MÍSTNÍ VÝHLEDY STŘEDNÍCH BRD  

Na střední Brdy půjdeme od jihu. Hned nad míšovským grilem se můžeme z Bělehradu (664 m) podívat při lepší dohlednosti na západní Šumavu. Na skořický kostel, okolí Mirošova, na Plzeňsko a na Český les lze vyhlížet ze skalnatého Okrouhlíku (707 m) západně od Padrťských rybníků. Východně od nich najdeme Jahodovou horu (726 m), odkud po kůrovcovém odlesnění hrany severně od kóty jde shlédnout šířku údolí Padrťských rybníků a přilehlé vrchy Palcíř, Kamenná, Kočka a Praha. Z Palcíře (725 m) z luk nad Kolvínem bývá vidět na Čerchov a další vrchy v Českém lese. To trochu zarůstající výhled od vrcholu Kočky (789 m) přes Padrťské rybníky nabízí za hradbou blízkých brdských kopců vzdálenou temnou hradbu střední a západní Šumavy, Český les a Plzeňsko (viz níže panorama z Kočky na jihozápad). Zato výhled z dočasného průhledu od skaliska na Kamenné (736 m) k jihu je čistě brdský... přes Padrťské rybníky na sebe majestátně upozorňuje jihobrdský Třemšín.

Omezené výhledy se nabízí také z hřebene Floriánu pod Převážením (607 m), zejména směrem do údolí Padrťského potoka a na svahy Kamenné a Dubiny, z Dubiny (634 m) lze ze severních pasek najít na severozápadním horizontu Kozelku u Manětína nebo Třebouňský vrch u Bezvěrova, z Vlče (602 m) je možné vidět z jihozápadního vrcholu Rokycansko a z východního vrcholu Strašice a okolí. Snad jen tenhle poslední výhled je trvalý, všechny předchozí uvedené jsou dočasné závislé na porostu.

V samém srdci Brd je také množství drobnějších sympatických výhledů, uvedu třeba Březový vrch (785 m), z jehož východního svahu z vrstevnicové severojižní cesty se ukazují panoramata protějších členitých a příkrých svahů Koruny a Brdců s předvrcholy.

Ještě než pomyslně překročíme Černý potok dál na severovýchod, přeskočíme na jihovýchodní panoramata od Skelné Hutě (720 m) nad Lázem. Za dobré dohlednosti lze napočítat nejméně pět horizontů přes Povltaví na Českomoravskou vysočinu, podobně jako z Toku (865 m), ale o něm až později. Stranou jsme nechali i výhledy z hran a z pasek od Malého Toku (843 m) a Plešce (786 m), neboť jsou obdobné jako výhledy z Prahy (862 m), k nimž také teprve dojdeme.

Když se řekne Lipovsko (651 m), vybavím si hledání nejlepšího průhledu skrz opadané modříny a duby na Kamennou, Kočku, Chocholatou skálu, Paterák, Březák, Prahu (7 km), Brdce a Korunu. Romantická podívaná dává tušit hloubku brdského srdce, v níž lze zahlédnout i střechu loveckého zámečku. Nově se otevřel dočasný výhled na západ směrem na svahy Kamenné, Vlč a Rokycansko.

Malinko stranou zájmu je asi i panorama strašického pásma Trhoně, Radče a okolí z hrany kamenného moře nad bývalým lomem na Růžku (655 m) u Tění. Ještě o poznání zapomenutější nebo neznámý výhled skrz zkroucené větve borovic lze najít ze skály (650 m) asi 1,5 km severně od Hlavy. Náhodný návštěvník bude odměněn skromným výhledem k jihu na Hlavu a Dlouhý vrch. Z vyšších svahů Hlavy (778 m) jsou dočasné výhledy podobným směrem jako z Růžku.

Z Koruny (831 m), z jejích svahů a z dlouhého hřebene od Toku je celá série dílčích výhledů směrem do údolí Voložného potoka, na Prahu, Kočku a Kamennou nebo naopak na Vrchy, Hlavu a Jordán. Koruna trochu platí daň za blízkost Toku a za svou pozici v srdci Brd, když je obklopená vysokými vrchy. A tak nejvzdálenější cíle je z ní možné vidět pouze směrem na západ a severozápad na Rokycansku a na Plzeňsku.

Na opačné pozici vůči Toku je příbramská Třemošná (779 m), z jejíhož hřebene je možné přehlédnout z dílčích výhledů povodí Obecnického potoka na severozápad, hlavní brdský hřeben Brda-Sádka-Klouček-Slonovec a Hřebeny na severu a velkou část Příbramska na východě.

Z plochého a rozložitého vrchu Brda (773 m) se nabízí pohled na Tok od bývalých pozorovatelen. Bývalou cílovou plochu Jordán uvidíme už jen ze zarůstajícího torza pozorovatelen na Černé skále. O poznání majestátnější panorama se nám otevře na severu z jižního okraje dopadové plochy Brda. Výhled je částečně srovnatelný s tím ze sousedního Houpáku. Má však i něco navíc, je jím ve vzdálenosti 4 km hrad Valdek vystupující ze svahu Berance.

Z okraje bývalé cílové plochy pod vrchem Jordán (826 m) nás zaujme určitě Radeč, ale výjimečně i

třeba České středohoří. Zdejší možnosti jsou zastíněny nedalekým Houpákem.

Zajímavou enklávou plnou výhledů jsou Jinecké Hřebeny. Z Pece (716 m) i z Hřebene (720 m) lze od pozorovatelnami lemovaných skalisek vidět jako na dlani cílovou plochu Brda s hřebenem Klouček-Sádka-Brda, vzdálenější Tok, Houpák, Jordán a Hejlák. Občasné výhledy se nabízí ale i na sever nebo východ směrem na Hořovicko a Jinecko. Hezký výhled na polovojenskou obec Velcí, na údolí Pstruhového potoka a přilehlé vrchy nabízí Vystrkov (541 m) z exponovaného příkrého jižního svahu.

Vrch Beranec (663 m) skýtá pomíjivé výhledy na 8 km vzdálený Tok údolím Červeného potoka, ale i na Hořovicko a Křivoklátsko ze severních svahů nebo od úpatí nad Hrachovišti. Proti němu disponuje na jeho spočinku usazený hrad Valdek (570 m) hezkým lesnatým výhledem do údolí Červeného potoka na blízké vrchy Krkavčinu, Beran, na Jindřichovu skálu a na nedalekou Malou Vísku.

Úmyslně jsem se dosud vyhýbal dvěma oblastem, které nabízí, co se týče dalekých výhledů, nejlepší podmínky a možnosti.