Náhodné obrázky


O meznících
panský mezník
Počet zobrazení:6006

Zdena Bradnová
Krušná hora od Jeskřipců
Počet zobrazení:3831

Brdské studánky
studánka u Mourového potoka
Počet zobrazení:4312
Hlavní stránka arrow Příroda arrow O majestátních stromech II
O majestátních stromech II | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Pondělí, 10 květen 2021
Přejít na obsah
O majestátních stromech II
   Dávné stromy Brd
   Velké stromy v ČR
   Stáří stromů
   Ohrožení a ochrana stromů
Průzkum 2021
   Metodika a výběr stromů
    Buk lesní
    Dub letní a zimní
    Jasan ztepilý
    Javor mléč a klen
    Jírovec maďal
    Lípa velkolistá a malolistá
    Topol černý
    Borovice lesní
    Douglaska tisolistá
    Jedle bělokorá
    Modřín opadavý
    Smrk ztepilý
  Shrnutí
   Odumřelé stromy
   Anomálie
  Závěr

Dávné stromy Brd

Původní lesní porosty byly pochopitelně před několika sty lety už poměrně dost narušené řemesly a intenzivní těžbou. Pralesovitým porostům se dařilo odolávat v odlehlejších končinách, u hranic tehdejších panství, na strmých svazích, v kamenitých a skalnatých terénech, v některých stísněnějších údolích a v močálech.

Žádný obrázek

Záznamů o posledních fragmentech brdských pralesů není mnoho. Údajně byl na Malém Toku ještě v roce 1930 asi 29 hektarů velký jedlový prales s příměsí dubů. Jan Čáka uvádí ve svém Brdském toulání vzpomínku Karla Daniela Gangloffa v pamětní knize štěrbinského revíru, který v zápisu z roku 1870 píše o začátcích své služby v roce 1831, že mezi Třemšínem, Křemelí a Kobylí hlavou byl prales se stromy v průměru přes jeden sáh (1,895 m) a výšce 25-30 sáhů (47-56 m). Vzpomínkou na tento prales byly ještě dlouho tři tzv. Bublavé jedle a následně jejich torza vlevo u Knížecí cesty od Hutí na Třemšín. Pahýly měly v prsní výšce obvod blížící se 3,5 m. Do dnešních dnů se dochoval již značně tlející ležící kmen jedné z nich. Jan Čáka vzpomíná i na tzv. Kolovratovu jedli u Třemšína v pramenech Závišínského potoka v lesích někdejšího březnického panství, která roku 1916 padla úderem blesku. Tatam je i jedle sousední s obvodem 340 cm. Ale nebyly to zdaleka jen jedle, které ukazovaly na mohutnost exemplářů dřívějších pralesů. V turistickém průvodci z roku 1925 se píše třeba o památném buku U Panny Lídy v povodí Červeného potoka. Bývalý hajný na Hutích, Jaroslav Hes, uvádí, že ještě na začátku 90. let 20. století stával mohutný pralesovitý smrk u Knížecí cesty vpravo před Bublavými jedlemi, než ho revírník nechal pokácet. Jan Čáka uvádí nedávno zmizelé pahýly dvou javorů (pravděpodobně klenů) na Hengstu jako tzv. Caseriovy javory. V dutině jednoho z nich se ukrýval pytlák. Žádnému brdomilovi jistě neunikl tzv. Bártův dub na pomezí zbirovského, hořovického a dobříšského panství, o němž píše Jan Čáka ve své knize Střední Brdy krajina neznámá. U tohoto tehdy soliterního dubu na lesní louce se v roce 1648 sešel brdský lid, aby se ukryl před nájezdy Švédů. Obdobně se zmiňuje o již neexistujícím hraničním tzv. Beranově dubu na Beranu nad Zaječovem.

Tito stromoví pamětníci žijí již jen ve vzpomínkách a ve starých kronikách s tušeným přáním, aby přišla doba, kdy zase takoví obři povstanou z útrob brdského lesa.

Mimochodem jeden obr, a sice topol černý z podbrdských Lochovic, který padl při vichřici v roce 1905, je dokonce unikátním rekordmanem. Jeho obvod 1571 cm je mezi topoly největší zaznamenaný v rámci ČR, pravděpodobně i v rámci Evropy. V současné době na světě není znám živý exemplář topolu takového obvodu.

 



 
© 2021 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů