O dalekých výhledech | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Pátek, 26 únor 2021
Přejít na obsah
O dalekých výhledech
  Dohlednost
  Viditelnost
  Místní výhledy Hřebenů
  Místní výhledy jižních Brd
  Místní výhledy středních Brd
  Praha
  Alpy z Brd a refrakce
  Tok a Houpák
  Zaniklé a starobylé výhledy
  Výhledy na Brdy
  Jak jsem pozoroval
  Brdská panoramata

   VIDITELNOST   

Viditelnost je ovlivněná vlastním výhledem a objektem pozorování, a pak ji určuje terén mezi těmito dvěma místy. Nejlepší výhled je pochopitelně z nějaké věže nebo rozhledny, bez skel, která by se mohla orosit (jako třeba rozhledna na Velkém Blaníku), bez výkyvů konstrukce (jako třeba na rokycanském Kotli) a bez stromů v blízkém okolí (jako třeba na někdejší třemšínské dřevěné konstrukci), které by takovou stavbu přerůstaly. Dobré výhledy jsou ze skal a hran kamenných moří nebo umělých lomů (zajímavý výhled je třeba z hrany lomu na Červeném vrchu nebo lomu Na Hlíně), bývají trvalé a nezávislé na fázi obmýtí okolního lesa. Jinak je to u občasných a náhlých výhledů z pasek nebo z posedů na jejich okrajích, tyto výhledy vydrží maximálně dvacet let.

Žádný obrázek
Žádný obrázek

Nejlépe se identifikuje zřetelná hora, např. Milešovka, Ještěd, Přimda, Boubín. Při použití dalekohledu lze přidat ještě hory a kopce, na nichž je výškový objekt (rozhledna, TV věž, vojenská věž apod.). Nejhůře se identifikuje soustava za sebou umístěných plochých hřebenů. Ze všeho se nejhůře identifikuje něco, co vidíte jen jednou při výjimečné dohlednosti a na co nejste připraveni. K identifikaci vzdálenosti pomáhá např. to, že si všímáte zaostření dalekohledu, máte-li nějaký s sebou. Zaostříte na známý objekt, a pak pozorujete, kterým směrem přeostřujete na neznámý nový objekt. K identifikaci směru pomůže kompas nebo bližší nižší okolní již známé cíle nebo nejlépe úhloměrný přístroj, kterým se nejprve zorientujete na známý cíl.

Viditelnost lze poměrně úspěšně ověřit na serveru mapy.cz, kde je ve funkci měření vzdálenosti zobrazen i výškový průběh záměry. Přiložením např. rovného okraje papíru snadno spojením obou krajních míst zkontrolujete, zda je teoreticky možné cíl vidět. Funkce však nebere v úvahu zemské zakřivení. Můžete si v aplikaci vyzkoušet např. výhled z Toku na sever na norský národní park Jotunheimen (až 2469 m n.m., vzdálenost 1370 km), přes Krušné hory byste ve skutečnosti prostě do Norska ani při superdohlednosti vidět nemohli.

V průběhu intenzivního "výhledování" jsem na internetu narazil na aplikaci PeakFinder, kterou si lze stáhnout i do mobilního telefonu. Přes mnohé nedokonalosti, kterou tato pomůcka má, je to poměrně dobrý prostředek k okamžitému nebo k dodatečnému dohledání viděných, nafocených či zakreslených horizontů.

 

To, že jsou v české kotlině vidět pohoří navzájem, jako např. z Krkonoš Krušné hory, je asi všem známo.  V našem okolí byla zaznamenána však i zajímavější pozorování - z šumavského Boubína na rakouský Grossglockner (230 km), z jesenického Pradědu na Vysoké Tatry (195 km), z pražské věže na Žižkově na rakouský Heukuppe (285 km), ze slovenské Velké Fatry na rakouský Stuhleck (285 km) a nejvzdálenější ze slovenské Královy holy na rumunské Apusenské vrchy (310 km dne 8. 2. 2020).

Z Brd by mělo být teoreticky možno vidět celou paletu českých hor ... Šumavu, Český Les, Slavkovský les, Doupovské hory, Krušné hory, České středohoří, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Českomoravskou vrchovinu a Novohradské hory. Krom těchto pohoří lze z Brd vidět další nižší vrchoviny, pahorkatiny a významná místa. Dá se tak říci, že z Brd lze přehlédnout celou českou kotlinu a občas lze nahlédnout i mimo ni, výjimečně do Alp a možná i do Jeseníků. Že v tom Brdy mají velikou výhodu oproti všem ostatním místům Čech, je zřejmé.

Skoro se dá pochybovat o tom, kam že si to praotec Čech vylezl, aby si vybral naši zem. Byl to skutečně Říp?

Vylepšit viditelnost za běžné hranice umí některé výjimečné atmosférické jevy, kterým se věnuji dále.



 
© 2021 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů