MÍSTNÍ VÝHLEDY JIŽNÍCH BRD   

Obdivovatelé a patrioti jižních Brd znají jistě útvar zvaný Hřebenec (754 m), severojižně protáhlé kamenné moře složené prakticky ze třech samostatných úseků, z nichž každý skýtá zajímavé výhledy na západ. Můžeme tak skrz koruny kroucených borovic vidět vrch Štědrý u Nepomuka, zámek Zelená Hora, ale i panorama západní Šumavy a Českého lesa.

Pro zmatení hned kousek vedle na hlavním brdském hřebeni je vrch zvaný Hřebence nebo také Holý vrch (788 m), z jehož hran a výchozů je ještě možné na východě shlédnout Rožmitálsko a Povltaví. Podobné výhledy nabízí Štěrbina (753 m), nejlépe od vrstevnicové cesty východně od věže mobilního operátora.

Nelze opomenout kamenné moře a skálu na vrcholu Marásku (805 m), z níž je výhled na jihozápad, a tak můžeme obdivovat oproti Hřebenci navíc i mohutný Boubín s Bobíkem na střední Šumavě. Kůrovcovou kalamitou se na severozápadních a severních svazích a hranách tohoto brdského masivu začínají otevírat dočasné výhledy na Plzeňsko a Krušné hory. Takže můžeme vidět od Velkého Javoru přes Přimdu, Havran, Dyleň, Lysinu, Božídarský Špičák, Klínovec, Velký Špičák, Jelení horu a Loučnou nad Litvínovem (118 km). Teoreticky je možné vidět i Milešovku. V minulosti se mi dvakrát poštěstilo, že oplocení věže mobilního operátora Na Burku nebylo zrovna úplně v pořádku, a tak jsem mohl nakouknout s trochou rizika z Marásku i na střední Brdy, na hřeben Hengst-Třemšín a jinam.

Jestli mají Hřebeny svůj nedoceněný Studený vrch, pak jižní Brdy mají Třemšín (827 m). Z Křemele shlédneme pár horizontů na západ, z kamenného moře na samotném Třemšíně uvidíme na severovýchodě Rožmitálsko a Příbramsko. Od kapličky v předhradí a z ojedinělých průhledů jsou vidět odlesky lnářských a blatenských rybníků a také například větrná elektrárna u Dožic. To všechno jsou ale jen střípky toho, co by Třemšín mohl nabídnout z dlouho zamýšlené rozhledny, jistě by byla vidět celá Šumava jako na dlani s možností případných krkonošských a alpských výhledů.