Náhodné obrázky


Jiří Vlček
horolezectví na Brdech - Klobouček
Počet zobrazení:2184

Jana Soukupová
březová nostalgie
Počet zobrazení:2640

Brdské dámy
Věž Řízení letového provozu na Písku - stará podoba
Počet zobrazení:3099
Plešivec | Tisk |  E-mail
Napsal Radek Beran   
Sobota, 05 duben 2008

Nebudu se zabývat bližším popisem, jak a kde Plešivec najdete, ostatně si myslím, že ti, kteří navštěvují tyto internetové stránky, to jistě vědí. Pro ty méně znalé a náhodné čtenáře jen uvedu, že ho najdou nad obcí Jince na trati Zdice-Protivín. Plešivec je tak trochu zvláštní kopec (nebo hora, jak chcete). Jeho osa je téměř kolmá na hlavní Brdský hřeben. Je tak trochu zvláštní i tím, že ač má dost příkré svahy téměř po celém svém obvodu, přesto je jeho vrchol téměř plochý. Jeho jméno leccos napovídá o tom, jak asi vypadal v minulosti.

Hradiště

Podle jména "Plešivec" se dá usuzovat na to, že v dávných dobách byl jeho vrchol zřejmě holý. Není divu, protože celá "planina" na jeho vrcholu je velmi kamenitá, až skalnatá a nadto byla v předhistorických dobách osídlena nebo minimálně občas používána jako hradiště. Žádný rozsáhlejší archeologický průzkum zde ale nebyl proveden. Podle spíše ojedinělých vykopávek, naposledy údajně v roce 1945, se usuzuje, že se jednalo o hradiště knovízské kultury, ale jsou názory, které ho určují spíše jako milavečské. V každém případě se vznik hradiště pohybuje někde mezi rokem 800 až 1300 let před Kristem. Osobně si myslím, že hradiště takto rozsáhlé, (56 hektarů), mohlo být používáno více kulturami a i v pozdějších obdobích a jedině rozsáhlejší průzkum by nám to mohl poodhalit. V dnešní době jediné co můžeme spatřit, jsou zbytky valů

Valy ... ... na Plešivci

Archeologové se hluboce mýlí, když tvrdí, že hradiště nemohlo být používáno jako sídlo, protože na jeho vrcholu chybí voda. Tento nesmysl kdysi dávno zřejmě někdo napsal a v jeho opisování se pokračuje i nadále. Já ovšem vím, že minimálně na dvou místech voda vyvěrá téměř sama. První místo zřejmě trochu prohloubili trempové a používá se jako studánka, (foto č. 3). Další místo kde se objevuje voda, je blízko Čertovy kazatelny. Nákladní auta tam vyjela na cestě koleje, které jsou stále zaplněny vodou a i v nejprudším létě i v posledních suchých letech je v nich stále voda. Další takové místo je zřejmě ukryto v porostu kapradí na ploše zhruba 20x20 metrů. Kapradí zde dorůstá často až téměř k ramenům a jistě tak dobře roste jen proto, že má dostatek vody. Jinak se mi ani nelíbí tak hrubé podceňování našich prapředků. Nevěřím, že by nějaká civilizace byla tak hloupá a postavila si hradiště nebo sídlo na místě, kde není voda. Jistě naši prapředkové neměli technické možnosti jaké máme dnes, ale najít vodu a udělat studánku uměli bezpochyby lépe než my.

Studánka (plná vody) Cesta na vrcholu (také "plná" vody)

V okolí Plešivce se nacházely četné bronzové předměty, které však bohužel končily u místních kovářů jako cenná surovina, do dnešních dob se něco málo dochovalo v některých muzeích. Bohužel, ač sleduji vše co je a bylo napsáno o tomto hradišti, nemohu potvrdit pověst, která Plešivci přisuzuje keltské nebo slovanské osídlení. Nejsou pro to žádné důkazy. Jedině podrobný archeologický průzkum dá v budoucnu odpověď. Také prameny ze začátku století hovoří o jakémsi "božišti" a "kamenném stolu", to by byl velmi cenný nález, ale pokud se tam takové kultovní předměty vyskytovaly, skončily jako stavební kámen zabudovány v některém z místních domů v okolních vesnicích, které jsou často postaveny z kamene vytěženého na Plešivci.


Čertova kazatelna

 Čertova kazatelna

Na jihozápadní straně Plešivce, vysoko nad údolím Litavky, na samém okraji vrcholové plošiny je místo, které se nazývá Čertova kazatelna. Každý, kdo toto místo navštívil jistě potvrdí, že podobný výhled jinde ve středočeském kraji nenajdete. Dokonce si troufnu tvrdit, že je jeden z nejkrásnějších v Čechách (zvláště proto, že je v Brdech, je možná úplně nejkrásnější ze všech!).

Čertova kazatelna je vlastně velmi strmý svah zpočátku několik metrů téměř kolmý, později "jen" velmi příkrý, ze kterého je výhled na Střední Brdy. Ční nějakých 300 m nad údolím Litavky a s trochou fantazie zde má člověk pocit jako v letadle. Úhel výhledu je odhadem nějakých 140 stupňů jihozápadním směrem, tedy především na nádherné lesy ve vojenském prostoru. Kam by bylo vidět za ideální viditelnosti asi nemá smysl popisovat. Teoreticky jistě až pohraniční hory.

 

 

 

Výhled z Čertovy kazatelny na panorama Středních Brd (VVP)

Za zmínku stojí i les a terasy a kamenná moře pod Kazatelnou. Zvláště les na tomto svahu je zajímavý, vzhledem k nepřístupnému terénu nemá daleko místy k pralesu. Některé duby mají opravdu mohutné rozměry a i smíšený les napovídá, že zde moc zásahů v minulosti nebylo.

 Kamenné moře

Ale dosti o krásách. V posledních letech mám čím dál větší obavy o osud této části Brd, konkrétně o prostředí kolem Kazatelny. Množství lidí, které sem chodí, přesáhlo rozumnou mez. Já sám se již tomuto místu na jaře a v létě vyhýbám. Jednou jsem zde napočítal asi 20 dospělých, 10 dětí a asi 5 psů. To již není nic pro milovníky ticha a přírody. Horší je, že na místech, kde před dvaceti lety kvetl hustý vřes jsou dnes již jen obnažené kořeny borovic a hrozí, že eroze, která smývá volnou zem, zapříčiní vývraty borovic, které mohou zapustit kořeny jen velmi povrchově, protože v podstatě stojí na skále. K tomu ještě nějaký chorý mozek letos zorganizoval závody horských kol na Brdech a pochopitelně ho nenapadlo nic lepšího, než vést cyklisty přes Kazatelnu. Tam ovšem terénní pneumatiky horských kol udělaly s kořeny borovic své.

 Půdní eroze na Kazatelně

Toto je stinná stránka všech krásných míst a stinná stránka "autoturistiky". Lidé, kteří by za normální situace seděli doma nebo se šli projít či se dívali na seriál, prostě vyrazí do terénu na všechna ta vyhlášená místa, ke kterým dnes patří i Čertova kazatelna.

Asi vás napadá, proč píši o Kazatelně a současně se obávám o její osud. Ano, jsem v rozporu a sám nevím, co s tím. Kdyby někdo prohlásil tento útvar za rezervaci, mohlo by to dopadnout tak, jako na vrchu Hradec nad Dobříší. Je tam oplocení z podobných důvodů, jako by asi muselo vzniknout na Kazatelně. A to by také nebylo to pravé. Řešení? Chovat se k přírodě s úctou a ohleduplně. Vychovat k tomu i ostatní, taktně a nenápadně. Naštěstí jsou v Brdech místa, všichni nějaké takové to místo známe, kde je klid a ticho a kam se vždycky budeme potichu a s úctou vracet.

 


Viklan a podivné "pagody"

Po pravdě řečeno je to viklan, který se neviklá, a také neznám nikoho, kdo by viděl, že se viklá. Věřme ale pamětníkům, že tomu tak dříve bylo. Jediné co se dá říci je, že je to dost velký a asi těžký balvan. Podle těžiště a postavení lze jen odhadnout, že se dříve viklat mohl. Znám lidi, kteří se ho pokoušeli rozviklat pomocí kmínku středně velké soušky, ale dle jejich vyjádření, by spíše pohnuli zeměkoulí. Nesnažme se tedy o to co je vyzkoušeno, ať nepokazíme ten pěkně narafičený balvan, je tak jako tak docela hezký.

V okolí viklanu se objevily, jak se někteří návštěvníci stránek již dříve vyjádřili, jakési "pagody" - viz níže uvedené fotografie. Je jich tam asi stovka. Nepřikládal jsem tomu žádný význam, zdálo se mi, že si prostě nějaké děti jen tak hrály, ale pokud se tyto výtvory objevují i jinde, trošku mne to znepokojuje. Zvláště pokud o tom někdo hovoří v souvislosti se sektami. Osobně si nemyslím, že to mají na svědomí sekty, ale pokud by se tyto výtvory v přírodě množily i dále, nebylo by to nic hezkého. Je to přeci jen zásah do přirozeného prostředí. Pokud je to jen taková "móda", prosím zúčastněné, aby toho zanechali.

Podivné ... ... "pagody"

To už je lepší takový žralok. I toho můžete spatřit na Plešivci. Kde? To snad až příště.

Plešivecký žralok



Text a foto: Radek Beran
Zobrazení: 26065

Komentáře (15)

RSS feed komentářů
pan Kozák a jemu podobní
Vážení pánové,ač vás zaplať bůh neznám,chtěl bych vám sdělit následující:
Naší přírodou jsem prošel křížem krážem, poznal tam spoustu lidí s různými názory,ale tohle,co plodíte, jsem ještě nezažil.
:zzz , :eek, :grin, :cry
O následcích "demontáže přírody", díky činnostem, které zmiňujete, bych byl rád informován podrobněji a profesionálněji, abych toto mohl konzultovat např.s panem Provodem,či Grešíkem, kteří se těmto vědám věnují velice úzce. :grin
Pro mě jste normální fuksové, kteří nikdy neměli krosnu na zádech, a pod širákem nikdy nespali.
My jsme si mohylku taky postavili, vyspali se v kamenném kruhu, a jsme úžasně OK, zatímco vy hnijete ve svejch přiblblejch nesmyslech, ochrnáři.Do Brd raději nelezte,myslíme, že nejste vítáni. Zdraví Fabián a Hadí víla :eek
P+M , duben 24, 2011
...
Vidíte, já zase slyšel, že slovo "plechý" znamená protáhlý, podlouhlý.
Libor , červenec 12, 2010
...
To Pavel:
S Tvym nazorem na pozitivne energeticke pagodare a jejich mozkovou prihodu se plne ztotoznuji :zzz
Pokud jde o infantilitu staveni muziku trempy, nevidim nic infantilniho na tom prokazat uctu horam, ktere mam rad smilies/wink.gif
Svenny , březen 04, 2010
Pagody
Tedy, jakkoli jsem si nedělal iluze o nějakém racionálním důvodu vzniku té lidové tvořivosti, pak, pokud je to, co píše Svenny blízko pravdě, je to ještě "infantilnější", než jsem se vůbec domníval. :grin Na druhou stranu - i tahle dětinskost je mi nepoměrně sympatičtější (a bližšísmilies/wink.gif, než nějaké šílené teorie o pozitivních nebo negativních energiích, které (bohužel) dokážou živit podvodníky a šarlatány, jako je pan Kozák a spol. Stejně tak se neobávám, že by těmito stavbičkami u viklanu byla připravena naše chřadnoucí příroda o nějaké druhy flóry, neřkuli i fauny. (Ale kdyby z toho pana Kozáka trefil šlak, tak by to mělo i jistý pozitivní rozměr :p ) - Jinak nic ve zlém, ale nechápu, jak se může okolo takovéhle hlouposti strhnout tak nevídaná debata. :upset To už jsme asi všichni trochu na hlavu.... :grin
pavel , březen 04, 2010
...
Jako tremp muzu rict, jak to s "pagodkami" na tomhle miste nejspis zacalo. Jde skutecne o jakesi "nabozenstvi" v sirsim slova smyslu. Jako maji v Krkonosich Krakonose, tak na Brdech vladne Fabian, drive cestny a statecny rytir, dnes duch hor (je v tom takova slozitejsi historie se zlou carodejnici, ale to si dohledejte jinde). Vetsina trempu ho chova v ucte a je zvykem (kdyz je cas a dost materialu u cesty) postavit mu "domecek"/"muzika".
Obvykle to probiha tak, ze clovek zakopne o sutr na ceste, sebere ho, kdyz uz je ohnuty sebere i par dalsich, o ktere by se nejspis prerazili jeho kamaradi jdouci v zavesu, a udela z nich vedle cesty hromadku.
Popripade behem odpocivaci pauzy kdyz clovek nema nic lepsiho na praci a misto se mu libi, rozhodne se, ze tady postavi Fabianovi "domecek", aby to misto bylo jeste hezci (a pokud se to neprezene, tak pak skutecne hezci je), a taky "pro stesti".
Takze Plesivecky stonepolis u Viklanu neni nic jineho, nez par prvnich "domecku" od nejake party trempu, popripade jinych lidi, kteri znaji Fabiana a nasledne rozsirovani "zastavby" od vyletniku, kteri jen matne (prinejlepsim) tusi, proc tu ty "domecky" jsou, a pridavaji svoje, protoze se jim to libi a deti zavodi o nejvyssi domecek a tak, vzdyt to znate smilies/wink.gif.
Svenny , březen 04, 2010
...
PS k předchozímu příspěvku: Ale je pravda, že někde opravdu můžou takové stavby zničit místní faunu (třeba ty Krkonoše) - myslel jsem spíše floru, překlep smilies/smiley.gif I když fauna asi nebude mít k podobnému problému daleko smilies/smiley.gif
Jan Pospíšil , březen 03, 2010
...
Tak teda tenhle pohled na pagody mě nikdy nenapadl, vždycky mi to přišlo spíš pěkné než jako zásah do přírody nebo energie, naopak by řekl, že toto pozitivní energii místu dodá, protože vyzařuje klid a pohodu a to, že si někdo našel čas na postavení pagody mi právě toto místo relaxačně umocňuje. Stavitel musel mít trpělivost a hezky pomalu se soustředit který a jaký kámen jak položit, aby pagoda stála, což znamená, že se musel postavit do psychického klidu a soustředění a to se pak uloží do tohoto mystického místa.
Ale je pravda, že někde opravdu můžou takové stavby zničit místní faunu (třeba ty Krkonoše). I když konkrétně u viklanu mi přijde, že kameny ničím porostlé nejsou.
Ale každopádně díky za jiný názor, zase jsem o myšlenku bohatší smilies/smiley.gif

Zajímalo by mě, zda lze někde nalézt, jak fyzicky či geologicky viklan opravdu vznikl.

Jinak přijde někdy to "příště" a dovíme se, kde je ten žralok? smilies/smiley.gif
Jan Pospíšil , únor 26, 2010
...
6. 30-09-2008 09:41
a co vy na Koníček?
Jak se vám líbí nebo nelíbí novodobý hrad na Koníčku?
Přidal rp

Jakékoliv umělé "stavby" v relativně neporušeném přírodním prostředí mi vadí a ještě více mi vadí chování lidí navštěvujících tato místa... :sigh
Více uvidíte na posledních fotografiích zde: http://www.vhsb.cz/fotogalerie...ádka/
VHSB - P. , říjen 15, 2008 | url
...
Mě teda rozhodně nevadí a když vidím partu mladých kteří tam staví tak je to přece využiužitá energie.Lepší než hospoda nebo droga.V dnešní uspěchané době takhle si hrát..fandím vám stavitelé a až tam zase půjdu tak se ráda kouknu kolik jich přibylo.
vera , říjen 01, 2008 | url
a co vy na Koníček?
Jak se vám líbí nebo nelíbí novodobý hrad na Koníčku?
rp , září 30, 2008
pagody
hm, me teda pagody nijak nevadi. naopak, atmosferu mista kolem viklanu dokresluji a spoluvytvareji - dle meho nazoru - vhodnym zpusobem. jedna pagodka je takova divna, o nicem, ale kdyz je jich vic na jednom miste... at zijou skritkove.
a kdyz uz sme u tech lidskych vytvoru z kamene: fascinovala me ohradka v kamennem mori pod krkavcimi skalami - klobouk dolu, tohle muselo dat poradnou praci...
fo-ol , září 30, 2008
Pagody a jiné \"hrůzy\"
Především ve vysokých horách, nad hranicí stromů v sutích a skalnatém terénu, fungují tyto "kamenné mužíky" jako důležité orientační body. Existuje i něco jako pověra, že ten, který na hromadu přidá kámen, se do těch míst opět vrátí... no, to bych neřešil. Myslím ale, že ta kombinace oné pověry a orientačního bodu stála možná u základů těch "pagod". Lidová tvořivost a obyčejné blbnutí z nich pak vytvořila (podle mého) to, co nacházíme nyní...
Kamenné mužíky v Brdech (středních) - coby orientační body bych dovedl pochopit. Oficiální a vůbec výrazné značení (a nápisy) kromě zpřístupněných nudlí, je zde nepřijatelné a je to tak nejméně nešetrný zásah do přírody, kterým lze upozornit na zajímavá místa (viz nyní např. pyramida (2) u skutečného nevyššího bodu na Toku. To ovšem není případ kamenného lesa nedaleko viklanu pod Plešivcem. Nejsem si jist, zda tohle přírodě tak škodí (nejsem přírodovědec). Zatím jsem to považoval za vcelku neškodnou kratochvíli (sekty mne tedy opravdu nenapadly :x ). Sice jsem se na jejich tvorbě nikdy nepodílel, ale stavitelům jsem to nijak za zlé neměl. Myslíte, že bych měl????!!
No, jestli to ruší pozitivní energii kolem viklanu :cry , tak to potom granáty a buldozery na ně!!! smilies/sad.gif smilies/sad.gif (Když to tvrdí takoví "odborníci" na všemožné energie, jako pan Kozák :zzz )
Asi jsem úplný blb, ale mě se ta mateřská školka stavbiček z šutrů nad viklanem docela líbí.... :cry :grin :?
pavel , květen 18, 2008
...
Když už jsme u pagod, nachází se stále častěji i na vrších středních Brd..., čoek překousne jednu "titulní", ale když jich je moc, je jich prostě moc. Byl někdo z vás na Plačlivém v Roháčích? ...Ale to nelze s Brdy porovnávat.
rp , květen 12, 2008
Hrůzné monstra jménem \"pagody\"
Nejenže pagody narušují původní prostředí, ale především dle pana Kozáka narušují pozitivní energii, která se v oklí Viklanu nachází a je jednou z nejsilnějších na Plešivci. Tyto pagod Viklanu energii berou a ruší ji. Proto jsem zastáncem rozbourání těchto monster. smilies/sad.gif smilies/sad.gif
Martin Beran , květen 10, 2008
\"Pagody\"
Peknej clanek. Jinak ohledne "Pagod" nebo taky "Muziku" naprosto souhlasim, jde o dost debilni modni zalezitost. Jednak do nasi krajiny nepatri a druhak rozebiranim kamennych poli dochazi k naruseni puvodniho prostredi. Diky tomuto ublblemu "zvyku" uz navstevnici Krkonos vyhubili jeden mistni endemicky druh rostliny .... :cry
Michal Kupsa alias "Kapsa" , duben 25, 2008 | url

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů