TOK A HOUPÁK   

Tok je divná hora. Mořské dno je tu tak placaté, že se vrchol hledá velmi nesnadno a z dálky Tok ani jako hora nevypadá. Díky vojenskému odlesnění severovýchodní části svahů lze z Toku vyhlížet k jihovýchodu, východu, severovýchodu a k severu (viz níže panoramata z Houpáku na jihovýchod, severovýchod a sever). Ideálním místem pro pozorování je jakýsi spočinek nebo výběžek náhorní plošiny hory asi 500 m severovýchodně od její kóty (865 m) v nadmořské výšce asi 850 metrů, kousek nad bunkrem.

Východní cíle musíme pozorovat nejprve přes hřeben Třemošné a Ohrádky, teoreticky na rakouský Viehberg (1112 m, 139 km) v Novohradských horách přes množství hůře identifikovatelných cílů mnoha vesměs plochých hřebenů k výraznějším Mezivratům (713 m, 58 km) a Džbánům (688 m, 59 km) u Votic a k Čerčanskému chlumu na Sázavě (530 m, 63 km).

Přes táhlé Hřebeny se dostáváme k výhledům na sever. Vlevo nad Hřebeny lze spatřit výraznou Černou horu nebo i Sněžku (1603 m, 175 km) v Krkonoších. To už koukáme přes bílou panelákovou záplavu hlavního města s jasně se rýsující věží na Žižkově. Dále vlevo bychom mohli vidět Jizeru (1122 m, 159 km) v Jizerských horách, výraznější a nezaměnitelný Ještěd (1012 m, 138 km). Už vlevo od brdského Plešivce lze vidět za příznivých podmínek Bezděz (604 m, 110 km), Ralsko (696 m, 125 km), Luž (793 m, 138 km) v Lužických horách, Vlhošť (613 m, 107 km), Říp (456 m, 81 km).

Následuje České středohoří výrazným vrchem Sedlo (726 m, 102 km). Mezi vrchy Křivoklátska Krušná

hora a Velíz jsou k vidění občas další špičaté sopečné hory - Lovoš (570 m, 92 km), Kletečná (705 m, 96 km) a Milešovka (837 m, 94 km). České středohoří pak uzavírají ploché Hradišťany (750 m, 89 km). Za působivými kužely sopek je občas možné vidět např. hřeben Bukové hory (683 m, 110 km) nebo Děčínského Sněžníku (723 m, 122 km).

Pásmo Krušných hor je již lépe pozorovatelné z Houpáku, což je vlastně severní rovněž vojensky odlesněný spočinek na plochém temeni Toku. Krušné hory jsou však podobně jako třeba Brdy a Hřebeny z Milešovky velmi ploché a až na výjimky nevýrazné. Jediným výraznějším objektem je nejvyšší část v podobě německého Fichtelbergu (1215 m, 102 km) a českého Klínovce (1244 m, 101 km).