Královská stolice | Tisk |  E-mail
Napsal Tomáš Krumphanzl   
Pondělí, 07 duben 2008

Dnešní příspěvek bude krátký, bude to spíš jakési připomenutí toho, že existuje řada míst, která jsou více než pozoru hodná, byť často nejsou předmětem přímého brdomilského zájmu. Když napovím, že řeč bude o kusu lesa severovýchodně od Dobříše, jehož středobodem je známý dřevěný altán, řada z vás bude jistě již mnohé tušit. A když ještě doplním, že svého času byla většina tohoto lesa součástí velké lesní obory táhnoucí se od vrchu s romantickým názvem Aglaia až k Morovratům, každému bude hned jasné, že zmínka bude o místě nazvaném Královská (nebo někdy také Králova) stolice.

Je-li toto místo tak známé, proč by mělo být pro brdomily méně lákavé, než místa jiná? Důvody jsou v podstatě dva. Tím prvním je charakter zdejšího terénu. Jedná se v podstatě o mírně zvlněný les, který má ke „standardnímu“ brdskému prostředí daleko. Jelikož brdomilové většinou svoji zemi zaslíbenou spojují s něčím, co hory (nebo přinejmenším kopce) alespoň trochu připomíná, zdejší místa jim nijak zvlášť imponovat nemohou. Spíše proto přivábí k nedělní vycházce relaxující obyvatele města Dobříše, odkud je to sem opravdu kousek. Existuje však ještě jeden důvod, pro který stojí Královská stolice na pomezí brdomilského zájmu. Tím důvodem je proslulá „čtyřka“, rychlostní komunikace dnes spojující Prahu s Příbramí, brdomily tolikrát zatracovaná (avšak řadou z nich při cestách do milovaného kraje intenzivně využívaná). Tato dopravní tepna, nejen že Královskou stolici důsledně odděluje od onoho „pravého“ brdského lesa, ale v některých místech ji také vydatně zásobuje hlukem prohánějících se samohybů, což se asi nelíbí už vůbec nikomu.

Výše uvedenou úvahou nechci vůbec tvrdit, že by na Královskou stolici brdomilové nikdy nezavítali. Minimálně dobříšští a jiní blízko bydlící to tu znají jistě velmi dobře. Jiné to však patrně bude s brdomily přespolními, neřkuli arci přespolními. Opravdu jsem ještě neslyšel, že by tito běžně vyráželi na několikahodinovou pouť do Brd právě kvůli Královské stolici. Sám arci přespolní jsem a tak vím, o čem mluvím.

Přesto je to místo zajímavé a za pozornost i nás vzdálených stojí. Minimálně pro zvláštní charakter zdejšího porostu. Vždy, když jsem se kolem hnal po již zmíněné „čtyřce“, byl můj zrak váben netypickým vzezřením zdejších stromů. Dlouho jsem si ani nedovedl vysvětlit, co mě na tom lese tak přitahuje. Zajímavá je jistě již druhová skladba lesa – dominantním druhem je tu většinou dub a borovice, ale také bříza, habr, javor a sem tam se mihnou i zástupci druhů ostatních. Nicméně takových lokalit je spousta a nejen na Brdech. Až při jedné z cest kolem mne odpověď poskytl dobříšský brdomil Petr Dudík: ten zvláštní dojem spočívá ještě v něčem jiném – stromy nejsou ani malé, ani velké, ani mladé ani staré, jsou zkrátka takové „podivné“. Na první pohled je zřejmé, že na většině míst dosahují vyloženě podprůměrné výšky, přitom se však jedná o poměrně staré jedince. A Petr nezůstal dlužen ani vysvětlení: na vině je údajně zdejší skalnaté podloží, které jim větší rozlet nedovolí. Zvláště u dubů je patrné, že starší silné větve velmi brzy usychají, zatímco ze zálohy už vyráží nové. Nutno poznamenat, že tento typ lesa se nenachází pouze zde, cca 2 km severovýchodně od Dobříše. Jede-li člověk po „čtyřce“ ve směru od Prahy, v nějaké podobě se s ním po obou stranách silnice setká v celém úseku mezi Mníškem pod Brdy a Dobříší a vlastně ještě kus dál.

Dlouho jsem neotálel a do lesa jsem se vypravil, abych to očíhl zblízka. A byla to velmi pěkná procházka. Zdejší stromečkové mě opravdu nadchli – něco mezi tajgou a subtropy (v letošních vedrech to tedy mělo o něco blíže k těm subtropům). Po lese je sem tam roztroušeno i několik malých luk, které ten zajímavý zelený karneval ještě zpestřují. Severní část území je pak ohraničena třemi lesními rybníky, které jsou navzdory svým nenápaditým názvům (Horní, Prostřední a Dolní) více než půvabné. Srdcem celé oblasti je ale bezpochyby již zmiňovaný dřevěný altán. V současné době je to téměř novostavba, ale podobný objekt tu prý stával již v dávných dobách. Právě zde se mělo shromažďovat panstvo k honům zvěře, které k bývalé oboře odedávna patřily.

Zmiňujeme-li oboru, doplňme ještě, že ta byla vystavěna v polovině 18. století dobříšským knížetem a na svoji dobu to byl opravdu macek – jak již bylo uvedeno, táhla se od Aglai až k Mokrovratům. Dnes ji na některých místech připomínají již jen zbytky kamenných sloupů z někdejšího oplocení roztroušené po lese. Ve 20. století pak byla postavena obora nová, rozkládající se více na severozápad (mezi hájovnou Knížecí studánky a obcí Voznice). Ta dostala jméno podle již jmenovaného vrchu Aglaia a slouží zejména pro chov jelena virginského.

Tolik tedy stučná pozvánka na jedno místo, jež jsem i já sám dlouho opomíjel a tímto jsem se mu pokusil splatit svůj dluh. Abych však jen nechválil, nemohu neupozornit na jednu skutečnost, která může dojmy z návštěvy poněkud zakalit. Tou skutečností je strašlivý a hrozný tvor, tvor který "kouše a saje" (ale zatím naštěstí ještě nerdousí). Jméno tohoto tvora je stejně hrozné, jako jsou hrozné jeho skutky - Ixodus ricinus. Ačkoli se tato příšera vyskytuje všude na Brdech poměrně hojně, zde je to již skutečně neúnosné. Sám jsem musel na několika místech svést těžké boje a přesilu příšer zapudit. Ale nenechte se odradit, příšera řádí především na jaře a v létě. Například teď na podzim už v podstatě spí a mohla by dát pokoj.

Malá foto inspirace
Obrázků není mnoho, protože jsem s focením tak dlouho otálel, až se kompletně zatáhlo, začalo pršet a více jsem toho proto nestihl.
 
Čtyřka Starý mladý Posezení pro pana krále
Jedna z lesních luk Horní rybník


Text a foto: Tomáš Krumphanzl

A na závěr ještě několik doplňujících informací a fotografií, které k tématu zaslal Jan Dudík:

Ty rybníky se jmenují Tušimské, tedy Horní Tušimský, Střední Tušimský, Dolní Tušimský. Dolní je asi jako jediný z nich vhodný ke koupání. Žijí v něm skokani hnědí i zelení a hnízdí zde i spousta vodních ptáků. V tomto cípu lesa se také nachází tzv. Skautská studánka (obnovena skauty v roce 1990) a ještě jeden rybníček ve směru ke Staré Huti - je to u žluté značky, ale snadno se přehlédne.

Střední Tušimský rybník Zvláštní strom poblíž rybníka
Rybníček "u žluté"

 

Dudíkovi posléze poslali ještě další zajímavou fotografii. Zachycuje samotný altán někdy v polovině 80. let 20. století a přináší tak svědectví o tom, že v oné době altán prožíval velmi krušné časy. Při pohledu na obrázek se nelze ubránit dojmu, že mnoho nechybělo a zbědovaná stavba mohla ze zemského povrchu navždy zmizet.

 
Zobrazení: 17991

Komentáře (2)

RSS feed komentářů
Královská stolice
Ahojte,altán,tak jak je na starém obrázku,si pamatuji z 60-tých let.Na jeho stavbu bylo,(údajněsmilies/wink.gif použito dřevo ze všech druhů dřevin,které se v polesí vyskytovaly.Babička,se kterou jsem chodil do lesa na dříví a lesní plody,tvrdila,že z okraje lesa vedl tunel do podzemí altánu,kudy se panstvu nosilo občerstvení.Na okraji lesa byly opravdu v té době zbytky nějakého stavení.No nevím,babička se narodila v roce 1886 a "panstvo" si pamatovala docela dobře.Některé novodobé komentáře k altánu mi připadají tak trochu komické.K.
Kajk , leden 28, 2016
Královská stolice
Dobrý den, jen pro upřesnění, altán, který v současné době stojí na Královské stolici skutečně novostavba je. Starý altán po jednom větším větru spadl(myslím si, že to bylo ještě před rokem 1989)a na jeho místě postavili současnou "repliku". Původní altán byl obložen kůrou z místních dubů, bříz, podlaha byla vyložena oblázky. Z vyprávění vím, že tam býval i nábytek. Všechno pak působením času a lidí vzalo za své, jeden čas tam někdo rozdělával oheň.
Osobně jsem si chtěla postěžovat na "čtyřku".
Byli jsme zvyklí chodit přes Královskou stolici
po červené do Dobříše na nákup, když jsem si to chtěla po letech znovu zopakovat narazila jsem na silnici,když jsem si chtěla udělat výlet na Knížecí studánky narazila jsem na silnici.(hnusnou). Je to přesně ,jak jste napsal,odříznutá část.
S pozdravem.iva
Ivana Vanišová , říjen 09, 2008

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů