Náhodné obrázky


Zdena Bradnová
zbytky věže Malý Jeskřipec
Počet zobrazení:2180

Babím létem na Padrť a na Prahu
Padrť a Palcíř od Zadní Záběhlé
Počet zobrazení:2167

Jiří Vlček
podzim na Štěpánském rybníce
Počet zobrazení:2116
Hlavní stránka arrow Vojenství arrow Dráha pod Bílou skálou
Dráha pod Bílou skálou | Tisk |  E-mail
Napsal Pavel Wunsch   
Čtvrtek, 29 říjen 2009

Vrch Bílá skála v Brdech je charakteristický soustředěním několika poměrně kontrastních biotopů na nevelkém území. Holé a suché temeno předvrcholu 713 m s náznakem vřesoviště přechází rychle v kamenitý les svažující se k hornímu toku Litavky na straně severní a v podmáčené smrčiny při bývalé střelnici „Rafanda“ na jihovýchodě.

Na jihovýchodním úbočí kóty 713 (která sice není samotnou Bílou skálou, ale je jejím jménem jako jeden z konců krátkého společného hřebínku často nazývána) se nachází zajímavý zemní zářez. Jeho srovnané dno je jako stvořené pro trasu úzkorozchodné kolejové dráhy, a četné nálezy kolejových hřebů a dalšího materiálu tento předpoklad snadno potvrdily.

O něco méně jasný je přesný účel této železničky. I když se přímo nabízí souvislost s malým kamenolomem, nacházejícím se pár metrů západně od vrcholu 713, postupně se ukázalo že tato teorie je nejspíš mylná a domnělá spojitost, pokud existuje, by směřovala spíše opačným směrem, tedy lom mohl vzniknout jako vedlejší produkt vybudování dráhy.

Podívejme se však nejprve na to, co lze s jistotou vyčíst v terénu. Zářez je dlouhý 330m a překonává značný výškový rozdíl - přibližně 26m. Stoupání tedy činí téměř 80‰, což vylučuje adhezní železnici a obecně pohyb soupravy po kolejích vlastní silou, pokud vynecháme krajně nepravděpodobnou variantu ozubnice. Zkušenost s analogickými zařízeními, např. Plešiveckou dráhou, ukazuje na vlečení vozíků na laně s nějakou formou vrátku či podobné trakce na horním konci svážné dráhy.

 

Zemní zářez pod Bílou skálou

 

Nikde po trase není stopa po jakékoliv výhybně či jiném rozdvojení trati. Její průběh je lineární, nepatrně prohnutý, avšak ne natolik, aby uvažované vlečné lano opustilo zemní zářez. Důsledné vedení pod úrovní původního terénu je ostatně osobitým rysem této železničky, zemní těleso nemá nikde formu náspu. Dno zářezu má přibližnou šířku 170 - 180 cm (přesnost měření je omezena stářím zemního tělesa).

Edit: V tomto místě jsem původně vyvodil zřejmě mylné závěry. Jak správně poukazují čtenáři v komentářích, právě zářez s valem umístěným směrem do střelnice je typický spíše pro dráhu na vlekání terčů, než pro původně uvažovanou svážnou drážku lomu. Profilem se tak dráha velmi podobá dráze terčů pro protitankový kanón L1 na Bahnech, popsané dříve v článku Tomáše Kamenského. Současně lze uvést ještě jeden argument proti původně odhadovanému užití trati - zdá se, že drážka nemá žádnou výhybnu, což je nápadný rozdíl oproti jinak vzhledově celkem podobné Plešivecké dráze.

Jedinou výjimkou, kde se vozíky snad ocitaly nad úrovní terénu, mohly být oba konce trati, na nichž lze předpokládat dřevěné trámové konstrukce s násypkami (opět na základě analogie s jinde spatřeným způsobem nakládky a vykládky a také kvůli nálezu zalomeného vrtáku do dřeva u dolního konce trati).

Mluvíme-li o nakládání a vykládání, stále předpokládáme, že se jednalo o kamenolom či štěrkovnu. Svážná dráha by v tom případě pomohla překonat nejprudší část svahu a dopravit těžký materiál do míst, odkud bylo již možná doprava na vozech.

 

situační plánek

Vyznačená trasa kolejky

 

Urovnané náspy nad horním koncem dráhy jsou zřejmě tvořeny hlušinou a odpadem z lomu a nelze vyloučit , že zde byly volně položené koleje určené pro odbíhání kiplor k místu nakládky. Nelze to však podepřít žádnými nálezy a zamoření temene kóty 713 nesčetnými projektily a střepinami z někdejší střelnice Rafanda nějaký průzkum téměř vylučuje.

Pokud se nálezů kolejiva týká, zaujmou svou mohutností. Kolejová spojka, která leží na horním konci trati, rozměrově překonává spojky nalezené na trati Kolvínky. Nalezené hřeby (které se těm z Kolvínky naopak celkem podobají) pocházejí očividně z několika zdrojů, jsou zřejmě druhotně použité. Rozpětí jejich délek je od 11 do 13 cm a jejich hlavy jsou různými variacemi na tvar „beraní hlavy“. I to svědčí o robustnosti drážky, protože ty opravdu subtilní úzkokolejky mívají většinou hřeby ze dvou stran zploštělé (příkladem budiž drážka terčů na Bahnech). Stupeň koroze železných předmětů odpovídá stáří přinejmenším v řádu desítek let.

 

Kolejové hřeby získaly určitější tvar až po odstranění několikamilimetrové vrstvy koroze
 
Nálezy v zářezu dráhy
Kolejová spojka na horním konci dráhy

 

Není bohužel znám přesný rok vybudování ani zániku drážky. Cosi lze ale vyvodit z dobových map, ovšem jen z těch nejpodrobnějších (minimálně 1:25000, na 1:50000 již takto drobné objekty nejsou vůbec vyznačovány). Tedy:

 

1929 – žádná stopa

1933 – mapa lomů příbramského okresu od J. Vachtla – lom není vyznačen, mapa má však možná příliš malou podrobnost

1953 – zakreslen lom i kolejka v rozsahu dobře odpovídajícím současné situaci

1959 – zakreslen lom a zejména jeho odval (násep nad horním koncem trati), ale již žádná dráha (koleje pravděpodobně sneseny)

 

Edit: Vyjdeme-li tedy ze (slibně se jevící) teorie o dráze pro vlečení terčů, můžeme konstatovat že jde o svého druhu dosti neobvyklý exemplář. Zvláštnostmi jsou samozřejmě slušná délka a především dost pravděpodobný  "gravitační pohyb" terčů. V roli pohonu pro vytahování pojezdu na horní konec trati si lze představit téměř cokoliv - od síly lidské, přes koňskou až po motorový vrátek.

Netroufám si říci, zda terče na této drážce sloužily pro střelbu z protiletadlových zbraní (primární určení střelnice "Rafanda"), či se snad jednalo o "tančíky" podobně jako na drážce na Bahnech. Nejblíže rozluštění se však rozhodně přiblížil Petr Ježek a  další kolegové z VHSB, s následujícími zjištěními:

 - v roce 1938 je v porostní mapě vojenské lesní správy Obecnice vyznačena v lokalitě víceméně shodné s pozdější Rafandou "Tanková střelnice". Hranice cílové plochy této střelnice prochází kousek za hřebenem Bílé Skály. Hle, že by analogie? (Protitankový kanón L1 v roce 1936 na Bahnech, zde tanková střelnice v roce 1938.)

- na německé ortofotomapě z roku 1942 (Truppenübungsplatz Kammwald 1:25000; Der Reichminister der Luftfahrt und Oberbefehlshaber der Luftwaffe 1944; Sonderbildluft. d. RLM, 5. Juni 1942) je drážka viditelná.

-  Záhadný disk na jedné z fotografií výše je část výsadkové makety VM vz. 65 (ráže 95mm), odpalované z upraveného minometu a souvisí tedy zřejmě s novodobějším využitím "Rafandy". To potvrzuje i skutečnost, že se podařilo později nalézt takovéto disky ležící v ploše střelnice daleko od drážky.

Tedy shrnuto: zemní zářez pod kótou 713 patří bývalé svážné dráze pro kamenolom či štěrkovnu, která vznikla buď v třicátých nebo ve čtyřicátých letech 20. století a snesena byla někdy mezi lety 1953 a 1959. Vzhledem k intenzivnímu rozvoji a stavební činnosti v prostoru vojenského újezdu jak v době 2. sv. války, tak i v letech bezprostředně předcházejících a následujících bylo v Brdech v této době podobných malých lomů v provozu více.

 

Děkuji na tomto místě velice všem, kdo s řešením rébusu této železničky pomáhají, zejména pak Námořníkovi z VHSB za klíčové údaje a Tomáši Kamenskému za správné poukázání na analogická zařízení.

Pokud víte o zapomenuté drážce něco konkrétnějšího, máte nějaké informace, neřku-li plánek či fotografii, podělte se o ně prosím s ostatními čtenáři. Rádi tento článek, který zatím sami považujeme za neúplný, doplníme.

 

Upozornění:

Území Středních Brd je využíváno jako vojenský výcvikový prostor a vstup do něj je přísně zakázán, resp. povolen pouze na speciální propustku (kterou může udělit pouze Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy v Jincích). Jakýmkoliv neoprávněným vstupem do prostoru vojenského újezdu na sebe berete riziko finančního postihu a možnosti vážného úrazu. Autor tohoto textu neodpovídá za jakékoliv problémy plynoucí z nerespektování tohoto upozornění.

Zobrazení: 13482

Komentáře (13)

RSS feed komentářů
...
Po návštěvě předmětného místa se přikláním k drážce zajišťující pohyb terčů pro přímé střelby protiletadlových zbraní na pozemní cíl (pohybující se terčsmilies/wink.gif. smilies/wink.gif
Námořník , prosinec 04, 2009 | url
...
P.S. A jsem rád, žes reinkarnoval své stránky o wandrování. Vždycky jsem se tam, vedle skvělých fotek, něco zajímavého dozvěděl.
P.S. , listopad 25, 2009
...
Kameňák: Přesně o tom, o čem píšeš v posledním odstavci, jsme během letošního společného výletu mluvili s pawem, rp a spol. také. Pro nákladní auta nebyl jistě žádný problém vyjet až "nahoru" k lomu. Takhle náročná stavba by tak znamenala jen velmi omezenou, pokud vůbec nějakou, optimalizaci provozu lomu.
B.Č. , listopad 25, 2009
...
Přemýšleli jste o tom, že by se po té drážce pohybovalo cosi vzhůru? Pokud vím, nakloněná kolejová dráha (s konstantním sklonem) se používala pro jednoduché zkoušky tahu raketových motorů.


Kdyby jen přemýšleli! Dva dny jsem hledal kolem motor z V2, než jsem připustil, že by to mohlo být i něco jiného, jak kamarádi dosvědčí.

PS: opravdu jsem se živil nadějí, že by to mohla být testovací dráha zkušebny, kterou do Příbrami a ještě přesněji, kousek od horního Lázu, přemístila německá branná moc na samém konci války na úprku před nepřítelem. Pod vedením Rolfa Engela vyvíjela zkušebna menší rakety země-vzduch a vzduch-vzduch, ale testovací polygon nebyl vůbec dokončen a už bezpečně víme, že tohle není ono. Pěkná stať o onom vývojovém středisku je v Podbrdsku XIII (Miloslav Pajer: K vývoji a výrobě raketových zbraní v Příbrami v letech druhé světové války). O žádném jiném vývoji raket. zbraní někde v okolí zatím nevím.
paw , listopad 24, 2009
...
Varianta s vlečeným vzdušným terčem mě napadla taky, ale chtěl jsem se napřed podívat na místo - no ale když už je to tady... Spíš než letadélka bych to nazval drakem, to jest předmětem (terčem), který se tažen na laně dostane pomocí vztlaku do vzduchu. Pohyb by zajišťoval dostatečně zatížený vozík pohybující se po nakloněné kolejové dráze směrem dolů. Pohyb "prázdného" vozíku by obstarala obsluha vytlačením, čímž by se ušetřily pohonné hmoty - to by mohlo ukazovat na použití na konci války, kdy nebyl benzín vůbec na nic. A střelba by probíhala odspodu - od Lázu (Rafandy) ve směru do vojenského prostoru přes hřeben Bílé skály, nad jehož horizontem by se terč ohyboval.
Myslím že za doby první republiky a po válce se střílelo "na rukáv" - neboli na pruh látky tažené za letounem, ještě později na terč v pdobě kluzáku. Ale blížící se konec války jakékoliv lety - natožpak cvičné, dost drasticky omezil, takže by to takovéhle jenoduché zařízení, navíc na lidský pohon, vyřešilo. Rampa na začátku by mohla sloužit jednoduššímu umístění terče na podvozek, lom pak pro ukrytí jeho obsluhy před "přátelskou" palbou.
A ještě jedna (možná trošku hloupásmilies/wink.gif otázka: Přemýšleli jste o tom, že by se po té drážce pohybovalo cosi vzhůru? Pokud vím, nakloněná kolejová dráha (s konstantním sklonem) se používala pro jednoduché zkoušky tahu raketových motorů.
Znovu opakuju - nebyl jsem na místě, takže jsou to jenom holé teorie.

V případě že jde o drážku obsluhující lom, potom se naskýtá otázka, proč by byl štěrk či kámen nakládán na vozíky drážky a po několika stovkách metrů znovu překládán na povozy nebo auta. Proč nezajížděly auta přímo k lomu, případně proč nebyl otevřen na nějakém příhodnjším místě (že je kolem křemence dost a dost snad není třeba diskutovat). Pokud by to byla lomová drážka, pak by znamenalo, že je v lomu nějaký speciální kámen, například s větší pevností a na dolním konci drážky bych pak očekával zbytky například drtičky nebo betonárky, ve které by se zpracovával a dále rozvážel na stavby - tedy například betonové patky, zbytky hromad štěrku a tak podobně.

Já se tam snad vydám o víkendu :-)
Kameňák , listopad 24, 2009
...
Vzpomínám. Zbytky hliníkového terče jsme našli, abych to ještě trochu zamotal, tak 150 metrů před tratí z pohledu střelnice. Nejvyšší bod dráhy je víceméně uprostřed palebného sektoru (dráha je vůči střelnici natočená tak v úhlu 45° a vysunutá kus doprava). A co z toho vyplývá?

To kdybych věděl.
paw , listopad 24, 2009
...
Jestli si vzpomeneš, Pawle, úplně na začátku jsme spolu hovořili o tom, že by to mohla být drážka k vyvlečení letadélek - cílů - nad les..., v okolí jsou jejich trosky dodnes.
rp , listopad 24, 2009
...
Zdravím vespolek. Je pravda, že v počátcích jsem vyslovil hypotézu, že by to mohla být kolejová dráha pro pohyb terčů. Ale pak jsem tuto myšlenku zapudil. Ten lom nahoře je dosti sugestivní.
Rafanda sloužila až do roku tuším 1993 jako protiletadlová střelnice, a tam asi terče vlečené po zemi nefungovaly. I když, co víme o vzniku této střelnice? Vznikla za protektorátu, nebo kdy? A možná, že původně nebyla jen protiletadlová (?) A mohlo se střílet i z jiných míst než později (?)
A oak je tu ještě jeden problém: pokud to bylo "na laně", měla by dráha být úplně rovná, ne do oblouku...
Tichošlápek , listopad 24, 2009
...
Byl to jenom nápad s tím vlekáním terčů - pro tenhle konkrétní případ nemám žádné archivní podklady (na rozdíl od Bahen). Spíš mě do očí trkla ta zmínka o "důsledném vedení pod úrovní původního terénu" neb mě nenapadá žádný jiný důvod, proč by tomu tak mělo být u průmyslové železničky. Tam bych očekával položení kolejí rovnou na urovnaný terén. Ale jak říkám - nebyl jsem tam, takže to berte prosím jen jako nápad k zamyšlení. Mezi vánoci a silvestrem se snad budu po prostoru nějak souvisleji pohybovat, tak se tam mrknu...
Jinak RP - taky zdravím :-)
Kameňák , listopad 24, 2009
...
No má pravdu, s tím zářezem, a to ještě přidám, že val z vyhrabané hlíny je především na straně orientované do střelnice - potud shoda s drážkou na Bahnech.
Teď ale ty komplikace - z palpostů střelnice Rafanda, dodnes identifikovatelných podle hromádek nábojů do protilet. zbraní, by byla podle mne v případě odlesnění vidět opravdu asi jenom horní půlka trati (otázka je jak vysoký může být terčsmilies/wink.gif a co v tom případě znamená ta "nakládací" rampa u lomu na horním konci trati.
Ale rád se nechám překvapit, i kdybych musel editovat článek smilies/smiley.gif
P.S. Tichošlápek, pokud mne paměť neklame, vlečení terčů taky mezi jiným navrhoval...
paw , listopad 24, 2009
...
Věřil bych Kameňákovi, jinak - zdravíme!!!
rp , listopad 24, 2009
...
I tuhle teorii jsme měli, a ještě jednu pěknou - zda to není zkušební dráha Engelovy zkušebny raketových zbraní z konce války (to by bylo žrádlo, ale není, nedokončená zkušebna stála jinde ;-). Dráha na vlečení terčů naopak není úplně vyloučena (poblíž leží střelnice Rafanda), ale zaznamenali jsme dva háčky: a) dolní polovina drážky by nebyla postřelovatelná (viz. vrstevnice), b) vznik lomu s odvalem v přibližně stejné době bezprostředně nad horním koncem dráhy - musela by to být náhoda.
Shrnuto - nevylučuju to. Jen ta svážná dráha mi vychází z hlediska pravděpodobnosti zatím nejlíp.
paw , listopad 23, 2009
...
Úmyslné vedení drážky pod úrovní okolního terénu může naznačovat, že nemuselo jít o drážku pro vození štěrku, ale o drážku na vlekání terčů. Podobná drážka byla vybudována například na sklonku třicátých let v prostoru střelnice Bahna a sloužila pro posun makety tanku pro cvičné střelby z protitankového kanónu (zářez je dodnes patrnýsmilies/wink.gif. Podvozek byl v tomto případě ukryt v zářezu a nad úroveň okolního terénu tak vyčnívala jenom maketa terče. Ale na Bílé skále jsem nebyl, takže neznám situování drážky a její případnou souvislost s nějakými blízkými střelnicemi.
Kameňák , listopad 23, 2009

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů