Hlavní stránka arrow Brdy historické arrow Kříže a pomníčky ve středních Brdech
Kříže a pomníčky ve středních Brdech | Tisk |  E-mail
Napsal Michal Toms   
Pátek, 24 říjen 2008

Při toulkách středními Brdy často najdeme v lesích staré kříže a pomníky. Udělejme si spolu malý výlet a navštivme tato místa. Historie dávná, ale i velmi čerstvá nám zde zanechala množství různých památek na nešťastné události. Na zmíněném území najdeme smírčí kříže, památky na pytlácké přestřelky, boží muka a pomníčky padlým vojákům naší i rudé armády.

U loveckého zámečku Tři Trubky stojí při asfaltové cestě za můstkem přes Padrťská potok nepříliš starý pomníček z leštěného kamene. Nápis uvádí: František Komanec, lesník. Zemřel tragickou smrtí 5.8.1965

Gregorův kříž se nazývá kamenný smírčí kříž, ani ne metr vysoký, stojí ve svahu kopce Paterák (někdy též Peterák). Je poměrně hrubě opracovaný, jak to u smírčích křížů bývá běžné. Má se za to, že ho netesal kameník, ale laik. Kříž je nízký, zasazený do menší kamenné vyvýšeniny postavené z neopracovaných kamenů. Na horní části příčného břevna vystupují dvě kamenná srdce. Podle J. Čáky kříž připomíná tragickou smrt lesníka Václava Gregora ze Záběhlé, kterého zde roku 1870 zastřelili pytláci.

 

Gregorův kříž Linkův kříž

Linkův kříž je opět kamenný, jeden z nejstarších dochovaných. Kříž stojí na vyvýšených místech v mokřinách u potoka nad Lázským rybníkem, směrem ke Skelné huti. Ještě v roce 2006 byl velmi dobře ukryt v mlází, dnes se dá najít snadněji. Kříž se zvláštními, jetelově zakončenými rameny stojí opět na vyvýšeném základu. Tentokrát je však onen základ mnohem mohutnější, nežli u kříže Gregorova. Opět zde pytláci zabili lesníka, pana Linka z bývalé hájovny na Boru.V tomto případě již můžeme tvrdit, že se jedná o práci kameníka. Letopočet na kříži je velmi špatně čitelný, J.Čáka udává, že se tragická událost stala r. 1804, mně se zdá, že na kříži je číslo 1807. Mohl to ovšem být rok stavby kříže, nebo se mohu mýlit v rozluštění čísla.

Ještě o kousek vyšší kamenný Krausův kříž stojí u asfaltové cesty ze Zalán k rozcestí nad bývalou hájovnou Bor (nedaleko od lovecké chaty U břízy). Údajně ho postavil  lesmistr Fr. Emanuel Kraus, jiné prameny uvádí jméno Kranz. Letopočet 1863 pod iniciály F. K. na spodní části kříže je špatně čitelný. Na břevně kříže vytesán nápis ?Bůh můj všudy útěcha má?. Zde se již zřejmě jedná o klasická ?boží muka?, tedy o křesťanský náboženský symbol. Těchto ?božích muk? bývalo v Brdech více, lidé je často stavěli jako poděkování bohu za nějakou šťastnou událost, nebo naopak po nějakém neštěstí v rodině. Starý příběh mluví o tom, že se zde Františkovi splašili koně, kříž nechal vystavět jako poděkování Bohu, že se nikomu nic nestalo.

Na území bývalých pěti obcí v Brdech jistě stávalo božích muk nejvíce, do dnešních dob nám jich už moc nezbylo. Snad nejsnáze můžeme nalézt velký litinový kříž na mohutném kamenném podstavci na rozcestí Na Rovinách.

 

Na Rovinách
Bílý křížek

 

Na křižovatce lesních asfaltovaných cest nad Zaječovem, ještě pod stoupáním na Hejlák, najdeme na mapě místo jménem Bílý křížek. Opět jde o boží muka, tentokrát litinový křížek s kamenným podstavcem, o pár metrů dále ještě doplněný dřevěným křížkem.

Nově zrekonstruovaný litinový kříž stojí též na na hřebeni asi 1800 metrů nad Drahlínem sverním směrem k obcím Velcí a Jince. Kříž stojí mimochodem přímo v linii hraničních mezníků na Hřebeni Brda, Sádka, Klouček. O těch (a nejen o nich) se dozvíte více v samostatném článku Romana Poustky. Na kříži je datum 1647 a tím se stává zřejmě nejstarším dochovaným křížem ve středních Brdech. Jenže datum je jedna věc a kříž druhá. Zde se jedná o datum, kdy zde byl postaven první kříž. Ten současný zřejmě není původní.


Na Kolvíně Na Kolvíně - zrušení roboty Pomník vojáka na Kolvíně

 Nad horní částí potoka Reserva, na severním okraji vrchu Pateráku stojí křížek s obrázkem svaté Anny. Obrázků svatých je v Brdech vůbec velké množství, narazíme na ně na mnoha místech.

Torzo božích muk stojí též vpravo od asfaltové cesty na Kolvíně, směrem přes sedlo Palcíře na Padrť. Říká se mu kříž díkuvzdání, byl postaven jako poděkování Bohu za zrušení roboty v Kolvíně. Jen o kousek nad ním, avšak na druhé straně cesty stojí o poznání mladší pomníček tragicky zesnulému vojákovi.

Na vojenské neštěstí, tentokrát pád vrtulníku, který si vyžádal tři oběti, si mnozí vzpomenou na cestě od Hejláku na Jordán kde ve vrcholových partiích Jordánu, kus pod vrcholem kopce s triangulační věží, stojí pomníček přímo na místě, kde po nehodě buldozer zahrnul drobnější zbytky po havárii. Ještě dnes se po okolí v borůvčí objevují zbytky stroje. 18. listopadu 1992 tu havaroval vrtulník Mi-24V (příčina: nezvládnutá pilotáž + nedodržení povětrnostních minim velitelem pluku, řídícím létání a řídícím střelby). Zahynuli zde kpt. Eduard Pecha, por. Vladimír Chmelan, ppor. Zdeněk Pobořil.

 

Pád vrtulníku Mi24 Pomníček mjr. Vašíčkovi, pilotovi L 159

 

Malý kousek odtud, směrem dolů, ke starému vojenskému letišti pod Hejlákem je na  prvé staně cesty novotou zářící pomník poslední oběti vojenských manévrů v Brdech, pilotovi bitevníku L 159, mjr. Vašíčkovi, který zde zahynul při ostrých zkouškách nové palubní zbraně. Armáda tehdy podcenila varování výrobce letadla a pilot udělal riskantní manévr s plně zatíženou stíhačkou. Nenechte se však mýlit, k tragédii tehdy došlo skoro o dva kilometry dále, letadlo při pádu polámalo tak dvě desítky vzrostlých smrků v hustém, vlhkém lese. Vojáci tehdy odvezli všechny větší části letadla, drobné zbytky opět zahrnuli do země.

Když se vrátíme zpět k božím mukám, nově zrekonstruovaný křížek stojí též na Hrachovištích, kde je na druhé straně cesty též památník na zaniklou obec.

 

Hrachoviště

 

Zmínil jsem se zde o pomníčcích vojenských. Ačkoliv nejsou nijak vzhledově hezké, musím je zde zmínit, je jich totiž velké množství. U bývalé hájovny na Rovinách najdeme kousek od sebe tři pomníčky vojákům rudé armády se jmény Platonov a Petrov. Třetí patří neznámému vojákovi. Třetí zmíněný najdeme vlevo od cesty z Rovin k Voložnému a dále Třítrubeckému potoku, po silničce je to asi 350 metrů, druhý je hned asi 100 metrů za ním, po slabé pěšince, k dalšímu nás opět dovede pěšinka. Pomníky tvoří na výšku postavené ploché balvany asi metr vysoké, s cedulkou a horní část pomníčků ?okrašlovala? plechová červeně natřená pěticípá hvězda, která u různých i dále zmíněných pomníčků v průběhu let různě mizí a znovu se objevuje. Okolí pomníčků ?zdobí? kamenná dlažba, kamínky vysypaná příchozí pěšina a zbytky po věncích s plastovými květinami. Ještě na konci osmdesátých let se zde každé jaro pořádalo ?kladení věnců? u všech partyzánských pomníčků. Není mi známo, zda to byla aktivita vojenská, či civilní.

 

Platonov Petrov Pomník neznámého vojáka

 

O kousek dále, na Malé Praze, tedy od Rovin směrem na Prahu těsně před ostrou levotočivou zatáčkou najdeme vyšší pomníček podobného designu, tentokrát panu Václavu Kreidlovi z Trokavce, který zde byl zastřelen Němci 5. května 1945. Tato oběť zřejmě patří do kategorie těch nejnešťastnějších. I na tomto pomníčku se donedávna ?vyjímala? rudá plechová hvězda, snad jako ironie té doby? Původní kovová tabulka s nápisem z pomníku zmizela a nahradila jí papírová cedulka.Tu zas kdosi v nedávné době nahradil nerezovou tabulkou. V té souvislosti zmíním ještě 2 pomníčky u cesty od Nepomuku k Padrťským rybníkům, resp. do části býv. osady Záběhlá, zvané V chalupách, tedy pod Červeným vrchem. Ten menší byl postaven Františku Rojovi, který zde zahynul v roce 1945. Kousek před lomem červeného štěrku při pravé straně silnice stojí až obludné dílo socialistického budovatele ?zasvěcené? důstojníkovi rudé armády Ivanu Voronovovi, padlého zde 1.4. též v posledním roce války, 1945.

 

Václav Kreidl František Roj
František Roj  Ivan Voronov

 

Na starých mapách můžeme najít křížky, které již pohltil čas a vojenský prostor. V terénu již po nich nenajdeme žádné stopy. Je to např. v místě zvaném U sv. Jana na cestě od Malého Toku k Praze. Mapa uvádí boudu a křížek, zbytky boudy se dochovaly, křížek dávno zmizel. Na onom místě dnes najdeme kromě torza kamenné boudy ještě svatý obrázek s nápisem připomínající sv. Jana a na zemi měřičský bod trigonometrické sítě. Další zmizelý křížek můžeme objevit ve starých mapách pod hrází Dolního Padrťského rybníka na cestě do Kolvína.

Snad bychom se ještě měli zmínit o těch poněkud nestandardních. Tak třeba po pravé staně cesty ze sedla Kočky ke Třem trubkám stojí dřevěný kříž v místě bývalé vypálené trampské osady.

 

Carvánka

 

Na Carvánce též stojí kamenný pomníček na památku staré hájovny. Najdeme ho v místě původní Carvánky, tedy od nové chaty kousek k bývalému Bártovu dubu. Je postaven přímo na základech staré hájovny. Z kategorie těch zvláštních je i památník připomínající opravu a vyasfaltování cesty Josefky, vedoucí podle Klabavy k loveckému zámečku Tři Trubky.

Možná jsem na některé křížky zapomněl, jiné chci nechat v zapomnění úmyslně, protože bolest pozůstalých je příliš čerstvá.

 

Zobrazení: 26500

Komentáře (33)

RSS feed komentářů
 1 2 > 
Gregorův kříž
Já tedy přidám nápovědu. Gregorův kříž se nachází pod hřebenem Pateráku. Ještě cca 100-150 metrů nad křížkem je pěkný výhled na kopec Kočka. To je myslím docela solidní nápověda. To hledání je opravdu nejlepší, zapnout GPS a jít jako trouba podle šipky, to myslím není příliš důstojné. Držím palce!
Michal , leden 05, 2015
GPS souřadnice
Z pochopitelných důvodů WGS souřadnice těchto zajímavých objektů na Brdech neuvádíme. Navíc hledání je nejhezčí. Přeji úspěšný lov. Případně si napište do redakce webu, dám Vám stručný popis, jak to po chvilkovém hledání najdete.
rp96 , prosinec 29, 2014
...
Máte GPS pro Gregorův kříž?Našel jsem již vše o čem se píše,jen G.kříž mi chybí.Míša
misamed , prosinec 29, 2014
Gregorův kříž
Máte souřadnice GPS pro Gregorův křížek?Nebo popište kde přesně se nachází,děkuji.Nacházím staré hraniční kameny a původní označení místa Bártův dub,jen Gregorův kříž ne a ne najít.Míša
misamed , prosinec 29, 2014
...
Teď při další návštěvě Brd jsem Linkův kříž našel na druhý pokus hned. Václav
Václav , červenec 27, 2013
...
Ale ten se nenachází ve středních Brdech...
Vojtěch Süsser , březen 18, 2013
...
Další pomník zesnulému partizánovi se nachází na jihovýchodním svahu Malého vrchu (628 m) - kousek od Kuchyňky. Zajímavé na něm je, že k němu vede zelená turistická trasa, která však na nových mapách zakreslena není, nebo je u pomníku jen dvoumilimetrový zelený ocásek. Na internetu tento památník zakreslen není vůbec, ale na mapách rok vydání 1992 a starší je i ta zelená. Proto razím heslo: Čím starší mapa, tím lepší!!
Vojtěch Süsser , březen 18, 2013
Linkův kříž
Přesně jak píše RP. Já ho hledal od časného rána a našel v pozdním odpoledni. Prochodil jsem i vzdálenější okolí,dokonce i přilehlý hřeben, který mi poradili nějací dobrosrdeční houbaři. Jenže ten den jsem ho prostě najít chtěl a tak jsem začal pátrat v systematických pruzích v předen vymezeném prostoru. Stejně mě k němu nakonec dovedla krátká a výrazná pěšina od ohniště u potoka, a tak tato systematická pátračka nebyla potřebná.
Michal , duben 18, 2012 | url
...
rp:díky za radu.Určitě to nevzdám,ale do Brd se dostanu zase asi tak až budou mít vnoučata velké prázdniny.Bydlím cca 200 km jinde.Mám toho v Brdech v plánu vícero, co musím ještě projít, nalést atd.Když jsme teď opouštěli Litavku a šli lesem na sever k Skelné huti,narazili jsme na jakýsi prázdný rybníček/poldr, ale s protrženou hrází.V blízkosti byly dosti čerstvě vyryté stoky směrem k přítokům do Litavky. Při tomto pobytu jsem našel klášter u Tslín/Hor.Padrťáku, Gregorův kříž,prošel Gangloffův kanál, pomníček u sv.Anny,atd, jen bohužel zatím kříž Linkův ne.Takže příště. Díky za podporu Václav
Václav , duben 17, 2012
trpělivost.-)
Ahoj Václave, já ho hledal nejmíň 3x, tak nevěš hlavu. A kdybys ho chtěl už vážně a už podruhé najít, drž se toho, že je na po proudu levém břehu, asi tak 20m od potoka, uprostřed hustšího nižšího smrkového lesa o průměru cca 50m. Jdi podle potoka a sleduj pěšiny zvěře a lidí, všímej si ohnišť a stop po přítomnosti člověka, ty tě každým rokem bohužel lépe a lépe:-/ ke kříži dovedou (snad se nedočkáme infotabulí, dřevěného chodníku, odpadkových košů...). Hodně štěstí při 2. pokusu přeje rp.
rp99 , duben 17, 2012
...
Včera jsem se vrátil z Brd.V pátek jsme vyrazili s parťákem k Litavce a přezto, že jsme 3a půl hodiny křížem krážem procházeli mokřady od Lázského rybníka až po cestu, která překračuje Litavku, i přilehlé svahy, Linkův kříž jsme nenašli.
Václav , duben 16, 2012
Linkův kříž
Linkův kříž jsem asi před měsícem navštívil a je na něm vytesán letopočet 1875.
Knihu od Jana Čáky jsem samozřejmě četl, proto mě tento letopočet dost zarazil.
Zkoušel jsem se vyptávat na křížek pár známých v Lázu, ale bez výsledku.
Petr Hosírek , říjen 25, 2011
Doplnění Linkův kříž
Na území Lesní správy Nepomuk, asi 400 m západně proti proudu přítoku Lázského rybníka, se v místě zvaném „V Šajtech“ nachází kruhová vyvýšenina vyztužená kamenným taráskem. Z jejího středu vystupuje kamenný kříž s takzvaným jetelovým zakončením ramen. Výška kříže je 95 cm, šířka 77 cm a tloušťka 21 cm. U paty má kříž vytesán letopočet, dnes již částečně nečitelný, začínající číslem 18. Kamenný kříž stojí na místě, kde byl zastřelen pytláky myslivecký mládenec Jan Linek. Ten údajně nesouhlasil s opakovanou otcovou ženitbou. V den svatby, aby se jí nemusel zúčastnit, odešel do otcova vranovického revíru. Zde byl však po střetu s pytláky nalezen mrtev. Pachatelé byli následně dopadeni, neboť Linek údajně stačil před smrtí poznamenat vlastní krví na manžetu rukávu jména vrahů. O tragické události kolují dvě verze, vzájemně se lišící křestním jménem zastřeleného jmény dopadených pytláků. Zkoumáním svazků seznamů poddaných rožmitálského panství a matrik zjistil genealog Ing. Ivan Hoyer, že rod Linků byl skutečně borskými revírníky a otec zastřeleného Václav Linek, vranovickým revírníkem. Souhlasí i skutečnost, že se podruhé oženil, a to 24. 9. 1804. V matrice zemřelých byl nalezen záznam o pohřbu Jana Linka 26. 9. 1804. Jelikož se tehdy pohřbívalo třetí den po smrti, je zřejmé, že se vražda stala v den otcovy svatby, a to 24. 9. 1804. To, kdo ve skutečnosti Jana Linka zabil, se už pravděpodobně nepodaří objasnit.

Zdroj : časopis Mylivost
Vlčááák , říjen 22, 2011 | url
Odpověď pro p. Luďka Smolu
Památník se nachází jižně od obce Oseč GPS N 49° 41.979´ E 013° 56.979´.
Partyzánské bunkry (cca 100m východně od památníku) na zalesněných svazích Třemošné nad Osečí byly vybudovány za okupace na přelomu července a srpna r.1943. Nesloužily k trvalému bydlení, ale jako přechodný úkryt pro zbraně, tiskopisy nebo letáky a pro přechodné přespávání partyzánů při přesunu mezi skupinami.
Petr Hosírek , září 20, 2011
Josef Hostoš
Dobrý den,
U Ohrazenice cca 0.5 km JV od vrcholu Špičák (cca odhadnuto z mapy Loc: 49°47'30.235"N, 13°55'30.983"E je pomníček:

null Josef Hostoš, 29.1.1977, dobrý člověk a myslivec

nevíte někdo o tom něco bližšího? Zda se, že je i pomníček udrožovaný a deska na kameni jistě nebude původní.

Díky
Jan Pospíšil , únor 12, 2011
František Roj
to: Přibral Přidal -Váš příspěvšk je velice důležitý. V letošním roce jsme při hovorech s občany vesnic pod Brdy zjistil, že tí, kteří se zapojili významně do boje proti fašismu o svém hrdinství nikdy a nikde nehovořili. Asi dobře věděli proč! Naopak ti, kteří byli za pecí, se po skončení války ze dne na den stali odbojáři, partyzáni. Pravděpodobně určitá jejich skupinka se vzájemně podporovala, aby takto smazali své hžíchy. Lidé tam pod hvozdem ještě dobře vědí jak to bylo, ale stále nechtějí promluvit. Ti lidé to jsou ale spíše již potomci. Znají mnohá fakta, která jim vyprávěli rodiče, známí, sousedé. Kdyby tak byl čas a nálada se tomu věnovat. Mám několik tipů na občany, ktaří vědí mnoho.... Že bych v zimě až neporostou houby, čápi černí odletí do teplých krajin, se tomu věnoval. Uvidíme! Nechcete se přidat???
Václav Burle , srpen 21, 2010 | url
Dotaz
Jalo vojak zak.služ.z VU-7690 Přibram Brod jsem provaděl vidřevu par.zemljanek u kterych stala mohila,ale postupem času jsem zapomněl kde to je.Protu mně zajíma vjakem stavu to je dnes a kde to je.Za odpověd na muj E-mail předem moc děkuji.
Smola Luděk , srpen 21, 2010
Přidal Přebral
To co jste napsal je velice zajímavé. Já jsem v poslední době hovořil s mnoha lidmi, nejen potomky, a měl jsem pocit, že o něm nikdo nehce moc mluvit anebo hráli roli mrtvého brouka. Vždyť jeho smrt musela mezi občany vzbudit mnoho otázek.... Ještě mám několik tipů, tak uvidíme. -vb-
Václav Burle , duben 26, 2010 | url
...
Pokud si dobře vzpomínám, tak na nějaké nesrovnalosti ohledně odboje na Rožmitálsku kdysi za bološevika narazil jeskyňář J. Hromas. Chtěl tenkrát o nich něco napsat, ale postupně se po rozhovorech s pamětníky propracovali ke zjištění, že jedna z odbojových skupin zde působících (která obsahovala i pár "zasloužilých" režimem dekorovaných "partyzánů") byla ve skutečnosti vějičkou gestapa. Hrozilo to tenkrát průšvihem, o Hromase se začala zajímat StB, komu že tím jako prospívá a tak dále, tak toho bádání radši nechali. Zmínka je o tom v téhle knížce: http://knihy.abz.cz/prodej/jeskyne-muj-osud - ale není moc podrobná, takže nevím, jestli se to může nějak vztahovat k diskutovaným událostem. Autor by asi věděl víc.
Přebral , duben 26, 2010
František Roj
Podle pamětníků -nemám to nikterak ověřené- pan Roj měl notýsek, sešítek, malého rozměru, ve kterém měl řadu informací o spoluobčanech, kteří více či méně spolupracovali s Němci. Pravděpodobně některý z nich pana Roje ze zálohy zastřelil. Ptejte se lidí, lesníků, hajných. Snad se dozvíme něco více...
Burle , květen 04, 2009 | url
 1 2 > 

Přidat komentář

Můžete přidat váš komentář zde

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů