Náhodné obrázky


Brdské studánky
bezejmenná studánka pod Karlovkou
Počet zobrazení:3930

Partyzáni v Brdech
Památník u Malé Třemošné
Počet zobrazení:4704

Brdské osmistovky 2010
Pilská - severní břeh
Počet zobrazení:3431
Hlavní stránka arrow Příroda arrow O majestátních stromech II
O majestátních stromech II | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Pondělí, 10 květen 2021
Přejít na obsah
O majestátních stromech II
   Dávné stromy Brd
   Velké stromy v ČR
   Stáří stromů
   Ohrožení a ochrana stromů
Průzkum 2021
   Metodika a výběr stromů
    Buk lesní
    Dub letní a zimní
    Jasan ztepilý
    Javor mléč a klen
    Jírovec maďal
    Lípa velkolistá a malolistá
    Topol černý
    Borovice lesní
    Douglaska tisolistá
    Jedle bělokorá
    Modřín opadavý
    Smrk ztepilý
  Shrnutí
   Odumřelé stromy
   Anomálie
  Závěr
 

Anomálie

Během výprav za stromovými velikány, ale i v dřívějších dobách, jsem si všímal i všelijakých anomálií. Jde o přírodní nebo člověkem ovlivněné změny a odlišnosti oproti standardní vizáži jehličnanů a listnáčů.

Začneme-li shora, hned u špičky stromu nás u jehličnanů může upoutat čarověník, jakési zhuštění větvení. U listnáčů k tomu dochází zpravidla u nižších větví.

Pak se může jednat o nezvyklý růst kmene, který se někdy plazí po zemi, jindy je značně nakřivo nebo se nezvykle prohýbá do luku nebo do tvaru hokejky. Kmen umí kvalitně vyhnít, vznikne tak dutina. Jsou stromy, skrz které lze vidět, pod nimiž lze projít nebo do nichž se lze schovat.

Další odlišnost se vyskytuje čas od času u větví, které buď třeba téměř chybí nebo jich je naopak až nad míru hodně. Některé větve se umí i vracet zpátky do kmene nebo se vzájemně propojovat. Větve umí i zakořenit, dostanou-li k tomu příležitost. Na pláních Toku lze najít tvary podobné cirkusovým stanům složené z dědečků smrků uprostřed, které se okusem zvěře a kořeněním větví po krajích neustále rozrůstají.

Velkou variabilitu umí stromy předvádět i u kořenů, neboť je buď naše oko zcela postrádá nebo je můžeme stopovat dlouhé metry od kmene. Kořeny objímají kameny, sousední stromy nebo i jen vzduch, když jim hmota v okolí uhnije nebo proschne.

Vzájemné soužití i různých druhů stromů přináší někdy bizarní tvary. Ve snaze využít všechno světlo v lese nebo v touze po živinách či stabilitě jsme svědky zajímavých propletení. Když už je vzájemné blízké soužití nevyhnutelné, každý jedinec bojuje za přežití. Málokdy to dopadá tak, aby dospělé či věkovité stromy spolu žily v pospolitosti. Častěji v průběhu let to ten slabší nezvládne.

 

Prohlédněte si na závěr, trochu pro odlehčení, pestrost tvarů, možnosti a snad i fantazii matky Přírody na přiložených fotografiích.

Žádný obrázek
Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Čarověník na smrku na Chocholaté skále. Tato anomálie pravděpodobně vzniká činností parazitujících organismů nebo mutací pupenů, které strom vybudí k mnohočetnému větvení a zahuštění.

Sbírání a úspěšné pěstování není snadné, každopádně čarověník nelze vypěstovat ze semínka.

Vyskytuje se vzácně na téměř všech druzích stromů.

 Výrůstek na kořeni smrku na Marásku. Z kořene nejspíš kdysi vyrůstal vedlejší kmen, který postupně objímala přibývající tkáň. Pak vedlejší kmínek uschnul? Byl zadušen touhle ochranou?

Zde po stržení kůry vlivem kůrovcové těžby.

 Dva mohutné kmeny buku s podporou pouze jednoho na Getsemance. Předpokládám, že to vzniklo složitou kořenovou strukturou na někdejším humózním podkladu. Po zetlení podkladu se kořeny mladého dvojáku ocitly na volném vzduchu, případně byly ještě poškozeny vnějším vlivem.

Odumření jedné poloviny kořenů vyřešil strom jako výpomoc bratra bratrovi.

 

 

Žádný obrázek Žádný obrázek Žádný obrázek

 Vzdušné kořeny vznikají tím, že pod stromem sesedne půda, na níž vyrostl, např., když jeho kořeny objímaly padlý trouchnivějící kmen nebo když dojde ke ztrátě vlhka v půdě. Tento smrk je poblíž Teslínů. Tyto kousky umí i modříny nebo olše.

 

 Mám pocit, že tento vějíř větví vznikl okusem zvěře, která má ve slinách látky podporující růst pupenů. Nejspíš k tomu došlo už před mnoha lety.

Exemplář od Nových Mitrovic.

 Na Skelné Huti nad Lázem se podařilo přežít větvi břízy, která byla na chvíli zatěžkána kmenem jiného stromu a přimáčknuta k zemi. Zakořenila, cizí kmen uhnil. Větev a bříza roste dál, je tak stabilnější.

 

 

Žádný obrázek Žádný obrázek Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Buk na hřebeni jižních Brd mezi Getsemankou a Chynínskými buky, který stojí na třech nohách. Můžeme se asi jen dohadovat, zda tomuto tvaru dal vzniknout jev vzdušných kořenů, vykotlání hnilobou či něco jiného.

 

 Bříza východně od boudy Roubenky pod Hengstem. Boule nebo nádor nebo bujení na kmeni zde dosahuje obřích rozměrů. Poměrně běžný jev u buků a smrků, často i násobně na jednom jedinci.

 Kroucený kmen kousek od studánky Herpánka pod Kamennou.

Kroutit se umí asi všechny druhy stromů, když k tomu mají důvod. Tím bývá změna prostředí kolem, např. sesuv či nestabilita půdy, odstranění sousedních stromů či překážka, kterou už člověk stromu dávno odebral. Může to být ale i zalehnutí později zetlelým kmenem v útlém mládí stromu.

 Smrk s bleskem dávno hluboko rozříznutou kůrou pod Břízkovcem.

Zde je vidět, kolik smoly umí jedinec, který má přístup k vodě, vyprodukovat, aby se dostal ze zdánlivě smrtelného zranění.

 

 

Žádný obrázek Žádný obrázek Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Dva kmeny borovice se spojují ve 4 m nad zemí do jednoho. Poraďte mi, neumím si to vysvětlit.

 

 Objímající se stromy na břehu Bradavy. Nestačí, že mají spletené kořeny, kterými se chrání před podemletím vodou, ještě se jistí větvemi.

 Zvláštní sebeobjímání u smrku východně od Chynína. Nevěřím, že to udělala příroda sama, to musel někdo zaplést.

 Soužití dvou nepříbuzných jedinců na Getsemance. Čím starší, tím těsněji. U lidí se tohle dost často nekoná.

 

 

Žádný obrázek
Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Kořenění smrku na Toku. Podivný tvar původně pouze větve, která byla možná kdysi zavalena pod kmenem, což jí dalo možnost zakořenit a začít nový život pro celý zbytek stromu.

 Na Toku a ve vyšších či exponovanějších drsnějších polohách jinak smrky koření z dolních větví docela často a bez cizího přičinění.

Bříza na Bílé skále u Lázu se zakroucenou větví. Jak taková větev asi vznikne?

Dva bukoví bratranci a každý má jiný přístup ke způsobu větvení. Jeden zcela bez větví, druhý to kompenzuje. Komunikují kořeny?

Na Břízkovci.

 



 
© 2021 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů