Náhodné obrázky


Václav Růžička
Valdek z ptačí perspektivy
Počet zobrazení:988

Radek Beran
Slonovec
Počet zobrazení:9449

Kolvínka
v mirošovských pilách
Počet zobrazení:3914
Hlavní stránka arrow Příroda arrow O skalách a kamenných mořích
O skalách a kamenných mořích | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Středa, 09 duben 2008

 

Active Image

 

    "Naše" vrchovina vznikla kupodivu díky tomu, že je někdejším dnem prvohorního kambrického moře odolnějším než jeho okolí. Kdo ví, třeba se po dalším vrásnění (které tu nebylo už od karbonu) dočkáme, že budou Brdy nejvyšším evropským pohořím. Pojďme si tedy o tom "našem dně" trochu popovídat.

 

 

Jak se slepencové skály narodily a spatřily světlo světa 

Přenesme se o 529 miliónů let zpět - no, upřímně - málokdo si dokáže takovou dobu představit. Ve vnitřních Čechách jsou sladkovodní jezera podobné například jezerům ve Švýcarsku. Písek, drobné valounky a schránky živočichů spolu s dalším organickým materiálem jsou po mnoho miliónů let usazovány na buližníkové a spilitové vrstvy ze starohor do až 3000 metrů mocných vrstev slepenců a pískovců. Pořadí ukládání jednotlivých vrstev je dodnes předmětem bádání, ale nejpravděpodobněji to bylo takto: v nejspodnější části zachovaných kambrických uloženin žitecké a hlubošské slepence, sádecké pískovce, holšínské slepence, hořické pískovce a pasecké břidlice, kloučecké slepence a čenkovské pískovce (v nich a v násedujících vrstvách jsou někdy ryolitové, tedy kyselé vulkanity a jejich tufy), chumavské slepence a baštinské pískovce, ve středním kambriu průnik mořské sedimentace, který je dobře paleontologicky datovaný v podobě jineckých pískovců, prachovsců a břidlic. Na nich potom leží ohrazenické slepence a na nich ve svrchním kambriu pavlovské slepence. Střídání zrnitosti v dílčích sedimentacích ukazuje na střídání přívalových povodní divokých řek.

Zajímavé objevy můžeme učinit ve vrstvách paseckých břidlic nálezem nejstarších českých makrofosílií (Kočka, Tok, Medalův mlýn) a též v o něco mladších jineckých břidlicích obsahujících i známé trilobity (Vinice, Koníček, Vystrkov). Ke konci svrchního kambria (490 miliónů let) došlo k oživení vulkanické činnosti a vznikla velká část Křivoklátska a také vyvřelé strašické pásmo (Jivina, Bábovka). Kromě mnohde pozorovatelných různě zrnitých vrstev slepenců a pískovců prvohorního kambria můžeme narazit na pozdější prvohorní usazeniny, například červený, hnědý a žlutý železitý křemen v ordovických vrstvách (485 až 444 miliónů let), které svým obsahem železa proslavily podbrdský kraj v dobách hutí a hamrů (důl Strašický, Alžběta, Klára, Theodor a Regina na Strašicku, Zaječovský, Hrbek, Mariánský a Kvaňský na Zaječovsku, svatého Prokopa, Kleštěnický, Kozojedský, Hlava, svaté Susany a Jedová hora na Komárovsku, Na Luhu, Ostrý a Komorsko na Jinecku a mnoho dalších kutisek).

Variské (hercynské) vrásnění proběhlo během mladší části devonu a starší části karbonu (okolo 360 miliónů let). Po něm ve zbytku karbonu, v permu, triasu a křídě docházelo k postupnému rozbrušování hornatého terénu do roviny, která je příčinou dnešních plochách temen brdských osmistovek.

Sedimentace během karbonu a permu (280 miliónů let) pokračovala v pánvích ve vlhkém okolí sladkovodních jezer, kde bujela vegetace přesliček, plavuní a kapradin, do tzv. kladenského souvrství obsahující sloje kamenného uhlí. Jediné brdské uhelné pánve (spíše pánvičky) vznikly u Mirošova, Skořic, Spáleného Poříčí, Lipnice a Holoubkova, kde se černé kamenné uhlí během obrovského boomu prakticky vytěžilo do začátku 20. století.

Druhohorní křídové moře (100 miliónů let) do Brd již nezasáhlo, a tak na naši vrchovinu nemůžeme jezdit za pískovcovými skalami. Také třetihorní sopečná činnost se Brdům vyhnula (3 až 0,5 miliónů let), a tak zde nemáme příkopovou propadlinu ani čerstvě vyhaslou sopku. Ani třetihorní usazeniny v podobě hnědého uhlí nenajdeme, snad jen říční sedimenty třetihorních řek, například ve Strašicích nebo u Hořovic.

Příchod čtvrtohor (2,58 miliónu let) znamenal pro Brdy hlavně větší erozní činnost vlivem ledu a mrazu, prohlubování a rozšiřování jinak mělkých údolí, odhalování buližníkových a slepencových skal na vrcholech a svazích hor a jejich rozrušování, které můžeme i během relativně krátkého jednoho lidského života pozorovat coby geologický pochod (dalším takovým jevem je odnášení písku a štěrku koryty řek a potoků). Zde se zdá buližník (např. Okrouhlík, Palcíř) o něco odolnější než slepenec.

 

Současná kamenná moře a jejich skály

 

Proto má hlavně slepenec, případně i hrubozrnný pískovec, tendenci vytvářet v okolí skal kamenná moře složená z ostrohranných balvanů rozličných tvarů a rozměrů od kamenů pár desítek centimetrů velkých, např. kamenné moře U spáleného dubu nebo na hřebeni severně od Beranu (pískovce), po několikametrové masy skal, např. na Krkavčině nebo pod Černou skálou na Brdě (hrubozrnné slepence).

 

Plošný rozsah kamenných moří je závislý na převýšení a okolním reliéfu. Největší kamenná moře jsou na Žďáru, Plešivci a Třemšíně. Vyskytují se nejčastěji na svazích, ale i na vrcholcích (např. Koníček).

Skály, ze kterých vznikají kamenná moře, mnohde nelze přímo nalézt (např. Hradiště). Skála je ukryta přímo pod suťovým polem a masiv velmi zvolna zvětrává shora i díky relativně nepatrnému převýšení na jinak téměř rovné náhorní plošině. Tam, kde je větší převýšení, můžeme najít i "mateřskou skálu", která vyčnívá nad kamenným mořem, někdy méně (např. východní svah Toku, Marásek), jindy více (např. Kazatelna na Třemošné, Černá skála na Kloboučku, Beran, Jindřichova skála). Jinde, například na Lipovsku nebo na Čertově Kazatelně na Plešivci, se tyčí skály do mohutné výšky nad své suťové pole také díky tomu, že naši předci z nich odebírali stavební materiál. Na druhou stranu například na kamenném moři na Čákově výhledu na Malé Praze, kde je dostatečně ukloněný terén, skálu nenajdeme. Je to způsobeno extrémním lokálním klimatem a expozicí svahu.

 

 
 
Active Image
 
Active Image
 

Velmi zajímavým skalním útvarem je Skládaná skála. Jedná se o dva rovnoběžné několik set metrů dlouhé do 10 m vysoké stupně. Mezi nimi vznikla během čtvrtohor několik desítek metrů široká tzv. kryoplanační terasa. Tento poměrně běžný geologický útvar vzniká působením přes léto neodtávajícího sněhu, tzv. sněžníků, a hlavně díky solifukci, která materiál z terasy v dobách ledových odnášela, takže přepadával přes hranu dalšího skalního stupně. Můžeme si jenom představovat, že při ledových dobách se zde, a tedy i v jiných částech Brd, nacházely oválné sněžníky, které rozrušovaly po tisíce let skalní podklad do dnešní podoby. Klasické glaciální jevy jako jsou ledovce na Brdech (možná s výjimkou skalních podzemních ledovců) nebyly. V dnešní době můžeme pozorovat jen jakýsi miniaturní odvárek sněžníků v podobě někdy až v květnu odtávajícího sněhu na pláni Toku.      

 
Active Image
 
Active Image
 
Active Image
 

 

Tak, jako jsou rozpukané skály nejrůznějších podob mnohde vyhledávány horolezci, jsou též dutiny v nich a mezi skalními bloky útočištěm jezevců (např. Lipovsko, Suchá Seč u Okrouhlíka). Ne nadarmo se skála poblíže vrchu Převážení jmenuje Jezevčí. Protože se v kamenných mořích vyskytuje velká vlhkost, tak krom toho, že jsou kameny přes zimu často namrzlé, na nich nachází útočiště po celý rok spousty druhů mechů a lišejníků, z nichž některé jsou velmi vzácné (např. na Růžku nebo na suťovém poli pár set metrů západně od loveckého zámečku). Vlhkost mají rády též lišejníky v podobě ve větru vlajících "Fabiánových vousů" rostoucí na suchých větvích stromů.

Konečně se zmíním o zřejmém přínosu skal pro brdské poutníky - výhled. Přítomnost skal a kamenných moří pod nimi často nedovoluje vegetaci a zvláště stromům přežívat na těchto exponovaných místech. Vegetace buď má dlouhodobě šanci tam přežít (např. Chocholatá skála, Jahodová hora, Malá Třemošná, Kamenná) a nebo tuto šanci nemá a dává tak skalám a sutím další možnost se drolit a rozpínat. Proto v Brdech budeme dost těžko hledat kamenné moře, které by bylo "něco mezi". Dalším faktorem pro výhled krom neexistence lesa v místě suťového pole je převýšení. Průměrná dosahovaná výška současných brdských monokulturních lesů je kolem 25 m, a tak z drobných kamenných moří anebo málo svažitých (např. Slonovec) budeme hledat výhled marně. Výhledy z kamenných moří byly v minulosti jedinými možnými v lesním komplexu, dokud nepřišla éra dřevěného uhlí, hutnictví, měřictví a posledně také vojenství.

 

A jak to bude dál?

Active Image

Active Image

Active Image

 

V blízké budoucnosti (několik miliónů let) lze očekávat, že se z Brd stane pohoří s větší výškovou členitostí způsobenou prohloubením jejich údolí a pomalejším zvětráváním narušených skal. Zřejmě se za pár miliónů let dočkáme (no, my asi už ne) Brd ještě skalnatějších a hůře průstupných. Vzhledem k rovinatosti nejvyšších partií nad 820 m n.m., se můžeme domnívat, že nadmořská výška vrchů jako Tok, Praha, Malý Tok a Hradiště zůstane dlouho téměř zachována, na druhou stranu vrcholy jako Kočka, Koruna, Kamenná, Hejlák, Třemošná a Čihadlo budou rychle ztrácet na výšce. Údolí podle největších potoků jako Padrťský, Červený, Čepkovský (Obecnický), Třítrubecký a Skořický potok budou velmi plochá, široká a plná naplaveného materiálu. Svahy vrchů budou spíše o něco příkřejší a budou se tak nějak podobat severním svahům jineckých Hřebenů (720 m n.m.). Nedá se očekávat, že by vznikly o hodně vyšší skály než-li je např. Jindřichova skála nebo skalní útvar Florián, pravděpodobně to ale budou skály plošným rozsahem daleko větší než například Hřebenec nebo Skládaná skála. Obecně lze konstatovat, že severovýchodní část vojenského prostoru je erozí více narušena než zatím kompaktnější centrální a jihozápadní část. Je to způsobeno hlavně nadmořskou výškou okolních geologických útvarů, jež se při svých jiných horninových vlastnostech vyvíjely odlišně a které většinou erozi snáze podléhaly a podléhají. Ukázkou by nám v tomto mohl být Plešivec s dosud vcelku zachovalou původní náhorní plošinou.

V geologicky vzdálenější budoucnosti (několik desítek nebo stovek miliónů let) mohou být Brdy opravdu výrazné skalnaté horstvo zakládající si na starohorním buližníkovém podkladu s drobnými zbytky slepencových plošin. Samozřejmě se tu nabízí ještě otázka, jak to bude s vegetačním pokryvem, který je v těchto procesech podstatným nepřímo úměrným katalyzátorem. Určitý ústup lesního porostu na úkor skal a kamenných moří je v tomto případě velmi pravděpodobný. V jeho případné nepřítomnosti, ať už bude způsobena lidskou činností či nikoliv, budeme mít z Brd skalnatou poušť.

 

(Co můžeme udělat pro to, abychom vznik skalnaté pouště co nejvíce oddálili? Podobně jako ve vyšších horách nepohybovat se po strmých spádnicích, tím spíše na kole, na motorce nebo dokonce na čtyřkolce. A až někde někoho takového uvidíte, řekněte mu to, jestli to stihnete a budete mít dost odvahy. A když už najdete stopy po takovém chování, dejte jim do cesty na průsek nebo pěšinu kámen nebo soušku z okolí, třeba je to napříště odradí.)

Zobrazení: 46889

Komentáře (7)

RSS feed komentářů
...
Řekl bych, že bychom měli zůstat u cest využívaných lidmi. Po zvířecích stezkách by se asi neměli pohybovat ani pěší turisté. Jde mi jen o to, že jezdit po pěšině, tzn. menší cestě, člověk s kolem podle zákona jezdit může (až na cesty s výslovným zákazem vjezdu cyklistů ). Stezky, které popisuješ, neznám, ale jestli je místo nebezpečné, musí každý zhodnotit sám podle svých možností. Někdo se bojí jet na kole i po silnici (což je vlastně většinou mnohem nebezpečnější než jet v lese ), někomu nevadí jezdit nad skalnatým srázem v Alpách. Smíš si myslet, že nemají rozum, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeš dělat.
J H , srpen 25, 2014
rozdíl mezi pěšinou a cestou
O pěšině se v zákoně nemluví. Uvádí se tam pojem cesta. Já jsem měl v článku na mysli pěšiny vyšlapané zvěří například ve spádnicových průsecích a jinde. Na nich by se žádná technika (počínaje harvestorem a kolem konče ) pohybovat neměla. To, že se tam mnohdy ten traktor nebo vyvážečka pohybuje, je věc jiná, kterou těžko běžný smrtelník ovlivní. Co se týká turistických značek a cyklistů na nich, výklad pojmu "cesta" a "značená cesta" se z různých příčin může lišit a asi se na něm z pochopitelných důvodů neshodneme. Jisté je ale to, že v exponovaných místech prostě velí zdravý rozum kolo nepoužívat. Na současně značených Brdech to pozoruji třeba od Křemele přes Třemšín na Třemšínskou boudu. Tato "cesta" či "pěšina" nebo "stezka" je obtížně sjízdná a nebezpečná, přesto tam potkáte denně několik cyklistů, někdy zoufalých, jindy neskutečně nadšených. Je to vždy na selském rozumu a rozumném výkladu pravidel, na slušnosti a ohleduplnosti. Stezka vedoucí třeba Horní Střelou pod Rabštejnem je v exponovaných místech nad řekou rovněž nebezpečná a obtížně sjízdná. Přesto se i tam potkávají cyklističtí zoufalci, co pomáhají erozi na úzkém jehličnatém chodníčku.
Nezlobte se na mne, ale i mravenci mají své pěšinky... kam bychom se to dostali?
Roman Poustka , srpen 24, 2014
re: opět cyklisté a nezpevněný povrch
"Jedinou výjimkou je cyklotrasa pěšinou vedená, zdůrazňuji cyklotrasa, nikoliv značená turistická stezka." To ze zákona, který si uvedl NIJAK nevyplývá. "Přestupku se dopustí ten, kdo v rámci obecného užívání lesa v lese jezdí mimo cesty a vyznačené trasy na kole, na koni, na lyžích a na saních" Nepovoleno je tedy jezdit jen MIMO CESTY. NIKDE, ZDŮRAZŇUJI NIKDE se nepíše, že cyklista smí jezdit pouze po cyklotrasách. Pokud je na cestu výslovný zákaz vjezdu cyklistů (např. v NP a dalších zvláště chráněných oblastech), jde o věc zcela jinou. Za to, že pojedu po pěšině kolem černolických skal, nebo po červené pod Klondajkem na Stožec, mě nikdo pokutovat nemůže. A když pojedu po své oblíbené trase a najednou tam bude záludně nastražen kámen, tak se docela dobře může stát, že si rozbiju hubu. Jasně, mám dávat větší pozor, ale odpovědný za to bude ten, kdo tam kámen úmyslně položil.

A BTW, horský kolo nemám od toho, abych jezdil po asfaltovnejch cyklostezkách... Jo a v té tvé studii se mimochodem píše i o erozi způsobené pěší turistikou. To by podle tvé logiky bylo možná nejlepší do lesa vůbec nevstupovat. Nehledě na to, kam se hrabou kola na lesnické stroje a traktory, které to často v Brdech krosnou přes les mimo stezku a nechají za sebou pomalu příkop.
J H , srpen 23, 2014
opět cyklisté a nezpevněný povrch
Překážku (a nikoliv jednu ) do pěšiny bych umístil pro znesnadnění a pro optické odrazení od absolvování takové trasy, nikoliv pro potrestání. Potrestat se může cyklista pak sám, pokud se bude i tak znesnadněnou cestu nad své síly a dovednosti snažit překonat.
Prohlédněte si lesní zákon http://sux.cz/82f4, kde se v §53 odst. 1 písm. j uvádí, že "Přestupku se dopustí ten, kdo v rámci obecného užívání lesa v lese jezdí mimo cesty a vyznačené trasy na kole, na koni, na lyžích a na saních". Lze za to vyfasovat až 5000Kč pokuty (odst. 2 ).
Není to bezdůvodný zákaz, existují na to i studie - http://sux.cz/c175. Cyklista tedy nemá právo jet po lesní pěšině, natož aby to bylo nějaké jeho právo vyplývající z nějakého zákona. Jedinou výjimkou je cyklotrasa pěšinou vedená, zdůrazňuji cyklotrasa, nikoliv značená turistická stezka.
Nejvíce ohrožené v tomto směru (cyklisticky ) v Brdech jsou umělá bezlesí vysoko umístěných dopadových ploch (přesto jde o lesní pozemky ), kde je (a asi i bude ) sice vstup i nadále zakázán, ale kde v sezóně projedou určitě desítky cyklistů denně. Pak jsou to okolí a přístupové cesty některých význačných míst jako je vrchol Toku, Velké Třemošné, hřeben Kloučku atp.
O motorkách a dalších jim podobných nemluvě.
Myslím, že zvláště poslední dobou si cyklisté v Brdech nemají nač stěžovat, nové a nebo staré zrekonstruované zpevněné cesty jim rostou jako houby po dešti, a tak by pro pohyb mimo ně mohli na těch pár kroků ke studánce, k výhledu, ke kótě... nezlobte se na mne, dojít pěšky (kolo dovést), už třeba jen pro ohleduplnost k dalším tentokrát ryze pěším výletníkům.
Roman Poustka , srpen 21, 2014
...
Jo a ještě něco. Pokud na cestě (i malé lesní pěšině ) neplatí zákaz vjezdu cyklistům, cyklista má zákonné právo po ní jet. Pokud na jakoukoliv cestu položíte překážku s úmyslem cyklistu "potrestat" nebo "poučit" (=zranit), nedopouštíte se pouze jednání nemorálního, ale i protiprávního. Takže si příště prosím pořádně rozmyslete, jestli to za to opravdu stojí.
J H , srpen 21, 2014
Vážně?
Dát kámen naschvál na cestu, ať si někdo rozbije držku (nebo si něco zlomí...), až tam pojede (protože minule když tam jel, tam samozřejmě žádný nebyl)? To je to nejlepší řešení? Neskutečný. Nemá tam co jezdit, tak ať si aspoň ublíží. Nechcete tam dát rovnou hřebíky, ať se lidi "poučí", až si ho zarazej do nohy nebo na horší místo? Už se to v naší republice taky objevilo. S radostí bych lidem, co dělají takovéhle naschvály, plivnul do ksichtu a poslal sedět za obecný ohrožení. Minimálně na dvacet let, ať maj o čem přemejšlet.
J H , srpen 20, 2014
Kopce staré 200 milionů let?
Nechce se mi věřit, že by pískovcové brdské kopce odolávaly erozi tak dlouho. Něco takového by eroze musela velice rychle zlikvidovat.
Já si myslím, že Brdy se v současnosti rychle zvedají díky posunu horké skvrny ze severních Čech JV směrem ( záležitost posledních několika milionů let ).
Ondřej Kozdas , duben 20, 2009

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů