Automatický překlad


O dalekých výhledech | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Pátek, 26 únor 2021
Přejít na obsah
O dalekých výhledech
  Dohlednost
  Viditelnost
  Místní výhledy Hřebenů
  Místní výhledy jižních Brd
  Místní výhledy středních Brd
  Praha
  Alpy z Brd a refrakce
  Tok a Houpák
  Zaniklé a starobylé výhledy
  Výhledy na Brdy
  Jak jsem pozoroval
  Brdská panoramata
  Postřehy a záběry čtenářů

   ZANIKLÉ A STAROBYLÉ VÝHLEDY   

Staré výhledy jednoduše zarostou lesem. Hospodaření holosečí uskutečňované do 90. let 20. století snáze umožňovalo náhle přijít k hotovému výhledu z hřebene, úbočí nebo i vrcholu kopce. Takto bývalo vidět z Pateráku (812 m) na sever, na blízké cíle jako Kočka, Kamenná, Chocholatá skála, Vrchy, Hlava, Koruna, Tok, Brdce a vzdálenější cíle, mezi nimiž vévodila Radeč (721 m). Náhradou může být odlesněním vzniklý výhled z Anenského vrchu (745 m).

Obdobně zarostl postupně i vrch Brdce (839 m), z něhož byl vidět kostel sv. Maří Magdalény v

Žádný obrázek

Bohutíně, vrch Vojna (667 m) a další vzdálenější horizonty.

Že bylo vidět i z dnes zarostlých vrchů a ve vegetaci ukrytých kamenných moří, dokazuje prvorepublikový sborník Brdy. Jejich krásy, poklady a význam (1925), v němž je fotografie pořízená z Chocholaté skály (651 m), ze které bylo možné přehlédnout údolí Černého potoka, Rezervy a Třítrubeckého potoka včetně přilehlých vrchů a hor.

Také na jižních Brdech se pomalu loučíme s výhledem z temene Holého vrchu (788 m, též Hřebence), když byl opravdu téměř holý, dalo z něho možno přehlédnout západní, severní i východní obzor. Od šumavské skupiny Velký Javor (1456 m) - Jezerní hora (1344 m) - Ostrý (1293 m) a Čerchov (1042 m), Přimdu (848 m) v Českém lese na západě přes blízké brdské Marásek (805 m), Prahu (862 m), Malý Tok (843 m) a Třemošnou (779 m) na severu až po Příbramsko a Rožmitálsko na východě.

Ti odvážnější z nás měli dříve možnost shlédnout ojedinělé výhledy z vrchů Jordán (826 m) a Koruna (832 m), dokud na nich stály věže z lešenářských trubek. Výhledy na Koruně byly díky umístění v srdci Brd omezeny do likvidace věže na podzim v r. 2015 na dominantní Žďár (629 m), Radeč (721 m), Plzeňsko a Český les. Jordán mohl konkurovat do podzimu roku 2008 výhledům z Houpáku (794 m) a částečně Toku (865 m).

Obdobně i na jižních Brdech stávala dřevěná věž (zastihl jsem ji naposledy v dubnu 2015) na Třemšíně (827 m). I skrze okolní stromy bylo možné shlédnout celou Šumavu s dominantním Boubínem (1362 m) a Bobíkem (1266 m), Blatensko a Strakonicko.

Do roku 2000 bylo možné údajně za tekuté děkuji navštívit nyní již odstraněnou vojenskou věž na Praze (862 m) obdobnou té nedávno opravené na Sádce. Výhledy odtud mohly být stejně uchvacující jako z dnešní nepřístupné věže meteoradaru ČHMÚ nebo z několika samostatných výhledů z hran plošiny vrchu Praha. Dokonalý kruhový výhled byl drobně stíněn Tokem pro nižší Berounsko a Český kras.

Žádný obrázek

To, že se na výhledy chodilo už za dávných časů, dokumentuje jedno ze skalisek na Jahodové hoře (726 m), konkrétně jen asi 100 m severovýchodně od kóty vrchu. Vede na něj nenápadná stezka se sympatickou terénní úpravou. Výhledy odtud musely směřovat na Rožmitálsko a Povltaví.

Že se na výhledy chodilo už dávno, je zřejmé i z jednoho románu F. X. Svobody Z brdských lesů, kde se líčí každodenní vycházka na skálu nad loveckým zámečkem Tři Trubky (v románu je pojmenování Jestřábí skála), dnes Třítrubecká nebo také Brauchitschova vyhlídka (599 m). Upravený terén a upravený průchod kamenným mořem nám v závěru nabídne výhled zejména na údolí Rezervy a na přilehlé vrchy a hory.

I vojenské pozorovatelny přicházejí o svá panoramata. Tento osud stihl Hejlák (690 m), kde se o část postarala příroda (rostoucí stromy) a o část člověk (bouda pozorovatelny vyhořela v roce 2015). Kromě výhledů na CP Brda a hlavně CP Jordán se nabízely výhledy podobné jako z nedalekého Beranu na Plzeňsko.

Působivý výhled na Hořovicko, Jedovou horu, Valdek, Beranec, Velký Jeskřipec, Hřeben s Pecí a Krkavčinu je už nejen podle starobylého zábradlí znám z Jindřichovy skály (588 m). Na brdské poměry se tu lze nezvykle exponovaně ocitnout nad údolím Červeného potoka a sledovat plasticitu listnatých enkláv protějších vrchů.

Asi už pěkně dlouho lidé chodí na Beran (684 m), aby se upraveným schodištěm ocitli na výhledu z vysoké skály západním směrem. Také jižní výspa vrchu nad Zaječovem bývala do nedávna ozdobena vojenskými pozorovatelnami. Nebude trvat dlouho a brdský les zase vezme zpět možnost shlédnout bývalou cílovou plochu Jordán.

 


 
© 2024 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů