|
Ve Státním okresním archivu
v Berouně je pod číslem fondu NAD 1571 uložen památník Velitelství
četnické stanice ve Svaté Dobrotivé č. 42. Tento, zdůrazňuji veřejně přístupný
dokument, spíše pamětní knihu nebo chcete-li kroniku, mi bylo umožněno
s laskavým povolením ředitele SoA Beroun pana Mgr. Topinky shlédnout,
ofotit a publikovat. Při sepisování mi pomohli i bratři Josef a Pavel
Švandrlíkové, za což jim díky.
Předkládám proto doslovný přepis Památníku s vědomím, že někteří občané Zaječova zde objeví jména svých
příbuzných z doby 1919 až 1948, i když vesměs nežijících.
Četnické stanice byly zřizovány
ve větších či důležitých místech. Sídla a stavy četníků určoval zemský úřad po
dohodě se zemským četnickým velitelstvím. Již koncem 19. století existoval
v Zaječově úřad četnického
stanovištního závodčího (C.K. Gendarmerie-Postenfuehrer). Dne 24.11..1881
je v matrikách zmiňován v Zaječově 34 Heřman Bitterman, řečený Michálek, který si ve svých 29 letech bral za
ženu Annu Novákovou z Olešné 8, v Zaječově 37 bydlel František
Jindrák, který měl ve svých 33 letech 20. 1. 1883 svatbu s Karolinou
Hlavatou z Tlustice 13, v roce 1885 bydlel v Zaječově čp. 30
četnický závodčí Jan Karásek s manželkou
Klotyldou, roz. Hrabákovou z Nové Vsi 26 (v roce 1894 bydlí v domě
čp. 91) a konečně 9.11.1893 se oženil Karel Bašta z čp. 29 se Sofií Müllerovou
z Kvaně (bydleli poté v čp.
75).
O Janu Karáskovi napsal zdejší
učitel Dominik Merhaut:
V letech 1885-1886 působil ve
zdejší škole učitel Dominik Merhaut, který sepsal své vzpomínky a mimo jiné
uvedl: Na četnické stanici však o vánocích 1885 seděl závodčí Karásek, neoblíbený udavač i nepatrností. Ještě v roce 1902 je v knize ObÚ Kvaň-Přijmutí do svazku domovského práva 1902-1949 uvedeno, že
9. 12. 1902 byl do obvodu Praha - Karlín přijat c.k. strážmistr Alois
Šnajdr, nar. 1857. Po dlouhém hledání v matrikách jsem zjistil, že se
narodil dne 5. 8. 1857 v Nové Vsi 31 horníku Františku Regelovi (později
psáno Reckl) a Barboře, roz.
Vodrážkové. Ta se po smrti svého manžela (1. 5. 1869) v roce 1870 znovu provdala za Ignáce
Schneidera z Kvaně a jeden z jejích tří synů Alois zřejmě přijal následně nové
počeštělé jméno Šnajdr.
Z manželství Barbory s Ignácem Schneiderem se ještě narodily děti
Marie, Antonín, Adolf a Anna. O tom, že práce četníka byla
velice nebezpečná, svědčí smrt vrchního strážmistra Františka Mikeše
z Věšína, který byl dne 1. 10. 1933 smrtelně zraněn pytláky v revíru
Varta na severní straně Brd nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem. Na místě
přestřelky byl vztyčen kříž a později na místě, kde skonal, pomníček. Dříve nežli začnu přepisovat
historické události, v Památníku popsané, musím uvést jména velitelů
stanice a jména zde sloužících četníků. Uvádím jméno, hodnost, od kdy do kdy
zde sloužil a kam byl převelen. Pouze u posledního vrchního strážmistra Václava
Zušťáka jsem nezjistil, kam po zrušení stanice odešel. Ještě 5. 2. 1949 podává svým nadřízeným
hlášení o inventáři stanice, kde je s naprostou pečlivostí uvedeno vše, co se toho dne na stanici
nacházelo (za povšimnutí stojí nočník):
1 datumovka, 1 deska různá,
3 džbány různé, 1 nástěnné hodiny, 1 hrnec různý, 1
kalamář jednoduchý, 1 lampa elektrická stolní, 1 radiopřijímač Elektra , 1
zvonek elektrický, 1 vlajka ČSR, 1 věšák různý, 2 lampy petrolejové, 1 lampa
různá, 3 lavice různé, 2 lopatky na uhlí, 1 matrace žíněná, 2 misky různé, 1
nočník, 1 nůžky kancelářské, 2 obrazy prezidenta republiky, 2 plivátka, 3 režné
podhlavníky, 2 papírové podhlavníky, 1 podhlavník z peří, 6 podhlavníků
klínových, 2 podstavce k umyvadlu, 3 police na spisy, 5 postelí železných
s prkny, 1 postel skládací s pérovou vložkou, 14 povlaků na
podhlavník, 1 prapor smuteční, 1 pravítko, 24 prostěradel, 7 jednoduchých vlněných
přikrývek, 7 dvojitých vlněných přikrývek, 1 vojenská khaki přikrývka, 5
přikrývek ochranných tmavozelených, 2 přikrývky různé, 1 rám na obraz se sklem,
1 razítko kulaté úřední, 1 razítko kovové (pečeť), 4 ručníky, 1 sekerka na
dříví, 1 sešívač na spisy, 2 sklenice různé, 5 režných slamníků, 1 skříň na
spisy, 3 skříně na šaty, 1 skříň na spisy a šaty, 1 smeták na holi, 2 smetáčky
ruční, 1 stojánek na razítka, 2 obyčejné manipulační stoly, 4 stoly různé, 1
stroj psací Urania, 1 tabulka různá, 1 telefon nástěnný, 1 tyč k praporu,
2 uhláky, 2 vědra na vodu, 1 zámek visací, 6 různých židlí. 
Václav Vostrý, vrchní
strážmistr (1. 11. 1919 až 30. 4. 1921), Kařez
Čeněk Strašík, vrchní
strážmistr (1. 6. 1921 až 22. 3. 1922), Slovensko
František Truhlář, strážmistr (22. 3. 1922 až 7. 4. 1922), důchod
Ferdinand Egermeier,
strážmistr (7. 4. 1922 až 30.7.1922), Podkarpatská Rus
Václav Sirový, vrchní
strážmistr (1. 8. 1922 až 17. 5. 1923), na odpočinek
Emanuel Nekolný,
vrchní strážmistr (9. 7. 1923 až 17. 1. 1924), Velký Osek
Jaroslav Adámek,
vrchní strážmistr (1. 2. 1924 až 8. 8. 1935), do výslužby
Jan Stejskal, vrchní
strážmistr (30. 8. 1935 až
30. 7. 1938), Komárov
Jaroslav Sova,
praporčík (1. 8. 1938 až
15. 11. 1938), Blatná
Václav Šesták, vrchní
strážmistr (15. 11. 1938 až 15. 6. 1942), Velvary
Václav Zušťák, vrchní
strážmistr (15. 6. 1942 až 20. 10. 1946), Praha
Josef Herbauer,
vrchní strážmistr (1. 11. 1946 až
1. 5. 1947), Svojšín
Václav Zušťák, vrchní
strážmistr (1. 5. 1947 až 1949)
Zachovala se pohlednice z roku 1929. V té době byl velitelem vrchní strážmistr Jaroslav Adámek, který v roce 1935 odešel do výslužby. Dle mého názoru stojí na pohlednici zcela vpravo.
Nápis na pohlednici:
Je tu jeden záložník
z Mor. Ostravy četař je na poště radiotelegrafistou (zřejmě druhý zprava), tak jsem se u něho informoval a pravil, že mu mám občas psát a na
faře že mám podat žádost do dílny k poště a on se přimluví musím se hold
starat. On je úředníkem. S pozdravem Ruda.
František Truhlář,
strážmistr (1. 11. 1919 až
28. 5. 1925), Mýto
Čeněk Strašík, četník
na zkoušku (16. 3. 1920 až 22. 3. 1922), Bratislava
František Wolráb,
strážmistr (27. 9. 1921 až
24. 3. 1922), do civilu
Ferdinand Egenmeier,
strážmistr (4. 1. 1922 až 4. 11. 1922), Podkarpatská Rus
Jan Palovský, strážmistr (21. 3. 1923 až 22. 9. 1927), Hořovice
Bohumil Mejvald, strážmistr (29. 5. 1925 až 15. 5. 1926), Praha
Jaroslav Nykodym, strážmistr (23. 9. 1927 až 3. 1. 1936), Kařez
Ferdinand Bejček, strážmistr (5. 5. 1932 až 14. 3. 1933), Milín
Josef Lid, štábní strážmistr (5. 3. 1936 až 5. 10. 1936), Břasy
Emanuel Veselý, strážmistr (5. 10. 1936 až 10. 3. 1943), pensionován
Josef Liberský,
strážmistr (14. 3. 1938 až 15. 10. 1939), Písek
Jaroslav Fikrt, štábní strážmistr (3. 5. 1939 až 1. 3. 1946), Karlovy Vary
Josef Mach, vrchní strážmistr (17. 5. 1939 až 7. 7. 1939), Roudnice
Miloslav Jäger, štábní strážmistr (8. 7. 1939 až 15. 5. 1946), Praha Vršovice
Jan Kulhavý, strážmistr (27. 7. 1939 až 15. 10. 1940), Zbiroh
Antonín Lenc, strážmistr (20. 11. 1940 až 28. 9. 1942), České Budějovice
František Pfeifer, čekatel policie (26. 1. 1943 až 31. 7. 1945), Nejdek
Josef Červenka, strážmistr (18. 3. 1943 až 31. 7. 1945), Vinařice
Vítězslav Janoštík, polic. čekatel (20. 3. 1944 až 22. 8. 1945), Krásná Lípa
Václav Pružina, policejní čekatel (27. 9. 1944 až 1. 10. 1945), propuštěn
Jaroslav Kuděj, vojín SNB (18. 8. 1945 až 13. 10. 1946), Mariánské Lázně
Stanislav Škácha, vojín SNB (18. 8. 1945 až 11. 9. 1945), propuštěn ze SNB
Bohuslav Redlich, rotný SNB (2. 5. 1946 až 31. 8. 1949), propuštěn ze SNB
Josef Folinek, rotný SNB (19. 8. 1946 až 1. 10. 1947), Šumava
Václav Březina, strážmistr (1. 10. 1947 až 1. 9. 1948), Zbiroh
Václav Roudnický, strážmistr (1. 6. 1949 až 1949)
Posledními
četníky v Četnické stanici Svatá Dobrotivá byli, dle údajů v Památníku,
v únoru 1949 vrchní strážmistr Václav Zušťák a strážmistr Václav
Roudnický.
Alespoň na dvou fotografiích si můžeme představit vrchního strážmistra Františka Zušťáka:
1. 11. 1919
Dnem 1. listopadu 1919 bylo četnictvo v Čechách rozmnoženo a jistá
část četnických stanic nově zřízena.
Mezi nově zřízenými stanicemi byla i četnická stanice Svatá Dobrotivá,
okres Rokycany. Obvod této stanice byl ustanoven ze spojených obcí Svaté
Dobrotivé, Zaječova, Kvaně, Jiviny a Olešné z obvodu četnické stanice ve
Strašicích a obce Cheznovice z obvodu četnické stanice v Mýtě.
Ubytování pro tuto nově zřízenou stanici bylo najato velitelem četnické
stanice ve Strašicích vrchním strážmistrem Františkem Mlatkou v klášteře
řádu Augustiánů ve Svaté Dobrotivé čp. 1 od PhDr Ferdinanda Černovskýho.
5. 11. 1919
Činnost četnické stanice ve Svaté Dobrotivé započala dnem 5. listopadu
1919.
13. 12. 1920
V druhém roce působení četnické stanice ve Svaté Dobrotivé a to
dne 13. prosince 1920 zastavilo dělnictvo železáren komárovských práci, potom
dělnictvo, bydlící ve zdejším obvodě v obcích Zaječově a Kvani odebralo se
z Komárova domů, svolavši na 3. hodinu odpoledne všedělnickou schůzi do
hostince Václava Cipry v Zaječově čp. 32.
Schůze té se zúčastnilo na 300 dělníků všech vrstev z Kvaně a
Zaječova, náležející straně sociálně demokratické levice /:komunistické:/. Na
stanici ve Svaté Dobrotivé v uvedené kritické době byl pouze sám vrchní
strážmistr Václav Veselý a nemohl proto proti účastníkům revolučního hnutí
zakročiti a hlásil onen případ ihned ústně okresnímu četnickému velitelství a
okresní správě politické v Rokycanech.
Účastníci schůze se usnesli na zahájení všeobecné stávky, kterou
skutečně dne 14. prosince 1920 ráno započali a zvolili 10-ti členný revoluční
výbor a 10-ti člennou okresní radu.
14. 12. 1920
Dne 14. prosince 1920 asi v 10 hodin dopoledne přišel dotyčný
revoluční výbor na faru, chtějíc zabrati jménem revolučního výboru byty pro
dělníky ve zdejším klášteře a navštívili též četnickou stanici se žádostí, aby
se četnická stanice přestěhovala do 1. poschodí. Pak předsevzal dotyčný
revoluční výbor revizi mlýnů Václava Blahovce ze Svaté Dobrotivé a Magdaleny
Procházkové v Jivině a vydal zápověď čepování lihových nápojů u všech
zdejších obchodníků a hostinských.
Týž den odebral se revoluční výbor do obecné školy, kde byly ve všech
třídách sňaty kříže ze zdí, pak nápis na škole -Bohu a vlasti- byl rovněž
odstraněn. K násilnostem však nikde nedošlo.
18. 12. 1920
Na příkaz zemské politické správy v Praze byli účastníci
revolučního výboru a to dne 18. prosince 1920 sedm členů, pak na vyzvání
zemského trestního soudu v Praze dne 31. prosince 1920 dalších 14 členů
revolučního výboru a okresních rad zatčeno a za pomoci četnictva
z Rokycan, Mýta, Strašic a Zbirohu přímo dopraveno zemskému trestnímu
soudu v Praze.
Od zřízení četnické stanice ve Sv. Dobrotivé, tj. od 1. listopadu 1919
bylo učiněno naší stanicí do 31. prosince téhož roku 6 trestních oznámení.
V roce 1920 bylo naší stanicí učiněno 74 trestních oznámení, 22
osob bylo zatčeno, 1 prohlídka domu byla vykonána na zvláštní vyzvání, 1 osoba
byla předvedena, 5 asistenčních služeb bylo vykonáno a jedna mrtvola byla
nalezena.
1. 5. 1921
Dne 1. května 1921 při zřízení četnické stanice v Kařezu byla obec
Cheznovice od obvodu četnické stanice ve Svaté Dobrotivé přidělena četnické
stanici v Mýtě.
24. 10. 1921
Dne 24. října 19212 byl na základě telegrafického rozkazu velitelství
četnického oddělení v Příbrami strážmistr František Wolráb odeslán do Prahy za účelem konání bezpečnostní služby.
27. 10. 1921
Dne 27. října 1921 byla vyhlášena částečná mobilizace, kterou byli
povoláni vojíni ročníků 1893 a mladší vojenští gážisté a mužstvo v záloze
od ostatních druhů zbraní, jakož i vojíni narození roku 1889 až včetně 1881 od
telegrafního a železničního pluku a automobilových útvarů, pokud obdrželi
určovací lístky.
Na základě vyhlášení částečné mobilizace nastoupili někteří záložníci
výše uvedených ročníků u zdejšího obvodu včas ku svým vojenským tělesům, aniž by byl kdo pro
neuposlechnutí povolávacího rozkazu naší
stanicí zatčen neb oznámen.
16. 11. 1921
Dne 16. listopadu vrátil se strážmistr František Wolráb na svoji
kmenovou stanici.
30. 11. 1921
Dne 30. listopadu 1921 byla nařízena všeobecná demobilizace výše
uvedených ročníků a veškeří částečnou mobilizací povolaní vojíni vrátili se do
svých domovů.
V roce 1921 bylo naší stanicí učiněno 63 oznámení, 5 osob bylo
zatčeno, 2 prohlídky domu byly vykonány na zvláštní vyzvání, 1 osoba předvedena
a 3 služby asistenční byly vykonány.
2. 5. 1922
Dne 2. května 1922 vypukla mzdová stávka všech cvočkačů našeho obvodu,
jichž jest 160 a skončila dne 31. srpna 1922 ve prospěch zaměstnavatelů.
15. 5. 1922
Dne 15. května 1922 počalo stávkovati veškeré dělnictvo zaměstnané
v v železárnách akciové společnosti v Komárově, mezi nimiž bylo
250 osob z našeho obvodu. Tato stávka skončila dne 18. června 1923 ve
prospěch zaměstnavatele.
Jelikož po této stávce byla do železáren v Komárově přijata jenom
část dělnictva, zůstalo v našem obvodě, ač byla stávka skončena, 150
dělníků bez zaměstnání.
V témže roce dostávalo 32 osob podporu v nezaměstnanosti.
V roce 1922 bylo učiněno 105 trestních oznámení, 6 osob bylo
zatčeno, 3 předvedeny a na zvláštní vyzvání byla vykonána 1 prohlídka domu.
1923
V roce 1923 vzrostl počet nezaměstnaných osob v našem obvodě
na 500 osob, z nichž dostávalo 267 osob podporu v nezaměstnanosti.
Toho samého roku bylo naší stanicí učiněno 206 trestních oznámení, 4
zatčení a 2 předvedení.
7. 7. 1924
Vypukla mzdová stávka veškerého dělnictva zaměstnaného
v železárnách akciové společnosti v Komárově, mezi kterými bylo též
250 osob z našeho obvodu.
29. 10. 1924
Tato stávka skončila v neprospěch dělnictva proto, že práci
nastoupili za horších podmínek než za kterých před zastavením práce pracovali.
Podporu v nezaměstnanosti dostávalo v našem obvodě
v roce 1924 40 osob a ku konci roku 1924 klesl počet nezaměstnaných na 10
osob.
V roce 1924 bylo naší stanicí učiněno 189 oznámení, 4 osoby byly
zatčeny, 1 osoba předvedena, 1 asistence byla vykonána a 1 mrtvola nalezena.
27. 7. 1925
Zastavili dělníci cvokaři ze Sv.Dobrotivé, Kvaně, Olešné, Zaječova a
Cerhovic výrobu cvočků. Stávkujících bylo celkem 78.
Příčina stávky byla ta, že zaměstnavatelé nechtěli přistoupiti na
požadavek následkem stále trvající drahoty dělnictvem kladený. Dělníci cvokaři
požadovali 20-30% přídavku za výrobu veškerých druhů cvočků.
24. 8. 1925
Zahájili někteří cvokaři z uvedených obcí znovu práci, ježto
zaměstnavatelé dokařských dělníků přistoupili na zvýšení mzdy za výrobu
veškerých druhů cvočků o 3-7%. Průběh stávky byl úplně klidný. Veřejný pořádek,
klid a bezpečnost nebyl nikterak porušen.
5. 11. 1923
Přijel pan president republiky z Lán obhlédnouti terén
projektované brdské vojenské střelnice. Na zpáteční cestě projel pan president
republiky naším obvodem a to obcí Olešnou.
15. 1. 1926
Byl přemístěn k zemskému četnickému velitelství pro Slovensko velitel
četnického oddělení v Příbrami nadp. Josef Jirásek.
10. 6. 1926
Zastavili dělníci z našeho obvodu v železárnách
v Komárově jednu hodinu práci a v této době bylo protestováno proti
zavedení cel na zemědělské výrobky.
29. 6. 1926
Odpoledne přehlédl četnické stanoviště ve Sv. Dobrotivé přednosta
okresní správy politické v Rokycanech Dr. Kumpf Felix.
1. 9. 1926
Převzal velitelství četnického oddělení v Příbrami pobočník exp.
Četnického štábního důstojníka v Plzni, kapitán František Karhan.
2. 7. 1927
V našem obvodě nebyla oslava devítiletého výročí bitvy u Zborova
dne 2. července 1927 prováděna.
Příslušníci stanice oslavili devítileté výročí bitvy u Zborova pouze
přednáškou o významu borovské bitvy na stanici.
21. 7. 1927
Byla v obvodě četnické stanice Sv. Dobrotivá vyvlastněna státním
pozemkovým úřadem pro zřízení vojenské dělostřelecké střelnice v Brdech
větší část lesů Colloredo-Mansfeldského velkostatku ze Zbirohu.
Týmž dnem zřízeno bylo ku spravování vyvlastněných lesů Ředitelství
vojenských lesních podniků a ku vybudování dělostřelecké střelnice Velitelství vojenské dělostřelecké střelnice
s pracovním oddílem střeleckého cvičiště v Jincích u Příbrami.
18. 4. 1828
Zastavilo práci lesní dělnictvo v počtu asi 60 osob ze Sv.
Dobrotivé a Kvaně, okr. Rokycany, pracující ve státních lesích vojenské lesní
správy ve Strašicích.
Příčinou zastavení práce lesním dělnictvem bylo to, že ředitelství
státních lesů v Jincích nepřistoupilo na zvýšení mzdy za zpracování dříví
lesním dělnictvem požadované. Stávka měla úplně klidný průběh.
24. 4. 1928
Zahájilo veškeré lesní dělnictvo z uvedených obcí znovu práci.
Stávkující lesní dělnictvo nezískalo stávkou žádné výhody.
1. 5. 1928
Zavedlo ministerstvo vnitra jako součástku služební výstroje pro
četnické gážisty mimo služební třídy a výkonné důstojníky konající službu
bezpečnostní služební požitky.
2. 7. 1928
Zastavili někteří dělníci a cvokaři ze Sv. Dobrotivé, Kvaně, Olešné,
Zaječova, Cheznovic a Mýta domáckou výrobu cvočků. Stávkujících cvokařů
z obvodu četnické stanice ve Sv. Dobrotivé bylo asi 60.
Cvokaři zastavili práci proto, že zaměstnavatelé cvokařů nechtěli
přistoupit na předloženou jim kolektivní smlouvou, ve které žádali cvokaři 20%
přídavku za výrobu veškerých druhů cvočků.
12. 9. 1928
Bylo započato s kácením dříví na dopadové ploše Jordán o výměře
460 ha vojenské dělostřelecké střelnice v Brdech, která se nachází
z větší části v obvodě četnické stanice ve Sv. Dobrotivé.
Na této dopadové ploše bylo zaměstnáno mimo domácího lesního dělnictva
200 lesních dělníků horalů z Rozkova, Bogdanova, Veselkys a Karlovaci
z Podkarpatské Rusi, pak z Olešné, Turzovky a Čadce ze Slovenska.
22. 9. 1928
Zahájili cvokaři z obvodu četnické stanice ve Sv. Dobrotivé znovu
práci.
Stávkou, která měla úplně klidný průběh, získali cvokaři 10% přídavku
na mzdě za výrobu veškerých dokařských výrobků.
15. 10. 1928
Zavedlo ministerstvo vnitra pro četnické gážisty mimo služební třídy
četnickou služební šavli.
28. 10. 1928
V den desetiletého výročí Československé samostatnosti zúčastnili
se příslušníci četnické stanice ze Sv. Dobrotivé přednášky, pořádané Osvětovou
komisí ve Sv. Dobrotivé, kdež promluvil o významu naší samostatnosti řečník
strany sociálně demokratické Vileta z Plzně.
28. 10. 1929
V roce jedenáctiletého výročí Československé samostatnosti
zúčastnili se příslušníci četnické stanice ve Sv. Dobrotivé přednášky, pořádané Osvětovou komisí ve Sv. Dobrotivé, kdež promluvil o významu naší
samostatnosti odborný učitel Strakoš ze Zbiroha.
V měsíci únoru 1929 panovaly v Československé republice
ukrutné mrazy tak, že 18. února 1929 dosáhl mráz ve Sv. Dobrotivé 32 st. C pod nulou.
Místy byly však mrazy ještě krutější.
Na základě výnosu ministerstva vnitra ze dne 19. dubna 1929 čís. 32804
byla dne 1. října 1929 zrušena místa četnických štábních důstojníků a zřízena u
štábů zemských četnických velitelství místo četnických vyšších důstojníků.
Na den 27. října 1929 byly v Československé republice vypsány
volby do Národního shromáždění a senátu a jejich průběh byl klidný.
19. 5. 1930
Byla zahájena ostrá střelba na dělostřelecké střelnici v Brdech za
přítomnosti generála Komárka, přednosty dělostřeleckého oddělení MNO generála
dr. Přibyla,generála zemského velitele
dělostřelectva, generála Chalupy, přednosty Správního sboru vojenských lesních
pracovníků, generála Klecandy, velitele 2. pěší divize, generála Rakušana,
velitele 2. dělostřelecké polní brigády a zástupců politických okresů
rokycanského, hořovického a příbramského.
Ostrou střelbu na cílovou plochu Jordán v brdské dělostřelecké
střelnici zahájil 5. oddíl 2. lehkého dělostřeleckého pluku z Plzně.
První povel ke střelbě dal nadporučík Richter a první ráno
z granátu vypálil z palebného postavení v lese nedaleko Svaté
Dobrotivé vlastnoručně velitel 2. lehkého dělostřeleckého pluku v Plzni
plukovník Hořejší. 27. 5. 1930 Přijel pan president T.G.Masaryk s průvodem ministerského předsedy
Udržala, ministra národní obrany Viškovského a ještě jiných členů vlády a
generality na Kopaniny u obce Těně, aby mu byla předvedena ukázka cvičné
střelby dělostřelectva.
Následkem husté mlhy nad cílovou plochou Jordán dělostřelecké
střelnice v Brdech a vydatného deště k předvedení cvičné střelby
dělostřelectva nedošlo a pan president po krátkém zdržení se na Kopaninách
odjel přes Těně, Křižovatky u Těň, Žlebce po okresní silnici okolo Olešné,
soud. okr. Zbiroh, samoty U Dubu a dále pak přes Kařez do Lán.
31. 5. 1930
Rozpoutala se nad zdejší krajinou bouře, provázaná krupobitím. Kroupami
byly zasaženy katastry obcí Olešné, soud. okr. Zbiroh, Zaječova a Kvaně. Kroupami
byla zničena úroda v katastrech řečených obcí na 20% a místy až na 100%.
4. 6. 1930
Přihlížel cvičné a útočné ostré střelbě dělostřelectva na dělostřelecké
střelnici v Brdech z Miliny branný výbor Národního shromáždění
v čele s ministrem národní obrany Viškovským, s generalitou, se
zástupci okresů rokycanského, hořovického a příbramského a se žurnalisty.
Po ukončení cvičné střelby dělostřelectva odjeli všichni střelbě
přihlížející k shlédnutí cílové plochy Jordán.
12. 6. 1930
Bylo vykonáno ve Sv. Dobrotivé sv. biřmování pražským arcibiskupem
Františkem Kordačem.
16. 6. 1930
Zabil blesk u obce Jivina na poli manželku
rolníka Josefu B. z Jiviny čp. 5, okr. Zbiroh.
10. 7. 1930
Zavedlo ministerstvo vnitra výnosem ze
dne 10. července 1930, čís. 10.317-13 pro veškeré četnictvo nové distinkce - třícípé
a pěticípé zlaté hvězdy pro důstojníky, stříbrné hvězdy pro vrchní strážmistry
a pro sbor strážnictva kovové postříbřené obdélníčky.
Pro důstojníky správní, výkonné, vrchní
strážmistry, strážmistry a četníky na zkoušku zavedena též polní čapka /Věstník
četnictva čís. 11 ze dne 11. července 1930/.
1. 9. 1930
Bylo četnictvo politického okresu
rokycanského přiděleno výnosem ministerstva vnitra čís. 65.338-17 velitelství
četnického oddělení v Písku.
1. 10. 1930
Bylo četnictvo politického okresu
rokycanského přiděleno účtárně II v Praze Smíchově.
28. 10. 1930
V den dvanáctiletého výročí
Československé státnosti zúčastnili se příslušníci četnické stanice ve Sv.
Dobrotivé přednášky, pořádané Osvětovou komisí ve Sv. Dobrotivé, kdež promluvil
o významu naší samostatnosti odborný učitel Jan Havrlík ze Sv. Dobrotivíé,
1. 5. 1931
Dne 1. května 1931 byl zvýšen stav
četnické stanice ve Svaté Dobrotivé o 1 strážmistra, tudíž na 3 gážisty služebního pořadí.
28. 5. 1931
Přijel pan president T.G.Masaryk
v průvodu ministerského předsedy Udržala, ministra národní obrany Viskovského,
kancléře Šámala, generálů Bláhy, Podhajského, Sirového, Bílýho, Netíka,
Přikryla, Chalupy a Vedrala z Lán k lesu na Milině a tam přihlížel
cvičné střelbě dělostřelectva na cílovou plochu Jordán vojenské dělostřelecké
střelnice v Brdech. Na Milině zdržel se pan president od 10 do 13 hodin.
Nato odejel se svým průvodem ku přehlídce fotočety, dělostřelecké-měřické roty
z Olomouce, přechodně ubytované v hostinci Bedřicha Charváta
v Zaječově čp. 42, okres Zbiroh.
Po přehlídce fotočety dělostřelecké roty
odejel pan president přes Svatou Dobrotivou a Kařez do Prahy.
20. 6. 1931
Zastavili někteří dělníci (cvokaři) ze Svaté Dobrotivé, Kvaně, Olešné,
Zaječova, Cheznovic a Mýta domácí výrobu cvočků. Stávkujících z obvodu
četnické stanice ve Sv. Dobrotivé bylo asi 200.
Cvokaři zastavili práci, protože zaměstnavatelé cvokařů nechtěli
přistoupiti na předloženou jim kolektivní smlouvu, ve které žádali cvokaři 10%
přídavku za výrobu veškerých druhů cvočků a pak proto, že chtěli zaměstnavatelé
cvokařů 10% slevu na mzdě za veškeré cvokařské výrobky.
28. 10. 1831
V den třináctého výročí Československé samostatnosti se
příslušníci četnické stanice ve Svaté Dobrotivé zúčastnili přednášky, pořádané
Osvětovou komisí ze Sv. Dobrotivé v hostinci Václava Vajner
v Hamburku, obec Zaječov, kdež promluvil o významu naší samostatnosti
řídící učitel v.v. Václav Havrlík ze Svaté Dobrotivé.
2. 11. 1931
Počala obec Zaječov s regulací potoka v Zaječově.
16. 12. 1931
Ukončili cvokaři a 17. prosince 1931 nastoupili práci.
Stávka, která měla úplně klidný průběh, byla ukončena ve prospěch
cvokařů, neb tito ztrácejí na svých mzdách jen asi 2%.
V roce 1931 vzrostl počet nezaměstnaných v obvodě četnické
stanice na 366 osob, z nichž bralo 269 osob podporu v nezaměstnanosti.
30. 5. 1932
V noci na 30.5.1932 pršelo ve Sv. Dobrotivé, v okolí a
v lesích oblasti brdské střelnice tak silně, že se rozvodnily potoky,
protékající osadami S. Dobrotivou, Hamburkem a obcí Zaječovem, soud. okr.
Zbiroh.
Příval vody, řinoucí se z lesů oblasti brdské střelnice stihl
osadu Sv. Dobrotivou a Hamburk již o 4.30 hodině a dosáhl vrcholu o 9. hodině.
Přívalem vody byl poškozen most, nalézající se na okresní silnici,
vedoucí ze Sv. Dobrotivé k Příbrami tak, že byl levý pilíř podemlet a značná
část jeho vodou odnesena.
Dále zničil příval vody na zimu v roce 1931 zřízenou a nákladem
106?. Kč vybudovanou regulaci potoka vedoucí osadou Hamburkem, obec Zaječov.
28. 10. 1932
Dne 28.10.1932 v den čtrnáctiletého výročí Československé
samostatnosti zúčastnili se příslušníci zdejší četnické stanice průvodu,
pořádaného místní osvětovou komisí, sboru dobrovolných hasičů ze Zaječova a
Kvaně, pak tělocvičnou jednotou Sokol ze Svaté Dobrotivé k průvodu
padlých ve světové válce, kdež promluvil k shromážděným stavům a
korporacím učitel Jan Havrlík ze Sv. Dobrotivé o významu 28. října a o naší
samostatnosti.
V roce 1932 vzrostl počet nezaměstnaných v obvodě četnické
stanice na 400 osob, z nichž bralo 100 osob podporu
v nezaměstnanosti.
4. 4. 1933
Zastavili zaměstnavatelé cvokařů výrobu cvočků následkem značných zásob
a téměř žádného odbytu dokařských výrobků, pak následkem celních opatření.
Zastavením výroby cvočků octlo se asi 300 dělníků, cvokařů, z obvodu
zdejší stanice bez zaměstnání.
2. 8. 1933
Počala fa. J.Ko.Rudolf z Plzně se stavbou sekundární sítě
elektrického vedení ve Sv. Dobrotivé a tuto dokončila 21.10.1933.
21. 10. 1933
Připojil provozní ing. Ze západočeských elektráren v Plzni, Josef
Loučka z Komárova, sekundární síť elektrického vedení ve Sv. Dobrotivé na
primární síť západočeských elektráren v Plzni.
28. 10. 1933
V den patnáctiletého výročí Československé samostatnosti
zúčastnili se příslušníci zdejší četnické stanice průvodu pořádaného místní
osvětovou komisí k pomníku padlých ve světové válce, kdež promluvil o
významu státního svátku 28. října učitel Jan Havrlík ze Sv. Dobrotivé a
přednášky pořádané rovněž osvětovou komisí ve Sv. Dobrotivé v hostinci
Leonarda Kunce, kdež promluvil o významu státního svátku, o tvoření se ruských
legií a zahraniční práci presidenta T.G.Masaryka učitel obecné školy
v Mrtníku, okres Hořovice, Ladislav Ryska.
13. 11. 1933
Zahájili zaměstnavatelé cvokařů znovu práci. Do práce nastoupilo asi
50-55% veškerých cvokařů ze Sv. Dobrotivé, Kvaně, Olešné a Cheznovic s 10%
snížením mzdy na veškerých dokařských výrobcích.
Počet nezaměstnaných v roce 1933 vzrostl na 450 osob, z nichž
pobíralo 263 osob podporu podle gentského systému a 203 osob poukázky státní
stravovací akce.
3. 7. 1934
Oslavil 2. pracovní oddíl vojen.děl. střelnice v Brdech a
tělocvičná jednota Sokol ve Sv. Dobrotivé 17. výročí Bitvy u Zborova.
Druhý pracovní oddíl voj. děl. střelnice v Brdech a tělocvičná
jednota Sokol ve Sv. Dobrotivé přišlo v průvodu k pomníku padlých
ve světové válce. U pomníku padlých promluvili o významu 2. července velitel 2.
pracovního oddílu voj. děl. střelnice npor. Vilém Pavlů a učitel Jan Havrlík ze
Sv. Dobrotivé.
Po přednáškách položili vojíni 2. pracovního oddílu voj. děl. střelnice
v Brdech k pomníku padlých věnec.
Této oslavy se zúčastnilo mimo vojska 2. pracovního oddílu voj. Děl.
střelnice v Brdech, pak členů tělocvičné jednoty Sokol a příslušníků
zdejší četnické stanice asi 120 osob ze Sv. Dobrotivé a okolí.
14. 10. 1934
Pořádala místní osvětová komise obcí Zaječova-Kvaně za spoluúčasti 2.
pracovního oddílu voj. dělostřelecké střelnice v Brdech a všech korporací
v sále hostince U Švandrlíků ve S. Dobrotivé Tryznu k uctění
památky v přístavním městě Marseille ve Francii dne 9. října 1934 zavražděného
jugoslávského krále Alexandra I. a francouzského ministra zahraničí Barthoua.
Po zapění hymny Jugoslávie a
Francie promluvili velitel 2. pracovního oddílu voj. děl. střelnice
v Brdech npor. Vilém Pavlu a učitel Jan Havrlík o významu spolupráce
jugoslávského krále Alexandra I. Sjednotitele a francouzského ministra
zahraničí Louise Barthoua k upevnění a zajištění míru v Evropě.
Zapěním státní hymny byla tryzna skončena.
Zúčastnily se jí veškeré korporace, školní dítky, 2. pracovní oddíl
voj. děl. střelnice v Brdech a četnictvo ze Sv.Dobrotivé v celkovém
počtu asi 300 osob.
28. 10. 1934
V celém zdejším obvodě bylo dne 28. října důstojně oslaveno
šestnáctileté výročí Československé republiky a to jednak ve školách a pak
přednáškami o významu tohoto dne u pomníku padlých vojínů ve světové válce.
Těchto oslav zúčastnilo se četnictvo zdejší stanice.
Nezaměstnanost dělnictva zdejšího obvodu stále trvá, ačkoliv se
pracovní poměry poněkud zlepšily.
Bezpečnostní poměry v obvodu stanice byly po celý rok normální a
trestných činů proti bezpečnosti majetku
poněkud ubylo.
12 .6. 1935
Z tohoto dne se dochoval
zápis, který si dovolím ocitovat. Ze zápisu vyplývá, že dopadená osoba byla
manželkou šoféra ve věku 30 let.
Četnická stanice, Policejní úřad ve Svaté Dobrotivé učinil na Vás
trestní oznámení, že jste dne 12.VI.1935 v lese u Jordánu směrem ke Sv.
Dobrotivé urazila slovy -Vy lumpe, naši mužové Vám to dají- lesního správce
lesní správy Otakara Vojáčka z Kvaně, soudní okres Zbiroh, jenž právě
konal svou službu a vykazoval Vás z lesa, kamž jest vstup pro civilní
obyvatelstvo okresním úřadem v Hořovicích zakázán. Při činu Vás přistihl.
K činu jste se výslovně doznala před strážmistrem Jaroslavem Nikodémem.
Tím jste se dopustila přestupku a ukládá se Vám za to podle § 313 a 314 tr.z.
za použití § 261 a 266 trestního zákona trest 50,- Kč na penězích. Nebude-li
trest na penězích dobytný, nastoupí místo něho trest vězení 24 hodin. Kromě
toho se Vám ukládá náhrada nákladů trestního řízení.
10. 9. 1935
Shluklo se asi 250 osob z obce Kvaně a Zaječova před lesním úřadem Vojenských lesních podniků a žádali polesného Otakara Vojáčka, aby jim
dovolil vstup na cílovou plochu Jordán, tj. střelnici pro dělostřelectvo za
účelem dobývání pařezů a vyřezávání trávy.
Dav vnikl v průvodu dvou starostů obce na dvůr lesní správy a
počal se chovati demonstrativně Několik
osob vniklo až do chodby vojenské telefonní ústředny, takže musely býti odtud
vyhnány.
Zdejší stanice byla o případu vyrozuměna a při příchodu četnické hlídky
k lesnímu úřadu se dav počal rozcházeti a nedošlo k žádným
násilnostem.
28. 10. 1935
Dne 28. října bylo ve zdejším obvodu důstojně oslaveno sedmnácté výročí
trvání Československé republiky. Těchto oslav zúčastnili se také příslušníci
zdejší stanice.
20. 11. 1935
V noci vloupal se do lesního úřadu Vojenských lesních podniků ve
Svaté Dobrotivé Adolf Šnajdr z Kvaně č. 18 a odcizil tam jeden úplný
telefonní přístroj ku škodě Vojenských lesních podniků a různé technické
potřeby ku škodě polesného Otakara Vojáčka.
20. 11. 1935
V noci vloupali se neznámí pachatelé do prodejny Západočeského
konzumního družstva ve Sv. Dobrotivé a odcizili různé zboží podle udání
vedoucích v ceně 10.139,- Kč.
V obvodě zdejší stanice bylo v roce 1935 provedeno více
krádeží, takže bezpečnostní poměry se částečně zhoršily.
Občané z obce Kvaně a Zaječov přes zákaz vojenské lesní správy ve
Sv. Dobrotivé chodili na dříví na střelnici i v době střelby, takže
vícekrát museli příslušníci zdejší stanice s lesním personálem konati
službu u střelnice, aby se lidu vstup na střelnici zabránil.
Občané v Zaječov a v Kvani, když nemohli do lesa libovolně
chodit, zejména na cílovou plochu, byli krajně rozeštváni jak proti lesnímu
personálu, tak i proti zdejšímu četnictvu, což dávali při každé příležitosti
najevo.
Konečně občané v této věci obrátili se na poslance národního
shromáždění a ti se obrátili na samotného ministra národní obrany a bylo jim
pak dovoleno choditi na cílovou plochu zamčitých podmínek až do 1. května 1936.
V roce 1935 bylo zdejším četnictvem zatčeno 8 osob, udání bylo
učiněno na 109 osob a dvě osoby byly předvedeny soudu.
1. 10. 1936
Počala se prováděti stavba vojenského krytu na cílové ploše Jordán,
která byla úplně dokončena dne 19. prosince 1936.
7. 12. 1936
Demonstrovalo ve Svaté Dobrotivé 60 dělníků, kteří byli propuštěni
z práce vojenské stavby na cílové ploše Jordán a pokoušeli se vyvolati
stávku mezi dělníky, kteří dále pracovali.
28. 10. 1936
Státní svátek 28. říjen byl ve
zdejším obvodě důstojně oslaven. Letošního roku zúčastnili se oslav též
příslušníci komunistické strany, což se zde stalo poprvé za dobu trvání
Československého státu. Příslušníci zdejší stanice zúčastnili se oslav společně
s ostatními občany.
11. 9. 1936
Byl přítomen pan prezident s generálním štábem ostré střelby na
cílové ploše Jordán, která se prováděla z důležitého nového vojenského
krytu. Pan president zdržel se na cílové ploše od 16 do 19 hod. 30 min. Zdejší
četnická hlídka konala službu u cílové plochy.
Následkem stavby krytu na cílové ploše Jordán bylo četnictvo zdejší
stanice nuceno horlivě spolupracovati s vojenskými úřady, čímž zde byla
služba těžší proti době dřívější.
9. 1. 1937
Anna Š., provdaná J. 55
roků stará z Kvaně č. 122
spáchala pokus vraždy na své snaše Anně J. roz. C. 28 roků staré, vdově, bytem
ve Kvani 122 a to tím, že jí ostřím sekyrky třikráte sekla do hlavy. Poraněná
J. byla odvezena do všeobecné nemocnice v Berouně, kdež dne 5.2.1937
následkem těžkého poranění zemřela. J., roz. Š. byla pro tuto vraždu odsouzena
pražskou porotou na 15 let těžkého žaláře. Tato událost způsobila ve Kvani mezi
obyvatelstvem částečný rozruch.
25 .5. 1937
Byla zabita bleskem Anežka S., 17 let stará z Kvaně-Čihadlo, když
utíkala v bouřce po cestě z Kozojed do Hamburku.
10. 6. 1937
Byl na zdejší stanici zřízen státní telefon, který má ústřednu
v Komárově u Hořovic a obdržel číslo 9.
11. 8. 1937
Vypukl požár ve dřevníku Kláry Plasové v Zaječově č. 112, který
patrně nastal od hasícího se vápna, které bylo ve dřevníku uloženo.
30. 9. 1937
Spáchala sebevraždu utopením Jarmila H., 19 roků stará z Kvaně č.
45, která skočila do rybníku Heřman.
21. 5. 1938
Byl povolán 1. ročník záložníků k mimořádnému cvičení, nástup
záložníků byl bez rušivých událostí.
27. 5. 1938
Byly četnictvu přiděleny plynové masky.
30. 8. 1938 Zpráva vrchního strážmistra četnictva Jana Stejskala sepsaná 30. srpna 1938 na četnické stanici ve Svaté Dobrotivé pro Masarykův četnický podpůrný a vzdělávací fond a uložená v Národním archivu Praha:
Udávati cikána okresnímu úřadu pro nějaký trestný čin nemá
praktického významu, poněvadž cikán nemá stálé bydliště a k úřadu se na vyzvání
dobrovolně nedostaví. S udáním bývá spojeno pátrání po pobytu a mnoho psaní,
což zaměstnává četnictvo na úkor důležitější bezpečnostní služby.
Předváděti
cikána k okresnímu úřadu za účelem potrestání mohou vykonati jen ti četníci,
kteří nemají k okresnímu úřadu příliš daleko. Četníci ze stanic vzdálených od
okresního úřadu mohou takové předvedení vykonati jen s největšími obtížemi.
Předvedení může býti vykonáno jen v úředních hodinách, což také činí četníkovi
obtíže.
V praxi se
často stane, že četník i s veškerou intensitou nemůže vše prosaditi tak, aby
cikán splnil svou povinnost dle tohoto zákona (myšlen zákon č. 117 Sb. z. a n., pozn. autora), zejména je-li při zakročování proti
cikánské tlupě sám na sebe odkázán. Na pomoc od starosty obce a občanů nelze se
spoléhati.
19 .9. 1938
Byly četnictvu přiděleny četnické přilby
22 .9. 1938
Byla nařízena mobilizace, nástup záložníků byl vzorný a bez rušivých
událostí.
1. 10. 1938
Pohraniční kraje čsl. Státu byly
postoupeny Německu, Polsku a Maďarsku. Tyto kraje byly obývány z větší
části německými, polskými a maďarskými občany.
5. 10. 1938
Odstoupil president republiky dr. Edvard Beneš.
30. 11. 1938
Presidentem republiky zvolen dr. Emanuel Hácha, president nejvyššího
správního soudu.
1. až 31. 12. 1938
Nebyly významné trestné činy v obvodě spáchány. Počet docílených
úspěchů činil 8 zatčení a 80 udání. Na zvláštní příkaz bylo vykonáno 5
domovních prohlídek, 1 asistence a 1 hlídka byla vyslána následkem živelní
pohromy.
22. 1. 1939
Zahájena slavnostní činnost Střediska branné výchovy ve Svaté
Dobrotivé. K tomuto středisku příslušely obce Zaječov, Olešná, Kvaň a
Jivina. Velitelem střediska byl jmenován npor. v záloze Jan Havrlík,
řídící učitel ve Svaté Dobrotivé, jeho zástupcem npor. Václav Pelikán ze
Zaječova.
13. 2. 1939
Na příkaz okresního úřadu v Rokycanech provedeny prohlídky bytů u
funkcionářů komunistické strany příslušníky zdejší stanice.
6. 3. 1939
Za činovníky rozpuštěné komunistické strany v obecním
zastupitelstvu obce Zaječov jmenoval okresní úřad v Rokycanech 6 nových
členů za stranu Národní jednoty. Jako starosta byl jmenován Antonín Anýž ze
Zaječova čp. 17.
15. 3. 1939
Za silné sněhové bouře obsazovalo říšskoněmecké vojsko území Čech a Moravy.
Čela okupační armády projela Zaječovem as v 11 hod. směrem
k Příbrami.
18. 3. 1939
Byli zatčeni funkcionáři komunistické strany delegovaným úředníkem
okresního úřadu z Rokycan. Tito byli za několik dnů propuštěni.
22. 3. 1939
Byli donuceni příslušníci četnictva odevzdati pušky služební, které jim
as za měsíc byly opět vráceny.
17 .5. 1939
Byl přidělen na zdejší stanici vrchní strážmistr Josef Mach, který
evakuoval ze stanice Spišská Belá (Slovensko) a vbrzku za ním strážmistr
Miloslav Jäger, evakuovavší ze stanice Lipča (Podkarpatská Rus).
21. 8. 1939
Nařízeny permanentní kontroly telefonních linek, na kterých byly
páchány neznámými pachateli sabotáže a současně se objevily v obvodu
protinacistické letáky.
30. 9. 1939
Vznikl v obci Olešné požár v domě obecního pastýře Františka
Ječmena, přičemž shořela střecha a větší zásoby sena. Příčina požáru bylo
samovznícení vlhkého sena.
7. 10. 1940
Nařízeno používání dvojjazyčných
úředních razítek s okamžitou platností u všech státních úřadů.
13. 10. 1940
Bylo započato se stavbou betonové dráhy na polním letišti, orientační
plochy pro letadla, vedle cílové plochy Jordán na zdejší vojenské střelnici.
K práci bylo použito z velké části koncentrovaných příslušníků
židovského vyznání.
8. 3. 1941
Nařízena permanentní služba pro příslušníky zdejší stanice, aby bylo
zabráněno místnímu obyvatelstvu vstoupiti na plochu střelnice, kde bylo
prováděno stálé usilovné cvičení pěších i dělostřeleckých jednotek okupační
armády v přípravě pro ruské tažení.
14. 9. 1941
Rozmohly se silně krádeže drůbeže a polních plodin v celém obvodě
vzhledem k začínajícímu nedostatku potravin.
1. 10. 1941
Byl zabit nákladním autem protektorátního vojska na silnici
v katastru obce Jivina ve zdejším obvodě zámečník Bohumil Kolářský
z Olešné, který jeda na kole z vršku narazil na protijedoucí nákladní
auto.
21. 1. 1942
Odsunuta židovská rodina Eduarda Löwyho ze Zaječova, Emila Fronda
z Olešné a Emilie Zapfnerové z Jiviny. Z odsunutých Židů vrátila
se pouze po osvobození republiky rodina Eduarda Löwyho. (Doplňuji, že o den později, tedy 22. 1. 1942, byli ze Zaječova transportem S.č. 382 odvlečeni do Terezína Max Löwy, jeho manželka Hilda a dcery Ruth a Eva. Obchodník Max Löwy zahynul v Terezíně 7. 6. 1942, jeho manželka i dcery zahynuly v Osvětimi o rok později.)
16. 5. 1942
Zatčen gestapem z Plzně starosta obce Kvaně Josef Jícha pro
veřejně projevený názor na agitaci, prováděnou nacistickými úřady k návštěvě
výstavy Sovětský ráj. Jícha, který prohlásil, že jest každý, kdo tuto výstavu
navštíví, zrádcem českého národa, byl na udání dosud přesně nezjištěných
pachatelů z obce Kvaně zatčen a 27.10.1942 v koncentračním táboře ve
Flossenburgu umučen.
21. 6. 1942
Byl odsouzen k trestu smrti legionář Karel T., bytem
v Zaječově a téhož dne gestapem v Plzni popraven. Vzhledem
k tomu, že poprava byla provedena brzy po atentátu na Hendricha jest
pravděpodobné, že se tak stalo jako u legionáře v odvetu.
30. 6. 1942
Vyhlášen v důsledku atentátu na Heydricha v celém
Protektorátě civilní výjimečný stav.
1. 7. 1942
Zavedena u Sboru četnictva německá úřední řeč a nařízeno, aby veškeré
služební i soukromé hovory ve stanicích byly
vedeny v této řeči. Současně byl též nařízen nacistický pozdrav zdviženou
paží. Oba rozkazy byly většinou příslušníků tohoto sboru okázale opomíjeny.
9. 7. 1942
Převzal vedení všech bezpečnostních sborů protektorátních Němec Generalleutnat Riege. Současně byl jmenován zemským četnickým velitelem
v Čechách Čech, odpadlík plukovník Kmínek.
5. 4. 1943
Přišli do lesa Padrť v katastru obce Kvaň dva ruští váleční
zajatci křestním jménem Alexander a Leonid. S dotčenými navázal styk občan
Jan Pašek z Kvaně a zásoboval je pomocí svého syna Jana Paška mladšího
potravinami, které opatřoval tajně u obyvatelů v okolí. K ruským
zajatcům se později přidali i bratři Nelibové z Malé Vísky, kteří byli
pronásledováni gestapem. Tato skupina si za pomoci zasvěcených osob vybudovala
podzemní kryt v lese zvaném Hřebeny severně od obce Jivina. Do krytu pak
přišli další pronásledovaní gestapem, jako Josef Lukeš z Kařezu, Jiřina
Nikodémová z Popovic a Josef Mašek ze Bzové. Zde shromažďovali účastníci
skupiny zbraně a trhaviny v úmyslu použíti jich později k sabotážím.
Udánlivě se pokusili dotčení dokonce o sabotáž na trati Příbram - Zdice, avšak
pokus selhal pro nedostatek odborných vědomostí s požíváním trhavin.
Bližší okolí bylo o jsoucnosti tohoto krytu dobře obeznámeno a zásobovalo jeho
obyvatele vším potřebným stejně jako celá věc byla dobře známa některým
příslušníkům zdejší stanice.
16. 8. 1943
Zatčeni jako podezřelí ze sabotáže /navrtání sloupů vysokofrekvenčního
vedení v katastru obce Cheznovice/ Karel Perlík, jeho bratr Václav Perlík
a Josef Horák, všichni z Olešné plzeňským gestapem. Jmenovaní pak byli po
4 týdenním vězení a týrání propuštěni pro nedostatek důkazů.
1. 1. 1944
Počátkem ledna byl oddíly gestapa z Plzně, Kladna a Prahy vypátrán
podzemní kryt v lese Hřebeny v katastru obce Komárov, v němž
se ukrývali dva ruští zajatci a několik osob hledaných gestapem. Obyvatelé
krytu byli pomocí slzotvorných látek donuceni opustiti kryt a krom Josefa Košťálka,
který se v krytu zastřelil, byli všichni zatčeni.
11. 1. 1944
Zatčen gestapem z Kladna dělník František H. z Kvaně pro
ilegální činnost ve prospěch komunistické strany.
12. 1. 1944
Provedeno v Hořovicích řízení před Zvláštním soudem proti osobám
zastiženým v lesním krytu v lese Hřebeny. Výsledkem tohoto řízení
bylo pak provedení 11 rozsudků trestu smrti nad obyvateli tohoto krytu a jejich
pomocnících.
14. 1. 1944
O 22. hodině vznikl požár ve stodole obchodníka smíšeným zbožím Löwyho.
Stodola zcela vyhořela. Požár vznikl neopatrným zacházením se žhavým popelem.
29. 1. 1944
Zatčen plzeňským gestapem rolník Václav D. z Olešné pro ilegální
činnost v organizaci Škodových závodů v Plzni. Dne 12.12.1944 byl D.
pro tuto činnost popraven v Mnichově.
10. 2. 1944
Zatčeni plzeňským gestapem Ladislav K., rolník Emanuel R., úředník
hospodářského družstva v Rokycanech Jaroslav F. a zednický mistr Josef Š.,
všichni z Olešné. Jako důvod zatčení jmenovaných byla podpora ilegálních
organizací a u Josefa Štochla krom toho i poskytování střelné zbraně pro
ilegální účely. Š. byla pak pro tuto činnost dne 19.12.1944 v Mnichově
popraven.
1. 6. 1944
Zatčen gestapem u Kladna dělník Jan P. z Kvaně-Kozojed pro
ilegální činnost a přechovávání stíhaných osob.
14. 7. 1944
Zatčen zeť Jana Paška Josef P. z Kvaně pro sabotování práce na
válečných úkonech a odvezen gestapem do Kladna.
10. 2. 1945
Vrátili se do Zaječova političtí
vězňové František H. z Kvaně a Josef J. ze Zaječova, když drážďanská
věznice, kde byli vězněni, vyhořela po velkém náletu amerických bombardovacích
letadel. Dotyční se ihned přihlásili na stanici, kde obdrželi pokyn zůstati
doma a v případě nějakého nebezpečí, že budou upozorněni. Po 12 dnech, kdy
hrozilo nebezpečí, byli obcí na vlastní
žádost dopraveni příslušníkem zdejší stanice do Kladna, odkud se po převratu
vrátili.
13. 3. 1945
Zatčen kladenským gestapem skladník konsumního družstva Josef K.
z Jiviny pro podporu osob stíhaných pro ilegální činnost.
Nastává zvýšená činnost partyzánů, jakož i denní útěky ruských zajatců
a osob prchajících z nucených prací v Německu.
1945
Hlášeny větší akce partyzánů na jižních svazích brdských lesů. Množí se
případy sběhnutí příslušníků německé armády, hlavně do armády zařazených
příslušníků Zakarpatské Ukrajiny. Občanství to příslušníkům slovanského národa
poskytuje tajně hojnou pomoc poskytováním noclehů, potravy a v mnohém
případě i civilních oděvů.
5. 5. 1945
As v 8.20 hod. zjistil
vrchní strážmistr Václav Zušťák ze zdejší stanice, že v Praze a na celém
území Československé republiky začala národní revoluce mající účel osvoboditi
stát od německých okupantů. Obyvatelstvo zdejšího obvodu bylo proto vyzváno,
aby vyvěsilo státní vlajky, které měli obyvatelé většinou ukryty ve svých
obydlích. Současně odešel vrchní strážmistr Zušťák spolu se strážmistrem
Jägerem do vojenského barákového tábora ve Kvani a tam Němce odzbrojili, vzavše
jim tři automatické pistole se střelivem a ruční granáty. Tím bylo zlepšeno
vyzbrojení zdejší stanice, jejíž příslušníci měli doposud jen služební pistole.
Ihned začali pak vrchní strážmistr Zušťák se strážmistry Jägerem a Červenkou vykonávati
s ukořistěnými zbraněmi službu. Pomocí dotčených zbraní byl zadržen téhož
dne odpoledne konvoj sedmi povozů, vedený německým lesníkem, který odvážel
lovecké zbraně z lesní správy Plumlov-Morava. Krom loveckých zbraní bylo
ukořistěno několik automatů a ručních granátů, jimiž byla vyzbrojena, stejně
jako zbraněmi loveckými utvořivší se revoluční garda v obci Zaječově.
Jejím velitelem byl jmenován npor. v záloze Jan Havrlík. Rovněž
v obci Jivině, Olešné a Kvani utvořily se revoluční gardy, které se
vyzbrojovaly zbraněmi odňatými jednotlivým skupinám německých vojáků,
procházejícím obvodem.
Téhož dne dopoledne byly ve všech obcích v obvodu četnické stanice
vytvořeny Národní výbory, nové lidově správní orgány v obcích.
Získáním telefonního materiálu ve vojenském barákovém táboře
v Kvani bylo rovněž umožněno provedení telefonického spojení všech obcí
obvodu polním telefonem, které později bylo připojeno na telefonní spojení
městyse Komárova a na druhé straně na telefonní spojení obce Těně a Strašice.
Současně bylo strážmistrem Jägerem za pomoci Miloše V. a Václava K., obou ze
Zaječova, přerušeno speciální vedení spojující německá vojenská velitelství
v Jincích a Strašicích.
Místní národní výbor v Zaječově krom jiných správních nařízení
vyzval občanstvo prostřednictvím svého předsedy učitele Josefa Schrötra, aby
označilo všechny kolaboranty a osoby provinivší se proti národu.
Připravuje se
přivítání jednotek rudé armády, které dne 11. května 1945 projely Zaječovem po silnici směrem od
Příbrami za bouřlivého vítání místních občanů.
24. 5. 1945
Místní národní výbory v Zaječově a Kvani pořádají společnou oslavu
osvobození ČSR za účasti zástupce Rudé armády, osvětového důstojníka kapitána
Smirnova u pomníku padlých v Zaječově.
Příslušníci revoluční gardy obcí Zaječov a Kvaň prohledávají lesy
Brdské vojenské střelnice a očišťují tuto od prchajících vojáků německé armády,
kteří se pokoušeli zde páchat různé krádeže.
Září 1945
Započalo v obvodu vyměňování staré měny za novou u poštovního
úřadu ve Sv. Dobrotivé a u kampeličky v Zaječově a Olešné.
Prosinec 1945
Zatčen Bohumil C. z Kvaně na příkaz okresní vyšetřovací komise u
ONV Zbiroh pro důvodné podezření, že v roce 1942 udal u gestapa obecního
starostu Josefa Jíchu z Kvaně.
20. 2. 1946
Na příkaz trestní vyšetřovací komise ONV ve Zbirohu byli zatčení
Antonín V. a Alžběta A. z Kvaně pro zločin udavačství, jehož se dopustili
tím, že v roce 1942 udali gestapu v Plzni Josefa Jíchu, obecního
starostu z Kvaně, který pak zahynul v koncentračním táboře ve
Flossenburgu.
22. 10. 1946
Orgány hospodářské kontroly ONV v Rokycanech za vedení úředníka
ministerstva výživy Vojtěcha Kohouta počali vyšetřovati velmi rozvětvené černé
porážky dobytka ve zdejším okolí, v nichž bylo poraženo přes 200 kusů
různého dobytka a maso rozprodána za přemrštěné ceny na černém trhu.
V aféře je zapleteno i několik osob z obvodu stanice, zejména řezník
Emil L. a Josef J., oba ze Zaječova a František C., hostinský z Kvaně.
28. 10. 1946
28. říjen byl důstojně oslaven za účasti všech složek obyvatelstva.
Svatá
Dobrotivá, 12. únor 1947
Velitel
stanice SNB:
Vrchní
strážmistr Herbauer v.r.
1947
Započato v Zaječově
dobrovolnou prací obyvatelstva a úpravou ladem ležícího a neúrodného pozemku
vedle Lidového domu na sportovní hřiště.
Zahájeno v obci Zaječově vysílání místním rozhlasem, pořízeného
z příspěvků vybíraných obcí při vydávání potravinových lístků částkou 10
Kč.
Provedena exhumace staršího praporčíka R.A.Alexeje Andrejeviče Alisova,
který byl zastřelen v noci na 30.5.1945 hlídkou R.G. z Jiviny při
krádeži slepic ve mlýně Josefa Procházky tamtéž a svého času pohřben R.A. na
louce u okresní silnice vedoucí do Komárova, proti Procházkovu mlýnu. Jeho
pozůstatky byly pohřbeny na zdejším místním hřbitově a hrob upraven spolkem Svaz přátel SSSR.
Započata v obci Kvani svépomocnou akcí s kopáním a hledáním
vody pro vodovod obce Kvaně v lese tzv. Beran, kteréžto práce nejsou
dosud dokončeny.
Započato v obci Zaječově s vykopáním 700 jam k sázení
stromků projektovaného a státem subvencovaného ovocného sadu.
Byl na místním hřbitově pohřben strážm. SNB Vítězslav Janoštík, nar.
18.1.1923 v Holešově na Moravě, ženatý, otec 1 dítka, který sloužil na
zdejší stanici od 20.3.1944 do 22.5.1945, zde se oženil a pak přeložen na
stanici Krásná Lípa, okr. Nejdek. Strážmistr Janoštík byl dne 2.9.1947
zastřelen při výkonu služby u Uherského Hradiště při pronásledování Banderovců.
V roce 1947 takřka vůbec nepršelo a v důsledku velkého sucha
byla veliká neúroda brambor a pícnin a tím značně snížen stav dobytka v hospodářstvích
a nedostatek mléka.
V roce 1947 byly 3 osoby zatčeny, 46 osob udáno a na pokutách
vybráno 1590 Kč.
Svatá
Dobrotivá, 7. ledna 1948
Velitel
stanice SNB:
Vrch.strážm.
Zušťák v.r.
Leden 1948
V noci na 13. ledna 1948 odcizena byla rolníku Josefu M.
v Olešné čp. 5 z čistokrevného plemenného chovu ca 85 kg těžká
prasnice v ceně 10.000 Kčs. Pachatel prasnici na místě usmrtil, vyvrhl,
hlavu uřízl a zanechal zpět, kdežto maso odnesl.Jako pachatel byl později
zjištěn a k činu se doznal nájemce hostince Karel N. z Kařízku.
Únor 1948
Podali demisi ministři strany nár. soc. a lidové, čímž chtěli vyvolati
krizi a potlačení započatého vývoje v naší republice. V důsledku toho
nařízena na 24. února přísná pohotovost všech členů stanice. 24. února demise
presidentem republiky dr. E. Benešem přijata a vytvořena vláda nová
s dosavadním předsedou Klementem Gottwaldem. Ihned byly zřízeny akční
výbory NF, provedena čistka ve veřejných závodech a úřadech, jakož i stranách,
nespolehlivé živly ze zodpovědných míst odstraněny a vláda mohla pak nerušeně
pokračovati ve své práci.
Březen 1948
Spáchal 10.3. sebevraždu o 6. hodině v náhlém pomatení smyslů
ministr zahraničních věcí Dr.h.c. Jan Masaryk, syn prvního presidenta čsl.
Republiky a dne 13.3. pohřben do rodinné hrobky v Lánech.
Zahájen provoz místního rozhlasu v obci Olešná, pořízeného
svépomocnou akcí občanů této obce, vybíráním dávek v částce 10 Kč
z kmenového listu při výdeji potravinových lístků.
Zasázeno bylo na katastru obce Zaječov dobrovolnou pracovní brigádou
1.380 stromků ovocných a státem poskytnuta subvence v částce 700.000 Kč na
jejich zakoupení, jakož i vybudování ovocného sadu.
Duben 1948
Zavedeny krajské aktívy u SNB.
Květen 1948
Zavedeny opět srazy příslušníků SNB k zdokonalování školení,
cvičení a zavedena opět Osvěta ve SNB.
Vykonali příslušníci SNB v celé republice slavnostní slib nové
vládě Klementa Gottwalda.
Červen 1948
Vzdal se president republiky Dr.Edvard Beneš pro nemoc svého úřadu a
zvolen jednohlasně novým presidentem republiky dosavadní předseda vlády Klement
Gottwald.
Červenec 1948
Došlo ve zdejším obvodě k sloučení strany soc. dem. s příslušníky
strany KSČ v Lidovém domě.
Srpen 1948
Otevřeno slavnostně hřiště Sportovního klubu v Zaječově, jedno
z nejkrásnějších hřišť brdského kraje, na jehož vybudování obdržela obec
120.000 Kč od státu.
Září 1948
Zemřel druhý president ČSR Budovatel Dr. Edvard Beneš ve své vile
v Sezimově Ústí a pohřben 10.9.1948 v zahradě své vily, jak si přál.
Tímto údajem končí zápisky
v Památníku velitelství četnické stanice ve Svaté Dobrotivé č. 42. Přeci jen pro dokreslení přidám
ještě dva postřehy, vyprávění nejmenovaných pamětníků existence zdejší
četnické stanice.
Když se blížili cikáni na svých
povozech do Zaječova, museli zůstat stát u hřbitova. Čekali tam, až přišel
četník z kláštera, kde byla četnická stanice. Byl vrchní strážmistr a
k němu ještě tři četníci. Jeden četník jim zkontroloval platné papíry vše
si zaznamenal a nerad je vpustil do vsi. Chodili barák po baráku a nabízeli
různé věci. Jednou přišli i k Č.. U nich byli v podnájmu mladí H..
Doma byla jen Č.. Jedna cikánka jí nabízela a vnucovala různé nepotřebné věci a
mezi tím jim jiná nepozorovaně vlezla oknem a ukradli jim peníze ze šuplíku ve
stolu. Měli je připravené na nákup dražších věci. Než to zjistili, cikáni byli
pryč. Přijela pátračka. Všechny vyslýchali a pustili se po stopách cikánů.
Objevili je až doma na Šumavě u hranic. Prohledali jim celý dům. Peníze našli
za jednou cihlou, která se nechala vyndat.
Četníci chodili na obchůzky do Olešné, Jiviny, na Kvaň a zase zpět do kláštera.
Koho potkali, tak si zapsali. Tehdá se člověk cítil mnohem bezpečněji. Věděl,
že tady četník někde je. Často jsme je potkávali.
Pamatuji si, že v četnické
stanici v klášteře býval v určitou dobu jen jeden četník. Když se vešlo do
chodby, tak napravo se šlo na faru a vlevo do četnické stanice. Z venku
byla celá stěna porostlá vínem. Jakmile jsme se jako kluci dozvěděli, že četník
je na obchůzce, vydali jsme se na víno. Pod četnickou stanici patřili obce
Olešná, Jivina, Kvaň, Zaječov a Nová ves. Měl toho opravdu hodně. A jak se
říkalo, byl všude. Když někdo řezal uschlý strom v lese, byl tam. Nikdo
nevěděl, kde se objeví. Všichni před ním měli respekt. V Zaječově co si
pamatuji byly dva telefony. Jeden v četnické stanici a druhý na poště.
Když někdo něco chtěl, musel tam dojít. Poslední četník tam byl Zušťák.
 |
