Ostrý - zapomenutý vrch | Tisk |  E-mail
Napsal Radek Beran   
Sobota, 05 duben 2008

Nebudu se rozepisovat kudy a jak se na zmíněný vrch dostat. Myslím, že zkušenému turistovi i milovníkovi brdských lesů bude stačit když sdělím, že snad nejlépe je vydat se na tento výlet z obce Lochovice, která leží na trati Zdice - Protivín. Vše potřebné lze již vyčíst z mapy. Vrch Ostrý sice sousedí se známým vrchem Plešivec, vzájemně je však odděluje říčka Litavka a relativně úzká soutěska se silnicí na Jince a Příbram.

  Litavka u Lochovic

Říčka Litavka v létě za sucha sice vypadá jako menší potok, ale nenechte se mást. Dokáže se nevídaným způsobem rozvodnit, protože odvodňuje velkou část Brd, kde přeci jen bývají větší srážky než třeba v okolí Prahy nebo jinde ve středočeském kraji. Její jméno je prý odvozeno od starého českého slova "lítá", ve smyslu "divá, divoká". O povodních na Litavce by vám jistě dokázali vzrušeně vyprávět právě obyvatelé zmíněné obce Lochovice. Nyní již k samotnému vrchu Ostrý. Jeho název je opravdu příznačný a na jeho vrchol nás vede značka po poměrně ostrém hřebenu. Tam kde značka uhýbá stranou klidně po hřebenu pokračujme dál, protože teď na podzim se nám z něj občas naskytne pohled na protější Plešivec a na údolí Litavky v pozadí s Jincemi. Výhledy tímto směrem nám v létě a na jaře znemožní zdejší listnatý les.

 

 

 

 

Stoupání na Ostrý Výhled do údolí Litavky
 Okrouhlý příkop na vrcholu

Na samotném vrcholu Ostrého údajně kdysi stávala opevněná tvrz. Při své poslední návštěvě jsem se snažil nějaké její zbytky v terénu identifikovat. A skutečně, val a příkop, kterým je vrchol obehnán nelze přehlédnout. I když mapa umísťuje tvrz někam stranou od vrcholu a v popisu se hovoří o nějakém "ostrohu", zdá se mi, že právě toto místo nese známky toho, že zde tvrz mohla stát. I sám vrchol je jaksi srovnán do malé plošiny, která by tomu nasvědčovala. Lze pochopit i strategickou polohu tohoto místa ze kterého měla posádka tvrze dokonalý přehled nad údolím Litavky, kterým jistě vedly obchodní cesty od Prahy přes Beroun na Příbram, která byla ve středověku bohatým hornickým městem. (Pokud by někdo z čtenářů těchto řádek věděl o jiných pozůstatcích tvrze na Ostrém, dejte mi prosím vědět. Rád to ve článku opravím a uvedu).

 Pozůstatek těžební činnosti

Z vrcholu Ostrý můžeme pokračovat směrem na Felbabku. Cestou narazíme na zbytky jakési těžební činnosti, protože okolí je pokryto jakýmisi trychtýři, ale není mi jasné co se tu mohlo těžit. Samozřejmě se naskýtá úvaha o těžbě chudé železné rudy (hnědelu), který se zde v okolí od středověku až do minulého století těžil a zpracovával v Jincích, ale v tomto případě to tak nevypadá, hlína nemá ani patřičnou hnědo-červenou barvu, ale nevylučuji, že eroze a pozdější usazeniny zakryly tento původní účel.

 Pomník lidské hlouposti

Bohužel, po cestě na Felbabku musíme "vytrpět" pohled, který tak neradi všichni vidíme. Někteří místní obyvatelé vyvážejí svůj odpad do lesa, kde je sice takzvaně "skládka zakázána", ale zato hojně využívána. Cedule "Skládka zakázána pod pokutou 1000 Kč" slouží místnímu úřadu jen jako alibi, aby měl "čisté" svědomí. Plastové lahve, baterie z aut, sklo, plechovky od barev, vše v podivné směsici žaluje kolemjdoucím na lidskou bezcitnost, lhostejnost a hloupost. Možná sem vyváží odpad lidé, kteří na svém dvorku nepořádek nestrpí, možná pečlivě a pravidelně stříhají své trávníky, vytrhávají pampelišky i s kořeny, aby ten jejich trávník byl hezčí než sousedův.

Promiňte mi tuto myšlenkovou konstrukci, která vznikla ze zloby a bezmocnosti. Nedovedu pochopit, proč se toto děje v dnešní době, kdy je z každé vesnice zajištěn odvoz odpadu a nebo není problém odvoz zajistit.

Ale pokusme se zapomenout a pokračujme směrem na Jince. Cestou se nám naskytne pohled na Plešivec, Písek, ale i na samotný Ostrý. Zde se pohybujeme na samém okraji vojenského prostoru a pohledy z tohoto úhlu jsou přeci jen málo známé. Chuť překročit hranici vojenského prostoru je nepopsatelná, ale snad až příště, až nám vojáci prostor vyklidí….Dočkáme se, není přece možné, aby tak malá armáda jakou má Česká republika zabírala tolik rozsáhlých území, jako v současné době zabírá. Tak zatím snad raději nashledanou příště.

Pár pohledů do kraje...

Obec Felbabka s Podlužskou horou Plešivec
Písek Zpětný pohled na Ostrý (vlevo)



Text a foto: Radek Beran
Zobrazení: 16371

Komentáře (13)

RSS feed komentářů
pro Dušana
Jen několik poznámek. Ta nasucho kladená zídka bude jistě novověká, v okolí je jich mnoho. Žádné hradiště (terminus technikus - fortifikace pravěká až raně středověkásmilies/wink.gif na Ostrém není. Pouze vrcholně středověké tvrziště, dokonce možná s předhradím vymezeným příkopem, pokud ten není pozůstatkem důlní činnosti. Kdyžtak více infa na mém webu.
JM , únor 10, 2017 | url
Re: Dusan
Historicko-archeologické informace lze nalézt v Beneš, František: Plešivec a Ostrý na Jinecku; PA VII/5 (1868 ), 427-434a v Jelínek, Břetislav: Plešivec, Ostrý a Libomyšl; PA X/4 (1878 ), 691-698.
BC , únor 24, 2015
hradiště
Byli jsme nahoře v sobotu, hradiště je téměř obnovené :-) Směrem k Jincům jsme v lese objevili i dlouhou kamennou zeď kolmo do údolí Litavky, vypadala velmi staře a řadil bych ji spíš k hradišti než k důlní těžbě. Po olistění stromů nebude vidět. Nemáte někdo nějaké další informace k historickému osídlení Ostrého?
Dušan , únor 23, 2015
...
Hlavní těžba kaolinu probíhala od roku 1932 v dole Dagmar, zhruba 400 metrů severozápadně od vrcholu Plešce. Byla zde "kaolinická zemina dobré jakosti (majitelé udávají, že měla až 90 % kaolinitu) " "Zde těžená surovina jest pro obyčejné keramické zboží dobré kvality." [Hain F., Šuf J.: Kaolinové ložisko u Vranovic u Příbrami. Báňský svět 1933, č. 9: str. 97-100]. S přibývající hloubkou však stoupal obsah křemenného písku, a směrem na jih a východ stoupalo znečištění hydroxidem železitým (východně od tohoto dolu jsou staré odvaly po těžbě železné rudy). Zásoba ložiska se odhadovala na ?1120 vagonů? ( = 11200 tun).
"Kaolinitická zemina" (postaru "bílá hlína") se jinak nachází na různých místech na hřebeni Klouček - Sádka - Brda (postaru "Drahlínské hřebeny"). Stopy po těžbě jsou například (ale nejen) poblíž Kloučku. V roce 1919 byly publikovány rozbory zdejší suroviny [Stočes B., Barta R.: Kaolinitická zemina ze Slonovce u Příbramě, Keramický obzor 1919] , hodnocené závěrem: "Podle všech výše probraných vlastností soudíc, jest zkoušená keramická zemina středně ohnivzdorným jílem, - případně méněcenným druhem kaolinu - a jílem kameninovým zároveň, i hodí se proto výborně k výrobě středně ohnivzdorného zboží pro účely hutnické."

To vše je více-méně známo. Ale celá tato debata začala "těžkou kaolinu na Ostrém". Tam se ale těžila železná ruda, a o výskytu (těžběsmilies/wink.gif kaolinu (nebo nějakého jílu) tam se obecně nic neví. Je to tedy omyl - nebo objev?
Tichošlápek , červenec 22, 2010
...
No jo, od nevinných trilobitů ke kaolínu smilies/smiley.gif , rozvedli sme to slušně. Ale je na tom kopci pěkně, výhled i atmosféra je tam kouzejná.
Jiří Kopřiva , červenec 21, 2010
...
A v jaké kvalitě a k jakému použití? jestli je kaolín jako surovina znečištěn třeba železem, jeho užití na keramiku padá.
Jiří Kopřiva , červenec 20, 2010
kaolin
Kaolín se na Brdech skutečně těžil, největší ložisko v oblasti Centrálek bylo JV od Sádky. Šlo původně o kaolinitickou zeminu splavenou do puklin. Měly by tam dosud být vidět pozůstatky po těžbě, která byla částečně podzemní a částečné povrchová, a to v podobě různých pinek, lůmků a podobně. Další lokality byly u Plešce u Zálan a obecně mezi Čenkovem a Drahlínem. Na Ostrém ale snad ne, pokud vím, tak všechny pozůstatky těžby na Ostrém jsou zbytky železnorudných dolů.
Podrobněji se té těžbé kaolinu věnuje článek tady na straně 37:
http://www.krasovadeprese.net/KD10_soubory/KD10_2004_PDF.pdf
Honza Pohunek , červenec 20, 2010 | url
...
A v keramické kvalitě? Ono se mohlo jednat o vápencový jíl, tkz. falešný prekambrický vápenec, v jílové podobě vypadá skoro stejně jako kaolín a pro hutní potřeby by na odloučení strusky dostačoval, v hantýrce hutníků se mu mohlo říkat jakkoliv, jinak kaolín se používá ve slévárenství jako tmel mezi dvě poloviny formy aby kov neutíkal, - tak to má taky logiku.
Jiří Kopřiva , červenec 20, 2010
...
Nevím jak je to s kaolinem pod Ostrým, ale kaolin se zcela určitě těží nedaleko Hostomic mezi Osovem a Vižinou.
http://www.mapy.cz/#mm=TtTcFP@x=132337792@y=135115648@z=13
Vidlák , červenec 20, 2010
...
S tím kaolínem je to dost vzláštní, je to totiž sediment karbonu, bývá tudíž pohlíž černouhelných pánví, horniny kolem ostrého,feldbabky a jínců jsou kambrického - nejvíš ordovického stáří, a jsou podstatně starší, nemohlo jít o nějakou náhražku? na čistej kaolín my to moc nesedí.
J.Kopřiva , červenec 20, 2010
...
Kaolin??

Ložisko Felbabka-Ostrý zásobovalo vysokou pec Barbora v Jincích železnou rudou.

Důl na Ostrém (Wostrai-Grube), zvaný důl sv. Rudolfa, byl založen pro jineckou vysokou pec. Od severní strany vyražena štola dlouhá 750 m. Na začátku 19. století se z něj těžilo ročně 16000 vídeňských centů rudy s obsahem 23 % železa. Blízká šachta Františkova dávala ročně 22000 vídeňských centů rudy s obsahem 24 % železa.

[Monografie Hořovicka a Berounska, díl III, str. 260/261]
Tichošlápek , červenec 19, 2010
těžební činost
Pro upřesnění od pamětníků - těžil se zde kaolín.
Martin L. , červenec 19, 2010
Doplňek
Za zmínku stojí i paleontologické naleziště kousek za Feldbabkou směrem na Rejkovice, je asi 50m od hlavní cesty a v haldách po sběratelích je zpousta fosilních otisků středně kambrické fauny včetně větších druhů trilobitů paradoxides, hydrocephalus,conocoryphe a ptychoparia. Myslím že to je ještě svah k Ostrému.
J.Kopřiva , březen 07, 2009

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů