Hradec | Tisk |  E-mail
Napsal Tomáš Krumphanzl   
Sobota, 05 duben 2008

Dnes se podíváme na místo, které leží přímo na centrálním hřbetu Hřebenů. Je to vrch jménem Hradec (628m). Nachází se cca 6 km severozápadně od Dobříše, odkud na něj vede žlutá turistická značka. Po téže značce jej lze dobýt i z druhé strany pohoří - z vesničky Chlumec, resp. Osov (ČD). Zatímco Dobříš je spojena se světem díky slavnému expresu "Paříž - Dobříš", vesničkou Osov projíždí neméně proslulá Lochovická lokálka. Těsně pod Hradcem dokonce centrální hřeben překonává i silnice z Dobříše do Hostomic, po které čas od času jezdí i autobus, ale v životě jsem na něj nenarazil. Je zřejmé, že na Hradec tedy můžete vyrazit jak na kratší výlet, tak jeho návštěvu zakomponovat do většího výšlapu, spojeného třeba s návštěvou Kuchyňky, lesních hvozdů západně od Dobříše či jiných přilehlých lokalit.

 Podklad plánku je naskenován z mapy Dobříšsko 1:50000. Její autor a vydavatel ing. Petr Dudík nám poskytl toto mapové dílo k bezplatnému zveřejnění na našich stránkách, za což mu i na tomto místě děkujeme. Podrobnější informace o mapě naleznete v sekci Mapy

Kliknutím si můžete zobrazit detailnější pohled
Hradec a okolí

Hradec v podstatě není kopcem (vrchem) v pravém slova smyslu. Ačkoli kótu na něm naleznete, nemá žádný výrazně vyvýšený vrchol. Je to jakýsi dlouhý a úzký výběžek připomínající tak trochu přístavní molo. Tvoří zakončení dlouhého hřbetu táhnoucího se jihozápadním směrem od vrchu Vrážky v délce cca 9 km (viz též obecná stránka Hřebeny). Z mapy je patrné, že Hradec není na tento úkol sám. Hřbet se na jihozápadním konci rozděluje na výběžky dva - na hubený a na tlustý. Tím hubeným je právě náš Hradec, tím tlustým severněji položený Charvát (625 m). Ukončení celého hřbetu má tak podobu rozeklaného zmijího jazyka.

Budete-li putovat po Hřebenech po červené hřebenovce, přes Hradec (a ani přes Charvát) nepůjdete. Ta si to totiž mašíruje oním rozštěpem mezi oběma výběžky. Patrně z toho důvodu nebývá Hradec navštěvován tak často, jako jiná místa ležící přímo na Hřebenu. Vede na něj však odbočka z již zmiňované žluté značky Dobříš - Osov, takže vyloženě zapomenutý, jako např. Provazec či Holý vrch rozhodně není. Žlutá konec konců červenou hřebenovku u hájovny Jelení palouky křižuje, takže i z ní se tam nakonec dostanete, ale musíte si trochu zajít. Staří "hradečtí ctitelé" však zpravidla na Hradec chodí ještě trochu jinudy - od rozcestí Stožec. To leží na hřebeni asi 3 km severovýchodním směrem od Hradce. Mezi těmito dvěma místy se rozkládá rezervace původních bukových a dubových porostů. Je to pás široký 200 - 300 m plošně zabírající 43 ha. Převažují zde buky, duby jsou zastoupeny především na samotném Hradci. Procházka rezervací je velice zajímavá. Obdivovat můžete nejen skladbu a formování lesa, ale také pěkné výhledy do kraje z jihovýchodní hrany hřbetu (viz výše). Prudký svah pod hranou je tvořen slepencovými suťovisky. Suťoviska se však rozkládají prakticky i na celém vrcholu hřebene a tak je chůze rezervací poměrně namáhavá. Rozhodně ale stojí za to.

Jak jsem již naznačil, na Hradci převažuje dubový porost. Kmeny stromů jsou zde často zformovány do nejrůznějších tvarů a někdy působí poměrně dramaticky. Dostanete-li se sem v době, kdy na stromech není žádné listí, otevře se vám řada krásných pohledů do kraje.

  • na východě se vám naskytne pohled na oboru Aglaia a na její dva dominantní vrchy tyčící se nad Lipižským potokem - Spálený (551m) a Aglaia (491m),
  • na jihovýchodě uvidíte město Dobříš, které však bude částečně zakryto vrchy Kazatelna (530m) a Čihadlo,
  • na jihu pak budete mít jako na dlani široké údolí Trnovského potoka a moře lesů, které jej obklopuje,
  • no a na jihozápadě za kmeny stromů určitě rozpoznáte slavnou Kuchyňku (635m) a Studený vrch (660m).

Znovu ale podotýkám, že ideální to bude jen tehdy, nezakryje-li vám výhled olistění zdejšího porostu. Jihovýchodní sráz Hradce je dnes také ohraničen drátěným plotem, který má chránit tamní porost před nájezdy divé zvěře, jež by si na něm jistě ráda pochutnala. Kousek od výškového bodu je však žebřík, kterým může člověk tuto bariéru překonat (u něj se předpokládá, že bude své choutky na čerstvé výhonky přeci jen trochu ovládat). Plot je navíc na řadě míst i děravý.

Pohled směrem k oboře Aglaia (východ)... ... a směrem ke Kuchyňce (jihozápad)

Molovitý výběžek Hradce musel přímo nabádat k vybudování opevněného hradiště. Jediné relativně snadno přístupné místo se nacházelo na severovýchodní straně - tedy ve směru od Stožce. Hradiště zde také nepochybně bylo (odtud i název místa), dodnes se ale přesně neví, z jaké doby pocházelo. Hovoří se již o předslovanských národech. Pozornému návštěvníkovi neuniknou zbytky valů, které se dodnes dají v terénu rozeznat. Zajímavé však je, že v pozdějších dobách (např. ve středověku) již Hradec jako místo pro opevněnou stavbu nikdy využit nebyl. Je to o to zvláštnější, že doslova nadosah ruky odtud vedla důležitá Zlatá stezka z Prahy do Českých Budějovic a Lince (dnes silnice pro motorová vozidla č.4). To je vůbec zvláštnost, která platí pro celé Hřebeny. V době, kdy v Čechách rostly hrady jako houby po dešti, Hřebeny zůstaly jaksi stranou. Stejně jako Hradec dopadl i proslulý Plešivec, který byl ve starověku významným keltským hradištěm a ve středověku se na něj dočista zapomnělo (...i jeho poloha nad spojnicí Beroun - Příbram přitom jistě nebyla bezvýznamná). A tak asi jediným středověkým hradem, o němž bychom mohli tvrdit, že patří k Hřebenům, je pověstný Kazín, jehož zbytky se dodnes nacházejí u Černošic. Známé je sice ještě malé hradiště Dvorce, shodou okolností ležící nedaleko Hradce, které bylo údajně obýváno prvními Přemyslovci, ale označení hrad by bylo pro tento objekt přeci jen trochu nadnesené. Ale zpět k Hradci...

Půjdete-li na Hradec od Dobříše (nebo budete-li se tam z něj vracet), rozhodně doporučuji navštívit i vrch Kazatelna, který leží asi tak na půli cesty. Trochu si budete muset odskočit po zelené (viz detail mapy). Kazatelna patří k těm několika zajímavým kopcům roztroušeným jihovýchodně pod centrálním hřebenem. Na řadu z nich se patrně nedostanete, protože leží za vysokou zdí obory Aglaia, ale Kazatelna je ještě venku. Z tohoto kopce je opět velmi pěkný pohled do mnoha směrů. Krásně se zde odkrývá velká část centrálního hřebene (masiv od Hradce, přes Stožec až k Vrážkám), vidět i zmíněná obora Aglaia, Dobříš nebo také Kuchyňka a spol. Jde jen o to, nalézt to pravé místo, což dá ale někdy docela práci.


Pokud se chcete podívat na velice pěkné fotografie z Hradce, vřele vám doporučuji návštěvu fotografických stránek Honzy Moravce, na kterých řadu povedených snímků naleznete.

A mám pro vás ještě jeden tip. Někdy je lepší nechat všechny ty rady, mapky, kompasy apod. plavat a zkrátka vyrazit do lesa jen tak, úplně volně. Proto jestli se cítíte spíš na něco takového, nenechte se předchozím textem nijak otrávit a jděte rovnou za nosem...

Text a foto: Tomáš Krumphanzl
Zobrazení: 13081

Komentáře (0)

RSS feed komentářů

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů