Automatický překlad


Hlavní stránka arrow Příroda arrow O majestátních stromech II
O majestátních stromech II | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Pondělí, 10 květen 2021
Přejít na obsah
O majestátních stromech II
   Dávné stromy Brd
   Velké stromy v ČR
   Stáří stromů
   Ohrožení a ochrana stromů
Průzkum 2021
   Metodika a výběr stromů
    Buk lesní
    Dub letní a zimní
    Jasan ztepilý
    Javor mléč a klen
    Jírovec maďal
    Lípa velkolistá a malolistá
    Ořešák vlašský
    Topol černý
    Borovice lesní, vejmutovka a černá
    Douglaska tisolistá
    Jedle bělokorá
    Modřín opadavý
    Smrk ztepilý
  Shrnutí
   Odumřelé stromy
   Anomálie
  Závěr
 

Odumřelé stromy

Žádný obrázek
Žádný obrázek

Člověk se rád vrací k velkým stromům. Snad z úcty k jejich stáří, k jejich věkovité moudrosti, možná  proto, že neutečou. Poutníka velikán naplní sounáležitostí s lesem, s krajinou, s náladou, s tichem, s poznáním věčnosti i smrtelnosti zároveň. Takto jsem se rád vracel třeba k buku pod Kloboučkem, jemuž jsem ještě v roce 1995 naměřil v obvodu 501 cm, v roce 1997 jsem našel už jen pařez tohoto někdejšího krále buků. Smutné shledání bylo i v březnu 2008 se zlomeným tehdejším králem smrků o obvodu 376 cm (1999) u Červeného potoka (padl při vichřici Emma).

Než jsem se po letech znovu vydal systematičtěji za stromovými pradědečky a prababičkami, spoustu už jich nedožilo. Nenašel jsem již buk na západním úbočí Prahy ani buk jižně od skály Marie Terezie, z javoru klenu s obvodem 397 cm (2015) v aleji u Přední Záběhlé zbyl od září 2015 jen pařez (asi byl nebezpečný u komunikace), věkovité buky na Getsemance už tlejí vleže, jednoho z velkých smrků na západním břehu Padrťského rybníka už skolil kůrovec (zaplatil za blízkost odvodňovací strouhy), zažil jsem i další zklamání. Není třeba chodit ani moc daleko, však teslínský hraniční buk mezitím přišel o svou významnou část, taktéž buk brána doznal drastického poškození.

Ale nezoufejme, od dob 90. let 20. století se obraz lesů změnil a mění. Už dlouhá léta hromadně zmlazují jedle, holosečné hospodaření je minulostí (prakticky nejsou lidi na výsadbu a údržbu velkých pasek a oplocenek), i když nynější kůrovcová kalamita jej velmi připomíná. Avšak díky ní se objevují z hlouby lesa právě ti velcí a povstávají, aby nám připomněli, že jsou pořád zde a stále čekají, až jim dáme příležitost opanovat své okolí.

Pevně věřím, když vím, jaké krásné zdravé a mohutné jedince na Brdech máme, že je budou moci obdivovat i ti, co přijdou dlouho po nás. K tomu si můžeme ještě představit, že díky velkému rozsahu nynější kůrovcové katastrofy na Brdech, kdy není v lidských silách vše uměle zalesnit, bude velká část nových lesů, co povstanou, věkově i druhově o poznání různorodější než nynější rychle řídnoucí porosty.  Snad dojde konečně k rozvolnění po letech opakující se vlny a někdy kolem roku 2094 nepostihne brdský les další všeobecná kalamita kvůli monokulturnosti a stejnověkosti.

Bylo samozřejmě naivní si myslet, že v roce 2021 a později zaznamenaní a nově nalezení stromoví velikáni budou nesmrtelní. Níže budu se zármutkem zařazovat ty z věkovitých stromů, které z "top 10" sestoupí vlivem kalamity nebo lidskou rukou.

Prvním z nich se stal už v září 2021 jeden z největších smrků na Třemšíně.

Žádný obrázek  

+ Smrk pod Třemšínem +

Obvod 374 cm, výška 46 m, objem dřevní hmoty 25 m3 (2. 4. 2021).

Byl pokácen 10. 9. 2021 údajně z důvodu ohrožení sousedního 150 m3 objemného smrkového porostu, i když tento mohykán poměrně úspěšně s kůrovcem díky prameništi v jeho kořenech bojoval. Napočítal jsem 198 letokruhů, což odpovídá roku 1823 a což potvrzuje odhadovaná stáří takto velkých jedinců. Sám si nemyslím, že by byl pokácen kvůli kůrovci. Až půjdete někdy kolem, zastavte se a vzpomeňte.

 Západně od nejvyšší Salmovy serpentiny.

49.5672428N

13.7841444E

Žádný obrázek
 

 

 



 
© 2023 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů