Cukrák - kdo z Pražáků by neznal tento pomyslný začátek Brd. Nejen, že je to první výrazný kopec jihozápadně za Prahou, ale pyšní se 190 metrů vysokým vysílačem. Nejsem zastáncem technických staveb v přírodě, ale na rovinu vám řeknu, že si to už nějak bez něj nedovedu představit.

Nebudu se rozepisovat, kudy a jak se na zmíněný vrch dostat. Myslím, že zkušenému turistovi i milovníkovi brdských lesů bude stačit, když sdělím, že snad nejlépe je vydat se na tento výlet z obce Lochovice, která leží na trati Zdice - Protivín. Vše potřebné lze již vyčíst z mapy. Vrch Ostrý sice sousedí se známým vrchem Plešivec, vzájemně je však odděluje říčka Litavka a relativně úzká soutěska se silnicí na Jince a Příbram.

V minulosti byl mylně za nejvyšší vrchol Brd považován vrch Praha nacházející se v jižní části středních Brd nad obcí Nepomuk. Určitě tomu přispěl i fakt, že při pohledu z Rožmitálské kotliny působí hřeben Prahy poměrně mohutně a majestátně - zatímco Tok, který je ve skutečnosti nejvyšším vrcholem Brd (vyšším o 2,6 m než Praha), se svým plochým temenem vyhlíží poměrně nenápadně - a kromě toho není z Rožmitálské kotliny (víceméně ani od Příbrami) vidět. Pravdou však je, že dnes je skutečnou dominantou Brd (přinejmenším středních) právě vrch Praha - a to díky nově postavené radarové věži na jeho vrcholu.

Nebudu se zabývat bližším popisem, jak a kde Plešivec najdete, ostatně si myslím, že ti, kteří navštěvují tyto internetové stránky, to jistě vědí. Pro ty méně znalé a náhodné čtenáře jen uvedu, že ho najdou nad obcí Jince na trati Zdice-Protivín. Plešivec je tak trochu zvláštní kopec (nebo hora, jak chcete). Jeho osa je téměř kolmá na hlavní brdský hřeben. Je tak trochu zvláštní i tím, že ač má dost příkré svahy téměř po celém svém obvodu, přesto je jeho vrchol téměř plochý. Jeho jméno leccos napovídá o tom, jak asi vypadal v minulosti.

Tato krásná lokalita severovýchodní části Brd se nalézá nedaleko Prahy, a proto jsou tyto skály také oblíbeným cvičným horolezeckým terénem. Pokud sem zavítáte o víkendu, jen stěží tady budete sami. Ale musím přiznat, že mě to sem láká právě o víkendech, kdy mohu sedět na prosluněných  skalách, které jsou orientovány jižním směrem,  poslouchat ono charakteristické cvakání karabin a sledovat lezce při jejich snažení.

Dnes se podíváme na místo, které leží přímo na centrálním hřbetu Hřebenů. Je to vrch jménem Hradec (628m). Nachází se cca 6 km severozápadně od Dobříše, odkud na něj vede žlutá turistická značka. Po téže značce jej lze dobýt i z druhé strany pohoří - z vesničky Chlumec, resp. Osov (ČD). Zatímco Dobříš je spojena se světem díky slavnému expresu "Paříž - Dobříš", vesničkou Osov projíždí neméně proslulá Lochovická lokálka. Těsně pod Hradcem dokonce centrální hřeben překonává i silnice z Dobříše do Hostomic, po které čas od času jezdí i autobus, ale v životě jsem na něj nenarazil. Je zřejmé, že na Hradec tedy můžete vyrazit jak na kratší výlet, tak jeho návštěvu zakomponovat do většího výšlapu, spojeného třeba s návštěvou Kuchyňky, lesních hvozdů západně od Dobříše či jiných přilehlých lokalit.

Vřesová pole vlnící se ve větru, hukot a šum větví zakrslých smrků, nízko letící syrová mračna, jen tu a tam nesmělý zpěv skřivanů, vyjímečná, poněkud zádumčivá atmosféra. Jeden z mnoha obrazů nejvýše situovaného místa celého Brdského pohoří - Toku.

Každý člověk má svůj vlastní vkus a ani brdomilové nejsou žádnou výjimkou. Jsou však místa, která zaujmou snad každého bez rozdílu. Jedním z nich je bezesporu Kuchyňka (635m). Je to vrch ležící v jihozápadní části Hřebenů. Spolu s navazujícím Malým vrchem (a případně i s Provazcem a Holým vrchem) tvoří zajímavý masiv, který je v oblasti Hřebenů, a vlastně celých Brd vůbec, velmi specifický. Na rozdíl od jiných kopců brdského pohoří, jejichž vrcholy jsou většinou ploché, je pro toto souvrší typické to, že jeho temena tvoří úzké a ostré hřbety. A právě pro Kuchyňku to platí nevíce. Navíc je ze zmiňovaných kopců nejvyšší a botanicky i dendrologicky nejzajímavější. Zkrátka a dobře, Kuchyňka je miláčkem většiny brdomilů. Ačkoli je místem poměrně frekventovaným (vede přes ni slavná hřebenovka) našla zalíbení i u těch, kteří dávají přednost samotě.

Dnes se vydáme do oblasti, která, ač je podle mého názoru více než kouzelná, je navštěvována jen velice zřídka. Neleží sice přímo na turistické značce, ale není od ní zase nějak moc vzdálená. S sebou doporučuji "padesátku" mapu (ale možná by stačila i "stovka"), kompas tentokrát zapotřebí ani nebude, ale rozhodně si obujte pevné boty (žádné sandály!).