O dalekých výhledech | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Pátek, 26 únor 2021
Přejít na obsah
O dalekých výhledech
  Dohlednost
  Viditelnost
  Místní výhledy Hřebenů
  Místní výhledy jižních Brd
  Místní výhledy středních Brd
  Praha
  Alpy z Brd a refrakce
  Tok a Houpák
  Zaniklé a starobylé výhledy
  Výhledy na Brdy
  Jak jsem pozoroval
  Brdská panoramata
 

   PRAHA   

Druhá nejvyšší hora Brd (862 m), honosící se od počátku tisíciletí vysokým meteoradarem, která hostila v minulosti nejrůznější věže a zařízení, je vlastně náhorní plošinou, jejíž svahy na hranách příkře spadají, zejména na sever, západ a jih. Díky tomu a díky své krajní pozici vůči ostatním vysokým brdským masivům je téměř předurčena k těm nejkvalitnějším výhledům na uvedené světové strany, s výjimkou drobného zákrytu jihobrdského Třemšína a pak hřebenu Hlavy a Jordánu (viz níže panoramata z Prahy na západ, jihozápad, jih a jihovýchod). Pro některé jihovýchodní, pro všechny východní, severovýchodní a částečně i severní cíle musíme cestovat na Tok či Houpák, o něm bude řeč dále.

Obdobné nebo jen o málo horší podmínky nabízí v blízkém okolí Červený vrch (ideálně hrana lomu), odlesněný předvrchol nad Kuníkovou, místy odlesněná hrana Malého Toku a Plešce. Jednodušší je však pohybovat se přímo na plošině Prahy.

Z jižních cílů lze na Praze pozorovat od Čákova výhledu nebo z obdobných občasných výhledů (díky kůrovci) Rožmitálsko, přes Štěrbinu a jižní Brdy můžeme obdivovat celé panorama Šumavy, od nejbližšího západního Ostrého (1293 m, 72 km) přes plochou Jezerní horu (1344 m), hvězdárnami ověnčený Velký Javor (1456 m), špičatý Pancíř (1214 m), nad jezerem Laka Debrník (1338 m), plochý Poledník (1315 m) a velmi výrazný Malý (1399 m) a Velký Roklan (1453 m). Pak se nejvyšší vrcholy centrální Šumavy překrývají, takže se malý špičatý a téměř holý Luzný (1373 m) hůře odlišuje od bližší ploché Velké Mokrůvky (1370 m), které je zprava orámována bližším špičatým Sokolem (1253 m) nad opět plochou Huťskou horou (1187 m). Po šumavských pláních nás pak zaujme nejvýraznější Boubín (1362 m) doprovázený Bobíkem (1266 m), které tak stíní vzdálenějšímu Plechému (1378 m), a tak nás nad Lipnem zaujme až hřeben Smrčiny (1333 m). Dále na východ odlišíme v Boleticích bližší a nižší Knížecí stolec (1236 m) a nad Prachaticemi Libín (1093 m). Následuje pak velmi výrazný osamocený Kleť (1084 m, 94 km) s vysokou věží.

Žádný obrázek

Dále na jihovýchod ve větší dálce se nám občas ukážou Novohradské hory, z nichž si všimneme nejprve Kamence (1072 m, 134 km), a pak bližší Vysoké (1034 m). Ještě dále na východ by měla být vidět i Javořice (837 m, 120 km) na Českomoravské vrchovině.

Z bližších cílů neujde naší pozornosti jaderná elektrárna Temelín (500 m, 67 km) se svými čtyřmi chladícími věžemi a mnohdy velmi výrazným oblakem par. Kolem Písku dokážeme identifikovat Velký Kamýk (531 m) a Vysoký Kamýk (627 m).

Pro sledování západních cílů můžeme využít paseku západně od Čákova výhledu nebo výhled od pozůstatků úkrytu obsluhy německých goniometrických zaměřovačů. Uvidíme tak údolí Padrťských rybníků, vedlejší brdský hřeben Okrouhlík-Palcíř, jihobrdský Marásek, Plzeňsko a Rokycansko. V pozadí se můžeme za lepší dohlednosti kochat z výrazného německého Hoher Bogenu (1079 m, 79 km), panoramat Českého lesa v podobě masivního Čerchova (1042 m), výrazné drobnější Přimdy (848 m) a Dyleně (940 m, 100 km).

Z bližších cílů si všimneme Korábu (773 m), Bělče (712 m), Radyně (567 m) a možná i Vlčí hory (704 m). K vidění jsou i vrchy ve Slavkovském lese, např. odtud plochý a nenápadný Lesný (983 m, 96 km), a v Doupovských horách, např. Hradiště (934 m, 79 km).

Chceme-li vidět cíle na severu, máme na výběr z výhledu od zmíněného úkrytu, ale připravíme se o České středohoří, a ze zarůstajícího výhledu od kamenného moře severně od západovýchodního průseku v severní části plošiny Prahy, tam však chybí všechny západní cíle. Kolem blízkého Radče (721 m) vidíme vlevo výjimečně Krušné hory, Klínovec (1244 m, 102 km).

Z Českého středohoří se nám přes hřeben Hlavy vzácněji ukáží keltské ploché Hradišťany (752 m) a nezaměnitelná Milešovka (837 m, 100 km). V srpnu 2020 jsem viděl nejspíš i vzdálenější Děčínský Sněžník (723 m, 127 km).

Z bližších cílů nás mezi Hlavou a Dlouhým vrchem překvapí vykukující špičatá Krušná hora (609 m, 35 km) na Křivoklátsku. K vidění by mohl být i stolový Vladař (693 m, 63 km), dobře je rozeznatelný široký a plochý Třebouňský vrch (825 m), najít by se dal nejspíš i Krasíkov (632 m).



 
© 2021 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů