|
aneb PSALI O ZAJEČOVU (doslovný
přepis - získáno z webu: http://www.digitalniknihovna.cz)
Národní listy 1866 Konkurs
na uprázdněné místo podučitelské u Sv. Dobrotivé v Zaječově, okres
zbirovský s ročním služným 165 zl. r.m., svobodným bytem a s požíváním 2
sáhů dříví na palivo. Uchazeči o toto místo nechť zašlou své žádosti s
výkazem svého stáří, mravů, spůsobilosti učitelské a obeznalosti v hudbě
zvláště ve varhanictví a zpěvu do 20. září 1866 níže psanému výboru.
Školní výbor v Zaječově dne 29. srpna 1866. V. Keberle, starosta. Národní listy 1872
Ze Sv. Dobrotivé (za Hořovicemi). (Pův. dop.)
Ve
zdejším okolí zuřili dne 25. m.m. živlové co nejsilněji. Od 1 do 3
hodin odpoledne skoro bez ustání trvalo silné krupobití, jež zničilo
skoro celou úrodu polní obcí Korné (!!!), Zaječova, Nové Vsi, Olešné a
dále, a uvedlo vniveč naději na ovoce. K tomu právě v naší krajině udála
se značná průtrž mračen, následkem čehož z lesů velký příval vody se
přihnal do zdejších rybníků, jež nemohše odolati moci té buď se strhly
neb vody té přes hráze do úrodných polí, zahrad a v dolině ležících vsí
vylévaly a mnohé škody učinily. Skoro všechna luka jsou pokryta hustým
nánosem kamení, písku a země, pole jsou odplavena, domy značně
poškozeny, mosty sebrány, silnice protrženy a do Komárova a Hořovic
úplně nesjízdné, na mnoha místech po silnici ani památka, potok si tam
vyhledal nové řečiště. Z lesa, kde mnoho lidí bylo v nebezpečí, jakož i
soukromým osobám odplaveno mnoho dříví. Dolejší části obcí Zaječova,
Korně a Nové Vsi byly pod vodou. Mnoho utrpěl dům obchodníka p.
Kruckého, kde se nalézá pošta, zboží zničeno a z pošty také erární
peníze vyplaveny. S nouzí se zachránili lidé, tak že aspoň u nás žádnou
ztrátu lidského života zaznamenati nemusíme. Čím dále, tím více
přibývalo vody a škody: majitel tzv. Hudečkova mlýna páčí škodou svou na
8000 zl., též ostatním mlýnům velmi uškozeno. V Komárově sešly se
zdejší vody s vodami z Neřežína, spousta je tam hrozná. Jediná starosta
obce p. Procházka má škodu na 20.000 zl. Za Komárovem uchvátil rozkacený
živel své první oběti lidské, vzal totiž ve Vystrkově dům a celou
rodinu, která se na střechu utekla. Doufáme, že výpomocné sbory na naší
chudou krajinu a její nešťastné obyvatele nezapomenou. Čech 5.3.1877 Nový
poštovní úřad zřízen byl dne 1.3. ve sv. Dobrotivé u Hořic (!!!). V
obor působnosti jeho náležejí obce Jívina s mlýnem Hrádkem, Kouň (!!!),
Zaječov, Nová Ves, klášter a mlýn ve s. Dobrotivé a Olešnou. Národní listy 1879 Před
nejvyšším správním soudním dvorem ve Vídni odbývalo se těchto dnů
zajímavé přelíčení. V obci Zaječově u Zbirova vyschly před 2 roky
studně, poněvadž dr. Stroussberg Jindřichův důl dal příliš hluboko
prokopati (pozn. důl ležel vpravo na vrcholu silnice ze Zaječova do
Olešné nad hřbitovem). Obec zaječovská žalovala za náhradu. c.k.
místodržitelství v Praze vyhovělo stížnosti a nařídilo, že dr.
Stroussberg jest povinen parním strojem denně 300 věder vody z dolu
vyčerpati a na svůj náklad obci Zaječovu dodávati. Rozhodnutí toto
potvrdilo i ministerstvo orby. Mezi tím koupila Zbirov vídeňská
hypoteční kasa, která se z rozhodnutí těchto odvolala k správnímu
soudnímu dvoru. Týž zrušil výnosy místodržitelské i ministerstva co
zcela nezákonné. V důvodech se praví, že zákon vodní nebyl od majitelů
hutních nikterak porušen, poněvadž nebyla zavedena samovolně žádná
novota, ale že podle stávajících hornických zákonů byly hutě pouze
opraveny. Národní listy 1892 Dražba
ve Zbirově bude 6. května, 7. června a 7. července provedena dražba
usedlosti č. 37 J. Kareckého v Zaječově vyvolávací cena 3216 zl. Zpráva o poměrech a zařízeních zdravotních v království českém 1896 až 1898
Tyfová
epidemie v Nové Vsi okresu Rokycanském povstala tím, že na počátku
měsíce června 1898 byla přivezena 17letá dívka již nemocná do jmenované
dědiny z 20 km vzdálených Hůrek, obce to tyfem navštívené. Mělo se za
to, že nemoc vzala původ v těžké práci, proto nebyl lékař přivolán, ač
více osob v obci onemocnělo. Před jejím příchodem nebylo podobné
onemocnění ani v místě samém ani v okolí pozorováno, až teprve po
14denním pobytu téže vyskytlo se více případů tyfu v Nové Vsi v
bezprostřední blízkosti domu, kde nemocná ležela, jakož i v několika
domech poblíž potoka skrze ves protékajícího, z něhož dotyční obyvatelé
vodu jak k pití, tak pro domácí potřebu brali. Potok ten teče sotva 20
kroků od stavení, kde první nemocný ležel. Strouha, jíž se splašky ze
dvora tohoto stavení odvádějí, jest tak založena, že za každého deště
voda z hnojnice, na níž se výměty nemocné původně beze všech
desinfekčních opatření vylévaly, do potoka vylévati může. Jest tudíž
pravdě podobno, že takovým způsobem voda v potoku se zkazila a že tím
epidemie se rozšířila. Epidemie později rozšířila se v Nové Vsi,
Zaječově a Kvani, až bylo užívání vody z potoka zakázáno a kde potřebná
voda k pití i pro domácí potřebu ze studně s vodou nezávadnou byla
opatřována. Šířila se stykem nemocných se zdravými, neboť další
onemocnění vyskytla se toliko v rodinách nakažených. Celkem onemocnělo v
17 domech 31 osob ponejvíce u věku 20 až 50 roků, mezi těmi 8 dětí.
Průběh byl namnoze velmi příznivý. Z Nové Vsi byla nemoc do sousedních
obcí Kvaně a Zaječova a z pouti u sv. Dobrotivé (okres Rokycany) i do
Příbrami zavlečena. V měsíci srpnu roku 1898 vedeno bylo procesí z
Příbrami k sv. Dobrotivé, poutnického místa as 3 hodiny cesty
vzdáleného, jehož se účastnily toliko ženy a dívky, jež ve staveních v
Nové Vsi přenocovaly. Té doby panoval v Nové Vsi, která se Zaječovem
tvoří politickou obec, tyf střevní. Nebylo však zjištěno, zda v tu dobu
či kdy před tím v těch domech, kde poutnice přenocoval, tyf panoval.
Tyto pily vesměs po starém zvyku z pramene panny Lídy nedaleko sv.
Dobrotivé. Tehdy bylo ve studni pro panující sucho málo vody a ta byla
ještě kalná. Zmínky zasluhuje, že házeny byly do studny poutníky z
pověry různé předměty, a že se také tenkrát podobné věci ve studni
nacházely. Za týden onemocněla jedna poutnice, jež zanedlouho zemřela.
Brzy poté onemocněla její družka a ve 14 dnech 6 jiných žen a dívek pod
14 let, jež byly také na pouti, na tyf. Poněvadž nemoc postihla výhradně
účastnice té pouti a že zvláštních příčin jejího vzniku nebylo lze
zjistiti, musilo se míti za to, že se zmíněné nemocné nakazily za svého
pobytu na pouti u sv. Dobrotivé, a to jak pravdě podobno, požitím
zkažené vody z výše zmíněné studny. Epidemie trvala 2 měsíce, onemocněly
většinou ženy horníků a živnostníků a dělnice rukavic ve věku až do 31
roků. Nemocné jevily obyčejné známky střevního tyfu. Až na dvě nemocné,
které byly doma ošetřovány, byly všechny ostatní na isolační oddělení
všeobecné nemocnice v Příbrami dopraveny a tam léčeny. Po těchto
nemocných provedena byla náležitá desinfekce.
(Pozn. V zápisech
matrik z období srpen 1898 až červenec 1899 je v Zaječově zaznamenáno 11
úmrtí na tyfus: Marie K. 27 let, Rudolf V. 16 let, Josef H. 54 let,
Augustin P. 24 let, Barbora H. 24 let, Jan F. 36 let, Františka M. 20
let, Ignác Š. 16 let, Alois Š. 32 let, Marie B. 33 let, František Š. 5
let) Český lid 1897 Studánka
živá v Zbirovském lese, blíže sv. Dobrotivý kláštera v lese u cesty,
slove u Paní Lídy neb u Panny Lídy, která drží lilium v ruce, takto je
vyobrazena zde, dva poustevníci čili dva rytíři prý u ní stejejí, kteří
jí posluhujou. Venkov 1906 Na
podání několika občanů Zaječovských, štvaných některými sloupy
sociálně-demokratickými, rozhodl okresní výbor ve Zbiroze, aby se obec
Zaječov rozdělila ve dvě obce samostatné. Toto šalamounské rozhodnutí
okresního výboru Zbirožského mělo následující předehru: několik soudruhů
dostalo zálusk na obecní pozemky, z nichž chtěli bráti užitek toliko
pro sebe. Proto chtěli, aby se ve zmíněné obci, ovšem bez podstatné
příčiny, vedly dvoje účty. Obecní výbor této žádosti nevyhověl. Okresní
výbor se však této věci ujal a ku podané stížnosti nařídil šetření na
místě. Avšak šetření to se dělo vpravdě po kocourkovsku. Člen okresního
výboru p. Josef Opatrný dostavil se na obecní úřad do Zaječova, kde se
jednání vůbec neprotokolovalo! A okresní výbor na základě šetření, které
se de facto nekonalo, rozhodl, že se obec Zaječovská rozdělila ve dvě
obce: Zaječov a Novou Ves! Okresní výbor však vůbec v tomto případě
překročil meze své působnosti a porušil zákon ze dne 18. srpna 1892 č.
59 z.z., dle něhož rozdělení obcí okresnímu výboru nepřináleží. Zemský
výbor ku podanému odvolání konal šetření prostřednictvím okresního
výboru, který to svěřil opět J. Opatrnému! Zemský výbor nařídil
hlasování, které řídil zase p. Josef Opatrný. Při něm hlasoval jeden
občan, soudruh, který k tomu vůbec žádného práva neměl, avšak poplatníci
z tak zv. Nové Vsi nebyli vůbec ku hlasování připuštěni! Konečně
správní soudní dvůr zamítl stížnost obce Zaječova a rozhodl, že se má v
Zaječově zříditi osadní zastupitelstvo. V celé záležitosti panuje od
počátku až do konce hotový zmatek. Původní žádost zněla na dvojí vedení
účtů. Okresní výbor ve Zbiroze a zemský výbor rozhodly však na rozdělení
obce a konečně zemský výbor na zřízení osadního zastupitelstva. Než po
nálezu správního soudu není věc ještě ukončena a rolnictvo muselo v tom
zakročiti, aby p. J. Opatrnému byl referát odňat a byl přidělen
nestrannému zemskému úředníku. Neboť věci šly až tak daleko, že chtěli
sousedé, soudruzi za přispění samosprávy rozhodovati o právu
vlastnickém! V záležitosti této hrál také podivnou úlohu dr. Herold. Byl
ve věci té soudcem i obhájcem zároveň. Jako přísedící zemského výboru
rozhodoval svým hlasem o ní jako soudce a před správním soudem dělal
privátního obhájce! Národní listy 1907 Obrázek z obecní politiky.
Novými
rekursy chtěli si novoveští postavit nemocnici, proti které se
zaječovští vzpírali. Ale bylo to odhlasováno a mělo se dojíti ku dražbě,
komu se stavba nemocnice zadá. Ale obratnou politikou starosty
zaječovského Jana Koppa a Antonína Kratochvíla došlo ještě k návrhu, že
se má dražba na 8 dní odložit, najde-li se do té doby v obci byt pro
chudé. Novoveští na nejvýš rozhořčeni trvali na tom, že se má dražba na
stavbu nemocnice konati stůj co stůj. Při schůzi 12. srpna obecní písař,
syn starosty novoveského, na členy zastupitelstva vzal židli a do
debaty zasáhly i choť starosty a písařova žena, způsobivše ohromný
povyk. Přes tuto oposici usneseno nestavět nemocnici a na 3 léta
najmouti domek.
Za to, že se nepodařilo prosaditi svůj zájem,
žalovali novoveští 28 osob na schůzi zúčastněných pro zločin veřejného
násilí. Šest z nich bylo odsouzeno za přestupek k menším trestům. Ti se
odvolali a záležitost zaječovsko-novoveská znovu projednávána před
odvolacím soudem, kde hájení jejich převzal dr. Karel Heller. Rozsudek
první instance byl sice potvrzen, avšak tresty zmírněny vzhledem na
polehčující okolnosti. Národní politika 1908 Šlechetným
lidumilům naskýtá se příležitost, aby sebemenším dárkem přispěli ke
zmírnění nouze nebohého mladého muže, jenž byl také literárně činným a
jenž následkem několikaměsíční nemoci ocitl se v zoufalém postavení a
postrádá úplně i nejnutnějších prostředků k výživě. Příspěvky pro
nebožáka buďtež zaslány na obecní představenstvo v Zaječově u Hořovic,
posl. pošta Sv. Dobrotivá. Venkov 1909 Místní
agrární organizace v Kvani, Nové Vsi, Zaječově pořádá spolkový ples dne
24. ledna v hostinci p. Václava Tauše ve Sv. Dobrotivé. Začátek v 7
hodin večer, vstupné 1 K 40 hal. Ku plesu tomu se všichni přátelé
vůkolních organizací uctivě zvou s připomenutím, že obvyklé pozvánky
rozesílány nebudou. Venkov 1910 Veřejná
schůze agrární v Zaječově na Zbirožsku, pořádaná Sdruž. česk. zeměd. v
Praze, koná se v neděli 24. dubna o 2. hod. odpol. v hostinci p. Kunce. O
úkolech strany agrární promluví p. Lad. Horák z Cheznovic. Venkov 1910 Ze Zaječova, okr. Zbiroh. (Veřejná schůze.)
Sdružení
českých zemědělců pro král. České v Praze uspořádalo u nás v neděli 24.
dubna odpoledne veřejnou schůzi lidu, který vyzněla v opravdovou
manifestaci pro myšlenku agrární. Účast byla neobvyklá, jistě přes 300
osob, mezi nimiž asi třetinu tvořili soc. dem. Po odbytí formalit o
snahách strany agrární promluvil p. Ladislav Horák z Cheznovic. Jeho
věcná, thema plně vyčerpávající řeč byla provázena četným souhlasem
našinců, což ovšem soc. dem. činilo značně nervosními, takže oba tábory
dostaly se několikrát do ostré slovní potyčky. Ale celkově byli i soc.
dem. pozornými posluchači. Zato ale v rozproudivší se debatě osvědčili
známou svou horlivost a několik jejich řečníků vystoupilo po několikráte
proti vývodům našeho mluvčího. Leč ten za bouřlivého souhlasu našich
stoupenců obratně jejich námitky vyvrátil jednak důvody vlastními,
jednak vhodnými citáty různých soc. dem. spisů. To působilo přirozeně
jako sprcha na průkopníky kolektivismu. Také spojenectví s klerikály nám
vyčetli. Na to ale trefně připomenul jim jeden náš občan, že ne my, ale
oni jsou s nimi spojeni, neboť při volbě v obci samé volili klerikálové
v I. sboru s převorem kláštera a plnomocníkem knížete
Koloredo-Mansfelda v čele předsedu soc. dem. spolku. Na tuto skutečně
pernou pravdu odpověděl jen jeden soudruh To dobře udělali! Ejhle ta
zásadovost a důslednost! Schůze trvala od půl 3. hod. do 8. hod. večerní
a debata sama přes 3 hodiny. Ale vítězství zůstalo cele na naší straně.
Budiž to místní organizaci pobídkou, aby častými přednáškami a schůzemi
vnesla do našeho kraje jiný způsob nazírání na snahy agrární vůbec a
stranu naší zvlášť. Venkov 1911 Nové
místní dráhy. Ministerstvo železnic udělilo dle platných pravidel na
dobu jednoho roku okresnímu zastupitelství ve Zbirově povolení ku
provedení předběžných technických prací pro pravidelně, kolejnou dráhu
ze stanice Mirošova a c.k. státních drah přes Strašice, Zaječov,
Olešnou, Zbirov, Zvíkovec, Terešov, Slabec a Pavlíkov buď do stanice
Rakovníka na trati c.k. státních drah Rakovník-Beroun nebo do stanice
Lubná Rakovník-Mladotice. Sokolský věstník 1923 Jednota
Zaječov-Kvaň žádá, zda v některé bratrské jednotě české neb moravské
je místo pro literní učitelku obecné školy, cvičitelku. Dráha v místě
podmínkou. Nab. na Jednotu Zaječov-Kváň p. Sv. Dobrotivá u Hořovic.
Elektromontér,
20tiletý, dobře zapracovaný, jako samostatný na stavbách sítí
primierních vys. napětí 22.000 V, s 3 a 1/2 letou praksí. Vysvědčení na
požádání zašle doporučující. Nabídky s udáním podmínek pod značkou Dobrý
sokol na tělocvičnou jednotu Sokol Zaječov-Kvaň p.p. Sv. Dobrotivá u
Hořovic. Loutkář 1927 Svatá
Dobrotivá. Divadlo F.D.T.J., založené r. 1921, má 26 loutek výšky 45
cm. Hlavičky zrobeny částečně doma a zčásti od Chochola z Podolí, kulisy
malovány učitelem Zelenkou. Osvětlení acetylénové. Hraje se v zimě
nepravidelně. Účinkuje 10 osob, jež vedou i mluví. Cena divadla 2400 Kč.
Zakladatel divadla Al. Volf navrhuje: 1. zříditi okresní půjčovnu
zvláštních loutek, jichž vyžadují některé hry. 2. Okresní kursy pro
loutkáře 1-2 denní. 3. V okolí loutky stejné velikosti, aby se mohly
půjčovati pro výpravné hry. Návštěva 50 až 130 osob. Venkov 1929 Štval vojáky proti vládě (Krajský soud trestní v Praze).
Jaroslav
J., cvočkář ze Zaječova, jest jedním z těch skalních bolševiků, který
asi přes 53 let věku svého nedostal rozumu a myslí, že komunistickým
násilím lze docíliti nějakého zlepšení sociálního postavení dělného
lidu. Svoje zásady hlásá nejraději po hospodách, v nichž promaže poctivě
to, co vydělá, takže není divu, že je na tom hospodářsky tuze uboze. To
ovšem neuzná, že je to jeho vlastní vina, a představuje si bolševický
stát asi tak, že všichni ochmelkové budou věčně napájeni na útraty
státu.
Tento Jaroslav J. seděl při svých obvyklých sklenicích dne 3.
září m.r. v hostinci Václava Cipry ve Svaté Dobrotivé a právě počal
vykládati své obvyklé bolševické theorie, když do nálevny vešlo pět
vojínů. To byla voda na jeho mlýn. Sotva vojíni usedli, přenesl si svoje
pivo k jejich stolu a započal svůj politický přednes, v němž zdůraznil,
že všichni vojíni pocházejí z otců proletářských, a poněvadž každý
poctivý proletář je komunistou, že jsou to vlastně děti komunistické a
jako takové že jsou povinny myslit na revoluci a pro ni i bojovat, tím
spíše, když mají v rukou zbraň, která bolševikům chybí. Svoji plamennou
řeč končil prohlášením, že vojáci by měli se vzbouřit, vzít mašinkvéry a
celou vládu postřílet, jednoho po druhém.
Vojáci vyslechli trpělivě
tohoto průkopníka revoluce, pak však učinili o jeho přednesu oznámení
četnictvu. V důsledku tohoto oznámení octl se Jaroslav J. včera před
senátem, jemuž předsedal vrchní rada Hellriegel. Jak byl Jaroslav J.
tenkrát v září v hospodě radikální, tak byl včera u soudu maličký a
zakřiknutý. Nepostavil se do pózy hrdiny, který chce nésti důsledky
svého přesvědčení, ale všecko zapřel, a když konečně musel připustiti,
že štval vojíny proti vládě, omlouval se zkroušeně tím, že byl už asi
úplně opilý a že nevěděl, co mluví. Leč svědci nepotvrdili mu této
okolnosti a prohlásili, že mluvil docela jasně a že na něm nějaká
opilost nebyla vůbec patrna.
Soud potrestal bolševického propagátora
nepodmínečným žalářem třínedělním, použiv všech polehčujících okolností,
začež Jaroslav J. zdvořile poděkoval. Venkov 1930 Jak pokračují zařizovací práce na brdské dělostřelecké střelnici.
Pro
pokročilou roční sezonu zakončena letošní cvičení v ostré střelbě a
cvičící útvary odebraly se zpět do svých posádek. Na místo nich přijela
na cvičení pomocná zákopnická rota II. pěší divize v počtu 95 mužů,
sestávající z příslušníků pěších pluků 18., 33., 35. a 38. Rota započala
s opravnými pracemi na okresní silnici z Kvaně na Hořovicku směrem na
Strašice. Silnice jest důkladně štětována a vysypávána šotolinou, tj.
směsí drobného kamení a písku. Mimo to čistí se důkladně i postranní
cesty, zanedbané kanály a příkopy po celé délce silnice. Při práci
používá rota dvou vlastních vojenských nákladních automobilů. Pracovní
oddíl tento jest usídlen v provisorních dřevěných barácích ve Kvani,
kdež si sám také vaří, jiné podobné oddíly jsou umístěny v Těních a ve
Strašicích. Počínaje příštím jarem započne se se systematickým
rozšiřováním a přestavbou veškerých silnic v obvodu celé střelnice.
V
poslední době dlela v Zaječově a v Nové Vsi u Sv. Dobrotivé odborná
komise z ministerstva Národní obrany, vyšetřující jakost vody a
vydatnost pramenů pro projektovaný vodovod brdský. Komisionelní šetření
bylo provedeno v okolí Svaté Dobrotivé, v objektu pod vrchem Břasovice,
kde zjištěna vydatnost pramenů v síle 11 vteřinových litrů. Podobné
zkoušky provedeny i v obci Kvaň, zřízení vodovodu pro tuto obec jest
však ohroženo nepříznivými výsledky těchto zkoušek. Bude-li dosavadní
provisorní barákové ležení ve Kvani uznáno za stálý vojenský objekt,
bude k němu zřízena přípopjka zamýšleného vodovodu. Venkov 1931 Prezident
republiky odjel 27.5. ráno z Lán v průvodu ministerského předsedy
Udržala, ministra nár. obrany dra Viškovského a kancléře dra Šámala do
Brd, aby byl přítomen bitevní střelbě páté dělostřelecké brigády, kterou
řídil generál Vedral. Na stanovišti u Zaječova očekával pana presidenta
generální inspektor branné moci generál Podhajský, náčelník hlavního
štábu generál Syrový, náčelník francouzské vojenské misse generál
Faucher, zemský vojenský velitel generál Bílý, přednost dělostřeleckého
odboru ministerstva národní obrany gen. Netík a ostatní důstojníci,
kteří z důvodu služebního byli přítomni. Po střelbě prohlédl si pan
president technická zařízení dělostřelecké měřičské roty. Po 17. hod.
odjel pak přes Zdice a Beroun do Prahy. Dělnická rovnost 1932 V
noci ze dne 29. na 30. května asi o 1. hodině nastaly v okolí Sv.
Dobrotivé v Brdech průtrže mračen, které dopadly hlavně na cílové plochy
dělostřelecké střelnice, na nichž právě byly vykáceny lesy. Stromy,
které dříve zadržovaly vodu, teď už se nemohly postaviti do cesty vodním
spoustám a tak se proudy slévaly s holých ploch do údolí k Zaječovu a
Kváni, kde začaly řádit. Regulace Jalového potoka, která byla právě
dokončena a stála 100.000 Kč, byla v půlhodině smetena. Vody podebraly
jeden sloup mostu na okresní silnici k Příbrami a jiné mosty poškodily.
Vodní spousty zničily také chudou úrodu. Rybníky kolem Sv. Dobrotivé
byly na mnoha místech protrženy, vody stále přibývá a nebe je zataženo
stále těžkými, olověnými mraky. Kraj volá po záchraně před katastrofou.
Vykácením lesů ve prospěch válečné střelnice bylo všecko zdejší lesní
dělnictvo připraveno o práci a kromě toho byli tento týden propuštěni
všichni cvočkařští dělníci. I to stačilo už k tomu, aby kraj byl
odsouzen k pomalému umírání. Povodeň dovršila zhoubu. Nebude-li ihned
pomoženo, stane se Podbrdí přímým bratrem hladového Zakarpatska a
Krušnohoří. Adresář protektorátu 1939 Zaječov,
obec (přísluš. Nová Ves, Svatá Dobrotivá) 557 m n.m., okresní úřad
Rokycany, Okresní soud Zbiroh, Krajský soud Praha, 1261 obyvatel.
Autobusová doprava Hořovice-Zaječov, pošta Svatá Dobrotivá, četnická
stanice Svatá Dobrotivá, katolický kostel.
Autodoprava-Václav Wünsch,
holiči - Václav Bubeníček, Jindřich Kopp, hostince-Bedřich Charvát,
Leon Kunc, Josef Lukavský, František Procháska, Václav Tauš, Václav
Vajner, hřebíky kované - Jakub Löwy, Eduard Löwy, František Pelikán,
konsum-prodejna konsumního družstva Z.K.D., kovář - Václav Braun, krejčí
- Antonín Šlapák, Jan Šlapák, František Anýž, kuřácké potřeby (výroba) -
František Jícha, mlýn-Bedřich Žák, obuvník-František Mužík,
pekaři-Josef Dubský, Štěpán Jelen, pila-Bedřich Žák, porodní
asistentka-Marie Horká, řezníci-Leonard Kunc, Václav Tauš, Josef
Luhovský, Josef Lhoták, Smíšené zboží-Antonín Anýž, Vilemína Ciprová,
Anna Lhotáková, Eduard Löwy, František Pelikán, Marie Pelikánová, Štěpán
Jelen, spořitelna-Spořitelní a záložní spolek farní osady ve Sv.
Dobrotivé, stavební družstvo-Stavební, spotřební a úsporné družstvo
Lidový dům v Zaječově-Kváni s.r.o. se sídlem ve Sv. Dobrotivé, stavební
podnikatelství-František Jícha, František Ungr, trafiky-Antonín Anýž,
Karel Pelikán, Barbora Ungrová, truhláři-Jan Ječmen, Josef Jícha,
Jindřich Švamberk, zámečníci-Ladislav Nič. Venkov 1941 Ožívá lidová pracovní tradice.
Zašli
jsme do Zaječova a vyhledali malou dílnu, ve které 12 rukou nahrazuje
stroje. V prostoře 16x4 metry je výheň, velký měch, sklad železa a 6
lidí, kolem nichž rachotí rytmus šesti perlíků. Cvočkaři pracují u
velkých okovaných pařezů vedle výhně, ve které střídavě rozpalují dva
železné pruty. Když jde práce dobře, vyrobí jeden dělník za 8 hodin 1000
až 1500 cvočků. Počítáme-li 15 ran na jeden kus, je to přibližně 20 až
25.000 úderů perlíkem, za den. Mezi dělníky platí nepsaná regule
bratrství, důvěry a vzájemné pomoci. V dílně Františka S., starosty v
Zaječově, seznáme staré sousedské zvyky. V obci je 240 čísel a 1400
obyvatel. Podnes je výroba cvočků v 90 domech. Odbyt je hlavně do
horských krajů Říše, neboť jde o hřebíky do vysokých horolezeckých bot.
Dříve
pracovali cvočkaři denně od 6 hodin ráno do 6 hodin večer. Vzpomínají,
jak se musili učit tři zimy, ale dnes je jejich řemeslo bez učňů. Na
velkém kartonu, přibitém nad výhní, který je bůhví jak starý, je psáno v
milimetrech, kusech a korunách, co stojí cvočky, kterých je 8 druhů.
Podobně se uvádí i jejich váha. Dělba práce je starosvětská. Držiteli
dílny patří výheň, a za to, že šlape měch a že opatřuje koks a dodávku
železa z Kladna, vybírá od každého spoludělníka 15 K týdně. Hotové
výrobky si každý dělník odvádí sám v pytli po 1000 kusech místnímu
obchodníkovi. Ten zprostředkuje vývoz a svým dodavatelům platí polovinu
nemocenského pojištění. Tak vyhlíží poslední zbytky domácké výroby
cvočků. Lidové noviny 1943 Píšťala
nahradila trubku. V Zaječově na Podbrdsku je dodržován krásný zvyk a
tradiční způsob hlášení každé noční hodiny ponocným. Ve 22 hodin se ozve
po návsi táhlý pískot ponocného píšťaly, který končí naříkavě. O
klekání pak ponocný odpíská večerku ještě na mnoha místech obce, která
je hodně rozčleněna. Zbytek hodin až do druhé hodiny noční píská se po
vsi pouze jedním táhlým tónem.
 |
