Náhodné obrázky


Žďár
Na úbočí Žďáru
Počet zobrazení:3095

Václav Lisý
cesta na Tok zhruba 400m pod vrcholem
Počet zobrazení:3236

Stanislav Čechura
kosatec
Počet zobrazení:3483
Hlavní stránka arrow Historie arrow Struhy - díl druhý
Struhy - díl druhý | Tisk |  E-mail
Napsal Pavel Wunsch   
Pondělí, 14 září 2009
Přejít na obsah
Struhy - díl druhý
Cesta podél Dolních Struh
Mapy a archiválie
Mapy a archiválie 2
  

Ještě než se dostaneme k archivním materiálům, podíváme se na  GPS tracklog Dolních Struh - přesněji řečeno, záznam jakž takž zjistitelných úseků jejich trasy od Vysoké pece až po ústí Ševčinské štoly. Většinou linie sleduje současné cesty a ulice, jen pod Vokačovským rybníkem je stopa bývalé strouhy částečně viditelná v poli.

Druhá mapka zachycuje přibližně totéž území v podání III. vojenského mapování 1:25000 (daný list byl pořízen v roce 1879).


Celá obrazovka

Zobrazit v novém okně




 

Celá obrazovka

Zobrazit v novém okně

© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

 

Archiválie

Následující materiály byly získány z archivu státního podniku DIAMO, SUL o.z. Příbram. Rudné doly Příbram zanikly v roce 2001 sloučením právě se s. p. DIAMO. Archiválie bohutínského a březohorského revíru se tak přirozenou cestou ocitly v archivu příbramského odštěpného závodu, přestože se jedná o dokumenty o dolech polymetalických, nikoliv uranových. Autor by na tomto místě rád poděkoval  pracovníkům archivu za velmi vstřícný přístup při vyhledávání a digitalizaci uložených map a písemností.

Při procházení historických materiálů se přidržíme osvědčeného postupu od nejvýše položených nádrží až po pohony na Březových Horách. Jen menší část listin je datována, u ostatních se aspoň pokusíme určit přibližné rozmezí možného vzniku. 

 

 

Celá obrazovka

Zobrazit v novém okně

Dobu vzniku tohoto plánku není příliš těžké určit, ač není datován. Zachycuje situaci bezprostředně před stavbou nové Pilské nádrže na místě původního rybníčku "Pilka". Pochází tedy z období kolem roku 1850, s poměrně malou možnou odchylkou. Budova pily a vodní kolo nepřipouštějí pochybnosti, jak přišel  lesní rybníček ke svému pojmenování. Za pozornost stojí zachycený profil budoucí hráze (hlinitopísčité s jílovým těsněním uprostřed) a zamýšlený domek hrázného. Naznačená hladina vzdutí se záhy ukáže být příliš optimistická - těchto rozměrů dosáhla ve skutečnosti Pilská nádrž až v moderní době.

 


Celá obrazovka

Zobrazit v novém okně

Bylo  by marné skrývat, že určení doby vzniku tohoto nákresu je celkem tvrdý oříšek. Evidentní je, že znázorňuje systém sběrných zářezů, potrubí a jímek v okolí Pilského rybníka, určený k zachycení místních pramenů. (Význam podobných opatření bude asi vždy předmětem diskusí - rozhodně zvyšuje objem vody, který lze z daného území "vytěžit", ale za cenu snížení schopnosti území vyrovnávat díky akumulační kapacitě srážkové extrémy oběma směry a v případě Pilské také za cenu degradace okolních rašelinišť.) Termíny použité v plánku (odkyselovací stanice, přerušovací šachta..) patří do slovníku vodárenství, a to i toho současného. Naproti tomu měřítko 1:2880 je ještě dědictvím po stabilním katastru. Celkem se jako nejpravděpodobnější jeví, že plánek pochází z přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy byla Pilská nádrž připravována k využití jako vodní zdroj pro Příbram.

 

 

Celá obrazovka

Zobrazit v novém okně

U tohoto společného plánku Pilského a Lázského rybníka z doby protektorátu (1943) se těžko odhaduje jeho přesný účel, lze jen konstatovat že se jedná zřejmě o výtah z mapy pozemkového katastru v měřítku 1:7200 (další z historických měřítek, 7200=2,5x2880). Podstatná je obsažená informace, že v této době byla spojnice mezi Pilskou a Lázskou stále ještě aktivní vodotečí, ačkoliv těžba na Březových Horách byla již dlouho v útlumu. Vzhledem k drobným odlišnostem od reality (viz. odtok z pily a stavidlový objekt na začátku Struh na Litavce) lze usuzovat, že se nejspíš jedná o tak trochu zběžně pořízenou kopii.

 

 

Celá obrazovka

Zobrazit v novém okně

Precizní nákres situace náhonu na pilu pod Žernovou a samotné pily z roku 1872.  Pochází tedy z doby výstavby tohoto provozu (započata 1870). Jak v plánku, tak i v samotém jeho názvu je kladen důraz na fakt, že je stavba zasahuje do dvou katastrálních území, konkrétně obcí Obecnice a Vranovice. Dále můžeme z mapky odvodit, že současná trasa cesty vedoucí na korunu hráze pochází rovněž z doby kolem roku 1870 - stará cesta vedla až za bezpečnostním  přelivem. Za povšimnutí stojí také červeně značená nespalná stavení, tedy strážní domek, ústí "staré" (z dnešního pohledu staré) odběrné štoly, taras na konci náhonu, budova pily a konečně stavidlový objekt na Litavce.

 

 

Celá obrazovka

Zobrazit v novém okně

Další obtížně datovatelný výtah z katastrální mapy. Podobných plánů, znázorňujících právě jen parcely dotčené vodním kanálem nebo v přiměřené vzdálenosti od něj vzniklo evidentně mnoho a pokrývaly celou trasu Struh. Je možné vysledovat dvě generace těchto map - první je ještě Rakousko-Uherská a pochází podle stylu a znázorněné skutečnosti z konce 19. století. Druhá, na jejíž část právě hledíme, je nejspíše prvorepubliková, s naprostou jistotou to však tvrdit nelze.

 

 

Celá obrazovka

Zobrazit v novém okně

Tzv. Horní Struhy, ženoucí vodu od Lázu až po Drkolnovskou šachtu, nebyly vybudovány naráz. První část, která je zde znázorněna, musela existovat nejpozději v roce 1827, kdy byl v Bohutíně zaražen důl Štěpán a uvedena do provozu velká úpravna vytěžených rudnin. Důl Štěpán je zde zakreslen na konci linie Struh pod obecným názvem "Bohutiner Schacht". Naproti tomu vtoková štola nad vodním kolem dolu Drkolnov, která předpokládala existenci pokračování Struh pod Bohutínem,  byla vybudována až v roce 1846. O několik map níže je k vidění plán z roku 1839, který předběžně propočítává výškové poměry tohoto nového pokračování. Lze tedy říci, že tato mapa pochází z rozmezí let 1827 - 1846, přičemž pravděpodobnější  je datace někam do první poloviny tohoto rozsahu.

Za zmínku stojí znázorněná kaple při silnici Příbram-Rožmitál a dále popis jednotlivých pozemků přímo jmény vlastníků. I z ostatních vpisků a poznámek lze vycítit, že snahou autora bylo vytvořit mapu "soběstačnou", použitelnou v co největší míře bez nahlížení do dalších písemností.

 



 
© 2019 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů