Hlavní stránka arrow Zajímavá místa arrow O místních a pomístních jménech
O místních a pomístních jménech | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Úterý, 24 leden 2012

 

   Rozevřeme-li knihu, mapu, cestopis či jakékoliv jiné pojednání o Brdech, zákonitě musíme narazit na označení obcí, samot (zde hovoříme o místních názvech - o tzv. oikonymech), a také cest, potoků, vrcholů, údolí, lesů, polí a přírodních výtvorů (tohle jsou pomístní názvy - tzv. anoikonyma).

    Při pohybu po vrchovině narážíme na všelijaké pozůstatky lidské činnosti nebo na fragmenty původních lesů. Mnohdy jsou svědci zašlých časů v terénu pozměněni k nepoznání, a zbývá už právě jen místní nebo pomístní název uchovaný (škoda, že někdy nešetrně) dodnes.

    Zamysleme se tedy v následujících řádcích nad jmény, jež nám zdarma věnovali naši předci v podobě zdánlivě nesouvisejících hesel rozprášených po rozlehlých lesích.

Active Image

   Člověk dával odpradávna jména všem předmětům kolem sebe, i svému širšímu okolí, aby se lépe orientoval a dohadoval se svými blízkými při přesunech v prostoru. Předávání těchto pojmenování se zpočátku dělo samozřejmě pouze slovně. Se vznikem písma a papíru bylo předávání o něco jednodušší, ale v našich krajích se tyto znalosti u usedlejších společností vyvinuly znatelně později. První mapy, které byly a jsou hlavním nositelem těchto informací (byť v posledních dekádách už nelze hovořit zdaleka jen o klasické papírové mapě), se začaly rodit kolem poloviny minulého tisíciletí. Z těch, které se dochovaly, víme o jménech Brd pramálo, byl to kraj neprostupný, zapomenutý, surovinově zdánlivě chudý, obchodní stezky se mu vyhýbaly.

   Od 16. a 17. století začal být o podbrdský kraj o poznání větší zájem. Také rozvoj knihtisku a jiných vědních oborů napomohl ke vzniku map zahrnujících v rámci celých Čech i naše zájmové území. Je pochopitelné, že bez geodetických základů šlo o kreslené mapy proměnného měřítka, které byly schopny zobrazovat z území Brd maximálně několik desítek místních jmen, sídelních útvarů většího významu. Následovala éra germanizace, místní jména byla poněmčena, mnohdy násilně a necitlivě.

   V 19. století vznikly s vojenským mapováním podmínky pro vznik věrnějších mapových děl, která měla pevná měřítka a pouštěla se i do větších detailů v ucelených kladech, kterými konečně zasáhla i ve své podrobnosti Brdy. Germanizmy byly zase navraceny do českých tvarů, kdy se opětovně nemohlo podařit vše převést správně a přesně.

   Druhým a třetím vojenským mapováním se do map začaly vkládat kromě místních názvů (obcí) rovněž ve větší míře názvy pomístní (prakticky vše kromě osídlení, často stále v německých tvarech). Tato doba byla kritická v tom, že dosud ústně předávaná jména se nějak dostala na oficiální mapy monarchie. Vidět je lze na císařských otiscích map stabilního katastru na ÚAZK. Vznikla základní kostra názvů, z nichž mnohé se užívají dodnes v nezměněné podobě. Samozřejmě během následujících desetiletí vznikala a zapracovávala se spolu se zrodem novějších mapových děl jména jiná a další.

   Až v roce 1930 vznikla tzv. Názvoslovná komise, která měla (a stále má) za úkol ujednotit místní a pomístní jména, která pak byla prakticky závazná pro vydávání map, mapových děl a souborů. Druhá světová válka provedla v názvosloví podobnou revoluci (i když nikoliv tak škodlivou) jako výše popsaná germanizace. K ustálení došlo u názvosloví i během totalitního režimu. Jména "osídlení" a jeho "přírodního okolí" evidovaná podle katastrálních území v hustotě pro základní mapu 1 : 10 000 byla pouze politicky cenzurována.

   Po roce 1989 došlo pochopitelně k nápravám cenzurovaných jmen, ač často až v přehnané míře. Ale hlavně spolu s rozvojem cestovního ruchu vzniklo a stále vzniká množství vydavatelů a jejich kartografických děl. Tedy nejen státních map, které se opírají o místní a pomístní názvy z platné nynější "databáze GEONAMES" vedené u ČÚZK, ale rodí se přehršel map, které mají svůj obsah oficiální databází "neautorizovaný". Tím dochází samozřejmě k přebírání nesprávných nebo dosud neexistujících pojmenování literaturou a samotnými uživateli.

   Pro brdskou toponymii jsem vycházel samozřejmě z databáze oficiální, byť tuším, že i na tomto webu se nesprávná pojmenování v jiných článcích objevují. Pojal jsem ji laicky, snad mi odborníci této disciplíny prominou.

 

 

   Když jsem si vypsal prvních pár desítek jmen, zjistil jsem, že je mohu rozdělit na dvě velké skupiny (bohužel se zcela nekryjí s členěním odborníků - tj. na místní a pomístní). Jednak jsem objevil názvy ryze "přírodní" (např. Kočka), a pak názvy "člověčí" (např. Pila). Po dalších desítkách přidaných jmen už jsem měl jasněji i v podružných kategoriích a v jedné další velké skupině - názvy "přisvojené" (např. Jindřichova skála).

   Zkoumáním výše zmíněné "přírodní hromádky" jmen jsem našel svědectví o tvarech krajiny (tzv. oronyma). Takže třeba Ostrý je ostrý, Špičák je špičatý (u Špičatého vrchu je to jasné), Bábovka je příkrá, ale "nahoře" placatá, podobně Klobouček nebo Kobylí hlava. To už Praha je ve svazích prahovitá, Slonovec ztrácí výšku svého "chobotu" také postupně. A Na Rovinách?

Active Image

   Zjišťujeme, že jsou v Brdech zastoupeny všechny stupně výškové členitosti (snad kromě velehor). Můžeme se pohybovat V rovinách (jinde Roviny), a pak postupovat od Hrbku, Na pahorek, Homoli přes větší Chlum, Malý vrch, Ve Vrškách, Za vrchy, Vrchy a Na vrších až po Hřebeny, Podhorskou, všelijaké hory až po tu "nejvyšší" - na Velkou horu. 

Active Image

   Objevíme snadno i vlastnosti krajinných prvků. Začneme skalami Malá, Bílá (těch je zdaleka nejvíce), Černá, Skládaná a Chocholatá. Pak jednotlivé kameny Stříbrný a Dlouhý. Následují potoky (tzv. hydronyma) Ledný, Zlatý, Bílý a Červený. Své vlastnosti mají i vrchy Dlouhý, Starý, Červený, Zelený a Studený. A rovněž hory Velká, Stará a Jedová.

Active Image

    Protože na vrchovině byl odjakživa les, nejde ho přehlédnout ani v pomístních jménech. Zjistíme, jaké bylo asi zastoupení jednotlivých dřevin před několika staletími. Najdeme lípu na Lipovsku, v Lipovém luhu a V lipí. Bříza se vyskytovala na Březovém vrchu, U břízy, U břízek, V břízách, V březináchNa březinách a v Březině. Olše potom Na olšinách a Na olších, javorJavorčíjilmJilmovém, líska V lískách a osika na Osičině. Hodně bylo v lesích dubů na Dubové hoře, na Dubině, V dubí, V dubech, V Dubinách, V Dubkově, V Dubině, v Doubravě a v Dubince. Také buk byl hojně zastoupen Pod bučinou, Na bučině, v Bučině, na Bukovce, Pod Bukovou, ve Velké a Malé bučině a Pod bukem. Co se týká jehličnatých stromů, na první pohled dominuje borovice na Boru, na Záborčí, Na borkách, Za Borkem a v Borku. Bude to možná tím, že tzv. borkování (ruční těžba rašeliny) bylo v minulosti poměrně rozšířeno. Najdeme i jedle V jedlích a v Jedlině. Smrk přes jeho nynější rozšířenost v pomístních jménech zcela propadl. Každopádně se šlo i v minulosti schovat v Mlází. 

Active Image

    Pomístní názvy nám přiblíží i to, jaký byl v lesích podrost střemcha na Třemšíně, na Třemešném vrchu a na Třemošné. Česnek (možná medvědí) se prozradil v místech zvaných V česneku. Na jahody bychom zašli na Jahodovou horu, pro suchou trávu na Suchou seč a bodláčí by bylo V bodláčí. Můžeme identifikovat i významné stromy, které si lidé zapamatovali, jako třeba U břízy, U jedle, U pěti jedlí, U sosny nebo U spáleného dubu. Všimli si i Trojáku.

Active Image

   O tom, jaký býval terén v lese, nám jména také poví. Bylo hojně kamení samozřejmě na Kamenné, ale i Pod Kamením, v Kamenité nebo v Kamenném koutě, U čtyř kamenů, na Kamenném vrchu, Pod kamenem a U kamene. Popravdě, s tím kamením se to moc nezměnilo. Uvolňovalo se ze skal u Skalek, Na skalách, U skalky, U skály, Na skále a Na skalce. Někdy se skály drobily až na písek, třeba na Pískovém vrchu, na Písku a Na pískách. To, že v Brdech bylo hodně mokro, asi nikoho nepřekvapí, dokumentují to názvy jako Nad Maráskem, U černého blata, Na bahnité, Bahýnka, Bahna, Na bahnech, Na bažinách, Na rumech (zde myšlena rašelinná voda), Prameny, U koryta, Pod stružinou a V potocích. Zjistíme i barvu hlíny - Bílá hlína a U bílé hlíny. Co nám asi sděluje pomístní jméno Žaludová?

Active Image

   Snadno poznáme zvířata, která se pohybovala po lesích. Beranec a Beran nese jméno zřejmě podle muflonů, Tok podle tetřevů, Paterák, Jelence, U čtyř jelenů a U jelena podle jelenů. Na vlka bychom narazili u Vlčího potoka, u Vlčkova, na Vlči, ve Vlčích jámách a Na vlčím. Vyskytovaly se tu lišky V liščí a v Liščích boudách, dotěrný hmyz V můrách, na Jezevčí skále jezevci, v Myší díře myši a na Krkavčině krkavci. Zjišťujeme, že se v lesích pásly i kozy v Kozlovici a na Kozlím rohu. Dokonce skrze hvozdy vedla asi i Husí cesta. 

     V druhé velké "lidské hromádce" (ne, tu určitě nemyslím) jsem našel stopy po pronikání člověka do pralesních porostů v podobě svědectví o změně původního porostu na Spáleniště, Vypálenou, Na Paseky, Holé vršky, Pleš, Plešivec a na mýť Liškovu, Humlovu, Kuřkovskou, Vařínskou, Venclovu, Pěknou, Dubovou, Ovčáckou, Jedlovou, Kašparovu, Hoškovu a Kovářovu nebo jen na Mýť. Tam, kde bylo tepleji a bylo vhodné geologocké podloží, vznikly i Vinice.

Active Image

    K pronikání do lesů potřeboval člověk cesty a objekty na nich (tzv. hodonyma). Kde nestačil Průsek, vedl cesty, a klidně přes mokřiny po Dřevěnce nebo Hatí. Budoval můstky U můstku, mosty U Černého mostu, U mostu, U zděného mostu a Pod mosty, ale některé neměly dlouhého trvání, například U zlámané lávky. Později začal bránit vstup a vjezd do lesa Ve vratech, na Zavírce, Za Hradinou a U šraňku. Zabraná území si přivlastnil, vlastnictví dokumentují názvy jako Na hranicích, Na hranici, Hraničky, U ležatého mezníku, V meznících, Mezníky, U tří pánů, U tří rychtářů  nebo U kamenné hradby.

Active Image

    V lesnatých končinách provozoval různá řemesla a činnosti, které vyplývají z dochovaných pomístních názvů. Určitě doloval nerosty Na štole, U štoly, U staré šachty, Na horách, na Rumpálu, Na rudě, u Jam a V jámách. Vyráběl vápno U vápenice a Na vápenici, těžce dřel na políchKopaninách a Na kopaninách, žďářil les na Žďáru a v Prantech, vyráběl nástroje v Hamrech, vyráběl sklo na Skelné Huti, mlel obilí někde u pomístních jmen Nad mlýnem, Pod mlýnem nebo v Mlýnkách a u Mlýnku, vyráběl ocet na Octárně, choval dobytek a pečoval o zvěřOhrádce, Ohražené, Oboře, V oboře, U Jelenovky a na Pastvinách. A pak také jezdil s koňmi Na Koňské, na Kobyle a U podkovy. Co asi tavil na Peci a V pecích? Každopádně uměl zacházet s Pilou U pily. Chytal ptáky Na Čihadle, v Čihátku a v Čihadle. A zřejmě se naučil i jezdit tankem, když za ním zůstal název Ve dvou pásech.

    Člověk stavěl stavby jako kostely - U kostelíka, Seníky, Kolny, budky - Budka a Pod budkou, boudy - Buda, U červené boudy a U boudy (některé mu shořely - U spálené boudy), altány - U altánu a Altánchaloupky - U chaloupky a U kočičí chaloupky a chalupy - Za chalupou. Vybudoval i skupiny staveb - V budách, na Stodůlkách, U chaloupek a V chalupách. Bydlel tam jako samotář U poustevníka nebo U žida, ale i se zvířaty Za ovčínem. Spával též Na palandě.

Active Image

    Při svých výpravách zažíval různé události jako v místech zvaných V hrdle, V soudném, Soudný, V zabitém, U zabitých, Pod zabitým, Zlamnoha, V smršti, Červené vývraty, V požárech, Požár, Srážka, Čertova rokle, Pytlácká rokle, Hromová chvůje, Hřímavka, Hromovka a nejnověji snad U partyzána. Když nad tím tak přemýšlím, ten, kdo nemusel v minulosti do lesů, to měl Na háku.

Active Image

    Proto dali lidé vzniknout zvláštním místům jako U křížku, U tří křížků, U bílého křížku, U kříže, U obrázku a U pomníku nebo U svatého Matěje, Jana, Františka, Barbory a Anny. 

Active Image

     Třetí a poslední "sobecká hromádka" je tvořena výhradně přivlastňovacími názvy. Obvykle si přivlastňovaly obce skály jako Kozičínské, Trokaveckou a Těnovickou, vrchy BohutínskýPlaninský, Hrádecký a Mýtský, hory Podlužskou, Kařízskou a Sirskou, potoky Obecnický, Závišínský, Podlužský, Hvožďanský, Planinský, Mítovský, Kornatický, Příkosický, Hůrecký, Holoubkovský, Padrťský, Voldušský, Radnický, Běštínský, Hlubošský, Drahlínský, Kozičínský, Bezděkovský, Hoděmyšlský, Vacíkovský a Skořický, dokonce celé lesy (tzv. agronyma), například Lnářský les. 

Active Image

      Ale nachází se i jména jednotlivců jako Jindřichova skála, Anenský vrch a U Karáskovic louky.

      Dokonce se objevilo přivlastňování stromů, snad je též sami zasadili - Bártův a Peškův dub.

    Když bychom pak z dnešních lesů vyšli do okolí, nalezli bychom malou obdobu i v místních jménech. O lesním porostu vypovídá Borovno, Buková, Hvozdec, Habr, Podluhy, Březina i Březové Hory. O zvěři se dovídáme v Zaječově, Orlově, Kozičíně a Holoubkově. O tom, kde ustoupil les, svědčí Láz, Lazec, Mýta, Myť, Planiny a Dominikální Paseky. Lidskou činnost prezentují Hutě, Bílá Huť, Hrachoviště, Čížkov, Smolárna, Železný Újezd a Ohrazenice. Typ staveb pak objasňují Chaloupky.

     Tak takhle heslovitě a ve zkratce lze tedy vypsat brdskou historii, která je díky jen malým změnám v názvosloví místních a pomístních jmen dobře zakonzervovaná. Je radno ji objevovat spíše než přes obrazovku monitoru a zamlžené boční sklo našlapováním a pozorováním v reálném terénu.      

Zobrazení: 14529

Komentáře (4)

RSS feed komentářů
geonames
Kdysi jsem se pokoušel změnit přes tuto službu na mapy.cz původní nesprávně zobrazený název u Neslívského rybníka (v Kozelském polesí ), načež mi bylo řečeno, že v databázi Geonames je jiný a tedy jistě správnější údaj (bohužel si již ten nesprávný nepamatuji), a tedy že jej měnit nebudou... Nyní po pár letech je tam již skutečně "Neslívský rybník", ale ukazuje to na to, že i v téhle databázi jsou chyby...
rp , únor 16, 2016
možnost hlášení chyb ve jménech
Díky za zajímavý článek. Na uvedeném odkazu http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec přes tlačítko hlášení chyb je možné posílat návrhy na opravy a doplnění jmen. Doporučuji si přidat volbu Geonames, to jsou skutečně standardizovaná jména zmíněnou Názvoslovnou komisí.
Irena Švehlová , únor 16, 2016 | url
Vaše stránky je škoda neobjevit
já jsem je "našla" až před cca třemi nedělemi a jsem ráda že vůbec..
marie dubanová , březen 23, 2013
Onomastika....
díky za poučné vyprávění o vzniku jmen a názvosloví..
marie dubanová , březen 23, 2013

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů