Náhodné obrázky


Zdena Bradnová
Březový vrch - vrchol
Počet zobrazení:2413

David Čížek
makro z okolí Padrťských rybníků
Počet zobrazení:1402

Radek Beran
vykreslené modříny
Počet zobrazení:5394
Hlavní stránka arrow Vojenství arrow Klondajk - Zrození velikého obra (1984/85)
Klondajk - Zrození velikého obra (1984/85) | Tisk |  E-mail
Napsal Administrator   
Úterý, 08 duben 2008

Tento článek je svědectvím člověka, který poznal Klondajk z jeho patrně nejdrsnější stránky. Jako voják základní služby, absolvent, strávil uprostřed lesů v letech 1984 a 1985 při jeho budování 11 měsíců života. Díky jeho svědectví se nyní můžeme vypravit do historie téměř dvě desítky let vzdálené a pochopit, proč největší raketová základna PVOS na uzemí našeho státu obdržela právě tuto symbolickou přezdívku. Autor informací si z osobních důvodů nepřeje být jmenován, což samozřejmě respektujeme a ponecháme jej v anonymitě.

"Mé soužití s Klondajkem začalo na podzim v roce 1984, kdy jsem po ukončení studia na VŠ jakožto absolvent nastoupil k výkonu roční vojenské služby. Z přijímače mne převeleli k jednomu stavebnímu útvaru a odvezli mne přímo na místo činu. Tam mne čekala realita podobná utopické vizi z nějakého apokalyptického filmu. Velká odlesněná plocha, spousta bahna a koncentrace stavební techniky a otroků v mundůrech. Do stavebního útvaru byli naveleni zejména vojáci základní služby, kteří byli kádrově nespolehliví, takže tam bylo hodně cikánů, slovenských Maďarů, nedostudovaných vysokoškoláků, propuštěných delikventů a potomků emigrantů. Já jsem ale byl relativně kádrově čistý, takže jsem byl namočen do jedné nižší velitelské funkce. Měl jsem na starosti správu autoparku.

Hlavní podíl stavebních prací na Klondajku byl realizován především vojenskými stavebními útvary. Tyto útvary sice již nebyly přímými následníky nechvalně proslulých Černých baronů (PTP), ale podmínky pro vojáky základní služby u nich nasazených byly často srovnatelné. Další paralelou je i to, že k těmto útvarům byly rovněž povoláváni vojáci s horším kádrovým profilem. V přijímači se sice naučili pochodovat a střílet ze samopalu, ale po zbytek vojenské služby si na zbraň již nesáhli. Tito vojáci se podíleli nejen na výstavbě tajných objektů, ale také kasáren a vojenských bytů. Ve značné míře rovněž pracovali v průmyslu tam, kde byla potíž sehnat civilní zaměstnance, např. při výrobě azbestových izolačních materiálů apod.

Životní podmínky na Klondajku

Jako pražské dítě z intelektuálské rodiny jsem v té době nebyl životem příliš ošlehaný, ale za těch 11 měsíců, během fáze nejintenzivnější výstavby objektu, jsem získal cynicky realistický pohled, kterého jsem se doposud nezbavil. Prakticky neustále mi připadalo, že jsem hercem ve filmu natáčeném podle Švandrlíkových Černých baronů. Mnohé postavy i situace v románu byly se zdejší realitou téměř totožné. Ale ono to zas tak humorné nebylo, spíše jsem měl možnost zblízka nahlédnout do beznaděje fungování totalitní moci. S ostatními absolventy civilních vysokých škol jsme se shodli na tom, že podmínky při výstavbě Klondajku se značně podobaly realitě gulagu popisované v jiném literárním díle, v Solženicynově novele Jeden den Ivana Děnisoviče.

Ačkoli v polovině 80tých let již socialismu docházel dech, do výstavby na Klondajku tekly značné peníze. Říkalo se, že cena za výstavbu celého objektu je však zanedbatelná v porovnání s cenou sovětské vojenské technologie, která tam byla instalována posléze. V kontrastu s touto skutečností byly životní podmínky obyčejných vojáků velmi mizerné. Ubytováni jsme byli v dřevených montovaných jednopodlažních barácích. Z bezpečnostních důvodů se v těch barácích oficiálně nesmělo topit, ale kamna byla v každé místnosti a vojáci topivo zajišťovali stejným způsobem, jaký popsal Solženicyn. Důstojníci se o to nestarali, jejich ubytovna měla vlastní kotelnu s hlídanou zásobou uhlí. Veškerá voda pro stavbu i ubytovny se dovážela cisternami z Příbrami a Hořovic, veškerý tekutý odpad se vyvážel do čističky v Dobříši. Takže tekoucí studená voda byla vzácností, teplá voda tekla jenom pro důstojníky. V začátku roku 1985 několik týdnů mrzlo a zamrzl rozvod vody do ubytoven. Tehdy jsem zjistil, že pravidelná osobní hygiena je jenom změkčilost, již po prvním týdnu jsem si zvykl a přestal vnímat tělesný pach můj i ostatních. Výdej stravy byl zorganizován v jednom velkém "hangáru", potkani se vesele proháněli mezi obědvajícími vojáky. Kvalita stravy byla velmi špatná, protože se tam rozkrádalo snad ještě více než v civilu.

A to jsem nezažil samotné zahájení výstavby. K tomu muselo dojít již někdy v roce 1981. V té době tam byly pro vojáky podmínky ještě daleko horší, minimální zázemí, ubytování přes zimu ve stanech. Ubytovací prostory, ve kterých jsme byli ubytováni my a sídlo štábu stavebních útvarů, byly postaveny až v roce 1983.

Bylo rovněž obtížné udržet alespoň minimální vojenskou kázeň. Ta část budované základny, kde měly být následně umístěny zbraňové systémy, byla již během výstavby obehnána zdí, ale ostatní části objektu včetně ubytovacích prostor nebyly oploceny. Časté byly dlouhodobé útěky, ale ty se vždy podařilo utajit před nadřízenými složkami. Pouze jeden nešťastník si na útěku omylem stopnul Volhu, vezoucí velitele západního voj. okruhu. Dotyčný dostal jenom 3 týdny vězení, ale pro velení útvaru to mělo závažné důsledky.

Otrhaní a špinaví vojáci se také často toulali po okolí a značně popuzovali i mírně terorizovali obyvatelstvo okolních obcí. Stížnosti se množily a vrcholem byl oficiální protest, který poslal Národní výbor obce Kytín na Ministerstvo obrany. V něm byli vojáci ze stavby přirovnáni ke tlupám banderovců. Podle mne to bylo celkem výstižné.

Organizace práce

Na rozdíl od tzv. bojových útvarů, kde vojáci čelili buzeraci, pakárně a beznadějně pomalu se snižujícímu číslu, se na Klondajku od vojáků požadoval hlavně pracovní výkon, takže buzerace tam bylo minimálně. Ba naopak, pamatuji se na některé absurdní situace, které u normálního útvaru nemohly nastat. V létě 1985 se stavba dostala do značného skluzu a proto tam začali dojíždět jako dozorci přímo důstojníci z nejvyšších vojenských orgánů. Každý den ráno přijel na stavbu autobus a několik aut zn. Volga a z nich se vyhrnul houf generálů a plukovníků, kteří celý den pobíhali po stavbě a dohlíželi na jednotlivé úseky. Na vlastní oči jsem viděl, jak po chodníku okolo štábu šlo několik generálů a proti nim skupina vojáků, oblečených ve špinavých rozdrbaných hadrech. Obě skupiny prošly nevšímavě okolo sebe bez toho, aniž by došlo k nějakému pokusu o vojenský pozdrav. Asi i ty šarže pochopily, že nemohou chtít po vojácích práci na 3 směny a ještě k tomu vojenskou buzeraci.

Během výstavby byl objekt rozdělen na úseky A,B a C.

  • Úsek A: ubytovny a provozní objekty stavebních útvarů. Byly to přízemní a jednopatrové montované budovy, ve kterých se nacházely štáby stavebních útvarů, ošetřovna a marodka, ubytovna velitelské roty (kuchaři, telefonisti apod). Důstojnická ubytovna nebyla žádná, velení přespávalo ve svých kancelářích. V roce 1984 byl úsek A již plně v provozu
  • Úsek B: ubytovny a zázemí budoucího "uživatele". Tyto objekty byly dokončeny v září 1985. Výtopna, čistička (u lesa pod výtopnou), dvoupatrový paneláček a ta velká čtvercová zděná budova (tj. kuchyně, jídelna a shromažďovací sál).
  • Úsek C: zóna pro umístění samotných zbraňových systémů. Zabíral největší část a byl obehnán betonovou zdí. Dokončen byl v září 1985.

Na staveništi byly dislokovány dva vojenské stavební útvary a dále tam byly přiveleny části dalších stavebních útvarů. Celkové množství pracovních sil se pohybovalo v rozmezí 1000 až 1500 osob. Velení stavebních útvarů zajišťovalo provoz útvarů a "dodávku" vojáků na pracoviště, vlastní výstavbu řídili vojenští stavbyvedoucí. Dále se na výstavbě podílel také jeden civilní stavební podnik, který stavěl technologicky nejnáročnější objekty, např. radarové plošiny.

Na úseku C mohli pracovat pouze vojáci, kteří byli kontrášema prověřeni jako způsobilí nositelé utajovaných skutečností (stupeň PTZD). Avšak byl problém sehnat dostatečné množství pracovních sil s kladným prověřením, už jenom proto, že k útvaru rukovali ve velké míře vojáci s horším kádrovým profilem. Navíc proces prověření trval neuvěřitelně dlouho. Já jsem byl ve skupině vysokoškoláků, kteří museli o prověření požádat v listopadu 1984 a výsledky této prověrky přišly až v květnu 1985. Prověrka obyčejných vojáků trvala o něco méně, jenom 4 měsíce. Ale řešení bylo geniálně jednoduché. Přes oficiální bránu mohli na staveniště vstupovat pouze prověření vojáci, u brány byla malá strážní jednotka, která liknavě kontrolovala průkazky. Pro vojáky, kteří byli teprve v procesu prověřování, byl ve zdi objektu C zřízen zvláštní vstup (prolomený betonový panel), u kterého žádná kontrola nebyla. Protože tato neoficiální brána byla blíže ubikacím, používali ji prakticky všichni. Hlídanou bránou jezdila pouze auta. Avšak v momentě, kdy na vojáka přišel negativní výsledek prověrky, měl zákaz vstupovat na staveniště úseku C i tou neoficiální bránou. Že před tím v prověřovací lhůtě pracoval na úseku C, to nikomu nevadilo. Neprověření vojáci byli zpravidla odveleni jinam nebo zaměstnáni na netajných částech stavby.

 

Vojenské stavební útvary byly vyzbrojeny stavební technikou zemí RVHP. Ale zmíněný civilní stavební podnik vychytrale používal techniku nepřítele, takže na staveništi části "C" byla k vidění švédská rypadla Broyt, čerpadla betonu Putzmeister z NSR a také jeden obří buldozer Caterpillar, pocházející z USA. Jinak stavební útvary neměly na staveništi žádné střelné zbraně, dokonce ani dozorčí útvaru neměl za opaskem pistoli. Protože má funkce souvisela se zajištěním provozu autoparku, na vlastní výstavbě části "C" jsem se prakticky nepodílel. I když jsem si z pouhé zvědavosti jednotlivé objekty samozřejmě prošel, jejich účel jsem si tehdy s ostatními jenom domýšlel. Ani vojákům pracujícím bezprostředně v části "C" nikdo oficiálně neřekl, k čemu to celé bude sloužit. To asi bylo také zdrojem mnohých fám.

Přestože během výstavby došlo k mnoha nehodám, je až s podivem, že při takovém nasazení "živé síly" a techniky nepřišel žádný voják o život. Jedinou obětí výstavby Klondajku byl civilní zaměstnanec podniku Vojenské stavby, který v říjnu 84 v opilosti spadl na betonárce do násypky velké míchačky.

Plán splníme...!

Zmínil jsem již zpoždění výstavby Klondajku, ke kterému došlo v roce 1985. Jedním z důvodů tohoto skluzu byla nízká efektivita práce vojáků. Stavbyvedoucí totiž neustále bědovali, že vojáci mají stěží poloviční výkon oproti tabulkovým hodnotám, udávaným pro civilní stavebnictví. Motivace vojáků byla pochopitelně nízká. Sice dostávali nějaké finanční odměny za práci, ale moc to nebylo, po 2 letech vojenské služby dostali vkladní knížku s asi 15 tis Kčs.

Velení se zřejmě snažilo oficiálně prodloužit termín výstavby, ale na začátku července dorazila na nádraží do Jinců zásilka ze SSSR. Protože však stavba nebyla dokončena, zůstala "technologie" několik týdnů pod plachtami na vagónech na civilním nádraží v Jincích. Tato skutečnost donutila velení stavby zahájit třísměnný provoz. Nicméně na začátku září 85 byla za účasti ministra obrany gen. Václavíka stavba kolaudována a pracovalo se již jenom na úpravách netajných částí stavby. V září byl také dokončen v lese okolo objektu 15 km dlouhý drátěný plot, z kterého jsou dnes již patrné jenom povalené betonové sloupky. V Dobříši poblíž rukavičkárny byly dostavěny i bytovky pro "uživatele".

Pak začaly stavební útvary balit kufry. V té době již speciální tahače přiváželi "technologické" vybavení objektu. Pro mne akce Stožec (Klondajk) skončila o půlnoci 30. září 1985, když mne vojenský autobus odvážel po hřebenové cestě zpět do vytouženého civilu.

Závěr

Asi by byl hodně dlouhý seznam vojenských i civilních staveb, jejichž výstavba byla zcela nesmyslná. Ale "Akce Stožec" neboli Klondajk je pro mě symbolem obrovské sumy peněz, vynaložených na zničení kusu krásné přírody, symbolem nesmyslné megalomanie, která je důsledkem toho, že území současné České republiky bylo a je pouhou hračkou v rukou velmocí. Pokud ty kusy betonu budou někdy sloužit jako určitý druh turistické atrakce, asi by nebylo od věci nějakou formou připomenout tisíce vojáků základní služby, kteří tam ve svízelných podmínkách museli prožít značný kus mládí.

A na doplnění ještě několik poznámek k předchozím reportážím Professional a Light:

  • Značná část těch podzemních prostor byla určena pro umístění výpočetní techniky, která před cca 20 lety byla ještě dost objemná.
  • Při výstavbě Klondajku skutečně docházelo k rozsáhlým terénním úpravám. Materiál, použitý pro tyto úpravy, byl dovezen z výsypek příbramských dolů.
  • Ani před 17 lety jsem neznal důvod, proč se lišila kvalita objektů na úseku "C". Buď ty lehčí "garáže" byly skutečně jenom klamné, nebo se předpokládalo, že jenom část objektů zůstane použitelná po přímém napadení nepřítelem. Je možné, že z důvodu časové (možná i finanční) tísně nebylo možné postavit všechny objekty dostatečně odolné.
  • Za zmínku také stojí 6 km dlouhá příjezdová komunikace, vedoucí po bývalé hřebenové cestě. Hladký asfaltový povrch se tam objevil až po ukončení výstavby. Původní cesta byla postavena z panelů, které příliš nelícovaly. Dostávala tu pořádně zabrat jak auta, tak i řidiči. Nejhorší to měli řidiči vozidel Praga V3S, které měly velmi tvrdé pérování. Ale musel jsem obdivovat trvanlivost štábního auta Škoda 1203, které po té cestě jezdilo pro poštu, drobné nákupy apod. I když ta popelnice vypadala dost zuboženě, každý den poskakovala po té panelové cestě a přesto během mé ZVS nebyla ani jednou v opravě.
  • Nevím, zda celý objekt na Klondajku skutečně mohl plnit svůj účel anebo to bylo jen pro demonstraci "připravenosti". Na západ od Prahy bylo podobných objektů několik, i když Klondajk byl největší. Lze těžko posoudit účinnost těchto objektů v případě masivnějšího napadení."

 

Další informace a fotografie týkající se tématu naleznete ve článcích přístupných z výchozí stránky Klondajk.

Bylo založeno fórum, pro diskusi pamětníků, kontakt s někdejšími "spolubojovníky" a nadšence do problematiky PVO.

 

redakčně upravil TK
Zobrazení: 66683

Komentáře (118)

RSS feed komentářů
‹ First  < 1 2 3 4 5 6 > 
ZAHAJTE AKCI 267
Vážení

Tímto vás oficiálně VŠECHNY vyzývám, abyste se probudili z předstařecké letargie (sorry ok?) a pokoušeli se kontaktovat vaše bývalé kamarády z vojny (dříve než budeme senilnísmilies/wink.gif a řekli jim o těchto stránkách. Nebude to snadné. Použijte všech vašich možností, internetu telefonních a sociálních sítí (Facebook ale i SKYPE, ICQ) pro vyhledání kontaktů. Budete muset trávit více času smysluplněji a snažte se a kombinujte vyhledávací metody. Pokud příjdete na nějakou originální metodu nebo máte někoho na policajtech v registru, tak z něho sedřete kůži. Stejně je tam na h . . . o. Utvořme si zde pro nás jakousi vzpomínkovou základnu a nechám to na zřizovateli těchto stránek jak to uspořádá potom.
Dejme si cíl. Můj cíl je vyprovokovat obrovské setkání někde poblíž akce nebo i tam. Jestli v Jincích nebo i jinde by byla už jen otázka počtu lidí a jak se s tím vypořádat. Myslím si že by si na tom smlsly i televize . Ale jedině za prachy . . . .Jinak bych je poslal do p . . . . e. Pokud se objeví zájem poptáme se na povolení. Kliiiiidně bych pozval i některé gumáky.Pokud ještě žijí.Zkuste se nad tím opravdu zamyslet Hledejte cestu ke jménům. Dejte vědět jak se dá cokoliv usnadnit. Dneska v době internetu se dají dělat šílené věci. Tak dejme se do toho. Nebude to snadné. Berte to tak, že to vlastně bude celostátní akce. Jen pro ilustraci. Četl jsem tu o smrti vojáka Horníka. Určitě jsem ho znal. Byla to tenkrát rána. No a pak co? . . . . . . . . No ho . . o soudruzi :grin :grin . . . . . .pustili jsme to z hlavy. Jsme sobecká banda. Koukal jsem se například na letecké mapě v Googlu a po jineckých kasárnách tam jsou jen panely. No nevadí. I tak by se tam dalo zaját a zmapovat to. Taky kdo má možnost přidat pár fotek přímo z areálů tak to udělejte. Já vím že jsme z toho byli všichni podělaní kvůli kontrášům a politrukům typu kapitán Nýmanský. Dělal jsem si i přes ten burdel jakýs takýs deník. Chtěl mi ho sebrat. Jsem ho poslal tvrdě a slušně do háje. Nemohl na mě. Byl jsem tenkrát taky v KSČ a to mě asi trochu chránilo. Komouše ze svých řad přeci nebudou pranýřovat. 50 léta se opakovat nedali. No co . . . .se za to nestydím. Mladej, blbej a ani jsem tomu nějak nedával váhu. Aspoň na mě přestali pořád dotírat agitátoři, kteří se předháněli aby si udělali čárku za nového člena. Jen jsem pak měl asi i kvůli tomu problémy třeba v Opavě. Jak se dozvěděli že jsem komouš, tak jsem se nedostal ani jednou na opušťák nebo i vycházku. Nepřikládal nějakou váhu. Jsem na to kašlal. Pak mi to začalo docházet. No co ale poznal jsem lidi jaký dovedou být svině. I bezpartajní se dokázali nechat stranicky zblbnout. Byste koukali jak někteří z nich byli aktivní pro splnění čárky nebo puntíku v BSP, SSM atd. A to mě nedokázali dostat nikam jinam. Ani SSM ani BSP. Byl jsem na elektrárně jediný komunista mezi asi 16 chlapama bezpartajníma, ale hlaaaaaaavně, že si udělali BSP. No jo. Doba byla holt taková. Tak jak vidíte tak se nebráním ničemu a nikomu. Dejme se do práce. ALE OPRAVDU. IHNED. ZAHAJTE ,,AKCI 267,,
Sloužil jsem přijímač v Horažďovicích (leden 82), PŠ-ka v Opavě (02-04 82), Jince až do konce. Byl jsem asi 2 měsíce v Chebu a dojížděli jsme na dodělávky v kasínu u Kynšperka nad Ohří. Taky nahouby akce. To jsme byli ale bohatý národ, co?

Děkuji, že už jste se začali ozývat a registrovat. Zvykněte si na to. Pokud se to tu stane samozřejmým tak to určitě přinese své ovoce. Usnadní vám to orientaci a pokec. Hlavně tady už nikoho neurážet. Fakt. Doby to byla nahouby. To je jasný. Ale je to za námi. Spíše by to mělo být na zasmání jací jsme byli, jak jsme viděli ostatní a jak jsme to viděli my. Klidně se tu třeba do mě pusťte. Ale prosím vás slušně jo? Jsme už v letech a nechci chcípnout kvůli nějakýmu magorovi na infarkt. :grin :grin :grin

Hledám například mimo jiné kontakt na Mílu Hadáčka z Plzně. Dělal u Fanyho na rotě výkoňáka a ten by mohl být velikým přínosem a pomocí. A vůbec výkoňáci tenkrát měli přístup k věcem o kterých se nám ani nezdálo. A znali gumy mnooohem lépe z kanclu. To je jen takové malé upozornění a rada. Shánějte se také po výkoňácích. Pište jména a kontakty. Pak najdeme cestu jak to registrovat a dát tomu nějakou přehlednou formu.A už dopředu říkám že kašlu na nějaký rádoby ,,zákony,, na ochranu dat. Znalost něčího jména nedělá z nikoho kriminálníka. Tohle je ryze soukromá věc lidí kteří sem vstoupí. OK? Taaaak. To jsem se zase vykecal.



Tak nechrápat a dělat

KOSTADINOV Kosťa
Jince 92/93
Kostadinov Kosťa , prosinec 18, 2010
OK
Tak já taky smilies/smiley.gif Jura Mach.Jince,Zbiroh,Nepomuk 86/87
Nechť má Michal s Nimanským radost.
Hele pánové,mimochodem.Byl jsem se v Jincích podívat.Skončil jsem s mjr.Houškou v hospodě,která je v areálu útvaru!!U dveří vojak se samopalem a vevnitř se paří!Houška tomu říká osvěžovna a patří to nějakým jezuitům nebo co!!??Houška je klasik a pěknejch pár kusů piv tam padlo smilies/smiley.gif))) Zdravím všechny!
Jura Mach , prosinec 18, 2010
kontakt
A já se přidám taky
Pavel Kubásek
Jince/Nepomuk/Zbiroh 1986-1987
Pavel Kubásek , prosinec 18, 2010
...
Já se teda určitě přidám, ničeho se nebojím, stejně už si h***o pamatuju :grin :grin :grin
Petr Prokop
Jince 85/86
Petr Prokop , prosinec 18, 2010
Jínce 82/83
Ahoj kamarádi
Kostíku třeba v nich ještě dříme strach aby nevyzradili vojenské tajemství, víš že to byla super tajná stavba :grin :grin proto se podepisují jen nějakou přezdívkou :p
Mirek Faltýnek , prosinec 18, 2010
opravička
S pozdravem Kostadinov Kosťa
Jince 82/83


Takhle je to správné ,,soudruzi,, :grin
Kostadinov Kosťa , prosinec 17, 2010
Udělejte konečně něco . . . . . .
Ahoj staršinové smilies/smiley.gif

Myslím si, že by se mělo něco udělat pro to, aby se na to všechno dobré i špatné nezapomělo a nezůstalo to jen v našich vlastních vzpomínkách. Myslím si, že pokud sem někdo píše, tak by se mohl i podepsat nebo na sebe nechat kontakt. Také vzpomínejte na své kamarády a pokuste se kontaktovat s nimi. Napište sem co nejvíce. Mohla by uz toho jednou být třeba i obrovská slezina bývalých PTP v Jincích. Dovedete si to představit? I takovou hromadnou výpravu přímo tam na kopec? Já ano. Tak jen nemelte pantem a udělejte něco jednou k užitku a rozjeďte to všemi směry. Mnozí z vás prosedíte bezúčelně modrý zadky u internetu ale zkuste něco více smysluplnějšího. Hoďte sem každý kontakt nebo jméno. Prostě se musí najít někdo kdo bude více aktivnější a rozjede tu celou akci. Dávám návrh aby pokud sem někdo vleze tak se VŽsmilies/grin.gifY alespoň představ plným jménem a rokem kdy sloužil v Jincích a nebo prostě kdo makal pro ,,akci 267,, no! Jdeme do let, stárneme a blbneme, mnozí třeba už z různých důvodů nežijí. Nenechte to usnout navždy.

S pozdravem Kostadinov Kosťa
Jince 83/83
Kostadinov Kosťa , prosinec 17, 2010
A-267
A-267 bylo psáno v jízdním rozkaze(na Klondajk).Dík za připomenutí,už bych to zapomněl smilies/smiley.gif
juras , prosinec 17, 2010
...
Kromě lidového názvu Klondajk měla tato stavba i vojenská krycí označení. Používal se název Akce Stožec podle nedalekého kopce, ale na tajných štábních dokumentech bylo označení Akce 267 neboli A-267. To číselné označení bylo velmi sofistikované, imperialista se určitě nedovtípil, že trojčíslím 267 začíná poštovní směrovací číslo Hostomic a obcí v okolí.
Vidlák , prosinec 17, 2010
Zbiroh 1989-1990
Nazdárek kluci , prosím ozvěte se uděláme nějaký ten sraz. Byl jsem se podívat ve Zbirohu zámek krása kasárna 1psv uz nejsou jinak jsem je po 21 letech potnal.
Hospůdky u Slunce a Radnice jsou pořád stejné.
Tak pište :p
Miloš Vobořil ( Bumlík) , říjen 30, 2010
klondajk
AHOJ chlapi! bol som a staval som aj ja v r.84-85 z VU 6818 Stará Boleslav, mali sme my štastie v tom že sme pracovali s civilmi z metrostavu.bývali sme na civilke dole v dedine a vozoli nás busom hore každý den.no tých čo bývali hore fakt i dnes si na to spomeniem bola hroza. fakt -GULAG- ako som tu v nejakom príspevku čítal.samozrejme aj ja mám zdravotné problémy ktoré prišli po rokoch ako som prišiel do civilu.
Lozsi Ludovit , říjen 02, 2010
Ročník 82/83
Ahoj spolubojovníci. K tomu článku shora jen to, že nemohu posoudit, co tam měli v těchto letech za pakárnu a nebylo by vůbec vhodné srovnávat podmínky z 84/85 a 82/83. My jsme na tu dubu a podmínky měli VEGET. To se opravdu srovnat nedá. Každý jsme asi prožili jiné období v jiných podmínkách a každý jsme odloučení od rodin a rodičů snášeli různě. Však si to určitě pamatujete. Když si to teď probírám zpětně , tak jsme se měli celkem v pohodě, až na pár běžných malérů, jak už to bývávalo na vojně. Jídlo bylo občas nic moc, ale dalo se to. Opušťáků se rozdávala hromada. Někteří se dostali domů i dvakrát v roce. Fasovali se svačinky na cestu. Byli i prémie pro kluky, kteří makali na příjezdových komunikacích. Ti si na svou dobu vydělali celkem pěěěěěkné prachy. Já jsem odcházel z vojny s 8 tisícovkama. Taky to nebylo k zahození. Prvním rokem (82) jsem absolvoval ,, přijímač,, v Horažďovicích. Drsné. V lednu. Dali nám tu zimu pěěěěěkně sežrat. Do Jinců jsem přišel po třech měsících z Opavy (PŠsmilies/wink.gif, kde jsme dostali frčky, aby měli nějaký ,, lepší ,, magory do služeb a jako velitele vozů. Byl to někdy na vojenské podmínky neskutečnej vegáč. Nejdříve jsme bydleli ve stavebních buňkách a druhým rokem jsme se přestěhovali do teskáče hned vedle gumárny. Jasně, že to byli dva roky v hajzlu. Doba byla taková no. Jestli se to potom v pozdějších letech posralo, tak je asi to vinou lampasácké vojny která potom nastala. Počátky se dali pozorovat ke konci než jsme šli do civilu. V 82 jsme ještě zažili četu kriminálníků. To bylo fakt o hubu. V noci to bylo nejhorší. Pak je někam po pár měsících stáhli (tuším že do Jaroměře) stáhli a nastal celkem vegáč. Občas byli potíže s teplou vodou, ale jinak to na ty vojenský podmínky šlo. Bydleli jsme v teskáčích nad bigošema. Potíže jsme si dělali většinou jen mezi sebou. Pamatuji si kapitána Michala, majora Gurčáka, který nám byl velice podezřelý chováním a podobností charakteru jedné postavy knížky Černí baroni. Jméno velitele naší roty v hodnosti poručíka jsem už zapomněl, ale říkali jsme mu ,,Fany,, . Ochlasta. No jako asi každý co byl u PTP. Na rotě nás bylo kolem 130 a třetina z toho byli cikáni. Díky jim jsme se mnozí museli učit opravdu diplomatickému jednání. Jinak po sebemenším problému se ozývali často: ,, Jen počkej až se vrátím z vycházky,, . Střízlivý byli skoro neškodní ale jak se opili tak šly zábrany dolů. Vzpomínám na to celkem rád i když to občas byla pakárna, protože to utíkalo pomalu. Kdybych nebyl tenkrát tak mladej a vyjukanej tak bych si to užíval mnohem víc. Opravdu. Sice odloučenej od civilu ale proti jiným útvarům vegáč.Kdo jste byl u první roty v 83 tak se ozvěte. Ahoj a vzpomínejte. Kosťa (původně z Chebu)
Kostadinov Kosťa , červenec 20, 2010
mám pár fotek
a mám pár fotek, který by určitě některým byli vhod
Kostadinov Kosťa , červenec 20, 2010
...
Byl jsem též v letech 84-85 u VU5136 na Akci po PŠ jsem dělal na telefonní ústředně což byl dost veget, každou chvilku něco přejeli V3Skama pak jsme celý den "hledali" přerušený kabel po lese. Taky se tam pořád vozila pitná voda to se zase člověk dostal do civilizace. Nebo hospoda na Kytínský louce .. Sice tam bylo dost práce, jídlo z ešusu ve stanu ale žádný nástupy, rozcvičky o víkendech dost volna. Znal jsem na Brdech hodně osad a tak jsem tam i někdy zaběhl za kamarádama. I dnes se tam rád projdu.
Milan , červen 10, 2010
...
Ahoj "spolubojovníci"
V Jincích jsem byl v roce 1986 a v Nepomuku 1987/na konci mě dali k lopatě na Zbirohu/.Dělal jsem panskýho kočího a byl jsem na velitelské četě.Můžu potvrdit,že pro kluky na stavebních rotách to na klondajku nebyla žádná procházka růžovým sadem.Museli dělat s kriminálníky a feťáky/každý si dovede představit,co se dělo po 16,00 hodině na barácích mezi mladými a starými.Jména jako ppor.Pol,mjr Nimanský,mjr Michal,ˇšverha bibza atd...dobře pamatuju,všechny jsem je vozil.Pro zajímavost jsem se náhodou dozvěděl,že IngMichal se stal porevoluci úspěšným podnikatelem ve stavebnictví :-)).Pamatuju si přesně ,kolik kluků jsem s eskortou vezl na pankrác,do vikmanova a kolik kluků jezdilo do nemocnice v Plzni.Chtěl bych vzpomenou na Vojtu Horníka,za jehož smrt může lajdáckost civilního pracovníka - na autojeřánu nefungovalo sign.čidlo blízkosti vys.napětí.Ty dva roky /od Opavy až po Zbiroh
patří mezi nejhorčí část mého života.
Kubas , květen 09, 2010
...
Ahoj Mirku,
to víš člověk toho vydrží..., ale za jakou cenu. Odvolali nás narychlo z Libavé, stavěli jsme s VS Praha radarku. Makalo se dost, ale byl tam v podstatě havaj. Jídlo, pivo, holky, plat 1 200 Kč měs., prostě proti Klondajku pohoda.
Jezdím tam na občas houby, když nakouknu za plot nemůžu nejak tomu uveřit to že jsem tam makal. No a amíci tam nejsou tak je to spíš na pohled v ruinách.
Možná bych tam někdy také zajel. Ahoj.
Jozef , květen 03, 2010
...
Ahoj Pepo jsem rád že reaguješ, na stavbě jsem taky skoro celí život PS Hradec Králové potom doly a po zavření jámy znovu stavba, a to že jsme makali před plotem to taky proto že se teprve začínalo. Slečinky to už bylo možná za vás když už týlová část stála. A třeba s těma zubama za nás tam dojížděl ještě starý autobus BOCHNÍK v dešti jsi se tam brodil v bahně a nikdo si nestěžoval a ani nemohl. Ten hnus jsem tady ani nerozepisoval proč taky, ale jak říkám dalo se to vše vydržet jak šikana od mazáků tak lampasáků a když odešli klluci slovenský do civilu tak naslala lampasácká vojna takže jestli jsi to pochopil tak že jsme tam měli havaj tak to je taky omil. No a že to tam finišovalo tak tomu věřím, na stavbách v civilu to je to samí pokud vím (a ted to je možná ještě horší u těch soukromejch kokotůsmilies/wink.gifS těma penězi to taky bylo kdo jak makal někdo měl víc měkdo mín(zrovna jak v civilu) Pepo já taky nechci tvrdit že lžeš ale ty popisuješ snad jen ty křivdy co se ti občes stali, taky jsme makali v mrazu, taky jsem měl horečky hnisavé boláky po selém těle, zuby mě taky trhali ale proč toto rozepisovat?? stejně ale můj názor je ten že se to dalo, a zas až tak hrozný to nebylo nebo spíš se to dalo vydržet a s lampionama se dalo vyjebat. No nechme už toho kdo si užil víc. Byl jsi se tam podívat ted někdy? jak to vypadá, chci se tam mrknout zatím ahoj Mirek
Mirek , květen 03, 2010
Jince-Klondajk-Zbiroh
No,přežít se to dalo i když té pakárny se užilo taky dost.Pro mě nejhorší byl přijímač a křk -leden,únor,březen-.Nechat běhat nahý vojáky v mrazu může fakt jen vůl.Půlka z nás byla do týdne na hromadě.Já se zánětem průdušek a čelních dutin.Léčba žádná.Vyhrabal jsem se z toho až v dubnu.Po prvním půlroce už to bylo volnější a posledních sedm měsíců(co nám přestal pít krev pplk.Matějůsmilies/wink.gifve Zbirohu pionýrskej tábor.Letní kino,diskotéky v Týčku,zábavy s domorodci,v neděli sport-procházky lesem na pivo :-) V Jincích to ale taková sranda nebyla.Nějaký smrťáky(u nás Vojta Horník,u starých nějakej Severín),některý gumy fakt pořádný hovada.Já jsem s valníkem vypadl ven,ale kdo makal na stavbě tak tomu jsem nezáviděl.Když tady čtu jméno Bibza-tak o jeho inteligenci kolovaly vyloženě legendy!!Třeba jak chtěl roztáhnout kompresor když nechtěl nastartovat :-)) Jak jsem ho poznal,tak jsem tomu okamžitě věřil.Já co jsem si objezdil Jince a Klondajk(ta panelka byla fakt šílená a nekonečnásmilies/wink.gif,tak jsem začal jezdit hlavně plzensko a jižní čechy-a to je to ,co mi vojna (mimo kamarády) dala.Dva roky jsou ale dlouhá doba a po příchodu do civilu už se člověk vrátil do jinýho světa.Moje holka vdaná,předvojenský způsob života,flámování,zábavy,kino,kapela-všechno v troskách.A kluky z vojny jsem (drtivou většinu)viděl naposledy na nádraží ve Zbirohu.Taky taková rána do palice.Když vidím že to to nemělo žádnej smysl to naše stavění,tak se ptám proč a co by kdyby.
juras , květen 02, 2010
Klondajk
Ahoj Mirku,
víš jsem už 35 let a dodnes venku na stavbách jako izolatér střech, tak něco o stavbách vím, byl to tam prostě humus, žádný blábol, asi si měl jít za plot ale v 84/5 r., protože se u nás PTP-ků říkalo, že největší sráči a panenky byly před plotem vč. oficírů - autor článku. V 84/5 to tam finišovalo docházeli peníze a asi i termíny a vojáků hlavně stavařů přibývalo. Dělali jsme za 70 Kč/měs., v podstate nonstop, jestli ti přijde normální v zimě (a to byla hodně tuhá zima)dělat holýma rukama lešení, spát na stavbě, betonovat za mínus 10 C ve dně v noci atd. To už neříkám jaké živly a vězni tam makali, samy chtěly zpátky do vězení - Sabinov. Jsem svědek toho jak klůkům odcházelo zdraví, rychlé kazení zubů, 5-8 kazů za pár měsíců, úrazy, zápaly plic, (sám jsem jej tam přechodil měl jsem 40-ítky a do nemocnice v Praze mně poslali až za dva týdny po nich) atd. Strava mizerná pokud zbyla, voda špinavá, soc. zařízení nešlo ani použít. Měl jsi štěstí o tom to je, a já nevím proč bych lhal, ba právě naopak, a také nechci zacházet do detailů. Byla to zkouška kdo co vydží, ale také silné vazby kamarádství. Nebudu to rozepisovat, ale na takové místo 100 % patří lidi, který skutečně něco provedli, a ne nevinní mladý lidi, které režim zneužíval. Víš každý má svoji pravdu. Ahoj Pepa.
Jozef , květen 02, 2010
Klondajk 1982 - 83
Ahoj moji spolubojovníci, tak k věci toho bl.... který napsal tento článek bych rád poznal to musel být hrozný chudinka proto se taky pod to nechtěl podepsat. Klondajk na Brdech jsme začínali stavět nepamatuji nějaké krysi, nebo spaní ve stanech jezdili jsme autobusi z Jínců strava výborná to co jedli lampasáci to i vojáci (někde lampasům vařili zvlášt)u nás ne a to že tam byli bojový podmínky prostě stavba jako každá jiná. Makali jsme před plotem protože jsme neprošli tím výběrem abycom mohli za plot ale že by jsme nějak trpěli to ani náhodou a to že by po nás chtěli nějaké nesmislné normy to taky ne. A to že jsme si tam vydělali nějakých ušmudlaných cca15000kčs jak zde bylo psáno, kurva chlapi vždyt v té době to byli pro nás 21letí kluci prachy o kterých se nám ani nezdálo. A ještě k těm podmínkám na stavbě bych se divil že v 84 - 85 to tam bylo horší než za nás. Tady ten příspěvek o tom gulagu to je taky darda, ty Pepo, ty jsi taky asi nebyl v té době zvyklí pořádně makat co?? když jsi mohl napsat takovej žvást to jsi se teda vyznamenal. Já netvrdím že to byli lázně, ale zas až tak hrozný to zas nebylo. Výš vůbec proč se to jmenovalo Klondajk? Co jste dělali vtom tvém domovském útvaru když jsi byl jak mukl na Klondajku?? a žalobu by měli podat na tebe za tyto bláboli co jsi napsal, sakra proč nemůžete psát pravdu? i když to byli prosraný dva roky mládí, kurna chlapi to jste byli v té době takoví slečinky nebo co??? :grin jinač zdravým ti co píšou pravdu Ahoj Mirek F.
Mirek , květen 02, 2010
Klondajk - český gulag
Zdravím, určitě to bylo horší než je psáno. Asi nemá cenu rezepisovat jak to chodilo u muklů. Podrobnosti jsou nechutnosti... Myslím že useků bylo víc, pamatuji si jména M. Michal, pl. Bibza... Já byl jen řadový voják z VU 6818 St. Boleslav - stavební vojsko. A v roce 1984 jsem byl jako SŠ stavař převelen z Libavé (radarová stanice) na Klondajk do 06 1985. Jen s naší čety skončil každý druhý v nemocnici. Prostě každý si něco odnesl. Na ty zodpovědné by měla by být podána žaloba...
Jozef , leden 18, 2010
...
My sme tiež stavali niečo také aké ako bol klondajk naše sa volalo jukon je to kopia klondajku v menšom vydaní pri Zbraslav u Brna naši starý tiež spomínali na klondajk
Jano zvany madar , leden 12, 2010
...
Bol som v rote kpt Banga bol som poddostojnik desiatnik jediny madar na našej rote mám o tom svoje spomienky.
Jano zvany madar , leden 10, 2010
...
Ja som tiež služil vo VU5136 pod pplk Králikom v roku 1987a 88 vtedy sme boli dislokovaný v Zbraslavi u Brna ak tam bol niekto v tej dobe nech sa my ozve .
Jano zvany madar , leden 10, 2010
...
Sloužil jsem u vú 4280 v roce 1983-1984 na rotě RPSV (kotlošsmilies/wink.gif ozvěte se někdo.
Miloslav Černý , listopad 27, 2009
Gordu jsem znal...
...dělal nám chvilku "starýho psa" :-)) než jsme odjeli do křk.Najde se někdo z 4280(86,87-jince,Zbiroh,Nepomuk)?
juras , listopad 11, 2009
Pro Petra
Jen jsi napsal přijmení, tak jsem si vzpomněl i na ty které jsi jmenoval. Hlavně Matušku - nejstaršího vojáka :grin . Petře ozvi se mi na : Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny ať tu neděláme velkou šarádu.
S tím srazem by to bylo fajn. Pepa
Josef Haupt , říjen 21, 2009
RE:VU 4280 Jince - Klondajk
Ahoj Pepo, určitě se známe i když už si tě nedovedu už úplně vybavit, ale to jméno znám docela určitě !!! Taky jsem byl v přijímaci v Opavě, ale na PŠ už ne. Jarolíma znám docela určitě byl z naší roty, ty ostatní jména už mi ale nic neříkají... můj velitel roty byl nejdřív kpt. Tomáš (Jogurt) a potom npr. Tomčala. Já si z kluků nejvíc pamatuju Sigiho (Rimpl), Díťu (Meier), Pavla Rosenbauma, Otu Zumra, Pavla Kaňkovského, Jirku Lízra, Petra Matušku, a další....já byl na Klondajku do konce června 85 a potom jsem byl převelen do Horažďovic a konec roku jsem byl v Plané u Mar. Lázní a celý druhý rok už jsem strávil v Jincích ale dole v kasárnách. Do civilu jsem šel 29.12.1986 a celá naše rota se po novém roce údajně přestěhovala do Nepomuku. Mé přijmení je Prokop, snad si vzpomeneš, hledám kluky z vojny chtěl bych udělat nějaký sraz, ale vůbec se mi nedaří, si vlastně první kdo reagoval....dík.
Petr Prokop , říjen 21, 2009
RE: VU 4280 Jince - Klondajk
Na Bangovu partu si vzpomínám - byl tam od nich nějaký Plachetka - takový hromotluk :cry
Josef Haupt , říjen 21, 2009
...
Ja tam byl 1983 s Petrem Bangem no ty vspominky.
vašek , říjen 21, 2009
RE: VU 4280 Jince - Klondajk
Petře, neznáme se ? Já byl v přijímáči a na PŠ v Opavě. Taktéž jsem sloužil pod Michalem. Později jsem dělal elektrikáře. Mám i foto z PŠ. Jména mi vypadla už hlavy. Vzpomínám si na Jarolíma,Demjana, Jirku Gordu - zvaný Goro pes.
Josef Haupt , říjen 19, 2009
VU 4280 Jince - Klondajk
Ahoj, taky jsem sloužil v roce 85 na Klondajku pod velením samotného majora Michala u VU 4280 Jince. Nastoupil jsem tam službu v únoru 85 hned po přijímači takže jako zobák :-) Souhlasím se vším co je výše napsáno, bylo to totální ponížení lidské důstojnosti.
Petr , říjen 18, 2009
Pro admina
Admine, mohli by jsme dát řeč, je dost možné že jsme se tam potkali. Patřil jsem pod VU 4280 - Jince - stavební vojsko. Náš velitel byl maj. Stanislav Michal. Naši staří byla Bangova rota - tam byl voják jménem Plachetka - postavu měl jako Rambo . :grin .
Pepa , srpen 21, 2009
...
I já jsem makal na Klondajku v letech 85/86 u VU 4280 - PTP. Jak autor uvádí - muselo být prověření - já měl C. Byl to tvrdý úvod do života :cry . Zažil jsem dokončování staveb a následné opravy. Poslední půl rok jsem si pak odpočinul v Nepomuku :p
Pepa , srpen 21, 2009
Sloužil
Sloužil jsem v Nové Plese v roce 81/82 Takže si moc dobře pamatuji výstavbu této základny, sám jsem na ní makal.
Olda , červenec 15, 2009
...
Slišel jsem že z vvp Jince tedy z brd střílely nějaké rakety z dlouhým doletem až nad uzemí tehdejšího SSSR.Nevím jestli je tato informace pravdivá ale mam doloženo že z doupovských hor sem střílely rakety (do brd).Dají se i najít zbyzky
Petr , leden 01, 2009
Nový Ples
Slúžil som u VU 5136 v Novom Plese na stavbe. Dobrý článok, všetko si pamatuji.
ivo , prosinec 01, 2008
Pétépáci na Klondajku
Výstavbu Klondajku kromě Vojenských staveb Praha provádělo několik pétépáckých útvarů, zejména 107.silniční stavební prapor (VÚ 5136 Chrudim)a 104. silniční stavební prapor (VÚ 4280 Jince), které spadaly pod 1. silniční stavební brigádu se sídlem v Pardubicích. Tomu chrudimského útvaru velel čechoslovák pplk. Králik, který své projevy k vojákům obvykle končil slovy: ?Doopravdy, súdruhovia, my němame kam ustúpiť, lebo za nami je iba Moskva, doopravdy.? A následně se odkymácel do svého kanclu otevřít další flašku gruzíňáku.
pražák , srpen 19, 2008
‹ First  < 1 2 3 4 5 6 > 

Přidat komentář

Můžete přidat váš komentář zde

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů