Náhodné obrázky


Michal Toms
listnáč jako vejstavek
Počet zobrazení:2544

Zdena Bradnová
věž na Koruně
Počet zobrazení:2369

Seminář "Ochrana Brd povojenských" 2011
Seminář "Ochrana Brd povojenských"
Počet zobrazení:1539
Hlavní stránka arrow Vojenství arrow Klondajk - Zrození velikého obra (1984/85)
Klondajk - Zrození velikého obra (1984/85) | Tisk |  E-mail
Napsal Administrator   
Úterý, 08 duben 2008

Tento článek je svědectvím člověka, který poznal Klondajk z jeho patrně nejdrsnější stránky. Jako voják základní služby, absolvent, strávil uprostřed lesů v letech 1984 a 1985 při jeho budování 11 měsíců života. Díky jeho svědectví se nyní můžeme vypravit do historie téměř dvě desítky let vzdálené a pochopit, proč největší raketová základna PVOS na uzemí našeho státu obdržela právě tuto symbolickou přezdívku. Autor informací si z osobních důvodů nepřeje být jmenován, což samozřejmě respektujeme a ponecháme jej v anonymitě.

"Mé soužití s Klondajkem začalo na podzim v roce 1984, kdy jsem po ukončení studia na VŠ jakožto absolvent nastoupil k výkonu roční vojenské služby. Z přijímače mne převeleli k jednomu stavebnímu útvaru a odvezli mne přímo na místo činu. Tam mne čekala realita podobná utopické vizi z nějakého apokalyptického filmu. Velká odlesněná plocha, spousta bahna a koncentrace stavební techniky a otroků v mundůrech. Do stavebního útvaru byli naveleni zejména vojáci základní služby, kteří byli kádrově nespolehliví, takže tam bylo hodně cikánů, slovenských Maďarů, nedostudovaných vysokoškoláků, propuštěných delikventů a potomků emigrantů. Já jsem ale byl relativně kádrově čistý, takže jsem byl namočen do jedné nižší velitelské funkce. Měl jsem na starosti správu autoparku.

Hlavní podíl stavebních prací na Klondajku byl realizován především vojenskými stavebními útvary. Tyto útvary sice již nebyly přímými následníky nechvalně proslulých Černých baronů (PTP), ale podmínky pro vojáky základní služby u nich nasazených byly často srovnatelné. Další paralelou je i to, že k těmto útvarům byly rovněž povoláváni vojáci s horším kádrovým profilem. V přijímači se sice naučili pochodovat a střílet ze samopalu, ale po zbytek vojenské služby si na zbraň již nesáhli. Tito vojáci se podíleli nejen na výstavbě tajných objektů, ale také kasáren a vojenských bytů. Ve značné míře rovněž pracovali v průmyslu tam, kde byla potíž sehnat civilní zaměstnance, např. při výrobě azbestových izolačních materiálů apod.

Životní podmínky na Klondajku

Jako pražské dítě z intelektuálské rodiny jsem v té době nebyl životem příliš ošlehaný, ale za těch 11 měsíců, během fáze nejintenzivnější výstavby objektu, jsem získal cynicky realistický pohled, kterého jsem se doposud nezbavil. Prakticky neustále mi připadalo, že jsem hercem ve filmu natáčeném podle Švandrlíkových Černých baronů. Mnohé postavy i situace v románu byly se zdejší realitou téměř totožné. Ale ono to zas tak humorné nebylo, spíše jsem měl možnost zblízka nahlédnout do beznaděje fungování totalitní moci. S ostatními absolventy civilních vysokých škol jsme se shodli na tom, že podmínky při výstavbě Klondajku se značně podobaly realitě gulagu popisované v jiném literárním díle, v Solženicynově novele Jeden den Ivana Děnisoviče.

Ačkoli v polovině 80tých let již socialismu docházel dech, do výstavby na Klondajku tekly značné peníze. Říkalo se, že cena za výstavbu celého objektu je však zanedbatelná v porovnání s cenou sovětské vojenské technologie, která tam byla instalována posléze. V kontrastu s touto skutečností byly životní podmínky obyčejných vojáků velmi mizerné. Ubytováni jsme byli v dřevených montovaných jednopodlažních barácích. Z bezpečnostních důvodů se v těch barácích oficiálně nesmělo topit, ale kamna byla v každé místnosti a vojáci topivo zajišťovali stejným způsobem, jaký popsal Solženicyn. Důstojníci se o to nestarali, jejich ubytovna měla vlastní kotelnu s hlídanou zásobou uhlí. Veškerá voda pro stavbu i ubytovny se dovážela cisternami z Příbrami a Hořovic, veškerý tekutý odpad se vyvážel do čističky v Dobříši. Takže tekoucí studená voda byla vzácností, teplá voda tekla jenom pro důstojníky. V začátku roku 1985 několik týdnů mrzlo a zamrzl rozvod vody do ubytoven. Tehdy jsem zjistil, že pravidelná osobní hygiena je jenom změkčilost, již po prvním týdnu jsem si zvykl a přestal vnímat tělesný pach můj i ostatních. Výdej stravy byl zorganizován v jednom velkém "hangáru", potkani se vesele proháněli mezi obědvajícími vojáky. Kvalita stravy byla velmi špatná, protože se tam rozkrádalo snad ještě více než v civilu.

A to jsem nezažil samotné zahájení výstavby. K tomu muselo dojít již někdy v roce 1981. V té době tam byly pro vojáky podmínky ještě daleko horší, minimální zázemí, ubytování přes zimu ve stanech. Ubytovací prostory, ve kterých jsme byli ubytováni my a sídlo štábu stavebních útvarů, byly postaveny až v roce 1983.

Bylo rovněž obtížné udržet alespoň minimální vojenskou kázeň. Ta část budované základny, kde měly být následně umístěny zbraňové systémy, byla již během výstavby obehnána zdí, ale ostatní části objektu včetně ubytovacích prostor nebyly oploceny. Časté byly dlouhodobé útěky, ale ty se vždy podařilo utajit před nadřízenými složkami. Pouze jeden nešťastník si na útěku omylem stopnul Volhu, vezoucí velitele západního voj. okruhu. Dotyčný dostal jenom 3 týdny vězení, ale pro velení útvaru to mělo závažné důsledky.

Otrhaní a špinaví vojáci se také často toulali po okolí a značně popuzovali i mírně terorizovali obyvatelstvo okolních obcí. Stížnosti se množily a vrcholem byl oficiální protest, který poslal Národní výbor obce Kytín na Ministerstvo obrany. V něm byli vojáci ze stavby přirovnáni ke tlupám banderovců. Podle mne to bylo celkem výstižné.

Organizace práce

Na rozdíl od tzv. bojových útvarů, kde vojáci čelili buzeraci, pakárně a beznadějně pomalu se snižujícímu číslu, se na Klondajku od vojáků požadoval hlavně pracovní výkon, takže buzerace tam bylo minimálně. Ba naopak, pamatuji se na některé absurdní situace, které u normálního útvaru nemohly nastat. V létě 1985 se stavba dostala do značného skluzu a proto tam začali dojíždět jako dozorci přímo důstojníci z nejvyšších vojenských orgánů. Každý den ráno přijel na stavbu autobus a několik aut zn. Volga a z nich se vyhrnul houf generálů a plukovníků, kteří celý den pobíhali po stavbě a dohlíželi na jednotlivé úseky. Na vlastní oči jsem viděl, jak po chodníku okolo štábu šlo několik generálů a proti nim skupina vojáků, oblečených ve špinavých rozdrbaných hadrech. Obě skupiny prošly nevšímavě okolo sebe bez toho, aniž by došlo k nějakému pokusu o vojenský pozdrav. Asi i ty šarže pochopily, že nemohou chtít po vojácích práci na 3 směny a ještě k tomu vojenskou buzeraci.

Během výstavby byl objekt rozdělen na úseky A,B a C.

  • Úsek A: ubytovny a provozní objekty stavebních útvarů. Byly to přízemní a jednopatrové montované budovy, ve kterých se nacházely štáby stavebních útvarů, ošetřovna a marodka, ubytovna velitelské roty (kuchaři, telefonisti apod). Důstojnická ubytovna nebyla žádná, velení přespávalo ve svých kancelářích. V roce 1984 byl úsek A již plně v provozu
  • Úsek B: ubytovny a zázemí budoucího "uživatele". Tyto objekty byly dokončeny v září 1985. Výtopna, čistička (u lesa pod výtopnou), dvoupatrový paneláček a ta velká čtvercová zděná budova (tj. kuchyně, jídelna a shromažďovací sál).
  • Úsek C: zóna pro umístění samotných zbraňových systémů. Zabíral největší část a byl obehnán betonovou zdí. Dokončen byl v září 1985.

Na staveništi byly dislokovány dva vojenské stavební útvary a dále tam byly přiveleny části dalších stavebních útvarů. Celkové množství pracovních sil se pohybovalo v rozmezí 1000 až 1500 osob. Velení stavebních útvarů zajišťovalo provoz útvarů a "dodávku" vojáků na pracoviště, vlastní výstavbu řídili vojenští stavbyvedoucí. Dále se na výstavbě podílel také jeden civilní stavební podnik, který stavěl technologicky nejnáročnější objekty, např. radarové plošiny.

Na úseku C mohli pracovat pouze vojáci, kteří byli kontrášema prověřeni jako způsobilí nositelé utajovaných skutečností (stupeň PTZD). Avšak byl problém sehnat dostatečné množství pracovních sil s kladným prověřením, už jenom proto, že k útvaru rukovali ve velké míře vojáci s horším kádrovým profilem. Navíc proces prověření trval neuvěřitelně dlouho. Já jsem byl ve skupině vysokoškoláků, kteří museli o prověření požádat v listopadu 1984 a výsledky této prověrky přišly až v květnu 1985. Prověrka obyčejných vojáků trvala o něco méně, jenom 4 měsíce. Ale řešení bylo geniálně jednoduché. Přes oficiální bránu mohli na staveniště vstupovat pouze prověření vojáci, u brány byla malá strážní jednotka, která liknavě kontrolovala průkazky. Pro vojáky, kteří byli teprve v procesu prověřování, byl ve zdi objektu C zřízen zvláštní vstup (prolomený betonový panel), u kterého žádná kontrola nebyla. Protože tato neoficiální brána byla blíže ubikacím, používali ji prakticky všichni. Hlídanou bránou jezdila pouze auta. Avšak v momentě, kdy na vojáka přišel negativní výsledek prověrky, měl zákaz vstupovat na staveniště úseku C i tou neoficiální bránou. Že před tím v prověřovací lhůtě pracoval na úseku C, to nikomu nevadilo. Neprověření vojáci byli zpravidla odveleni jinam nebo zaměstnáni na netajných částech stavby.

 

Vojenské stavební útvary byly vyzbrojeny stavební technikou zemí RVHP. Ale zmíněný civilní stavební podnik vychytrale používal techniku nepřítele, takže na staveništi části "C" byla k vidění švédská rypadla Broyt, čerpadla betonu Putzmeister z NSR a také jeden obří buldozer Caterpillar, pocházející z USA. Jinak stavební útvary neměly na staveništi žádné střelné zbraně, dokonce ani dozorčí útvaru neměl za opaskem pistoli. Protože má funkce souvisela se zajištěním provozu autoparku, na vlastní výstavbě části "C" jsem se prakticky nepodílel. I když jsem si z pouhé zvědavosti jednotlivé objekty samozřejmě prošel, jejich účel jsem si tehdy s ostatními jenom domýšlel. Ani vojákům pracujícím bezprostředně v části "C" nikdo oficiálně neřekl, k čemu to celé bude sloužit. To asi bylo také zdrojem mnohých fám.

Přestože během výstavby došlo k mnoha nehodám, je až s podivem, že při takovém nasazení "živé síly" a techniky nepřišel žádný voják o život. Jedinou obětí výstavby Klondajku byl civilní zaměstnanec podniku Vojenské stavby, který v říjnu 84 v opilosti spadl na betonárce do násypky velké míchačky.

Plán splníme...!

Zmínil jsem již zpoždění výstavby Klondajku, ke kterému došlo v roce 1985. Jedním z důvodů tohoto skluzu byla nízká efektivita práce vojáků. Stavbyvedoucí totiž neustále bědovali, že vojáci mají stěží poloviční výkon oproti tabulkovým hodnotám, udávaným pro civilní stavebnictví. Motivace vojáků byla pochopitelně nízká. Sice dostávali nějaké finanční odměny za práci, ale moc to nebylo, po 2 letech vojenské služby dostali vkladní knížku s asi 15 tis Kčs.

Velení se zřejmě snažilo oficiálně prodloužit termín výstavby, ale na začátku července dorazila na nádraží do Jinců zásilka ze SSSR. Protože však stavba nebyla dokončena, zůstala "technologie" několik týdnů pod plachtami na vagónech na civilním nádraží v Jincích. Tato skutečnost donutila velení stavby zahájit třísměnný provoz. Nicméně na začátku září 85 byla za účasti ministra obrany gen. Václavíka stavba kolaudována a pracovalo se již jenom na úpravách netajných částí stavby. V září byl také dokončen v lese okolo objektu 15 km dlouhý drátěný plot, z kterého jsou dnes již patrné jenom povalené betonové sloupky. V Dobříši poblíž rukavičkárny byly dostavěny i bytovky pro "uživatele".

Pak začaly stavební útvary balit kufry. V té době již speciální tahače přiváželi "technologické" vybavení objektu. Pro mne akce Stožec (Klondajk) skončila o půlnoci 30. září 1985, když mne vojenský autobus odvážel po hřebenové cestě zpět do vytouženého civilu.

Závěr

Asi by byl hodně dlouhý seznam vojenských i civilních staveb, jejichž výstavba byla zcela nesmyslná. Ale "Akce Stožec" neboli Klondajk je pro mě symbolem obrovské sumy peněz, vynaložených na zničení kusu krásné přírody, symbolem nesmyslné megalomanie, která je důsledkem toho, že území současné České republiky bylo a je pouhou hračkou v rukou velmocí. Pokud ty kusy betonu budou někdy sloužit jako určitý druh turistické atrakce, asi by nebylo od věci nějakou formou připomenout tisíce vojáků základní služby, kteří tam ve svízelných podmínkách museli prožít značný kus mládí.

A na doplnění ještě několik poznámek k předchozím reportážím Professional a Light:

  • Značná část těch podzemních prostor byla určena pro umístění výpočetní techniky, která před cca 20 lety byla ještě dost objemná.
  • Při výstavbě Klondajku skutečně docházelo k rozsáhlým terénním úpravám. Materiál, použitý pro tyto úpravy, byl dovezen z výsypek příbramských dolů.
  • Ani před 17 lety jsem neznal důvod, proč se lišila kvalita objektů na úseku "C". Buď ty lehčí "garáže" byly skutečně jenom klamné, nebo se předpokládalo, že jenom část objektů zůstane použitelná po přímém napadení nepřítelem. Je možné, že z důvodu časové (možná i finanční) tísně nebylo možné postavit všechny objekty dostatečně odolné.
  • Za zmínku také stojí 6 km dlouhá příjezdová komunikace, vedoucí po bývalé hřebenové cestě. Hladký asfaltový povrch se tam objevil až po ukončení výstavby. Původní cesta byla postavena z panelů, které příliš nelícovaly. Dostávala tu pořádně zabrat jak auta, tak i řidiči. Nejhorší to měli řidiči vozidel Praga V3S, které měly velmi tvrdé pérování. Ale musel jsem obdivovat trvanlivost štábního auta Škoda 1203, které po té cestě jezdilo pro poštu, drobné nákupy apod. I když ta popelnice vypadala dost zuboženě, každý den poskakovala po té panelové cestě a přesto během mé ZVS nebyla ani jednou v opravě.
  • Nevím, zda celý objekt na Klondajku skutečně mohl plnit svůj účel anebo to bylo jen pro demonstraci "připravenosti". Na západ od Prahy bylo podobných objektů několik, i když Klondajk byl největší. Lze těžko posoudit účinnost těchto objektů v případě masivnějšího napadení."

 

Další informace a fotografie týkající se tématu naleznete ve článcích přístupných z výchozí stránky Klondajk.

Bylo založeno fórum, pro diskusi pamětníků, kontakt s někdejšími "spolubojovníky" a nadšence do problematiky PVO.

 

redakčně upravil TK
Zobrazení: 65518

Komentáře (118)

RSS feed komentářů
 1 2 3 4 5 6 > 
Také jsem tam byl
Dobrý den , byl jsem tam od ledna 1983 do asi 20.prosince 1984 , byla to akce 267 , plocha asi 220 ha a délka plotu asi 4.5 km . Byl jsem nucen tento plot i objekty na postvení B a C vytyčovat , bylo to již od VS vyprojektováno v souřadnicích , takže se starým teodolitem s vernierovými kruhy a několikrát potrhaným pásmem . Také jsem tam zkusil , spíše jsem se tím bavil , udělat cosi jako vytyčovací síť , chtěl jsem nějak zabít čas a kupodivu ty objekty i dost polohově vycházely, když je tam přišli přeměřovat z těch VS , když měli jeden z prvních el, dálkoměrů . Jinak si rozpomínám na nějakého Kosťu Kostadinova i jakéhosi Faltýnka , ti byli asi o rok dříve . Také jsem se tam zkamarádil se slovenským vojákem Imrichem Stanczem , rád jsem si s ním povídal . Jméno Plachetka mi také cosi říká . Ještě se rozpomínám na poručíka Bibzu , který pravil , „súdruhovia, zde sa musia prestavať dajaké peniaze , aby tý zasratý Amerikánci viděli , že na to máme , aj keď nie je .“ Také si vzpomínám na kapitána Šverhu , jak se klátil opilý na můstku a chtěl , abychom mu zazpívali nějakou vojenskou písničku a také mi pravil , že kvoli mňa nemajú čo betonovať , že teda nech zoberiem prkno , vodováhu a merám . Jindy zase , že sa pre samé vymeriavanie ani ku krumpáču nedostanem a jindy , že vraj skončilo moje lavírovanie .
Také si ještě rozpomínám na kapitána Stanislava Michala snad ještě poručíka Nováka .
Když se dalo jít na opušťák , tak si pamatuji , že jsem šel oknem přes umývárnu a po panelce přes zadní bránu do Mníšku pod Brdy asi 2.5 hodiny v noci a občas se také šlo do nějaké putiky, co byla po té cestě asi tak v polovině .
Ale jinak to byl strašný hnus a nedělá mi dobře být mezi mnoha lidmi proti mé vůli , bylo mi z toho na nic , zničené naprosto dva roky života, které mi krutě chybí , vadila mi tam neuvěřitelná absence lidství a špína a otrocká podřízenost .
Takže ať je toto ztracené období prokleto na věky .
Hastá luego ,
Aneh Cualohtli
MILAN KOCHANÍK , únor 10, 2012 | url
taky jsem tam byl
v Jíncích jsem sloužil částečně v letech 1976 - 1978 původně jsem narukoval ke Králikovi do Chrudimi, měla tam být ragbyová dukla , ale pak se to otočila a u lopaty jsme už zůstali. Hlavně si pamatuji že tam byly hrozná zima , ale byla to dobrá škola života . hledám spolubojovníky od tzvn Králíků a nebo se 7. roty .¨
P.S.
když jem to pročítal hodně se mi to oživilo ,někteří lampasáci měli za mě jiné hodnosti.
Michal byl podporučík , ale zůstal asi stejným idiotem.
Kluci čau a s naším heslem : S námi to Varšavská smlouva nevyhraje !!!!
Zdeněk Boreček , prosinec 21, 2011
...
To by bylo super, ale jak se říká "vyčkat času, jako husa klasu", takže možná časem budou do všech směrů, včetně "na Padrťáky". smilies/smiley.gifsmilies/cool.gif
Jarda , prosinec 16, 2011
Re: Webkamera Brdy - Praha
Dobrý den, super zpráva, že je instalována nová webkamera na Praze. Nešlo by tu druhou nasměrovat na jiný směr (na Padrťsmilies/wink.gif?
Hanz , prosinec 15, 2011
Webkamera Brdy - Praha
Dobrý den, jen informuji, že na portál chmi.cz -> webkamery - byla přidána nová webkamera s pěkným rozlišením a snímkováním po pěti minutách . Děkujeme chmi.
Jarda , prosinec 12, 2011
Likvidují nám Šumavu Nedejme se, Přidejme se!!!
Chcete si ještě někdy fotografovat opravdovou přírodu na Šumavě? Tak oslovte politiky ať neblbnou. V těchto dnech se rozhoduje o zrušení Národního parku Šumava. Mafie jí chtějí vybrakovat. Informace, výzvu DUHY, najdete na burle.blog.cz, kam jsem pravě nyní text vložil. Přidej se Nedej se!!!

Protože já Václav Burle sem na Brdy mám zakázán vstup, využívám této možnosti, jak Vás informovat. Třeba to někdo vložíte na Vzkazovník!!!
Václav Burle , prosinec 08, 2011 | url
Zbraslav u Brna 1986 - 1987
Nazdar chlapi. Tiež som sa zúčastnil niečoho podobného ale na už spomínanom Jukone v Zbraslavi u Brna. Nastúpil som k útvaru 5136 v Chrudimy 3.1.1986 a pre chalana ktorý nemal žiadnu predstavu o tom čo ho čaká to bol poriadny šok. Prímač bol pekná haluz keď som sa nestíhal orientovať, nestíhal som sa ani najesť, všetko sa robilo na povel, bolo si treba zvyknúť na pár ko....v, ktorý mali asi iné hodnotové rebríčky a IQ a hrali sa na veľkých mazákov ale boli sme všetci obete toho absurdného systému . Pamätám si aj na latríny hlavne ráno keď bolo -17. Po prímači nás poslali na kvk do Podbořan. To celkom ušlo. Potom sme sa vrátili do Chrudimy hodili sme poľné kdesi do skladu a poslali nás domov bol koniec marca a bola akurát veľká noc tak že to bolo pre nás príjemné prekvapenie. Po opušťákoch nás pár bolo odvelených do Jaroměře odvodňovať letisko. Po asi dvoch mesiacoch sme už išli do Padochova kde sme bývali v nejakej starej baníckej ubytovni a patrili sme k štvrtej rote RSM tam sme prišli do styku už aj s našimi starými a niektorý boli fakt vymletý a nikdy som nevedel pochopiť prečo to robia. Mazácka vojna nebola až taký problém a malo to aj svoju logiku ale šikana už bola o niečom inom a myslím že úplne zbytočne. Ale aby to nebolo len také čierne bolo zase veľa starých na ktorých rád spomeniem aj dnes. Ja osobne som mal starého " nosatého Dana " zo Šenkvíc a vozili sme na stavbu cement v cisterne. Bol super a nikdy mi nedal pocítiť že je starý a ešte aj Valter od lopaťákov ktorý nám robil veliteľa vozu chodievali sme vlastne celé dni do Brna do cementárky. To boli starý ktorý boli na Klondajku. Pred zimou sme sa presťahovali na stavbu do unimobuniek nakoniec starý odišli domov a my sme ostali sami. Cez vianoce sme boli doma na opušťákoch a Silvestra sme sa rozhodli stráviť na vojne a tí čo sme tam boli tak sme sa poriadne nadrbali. V januári narukovali už zase naši mladí a my sme zrazu boli úž starí. Bolo to celkom dobré myslím že sme boli celkom dobrá partia a veľmi rád spomínam na tie časi a poviem že keď som prišiel do civilu tak sa mi zrazu zdal život nudný. Keď som potom videl film "Čierny baroni" mal som pocit že je to film o nás len posunutý skôr v čase. Len ta absurdnosť ostala rovnaká. Ale zas nepoznali sme tie vojenské buzerácie, poplachy, cvičenia a iné. Bol by som rád keby sa niekto ozval aj z tejto stavby a pospomínal na časi keď bola vojna "krásna ale krátka". Majte sa pekne a niekedy zas niečo napíšem
Miro Gaj , prosinec 03, 2011
...
tiež som tam makal najprv priimač v opave a največšia pakaren klondaik 84-85 posledny polrok nas prevelili do liptovskeho mikulaša matne si spominam na pražakov motorkara z brna miloša z ostravy velitel bol fany a ten michal to bol riadny vreskajuci koko....som jaro a bol som na kurze holiča tak som musel aj strihať riadna sranda. a čo tie pojebane vykladky rano o 3 budiček a vykladat vagony .betonovanie.debnenie stale nam to vytlačal beton.makačku mali aj na betonarke držal nas tam len chlast z kytina pakaaaren čaute
jaro b. bystrica , srpen 22, 2011 | url
VÚ 5136 84/85
Já byl na Klondajku od února 84 do civilu 85.Byli v tom malé přestávky,ale Klondajku jsem si užil víc než dost.Sloužil jsem pod Bangem a rotu jsme měli dole u lesa.Mohu podepsat co jsem zde četl,a pamatuji si na úklid panelky smilies/smiley.gif Děli se tam i jiné věci,kdy se halda cihel,obstavila cihlovou řadu aby nebyl vidět bordel,nebo když jsme patky na novou jídelnu dělali na půmetrovým ledem,stojí ještě vůbec smilies/smiley.gif Je tu někdo od Banga?
Mirek Soukup , srpen 07, 2011
omluva za překlpy
Omlouvam se Všem kdo to budou číst za přklpy, které jsem vytvořil, ale i po tolika letech toto téma na mne působí, děkuji Franta.
marečku podete mi pro , květen 27, 2011
nástup 1976 do lesa
Ahoj parto.
No narukoval jsem do Uh.Hradiště, jelikož nikdo v tu dobu netušil že se začíná s výstavbou v Jincích tak jsem přijimač prožil mezi bojováky, ale už asi s tou vizí že pujdu makat. o čemž jsem neměl ani tušení, ale něco se mě nezdálo normální(když na place jeden bojovák řekl vysr se na něj to jsou ty pétepáci a lampoš ho seřval jako psa že to nemá vyslovovat) že když mě každej z mejch kamarádů psal jaký to je o přísaze že přijedou rodiče a a děvčata atd.ale nám týden před přísahou nařídili napsat společný dopisy domu (pod velenim velitele družstva) aby nikdo nejezdil že v den přísahy budeme rozmistováni do mateřských útvarů a tak se i stalo, po strastiplné cestě na korbě T-138 s plachtou v -17 přes vysočinu jsme dorazili do JINCU 1.2.1976. jídelna byla stará konírna pře 1sv válkou kde se stolovako a po krajich jídeny byly jště žlaby pro koně taky osvětleni bylo jako ve chlívě, jedl jsem tam z ešusu celí 2 roky a zbytky tej šlichty se sypali do místnosti se dvěma hrnky který celí dva roky neustále přetěkali a v letě tam bylo tolik masařic že jsem je do dnešního dne v takovým množství a velikosti neviděl.Chlapi tady někdo píše o lampasácích za mě tam ten BLUNAR přišel Hlaváč taky Suchý, Matěju Kuthan,Špalek, Urban,Gerle, a taky tam bylo 200-250 cikánů Výcviková rota, neuměli číst a psát.Žili jsme v barákách po němcích ze IIsv války a ještě se tam občas našli i příbory s Hákovým křížem,SS tam měla cvičiště nových vojáků, to jen na vysvětlenou, nesmelo se to před lampionama řikat že člověk něco našel.Baraky měli ve spojich škvíry od 5 do 10 cm v letě to šlo ale za JIneckej Zimy jsem měl na posteli když jsem se vrátil ze stavby na posteli sníh někteří kluci to ucpávali aratexama ale nesměl na to přijít lampoši, jinak basa ,ta byla za všechno nebilo mezi nama člověka kterj by neměl aspon 20vostrejch nasluhovat všichni tam to nasluhování museli makat a o to jm šlo, co den vosrej to den práce navrch, to se nedá popsat ,si myslim kdybych o tom napsal knihu tak mě i dneska asi zavřou protože ti bolšani jsou pořád u vesla. Do civilu jsem odešl v roce 1978jako sloužící 3 rokem s 8000Kč na knížce adonosti svobodník po dvou degradacích za banání přestupkyjako třeba (nenajetí na kraj výkopu při vykládání betonu kdy hrozilo utržení kraje a spadnutí domíchávače do výkopu ve kterým pracovali lidi (cikáni). konkretně nařizoval Soudruh Blunar čerstvý absolvent vysoké školy voj. stavební nebo npor. CSANK ti Vám nadělali za rok tolik hlášní k veliteli útvaru a podmínek a proměměných podmínek že se 120dny nasluhování jsem byl ten lepší voják. Ty nový kasárna jsem opouštěl když se dokončovala kuchyň. Přišel jsem do lesa a končil ve skoro hotovém po 2letech a 4 měsících s podraženým zdravím a pohnutejma myšlenkama dodnes, jak tam jeden řikal že do smrti na tuhle vojnu nezaponem , jak nás vítali vojáci čeká Vás tady dva roky tvrdé práce po kotníky v blatě a tak se taky stalo. Clapi ozvěte se, kdo jste tam v tu dbu sluožil, a nebojíte se otom někomu se svěřit, prto že ti nafilmovaný černí baroni to je jenom slabej odvar toho co se dělo NA JINCICH v LETECH 1976-1978. no a že tam nikdo nezařval, na Déčku spadla střecha i s chlapama a vrstvou betonu a železnej kostrukce a tahali se jenom studený kusy těch co tam ten beton upravovali, kloik jich tam vostalo to se nikdo nedověděl akorát že domu posílali že se to stalo při plnění bojovejch povinnosti.Tak se někdo ozvěte , sice nás tam z čech bylo dost málo z tech 1000 vojáků jinak kluci ze slovenska. S chutí i dneska bych něterejm lampounům dal DŽiVOTÍ za to co tam prváděli. Vopravdu do smrti nezapomenu ato že mě tady doma nikdo skoro nevěří to je taky pravda, se vod nás z vesnice tam nikdo nokdy ndostal.Pár svědků a nějakýho nebojácnýho redaktora a pusti to ven, trch by se mně ulevilo ale vzpominky vostanou. PIŠTE ať tovšichni vědi co se tam dělo.
marečku podejte mi pero , květen 27, 2011
PTP Jince 1979-80
Nazdar bratři ve zbrani.
Já jsem narukoval do Jinců, starých kasáren v r.1979 a odcházel do civilu z likusáků ve stráni, které jsme si, vesměs svépomocí, postavili. Mezitím jsem byl v Seredi na kurzu DOK, pak jsme taky měli stavbu u Borovna.
Zběžně jsem zhlédl příspěvky, jste všichni mladší ročníky. Nějaký kedlubny si pamatuju. Byla zmínka o Michalovi. Tak na tuto gumu se jistě zapomenout nedá. Za mně byl stavbyvedoucím v hodnosti nadporučik. Náhodou jsem se s ním potkal v r. 2001, tehdy byl pplk. v záloze a dělal vedoucího výroby u Vojenských staveb.
Další figurky se kterými jsem měl dočinění byly např. por. Fany Hlaváč a npor. Blunár, řečený drevokocůr.
Za kulturou jsme chodili nejvíc do Čenkova, někdy k Šerifovi a ještě o dědinu dál, tam bylo u hospody koupaliště. Autopark byl naproti bojovákům, u cesty do Velců a jak si někdo posteskl, fakt měli řádnou pakárnu a lampasáky možná větší trotly, než my.
Tak proteď stačí a budu rád, když někdo zareaguje.
Polda
Leopold Spáčil , únor 13, 2011
Nové příspěvky
smilies/cool.gif smilies/cool.gif smilies/cool.gif POZOR POZOR POZOR POZOR POZOR POZOR POZOR smilies/cool.gif smilies/cool.gif smilies/cool.gif



VŠECHNY NOVÉ PŘÍSPĚVKY NA NOVÉ FÓRUM: klondajk.brdy.org.


VŠECHNY NOVÉ PŘÍSPĚVKY NA NOVÉ FÓRUM: klondajk.brdy.org.


VŠECHNY NOVÉ PŘÍSPĚVKY NA NOVÉ FÓRUM: klondajk.brdy.org.


VŠECHNY NOVÉ PŘÍSPĚVKY NA NOVÉ FÓRUM: klondajk.brdy.org.
Kostadinov Kosťa , leden 02, 2011
Klondajk // akce 267 - nové fórum -
smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif Fórum již je. Sídlí na adrese klondajk.brdy.org. smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif



smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif Fórum již je. Sídlí na adrese klondajk.brdy.org. smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif



smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif Fórum již je. Sídlí na adrese klondajk.brdy.org. smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif
Kostadinov Kosťa , leden 02, 2011
...
Fórum již je. Sídlí na adrese klondajk.brdy.org.

Pro psaní do fóra je zapotřebí jednoduchá registrace - blíže je popsaná v návodu přímo na fóru.

Nechtěl jsem diskusi příliš rozdrobit, proto má systém momentálně jen dvě fóra (v nichž jde zakládat vlákna): "Historie a osobní vzpomínky" a "Hledáme spolubojovníky". Rozlišujte tedy, prosím, mezi těmito dvěma druhy příspěvků - cílem je, aby se kontaktní údaje neztratily mezi mnoha dalšími příspěvky.

Zatím jede vše v testovacím režimu, problémy mohou samozřejmě nastat. V takovém případě je hlašte, buď do příslušné sekce na novém fóru, nebo na adresu uvedenou v této zprávě.
paw , prosinec 26, 2010
znak útvaru
Zdar a sílu, nemáte někdo prosím znak útvaru (myslím toho původního, součásti skup. VEGA) coby obrázek v přiměřené kvalitě?
P.S. fórum bude ;-)
paw , prosinec 24, 2010
akce 267
Nevím jestli to bylo na nějakém nástupu roty , ale kdosi s námi zcela vážně hovořil o utajení stavby a že jako abychom si nepouštěli v hospodě hubu na špacír a přitom každá bába v okolí už dávno věděla co se skrývá pod tím názvem A 267. K utajení. Myslím si, že se to stalo snad ještě v r.82 v létě. Po panelce dojel až na stavbu osobní vůz s cizími státními příslušníky. Krátce na to se tam kousek před ,, vjezdem na stavbu,, vybudovalo stanoviště ,,kontroly,, :grin kde stál kluk ozbrojenej bodákem. Kdo by mu taky dal do ruky sapík, že? Za pár dní prý byla akce 267 v rakouské televizi. Je fakt, že si tam každý v podstatě mohl dojet jak chtěl. Už si to nepamatuju přesně, ale mám dojem, že tam i nějakou dobu scházela značka zakazující vjezd na panelku. Ze směru od Hostomic, kudy směřovala největší část transportu asi po 3 kilometrech jízdy po panelce byla nahoře křižovatka, kudy přijížděly také vozy směrem od Dobříše.
Vzpomeňte si, jestli jste si všimli někdy zákazů vjezdu ze všech stran. Já vím, že je to dlouho. Mám dojem, že tam nějaká značka (směrem od Hostomic) byla, ale někdo ji srazil. Možná to byl úmysl. Jestli ji tam ale dali zpátky si už nepamatuju. Po celé trase jsme se setkávali v houbařské sezóně s lidmi. V lese pracovali i Vietnamky, které sázeli stromky na pasekách. Chodil je tam oblbovat Láďa Smitka, který měl na starosti malý vibrační válec. Chudák. Když měl něco jet zvibrovat na panelce, protože se tam udělala oprava a nebyl převoz válce, tak tam musel dokodrcat sám. Dokážete si to sami představit tu jízdu po trase ze stavby, kde měl válec pokaždé opět zase stát, že?
Dole pod stavbou byla ves Drahlovice. Byla to sice krkolomná cesta ale pár kluků si to tam trouflo odskočit si na pivko a koupit i nějaký chlast na stavbu.

Oběti komunismu? :grin :grin :grin Promiň Pepo Haupte. To nebylo nic osobního. Opravdu.
Já byl v té době taky komouš. Spíš papírovej než skutečněj ale byl. Abych měl spíš pokoj od věčných náletů agitátorů. Ale přesvědčenej jsem nebyl a to nás bylo takových kurevsky víc. To mi věřte. :grin Tak já vás teda odškodním. A to hned. OMLOUVÁM SE. PROMIŇTE MI. ODPUSŤTE MI. Na víc se asi nezmůžu. Jasně, že to bylo všechno drsný, ale myslím si, že pokud tam došlo k nějakýmu porušení lidských práv, tak by se musela posuzovat věc velice individuálně a velice konkrétně na koho se to vztahuje a o koho se jedná. Mrkněte na případy z 50 let a první PTP prapory. Tam to muselo být drsný.
A už vidím ten kolotoč, který se rozletí, jestli na to je právo nebo není.
Já měl po ročním odkladu na podzim v r.81 na výběr jít na jaře v r.82 normálně k nějakému útvaru nebo v lednu r.82 k PTP. Tak jsem to vzal k PTP, abych ty dva roky měl co nejrychleji za sebou. Takže jsem šel dobrovolně. No co. Tři měsíce k dobru né? Věděli jsme to už tenkrát, že to stejně byl promrhanej čas.
Kluci. Když už se Pepa zmínil o tom odškodňování. Mrkněte se na americký ,,veterány,,. :roll Nemám ten výraz vůbec rád. Jak chudáčkové trpěli nebo i trpí jakýmisi syndromy z dlouhodobého stresu, napětí a odloučení. Že se špatně zařazují zpět do společnosti a špatně hledají uplatnění na trhu práce. :grin :grin :grin Jsem se teď sám sobě zasmál. Poserové jsou to. A to tam byli drtivou většinou jako gumáci nebo na kontrakt, tedy dobrovolně. Brali prachy a ještě chtějí odškodnit. A co jim dali? . . . . . .Si odpovězte sami. Od Vietnamu téměř všichni dostali hovínko.


Poznámka na konec jako obvykle. Zkuste se po dopsání taky podepsat, abychom si nemuseli říkat ,,hele vole,,. A taky oficiálně navrhuju všem na tomto i ostatních fórech kde se budeme setkávat TYKÁNÍ. Hm? Aby formalitám bylo učiněno za dost.Co?



Přeji Vám všem kráááásné vánoce plný radosti z vašich blízkých, plný žaludek, dobrý pocit po procitnutí z opice (teda pokud nějaká bude) a obnovené propojení mozkových závitů, aby se vám vybavilo stále víc a víc vzpomínek. :grin :grin :grin


Kostadinov Kosťa
JInce 82/83

Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Kostadinov Kosťa , prosinec 23, 2010
Jince 85/86
Nepožádáme si o rehabilitaci ? Vždyť jsme oběti komunismu.:? http://cs.wikipedia.org/wiki/P...habilitace
---------------------------------------------------------

Přeji Vám všem klidné a krásné Vánoční svátky.
Josef Haupt , prosinec 23, 2010
absurdita utajení Klondajku
Stavba Klondajku měla vysoký stupeň utajení (PTZD - přísně tajné zvláštní důležitosti) a tlupa kontrášů se neustále hemžila okolo a někdy i vyslýchala vojáky s podezřelým původem. Ale občas bylo poblíž stavby k vidění zaparkované auto s diplomatickou značkou. To si vojenští přidělenci ambasád USA a NSR přijížďeli udělat pár fotek. Také civilisté bydlící v okolí byli zvědaví a dost často některý z nich "omylem" zabloudil do tajné části stavby. V létě 1995 stavba finišovala a nebyl čas překládat stavební materiál z civilních aut na vojenská. Takže civilní řidiči bez prověření naváželi prefabrikáty a kovové konstrukce přímo do přísně tajné části stavby. Jednou jsem při mém dočasném útěku do civilizace stopnul civilní nákladní auto z Prefy Hýskov a jeho řidič byl doslova zelený strachy z toho, co na stavbě viděl.
Vidlák , prosinec 23, 2010
Jínce 82-83
Taky jsem to chtěl Petrovi S. napsat že se asi plete, protože za nás se kácelo, plotilo a stavěla se hlavně týlová část. Stavba byla rozdělena plotem na týlovou a tu bojovou (nevím jak jinač to napsat) náš ročník za plot nemohl protože jsme prý nebyly prověřený :? :? tak jsme makali před plotem, a když narukovali mladý tak už mohli za plot. V druhé části (za plotem) se teprve stavěli cesty a skrývky, naváželi jsme tam haldovinu a zda se už dělali betonáže? to nevím ale v 83 už asi ano
Mirek Faltýnek , prosinec 23, 2010
Jince 85/86
Něco k počtení a pár obrázků : http://www.fortifikace.net/pov..._vega.html
Josef Haupt , prosinec 22, 2010
Klondajk nebyl na Včelníku u Mníšku
Skáles/Petr se asi mýlí. Nejspíš nepracoval na Klondajku, který je na hřebeni nad Voznicí, ale budoval objekt na kopci Včelník u Mníšku. Klondajk byl pak vyzbrojen raketami S-200 Vega, ale na Včelníku byly rakety rakety S-75 Dvina. Údajně hlavním úkolem Včelníku bylo chránit Klondajk před vzdušným napadením.
Vidlák , prosinec 22, 2010
Zahájení výstavby Klondajku
Zahájení výstavby objektu A-267 (Klondajk) bylo údajně schváleno na zasedání vlády ČSSR v květnu 1980. Kácení lesa (všetko popíliťsmilies/wink.gifzačalo v druhé polovině roku 1980. Tyto informace pocházejí z televizního pořadu o brdském trampingu, který běžel v TV cca před 10 lety.
Vidlák , prosinec 22, 2010
74
Zdarec Mirku,
makal jsem na Klodajku listopad 1980, byli již hotové některé betonové stavby v zemi - ukryty pro rakety a VS. Natírali jsme betony maskovací barvou a urovnávali navážky hlíny,které kryly podzemní stavby. Podle mne stavba začala určitě dříve než v roce 1979.

V Stará Huti u Dobříše i v Bukovanech u Benešova kde jsem sloužil byly rakety Volchov. Neustálá hotovost v C, první rok ani jednou doma, kur.y lampasáci, bylo to šílené, někdy i třikrá za den poplach a v noci i dvakrát, když bylo jasno. Ještě teď bych uměl nabyt odpalovací rampu, bláznili jsme kolen ní každý den...

Skáles/Petr
Skáles , prosinec 22, 2010
Jínce 82-83
Pepo je to možné že měli zrovna nějakaj malér proto ta nedůvěra, na tu stránku mrknu. Ono když si dáš třeba do hledáčku Podzemní Čechy.cz tak tam jsou fotky taky ze součastnosti (mám dojem že jsem te tam zahlíd :roll )
Ahoj Skálesi ty jo ani nevím že jsme v Dobříši měli taky kámoše :zzz vím že jsme byli v Rožmítálu p.T. a na druhou stranu až v Počernicích. Znamená to že jsi byl náš mazák :p bylo by dobrý kdyby se našel někdo kdo ví kdy to opravdu začalo (stavba) já byl přesvědčený že to vypuklo v roce 82 protože kluci z Jíncu tam jezdili kácet. Já jsem byl chvilku (1 týden) v Rožmitálu pak 3měsíce Opava, v Jíncích se dodělával muničák a to se už všechno lifrovalo na Klondajk, tak že je možné že to vypuklo již dříve jak píše Kosta :grin hele Skáles je přezdívka??
Taky ještě chci napsat že se tady o této diskuzi docela ví smilies/smiley.gif jak jsem dal odkaz na naše forum Quadmania tak mě kluci odkazují sem :grin
Jo Kosto fotečka by byla dost dobrá, ale když to sem nejde dát :sigh
Mirek Faltýnek , prosinec 22, 2010
akce 267
Ahoj Kluci

Tak vidíte, jak je důležitá každá informace, údaj ale i kontakt. Příspěvek 72. je toho důkazem, jak je důležité se hodně ptát a upřesňovat. Vypadá to, že se s kácením na akci začalo již dříve než v r.81. Vypadá to, že to mohlo začít tak z jara 1980 nebo i úplný začátek se mohl dít klidně i v r.79 . . . . joooo? . . . . v tom by nám pomohli i bývalí gumáci. Zkuste podumat jak na to. A citlivě ,,soudruzi,, jo? Už to budou dědci nad hrobem a nemusíme vyprovokovat něčí infarkt. :grin
Děkuji panu Skálesovi. Tímto ho prosím, aby se také pokoušel shromažďovat informace, rozpomínat se na tu dobu a na prostředí. Pokud by byla dobová fotečka z místa k přilepšení . . . . . nebylo by k zahození.
Tak pokračujem v krasojízdě pánové.

Kostadinov Kosťa
Jince 82/83

Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Kostadinov Kosťa , prosinec 21, 2010
Klondaik
Nazdar kluci. Makal jsem na Klondaiku podzim 1980 jako záklaďák. Byl jsem na palebňáku 4 v Dobříši v přímači a vozili nás na brigády do Mníšku. Byla to dost hrůza, makali jsme v céčku, terénní úpravy kolem ramp.|Obdovuji všechny, co to vydrželi a přežili... Potom jsem soužil coby trojka obsluha /kobila/ na 5 palebňáku v Bukovanech u Benešova.

přeji všem krásné vánoce Skáles
Skáles , prosinec 21, 2010
Jince 85/86
Mirku, asi jsme působili nevěrohodně nebo tam měli nějaký incident - nevím. Pro mne tedy otresný zážitek. Kdysi jsme kšeftovali s Ivanama v Bohosudově ( benzín, elektronika atd. ), tam se chovali normálně. Jinak našel jsem na internetu další fotky z Klondajku : http://m2m.ic.cz/klondajk/
Josef Haupt , prosinec 21, 2010
Jínce 82-83
Pepo H. ty střelby byli na střelnicí v Krnově, tam byli rusové ale za nás zese až tak zlí nebyli, s nějakým Ivanem Řehákem jsme tam šli na čumendu a zrovna se kluci ruský učili zaměřovat na té kolíbce nebo jak se tomu říká měli tank, můžu vám říct že nás ten jejich velící oficír protáhl celím tankem, docela zážitek no a pak chtěli kšeftovat za cigára odznáčky atd. Jo ještě musím podotknout že jsme tam byli už jako velitele družstva s přijímačem, jako zobáci s PŠ to by nebylo ani možné :sigh
Pro Kostu: Kosto Petr Novotný byl z Vrchlabí vždyt už jsem ti to psal (zapomínáš kurevsky :grin ) A Péta Stašů je ode mě ze vsi, to že to byl podstatně starší kluk, taky pravda i to že dělá kazatele ve Varech, ale že by jsme čuměli proč šel na vojnu tak pozdě :? to zase né, prostě proto že je adventysta a vojny se bál, to máš skoro stejný jako jehovisti smilies/cool.gif a možná dokonce že taky nemůžou brát do ruky zbran, proto ho nakonec šoupli k nám PTP :zzz Jo a ještě s těma alpama tak jich bylo pět a né dvě, a to vím na stopro :grin
Jo a kluci ještě k tomu jak píše Kosta, napište si i jméno a hlavně ten rok vojny, už je snad jiná doba a STB nebo kontráši po nás nepůjdou :grin :grin
Ted jsem taky skusil dát odkaz u nás na foru Qadmánie.cz tak jsem zvědav zda se někdo ozve :p
Mirek Faltýnek , prosinec 21, 2010
...
Chlapi,díky za informace o Vojtovi,pomohlo mi to trochu objasnit tu smutnou událost.Ještě bych napsal že nám ty bojáky nějak mizí před očima a to je taky smutný.5 plro Ostrava byl totálně rozkradenej,nějací hajzlové rozřezali i železný most na střelečák což bylo železa a železa.K dovršení skázy zahrnuli veškeré podzemní sály.Smutnej pohled pro chlapa kterej tam něco prožil.V béčku je nějaká firma tak to vypadá celkem zachovale.Jinak nám tady vodpráskl starej kus mladýho kluka jen proto aby se dostal dom,vzal ho sapíkem když se vracel přes zed z bufetem pro který ho poslal,prej si myslel že je to narušitel,i takoví hajzlové tu byli.Jméno vím ale je zbytečný ho říkat.Chlapi,at žijou raketáci,pýcha armády,všechny zdravím protože jsme z jednoho hnízda.Zatím zdar a fandím Vašim komentářům
jožin , prosinec 20, 2010
akce 267
ježíššššííííííí . . Pepo Haupte. . díííííky tobě hlavičko . . . . . . . . . . . . . . . ..střelby . . . . . na to jsem úúúúúúúúúúúplně zapoměl. . . . . . . už si přesně nevzpomínám komu se to stalo, (se mi to motásmilies/wink.gif na střelnici byli i takové zídečky kde se střílelo buď v leže v kleče atp. Někomu se tam nějak nedařilo udržet v kleče sapík a ten se mu nesl nad hlavu a povalil ho. Ve vteřině tam na něj skočili a zalehli ho . . . . . příroda se na někom holt podepíše . . . . Asi u něj snad i pro jistotu stáli a proto se jim ho podařilo spacifikovat včas, než by to někdo koupil . . . a nebo by ho někdo vodkrágloval . . . . . sakra ale mě se to fakt slévá . . . . .chce to nějaký šok, aby se ty závity oživily . . . ono to tam někde vzadu je kruci . . . . mě z toho picne . . . . .
Představte si, že s náma byl druhým rokem chlap, který byl hluboce věřící. No mohlo mu být tak 32. Fakt ho tam šoupli jako starou páku. Ale fakt velice slušný chlap. A teď se podržte . . . . . Dělá faráře tady ve Varech . . . . a to byl původně tuším někde z opačného konce republiky. Jmenuje se Petr Staš . . . . .Dokonce mám na něj spojení . . .A vidíte to? . . . . . Ta lenost a lidská blbost? A přitom on by taky mohl vyprávět proč šel až tak pozdě. By jsme asi čuměli. . . . ..dám se do toho, fakt . . . . . . to by bylo abychom z toho nedali scénář na nový film o PTPácích :grin :grin


Kostadinov Kosťa
Jince 82/83

Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Kostadinov Kosťa , prosinec 20, 2010
...
Máš pravdu Pepo na Tondu si pamatuju a mám s ním i takovou perličku : V přijímači v Opavě jsem pořád čekal na dopis od své přítelkyně (dnes svojí manželky ) a pořád nic už jsem byl s nervama v prdeli, když v tom přišel Tonda a ptal se jestli nejsem náhodou Prokop Petr a předal mi asi jedenáct dopisů od Helči a já potom musel na pokoji za všechny ty dopisy dělat kliky :upset Dodnes máme všechny dopisy schované v krabici od rádia a že jich je (psala každý den ) jednou se k tomu snad dostaneme a přečteme si je.... Mimochodem s tím zametáním máš pravdu, bylo to nějak v červnu 85 a měla přijet celá špička varšavský smlouvy v čele s tehdejším armádním generálem Václavíkem. Makali jsme tři dny a tři noci, aby se to všechno stihlo, než si to přijedou papaláši převzít. Mělo to tehdy dokonce svůj vznešený název TOC (tocka) tématicko odborné cvičení. Lampasáci slibovali hory doly, jen aby jsme makali a vydrželi to, myslím že se nad tou zametenou panelkou měla ještě natahovat maskovací síť po celé její délce cca 7km.,ale nakonec z toho myslím sešlo, nebo se natáhla jen část. Slibovali nám že potom budeme moc celý víkend spát, byli jsme vlasatí, vousatí ale to tenkrát nikomu nevadilo, hlavně makejte....V sobotu ráno k překvapení všech budíček, nahnali nás všechny do autobusů jen tak v teplákách a odvezli dolů do Jinců na nějakou louku a tady můžete chrápat celý den... nikdo nás tam nahoře nesměl vidět, v jakým stavu se nachází naše lidovědemokratická armáda. Tenkrát si poznamenal že Petr Matuška byl nejstarší voják, bylo mu tenkrát 25, to je fakt ale nejstarší nebyl...já měl na pokoji kluka z Ostravy, na jméno si nemůžu vzpomenout, ten podepsal doly na 10 let s tím že na vojnu nebude muset, byl to už táta od dvou dětí. Ten po devíti letech dostal silikózu, z OKD ho vyhodily a armáda po něm sáhla, ten každé ráno seděl na posteli, plíce pomalu v náručí a kašlal tak hrozně že vzbudil celý barák, teprve když se mu narodilo třetí dítě, tak se nad ním armáda slitovala a pustila ho asi po roce a půl domů... Pepo, pamatuješ na Masára to byl řeckořímský zápasník, na Petra Kubíka, to byl cikán ale hrozně fajn kluk, hrál krásně na housle, Levai taky ckán byl z Rybitví, hrál dobře fotbal, Pavel Hřebíček (Klinček :grin ) a další já si těch jmen pamatuju pořád dost...zítra zase odjíždím, počasí přeje práci, ale na štědrý den budu doma, těším se co tu zase přibude příspěvků, hezký svátky Vám všem pétépáci z Jinců, hlavně hodně zdraví a to myslím upřímně...Petr
Petr Prokop , prosinec 20, 2010
...
Kosťo krásně jsi to napsal. Vzpomínám jak nás na PŠ v Opavě vyvezli na střelby na ruskou střelnici. Všude samý Ivan se samopalem, OTečka na nás mířily kulomety. Otřesný zážitek. Naši starý nám řekli: ať neněláme žádný prudký pohyby, neotáčíme se se sapikem. Protože Ivani mají rozkaz okamžitě střílet, protože jsme PTP a chátra. Venku bylo kolem -30, oblečeno jsme měli všechno, co jsme nafasovali. Kruci v životě jsem neměl takový strach jako tam na té střelnici. :cry ÁÁÁ zas jsem si vzpomněl na jednoho starého psa - byl to desátník Drugo - Slovák, ale křestní nevím. na PŠ mi dal pěkně zabrat. Kosťo, znal jsem jedno novináře z Reflexu - dělal se mnou reportáž o tom mém úraze. Ale už tam asi není, byl to výborný chlap a na nic si nehrál. Volali jsme si ještě po té reportáži a pak mi i zdarma poslal nějaké to číslo Reflexu. Ten by se určitě hodil nebo by poradil, jak postupovat. Teď před svátky asi nemá cenu otravovat média - jedou samý placený reklamy, ale po vánocích nebodou mít o čem kecat, tak potom by mohla přijít naše chvíle.
Josef Haupt , prosinec 20, 2010
akce 267
Slááááávááááááááááá

Jsem stráááášně rád že se to tu trochu víc rozjelo. Hoši. Vy ani možná netušíte, jak cenou vzpomínku máme v makovicích. Dejme se nejdříve více dohromady. Prozatím nakopávejte mozkový závity a shánějte materiály, kamarády a kontakty. Zatím v tom bude zákonitě nějakou dobu chaos a zmatek ale důležité je vyprovokovat reakci mezi lidmi, aby se začali hlásit a zaktivizovali se. Ale . . . . .proboha rychle než začneme vymírat na blbost a demenci. Nepolevujte. Zkoušel jsem také shánět chlapy přes SKYPE, ICQ, Facebook i telefonní seznamy, jenže výsledek byl hubený. Tedy skoro nula. Znovu apeluji na všechny, kteří sem vstoupí a budou vstupovat kamkoliv na podobné fórum, aby se představili plným jménem a rokem služby a k dobru přidali email. Není to o odkrytí nějakýho tajemství ale mnohým z nás to určitě pomůže vzpomenout si na další souvislosti a jména. Nepodceňujte to. Zatím bych počkal s nějakým návrhem na veřejnou publikaci či pořad. Naše veškerá média jsou plná senzachtivých lumpů, kteří prahnou po svém úspěchu. Určitě budete stejného názoru že dokážou většinou vnést zmatek a dezinformace mezi lidi. My sami si musíme sjednotit názory a informace a pak se toho držet. Jinak by se ti pisálkové toho chytli za každou cenu. Budou lhát a vymýšlet si různé senzace, polopravdy a dohady. Doba byla blbá ale nemusíme to dělat ještě horší tím, že bychom přihráli naše duševní bohatství nějakým senzachtivým lumpům počínaje denním tiskem a konče černou kronikou televizí NOVA včetně veřejnoprávních TV. Byl bych veeeeelice zklamaný a nasraný po všech stránkách kdyby se kvůli našim vzpomínkám na minulost někomu dostalo nějaké úhony. Myslím si že i někteří bývalí gumáci by zasedli a zavzpomínali. A to bychom asi teprve čuměli. Taky oni jsou zdroj informací a není vůůůbec nutné se od toho odstřihávat z důvodu nějaké touhy o satisfakci či po pomstě. Dejme si na to pozor ať se to nakonec neotočí proti nám. Všechno v klidu a s rozumem, kteý snad už v našich letech máme. Nebo ne? :grin
Mě napadá i myšlenka dát malou výzvu do lokálních rádií. Stejně tam melou hovadiny a neví kolikrát jak vyplnit vysílací časy. Zkuste tam brnknout a poptat se jestli by neudělali také jednou něco zadara a večejně prospěšného. Myslím si, že to tak obtížné není. Sežeňte si číslo do rádia a brnkněte jim. Utratíte maximálně 4 kačky za minutu ale efekt by to mohlo mít obrovský. Určitě si ale dávat pozor na hubu a nepouštět se s nima předem do zbtečných diskuzí. Dokážou zneužít a využít jakoukoliv informaci a situaci. Nezapomínejte že je to sedmá velmoc.
Jestli se to, co jsem zde uvedl dneska, zdá někomu přehnaný, tak mi to promiňte. Jen vycházím ze zkušeností a myslím že mnozí z vás také.
K tématu bych dodal i to, že mnoho kluků sloužilo u kdejakých bojových útvarů, ale PTPáci byli vždycky něco extra. Byli jsme u něčeho, co se rodilo a pak chcíplo. K tomu začátku stavby bych chtěl připomenout, že si myslím, že to muselo být už někdy v r.81. V r.82 v únoru, když jsme přijeli na akci, tak už tam Caterpillary řádili. Ta plocha a objem dřeva, které se muselo zpracovat a transportovat nebylo nic malého. Jasně, že z PŠky jsme tam dorazili až v květnu, ale o tom by měli mít informace kluci co tam nastoupili v únoru . . . . a nebo . . . . . naši mazáci . . . . . . . Joooo . . . . Květoslav Pešta (tzv. Květa) . . . .Slovák . . . ale dobrej kluk v přijímači i potom . . . . . . . .dával nám občas najevo mazáckou vojnu, ale dalo se to. Tady jasně vidíte, kde máme rezervy a kde hledat. Vzpomínejte na jména našich starých. Jééééééžíš . . . . . . . slobodník Baračka v Opavě . . . .myslím, že to byl spíš maďar a jméno se psalo Baracska. . . . . Co? Míro? . . . . To byl trouba . . Péťa Kovač (zrzek) mu chtěl před opuštěním Opavy dát do huby, protože kvůli němu dost hnusně omarodil, jak nás honil. Náš starej dostal opušťák a tak se na nás chtěl vyřádit. Jinak žádnému družstvu ani nevelel. Bůh ví, proč tam byl a jakou měl funkci. . . A starý nám to taky dávali sežrat, že? Zvláště když jsme cvičili v Pécháčkách a nebo nás honili na pahorek za Opavou. :grin Zasraný hadry od hlíny jsme si museli prát hned na sobě po návratu. Vodu do kýblů a hned na buzeráku se hadry ještě na těle omývali. Dovedete si představit tu kosu únor-duben, že? To bylo žráááádlo. No hladový nás nechávali taky. Teda myslím v té Opavě. Na žrádlo jsme pravidelně chodili poslední. Možná z ideologických důvodů. Z chlebů zůstávali jen patky a to ještě jen někdy. Dojíst nás taky kolikrát nenechávali. Se dojídalo kolikrát za pochodu na rotu. Jsme dožvýkávali suchý chleba. Pustit nás do army to bylo skoro jako svátek. Míro . . . .nevzpomeneš si na jednoho silnějšího kluka, co tam v armě skupovával alpu? Jmenoval se Petr Novotný. Byl se mnou na pokoji. Se sázel s klukama, že vyžahne dvě Alpy na jednou. Jasně že vyhrával. Taky byl za chvíli tuhej. Mu na to přišli. Blbec jeden to jednou naházel do uhláku na pokoji, kolem kterýho chodil i náš starej. Našel jich tam ranec a byl průser. Ale výmluvu měl celkem pádnou a taky jim to řekl natvrdo. Nechtěli ho pouštět na vycházky. Vždycky se vracel pěěěěěkně v náladě. Jsem zapoměl dodat, že tu Alpu chlastal s cukrem v hubě. Nutil mě abych okoštoval. Jasně že jsem ochutnal. No nebylo to nic odpornýho, ale že by mě to nadchlo. Jsem měl pocit, že mám v hubě ředidlo nebo tak něco.
Tak hoši. Jsem se zase rozkecal. Tady vidíte co nás čeká. Lovte v paměti. Bude sranda a taky vytvoříme něco co bude mít určitě hodnotu.




Kosťa Kostadinov
Jince 82/83

Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Kostadinov Kosťa , prosinec 20, 2010
...
No tak vidíš Petře jak to mám pomotané. Kruci já si vzpoměl na dalšího spolubojovníka Miloš Kaněra - horolezec. Ten měl taky prověření od kontrášů a jeho strejda byl důstojník v cizinecké legii. :? Miloše jednou z Klondajku odvezli za 5min. 12, když na lanech natíral zeď na Klondajku. Někde se tenkrát dost poškrábal na zdi o drát a pak se mu do toho dostala barva a on dostal prudkou otravu krve. Ty Petře já si vzpomněl ještě na další jméno - ty jsi tam měl přeci jmenovce TONDA PROKOP - dělal zdravot´áka - takový menší silnější kluk. smilies/smiley.gif Ještě chvilku a dáme dohromady celou rotu. Vzpomínám na jednu uklízecí akci na Klondajku, kdy měla zavítat návštěva z brigády. A náš úkol bylo zametat panelku na "B" Nebylo čím a na radu mladý voják si vždy poradí a že stromůje všude dost. Koštětem z větví to moc nešlo. A já měl spásný nápad. Nedaleko stál kompresor. Pro mne jako elektrikáře nebyl problém ho nastartovat :grin . Pak scházela jen tryska na hadici. Kus trubky a kámen to vyřešil. A pak to už jen lítalo a to doslova. Napřed jsme dostali pochvalu, jak jsme byli rychlí a já dostal sprd´áka a málem mě zavřeli. Že ty mračna prachu mohli imperialisté vidět přes satelit :grin . Další akce byla 3dni v kuse na betonárce. Padali jsme na držky a jediné co nás drželo při životě bylo čůčo - které nám vozili OPéčka a čajíček magoráček vařený ve várnici. Voda ohřívaná mnou vyrobeným vařičem z plátků od pilky. Ten slibovaný opušťák za to nemám do dneška :grin . Jednou v noci jsem elektrikou vařil na střeďákách držáky na střechu a pak jsem dostal zánět spojivek a jako slepý jsem se plazil podél zdi na ošetřovnu. Jo to byli časy a ta PAKÁRNA :?
Josef Haupt , prosinec 20, 2010
...
Pepo to jméno není Zubr, ale Ota Zumr :grin , říkali jsme mu Oto fon Zumr, ale už nevím proč :grin
Petr Prokop , prosinec 20, 2010
...
Ahoj Petře. Jsem rád, že jsi se neztratil a jsi v pořádku. smilies/smiley.gif Je zajímavé, že čím více jsem zde, tak se mi vybavují vzpomínky. Teď se mi honí hlavou jméno Zubr. A vzpomněl jsem si na zdravoťáka Vencu Solaře. (Solnař ?? )Vencovo příbuzní bydlí tak 1km ode mne. Kontakt na něj by neměl být až tak velký problém. Pak si vzpomínám na kuchaře - byl to takový prcek, tvrdil že je letecký mechanik, ale jméno si nevybavuji. Taky jsem jsi vzpomněl na jednoho kluka od řidičů z Bíliny - jmenoval se Jarda a byl takový vysoký. Petře, z těch jmen co jsi napsal si vzpomínám jen na Kaňkovského. :cry

Juro díky za kontakt na Mirka, hned mu napíšu a pozdrav vyřídím. Chlapi držte se a vzpomínejme, ať to tu řádně rozjedeme. Na : http://radioklub.smtpl.cz/foto...pet=nejnov jsou docela dobré fotky z Klondajku. Zdravím všechny Pepa Haupt.
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Josef Haupt , prosinec 20, 2010
...
Vidím, že se rozpoutala slibná diskuse pamětníků a byla by škoda, kdyby jejich vzpomínky zapadly. Měl bych proto nápad udělat na toto téma publikovatelnou práci v oboru orální historie. Přes svůj poloperverzní název jde o vědecký historický obor, jehož úkolem je zachytit události tak, jak je prožívali jejich přímí aktéři, nikoliv události pohledem shora, tj. zejména pohledem vládnoucích elit. Výstupem zmíněného oboru jsou u nás např. pořady typu Bigbít na ČT nebo rozsáhlá publikace Miroslav VANĚK (ed.), Obyčejní lidé??! Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence. Pokud by se našla cca desítka ochotných "klondajků", kteří by věnovali čas strukturovaným výzkumným rozhovorům a konzultacím, viděl bych v tom velký potenciál.
B.Č. , prosinec 20, 2010
Odpověď Josef Haupt
Já jsem jezdil s valníkem 86/87.Mail na Mirka jsem ti odeslal-pozdravuj ho ode mě smilies/smiley.gif
Jura Mach , prosinec 20, 2010
...
Ahoj Pepčo,
omlouvám se že jsem se ti doposud neozval, ale já přes léto jezdím po montážích, až teď mám čas chvilku si sednout a přečíst si co se tu děje a mám radost z toho jak se to tu začalo díky Kosťovi hýbat.
Děkuju ti, že si upřesnil to s tím Vojtou, vážně už je to dávno a nevím přesně kde se to stalo, jen pamatuju , že z toho byl velký ofuk a mimořádka z čeho neměli naši ,,gumídci´´ radost. Pepo mám kontakt na pár kluků tady z okolí, nevím jestli si vzpomeneš na jména Pavel Částek (Tomčala ho pořád zavíral), Jirka Lízr ( to byl takový kulak Vata) a Jirka? Kaňkovský, víc toho nemám, hodně kluků bylo ze severu Chomutov, Kadaň atd. Zkoušel jsem skype, facebook, icq, lidé, ale nedaří se mi nikoho najít. Mám pár fotek z Klondajku i z prvního a zároveň posledního srazu po ,,válce´´ to bylo na Seči. Uvidíme jestli se díky těmto stránkám, nebo tomu co zamýšlí ,,paw´´ podaří dát znovu něco dohromady... zatím se měj Petr P.
Petr Prokop , prosinec 20, 2010
 1 2 3 4 5 6 > 

Přidat komentář

Můžete přidat váš komentář zde

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů