoumány. Věřím, že nejen tam, ale v celých Brdech, je obrovský prostor pro nové objevy z dávné historie osidlení našeho uzemí.
Jakub , srpen 31, 2023
Díky...
..., odeslal jsem Vám na Váš email reakci. Zdraví RP
rp94 , únor 03, 2023
Perfektní práce!
Ahoj Brdští přátelé, tak toto mě velmi zajímá, mohu navrhnout, že bych vytáhl strejdu, on se takovými věcmi zabývá, velmi pravděpodobně i určí stáří a proměří různé aspekty místa. Rád pomohu, protože tam toho bude velké množštví daleko starší než si můžeme vůbec domýšlet.
Brdům Zdar!
Petr , leden 29, 2023
Paráda
Tak to je paráda!
Tomáš , leden 23, 2023

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2024 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů