Hlavní stránka arrow Příroda arrow O skalách a kamenných mořích
O skalách a kamenných mořích | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Středa, 09 duben 2008

 

Active Image

 

„Naše“ vrchovina vznikla kupodivu díky tomu, že je někdejší dno prvohorního kambrického moře odolnější než jeho okolí. Kdo ví, třeba se jednou dočkáme, že budou Brdy nejvyšším evropským pohořím. Pojďme si tedy trochu o tom „našem dně" trochu popovídat.

 

 

Jak se slepencové skály narodily a spatřily světlo světa 

Přenesme se o 542 miliónů let zpět – no, upřímně – málokdo si dokáže takovou dobu představit. Ve vnitřních Čechách je mělký mořský záliv podobný například šelfu dnešního Severního moře. Písek, drobné valounky a schránky mořských živočichů spolu s dalším organickým materiálem jsou po mnoho miliónů let usazovány na buližníkové vrstvy ze starohor do většinou 200 metrů mocných vrstev slepenců a pískovců. Pořadí ukládání jednotlivých vrstev je dodnes předmětem bádání, ale nejpravděpodobněji to bylo takto: v nejspodnějším kambriu žitecké a hlubošské slepence, sádecké pískovce, holšínské slepence, hořické pískovce a pasecké břidlice, kloučecké slepence a čenkovské pískovce, chumavské slepence a baštinské pískovce, ve středním kambriu jinecké pískovce, slepence a břidlice a ohrazenické slepence, ve svrchním kambriu pavlovské slepence. Moře průběžně ustupovalo a znovu se vracelo, proto můžeme v jednotlivých vrstvách nacházet v několikametrové mocnosti pět i více zrnitostně se opakujících profilů nad sebou.

Zajímavé objevy můžeme učinit ve vrstvách paseckých břidlic nálezem nejstarších českých fosílií (Kočka, Tok) a též v jineckých břidlicích obsahujících krom jiného i známé trilobity (Vinice, Koníček, Vystrkov). Na konci svrchního kambria (490 miliónů let) došlo k oživení vulkanické činnosti a vzniklo krom masívu Radče a velké části Křivoklátska také vyvřelé strašické pásmo (Jivina, Bábovka). Kromě mnohde pozorovatelných různě zrnitých vrstev slepenců z prvohorního kambria můžeme narazit na pozdější prvohorní usazeniny, například červený, hnědý a žlutý železitý křemen v ordovických vrstvách (460 miliónů let), které i svým malým obsahem železa proslavily podbrdský kraj v dobách hutí a hamrů (důl Chlumčanský a Vejteč na Rožmitálsku, Strašický, Alžběta, Klára, Theodor a Regina na Strašicku, Zaječovský, Hrbek, Mariánský a Kvaňský na Zaječovsku, svatého Prokopa, Kleštěnický, Kozojedský, Hlava, svaté Susany a Jedová hora na Komárovsku, Na Luhu, Ostrý a Komorsko na Jinecku a mnoho dalšich kutisek).

Variské (hercynské) vrásnění během devonu a karbonu (360 miliónů let) způsobilo v Brdech trhliny ve směru jz-sv a také mírné vyzvednutí celých Čech, a tak došlo nadlouho k ústupu moře a k ukončení mořské sedimentace. Jižní a centrální část Brd vystoupila o 200 m výše než severní a severovýchodní. Sedimentace během karbonu a permu (280 miliónů let) pokračovala v pánvích ve vlhkém okolí sladkovodních jezer, kde bujela vegetace přesliček, plavuní a kapradin, do tzv. kladenského souvrství obsahující sloje kamenného uhlí. Jediné brdské uhelné pánve (spíše pánvičky) vznikly u Mirošova, Skořic a Holoubkova, kde se černé kamenné uhlí během obrovského boomu prakticky vytěžilo na začátku 20. století. Tam, kde bylo větší sucho, probíhala sedimentace tzv. týneckého souvrství obsahující kaolin. Také kaolinových ložisek, která byla lokálně těžena v minulých staletích, mnoho na Brdech není (Plešec a Brda).

Druhohorní křídové moře (100 miliónů let) do Brd již nezasáhlo, a tak na naši vrchovinu nemůžeme jezdit za pískovcovými skalami. Také třetihorní sopečná činnost se Brdům vyhnula (20 miliónů let), a tak zde nemáme příkopovou propadlinu ani „čerstvě“ vyhaslou sopku. Ani třetihorní usazeniny v podobě hnědého uhlí nenajdeme, snad jen říční sedimenty třetihorních řek.

Příchod čtvrtohor (1 milión let) znamenal pro Brdy hlavně větší erozní činnost vlivem ledu a mrazu, prohlubování a rozšiřování jinak mělkých údolí, odhalování buližníkových a slepencových skal na vrcholech a svazích hor a jejich rozrušování, které můžeme během relativně krátkého jednoho lidského života pozorovat coby geologický pochod (dalším takovým jevem je odnášení písku a štěrku koryty řek a potoků). Zde se zdá buližník (např. Okrouhlík, Palcíř) o něco odolnější než slepenec, který je tvrdý podle křemene ale křehký vlivem historické elasticity relativně slabé mocnosti.

 

Současná kamenná moře a jejich skály

 

Proto má hlavně slepenec, případně i hrubozrnný pískovec, tendenci vytvářet v okolí skal kamenná moře složená z ostře řezaných balvanů rozličných tvarů a rozměrů od kamenů pár desítek centimetrů velkých, např. kamenné moře U spáleného dubu nebo na hřebeni severně od Beranu (pískovce), po několikametrové masy skal, např. na Krkavčině nebo pod Černou skálou na Brdě (hrubozrnné slepence). Velikost skeletu je v tomto případě téměř přímo úměrná velikosti křemenných oblázků a jejich zrn.

 

Plošný rozsah kamenných moří je závislý na převýšení a okolním reliéfu. Největší kamenná moře jsou na Žďáru, Plešivci a Třemšíně. Vyskytují se nejčastěji na svazích, ale i na vrcholcích (např. Koníček).

Skály, ze kterých vznikají kamenná moře, mnohde nelze přímo nalézt (např. Hradiště). Skála je ukryta přímo pod suťovým polem a masiv velmi zvolna zvětrává shora i díky relativně nepatrnému převýšení na jinak rovné náhorní tabuli. Tam, kde je větší převýšení, můžeme najít i „mateřskou skálu“, která vyčnívá nad kamenným mořem, někdy méně (např. východní svah Toku, Marásek), jindy více (např. Kazatelna na Třemošné, Černá skála na Kloboučku, Beran, Jindřichova skála). Jinde, například na Lipovsku nebo na Čertově Kazatelně na Plešivci, se tyčí skály do mohutné výšky nad své suťové pole také díky tomu, že naši předci z nich pro sebe odebírali stavební materiál. Na druhou stranu například na kamenném moři na Čákově výhledu na Malé Praze, kde je dostatečně ukloněný terén, skálu nenajdeme. Je to způsobeno extrémním lokálním klimatem a expozicí svahu.

 

 
 
Active Image
 
Active Image
 

Velmi zajímavým skalním útvarem je Skládaná skála. Jedná se o dva rovnoběžné několik set metrů dlouhé do 10 m vysoké stupně. Mezi nimi vznikla během čtvrtohor několik desítek metrů široká tzv. kryoplanační terasa. Tento poměrně vzácný geologický útvar vzniká působením přes léto neodtávajícího sněhu, tzv. sněžníků. Můžeme si jenom představovat, že při ledových dobách se zde, a tedy i v jiných částech Brd, nacházely oválné sněžníky, které rozrušovaly po tisíce let skalní podklad do dnešní podoby. Klasické glaciální jevy jako jsou ledovce na Brdech (možná s výjimkou skalních podzemních ledovců) nebyly. V dnešní době můžeme pozorovat jen jakýsi miniaturní odvárek sněžníků v podobě někdy až v květnu odtávajícího sněhu na pláni Toku.      

 
Active Image
 
Active Image
 
Active Image
 

 

Tak, jako jsou rozpukané skály nejrůznějších podob mnohde vyhledávány horolezci, jsou též útočištěm jezevců (např. Lipovsko, Suchá Seč u Okrouhlíka). Ne nadarmo se skála poblíže vrchu Převážení jmenuje Jezevčí. Protože se v kamenných mořích vyskytuje velká vlhkost, tak krom toho, že jsou kameny přes zimu často namrzlé, na nich nachází útočiště po celý rok spousty druhů mechů a lišejníků, z nichž některé jsou velmi vzácné (např. na Růžku nebo na suťovém poli pár set metrů západně od loveckého zámečku). Vlhkost mají rády též lišejníky v podobě „Fabiánových vousů“.

Konečně se zmíním o zřejmém přínosu skal pro brdské poutníky – výhled. Přítomnost skal a kamenných moří pod nimi často nedovoluje vegetaci a zvláště stromům přežívat na těchto exponovaných místech. Vegetace buď má dlouhodobě šanci tam přežít (např. Chocholatá skála, Jahodová hora, Malá Třemošná, Kamenná) a nebo tuto šanci nemá a dává tak skalám a sutím další možnost se drolit a rozpínat. Proto v Brdech budeme dost těžko hledat kamenné moře, které by bylo „něco mezi“. Dalším faktorem pro výhled krom neexistence lesa v místě suťového pole je převýšení. Průměrná dosahovaná výška současných brdských monokulturních lesů je kolem 25 m, a tak z drobných kamenných moří anebo málo svažitých (např. Slonovec) budeme hledat výhled marně. Výhledy z kamenných moří byly v minulosti jedinými možnými v lesním komplexu, dokud nepřišla éra dřevěného uhlí, hutnictví, měřictví a posledně také vojenství.

 

A jak to bude dál?

Active Image

Active Image

Active Image

 

V blízké budoucnosti (několik miliónů let) lze očekávat, že se z Brd stane pohoří s větší výškovou členitostí způsobenou prohloubením jejich údolí a pomalejším zvětráváním narušených skal. Zřejmě se za pár miliónů let dočkáme (no, my asi už ne…) Brd ještě skalnatějších a hůře průstupných. Vzhledem k rovinatosti nejvyšších partií nad 820 m n.m., se můžeme domnívat, že nadmořská výška vrchů jako Tok, Praha, Malý Tok a Hradiště zůstane dlouho téměř zachována, na druhou stranu vrcholy jako Kočka, Koruna, Kamenná, Hejlák, Třemošná a Čihadlo budou rychle ztrácet na výšce. Údolí podle největších potoků jako Padrťský, Červený, Čepkovský (Obecnický), Třítrubecký a Skořický potok budou velmi plochá, široká a plná naplaveného materiálu. Svahy vrchů budou spíše o něco příkřejší a budou se tak nějak podobat severním svahům jineckých Hřebenů (720 m n.m.). Nedá se očekávat, že by vznikly o hodně vyšší skály než-li je např. Jindřichova skála nebo skalní útvar Florián, pravděpodobně to ale budou skály plošným rozsahem daleko větší než například Hřebenec nebo Skládaná skála. Obecně lze konstatovat, že severovýchodní část vojenského prostoru je erozí více narušena než-li zatím kompaktnější centrální a jihozápadní část. Je to způsobeno hlavně nadmořskou výškou okolních geologických útvarů, jež se při svých jiných horninových vlastnostech vyvíjely odlišně a které většinou erozi snáze podléhaly a podléhají. Ukázkou by nám v tomto mohl být Plešivec s dosud vcelku zachovalou původní náhorní plošinou.

V geologicky vzdálenější budoucnosti (několik desítek nebo stovek miliónů let) mohou být Brdy opravdu výrazné skalnaté horstvo zakládající si na starohorním buližníkovém podkladu s drobnými zbytky slepencových kup. Samozřejmě se tu nabízí ještě otázka, jak to bude s vegetačním pokryvem, který je v těchto procesech podstatným nepřímo úměrným katalyzátorem. Určitý ústup lesního porostu na úkor skal a kamenných moří je v tomto případě velmi pravděpodobný. V jeho případné nepřítomnosti, ať už bude způsobena lidskou činností či nikoliv, budeme mít z Brd skalnatou poušť.

 

(Co můžeme udělat pro to, abychom vznik skalnaté pouště co nejvíce oddálili? Podobně jako ve vyšších horách nepohybovat se po strmých spádnicích, tím spíše na kole, na motorce nebo dokonce na čtyřkolce. A až někde někoho takového uvidíte, řekněte mu to, jestli to stihnete a budete mít dost odvahy. A když už najdete stopy po takovém chování, dejte jim do cesty na průsek nebo pěšinu kámen nebo soušku z okolí, třeba je to napříště odradí.)


Přidat jako oblíbený (102) | Citujte tento článek na svých webovkách

Napište první komentář
RSS komentáře


Přidat komentář
  • Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
  • Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
BBCode:Web AddressEmail AddressBold TextItalic TextUnderlined TextQuoteCodeOpen ListList ItemClose List
Komentář:*



Chci být informován emailem o budoucích komentářích
Zabezpečení proti spamu, prosím zadejte výsledek:

ISP         3        
M J    O    D O   QWN
2 H   J73   63T      
A K    O      E   9QD
WG8           G      

AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com All right reserved

Aktualizováno ( Neděle, 09 listopad 2008 )
 
© 2009 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů