Náhodné obrázky


Struhy
Konec náspu a náhonu nad Lázem
Počet zobrazení:2113

Pavel Wunsch
Ptákov, z cesty mezi Záskalskou a Hvozdcem
Počet zobrazení:1834

Pavel Wunsch
Hořejší Padrťský rybník, pohled od jihu
Počet zobrazení:1953
Tok | Tisk |  E-mail
Napsal Martin Adámek   
Sobota, 05 duben 2008

Vřesová pole vlnící se ve větru, hukot a šum větví zakrslých smrků, nízko letící syrová mračna, jen tu a tam nesmělý zpěv skřivanů, vyjímečná, poněkud zádumčivá atmosféra. Jeden z mnoha obrazů nejvýše situovaného místa celého Brdského pohoří - Toku.

 

Výhled z dopadové plochy na severovýchodním úbočí Toku (směrem k Jineckým Hřebenům) ...

Tok. Nejedná se - jak by se dalo očekávat - o vrch či horu v pravém slova smyslu, ale spíše o jakousi náhorní plošinu v centrální části Brd. Při pohledu z různých světových stran se Tok jeví velmi nenápadně, dokonce často bývá i skryt za jinými vrchy (není tedy divu, že poměrně dlouho byl za nejvyšší vrchol Brd považován mnohem výraznější vrch Praha). Pravděpodobně nejvýrazněji vyhlíží Tok při pohledu z hřebene Koníčka, konkrétně ze skaliska na vrchu Pec.

Celý masív Toku je poměrně rozsáhlý a mnohotvárný. Má drsné klima - je plně otevřen a vystaven větrům všech směrů, mrakům a mlze, dešti, sněhu a ledu. Větší část je zalesněna převážně chudými smrkovými porosty, místy notně podmáčenými (zejm. na jihozápadním úbočí, v pramenné oblasti Rezervy), místy však i suše skalnatými, až suťovitými. Vrcholová část plošiny již má charakter přímo syrové horské pláně. Smrky jsou zde nízké, podsadité a sukaté, na cílové ploše tu a tam i "vlajkovité". Podstatnou - a rozhodně nejzajímavější - část masívu zaujímá cílová (dopadová) plocha. Z masivu Toku vybíhají podružné hřebeny, přecházející do dalších relativně samostatných vrchů (Jordán, Koruna, Brdce, Klobouček) a stékají četné potoky (Rezerva, Červený, Pilský či Albrechtský potok).

Jihovýchodní - již trochu zarostlejší - část dopadové plochy na Toku ...

Tok má v poznání Brdské krajiny - nebo chcete-li: mezi Brdskými poutníky - své zcela specifické místo. Dá se říci: vidět střední Brdy rovná se vidět zároveň i Tok. Tok je hned po Padrťských pláních druhou nejnavštěvovanější oblastí středních Brd.

Vrchol

S vrcholem Toku je to poněkud zapeklité - není totiž jen jeden. Názory na polohu a výšku vrcholového bodu se postupně vyvíjely - a troufnu si říci že se ještě stále vyvíjejí. Temeno Toku je poměrně ploché a v minulosti bylo i terénně poněkud nepřehledné. Starší mapy udávaly výšku 857 a 862 m. a vrchol situovaly do jiného místa, než ty současné (dá se předpokládat že přesnější) - ty udávají výšku Toku 864,9 m. a vrchol situují poněkud dále (asi 200-300 metrů JJV od "původního vrcholu"). Triangulační bod je však založen v místě "původního vrcholu", což má za následek mylnou představu o vrcholu přímo v terénu.

Pěšina k vrcholu Toku nevypadá nikterak nápadně ...

Je to tak: v terénu je triangulační bod - tyč, na které je připevněna stará tabulka s nápisem cca "V. Tok, 865, nej. v. Brd". O necelých 10 metrů vedle, na jednom ze zakrslých smrků, je připevněna nerezová schránka s vrcholovou knihou, teploměr a od loňského roku (tedy 1999) malá tabulka od - teď se podržme - ČSOP Strašice, s označením "Tok - 865". Stačí se porozhlédnout trochu kriticky po okolí a snadno zaregistrujeme, že toto místo rozhodně není nejvyšším bodem okolního terénu - směrem na JJV totiž terén dále stoupá. Pokud se vydáme tímto směrem, narazíme po čase (na okraji paseky) na nevelkou kamennou mohylku, která v sobě skrývá kamenný patník. Ani tento "kandidát na vrchol" však není tím pravým - opodál (za protipožárním průsekem) je terén ještě výše. Někde v těchto místech je očividně původní terén nejvyšší, ale nezdá se, že by zde bylo jakékoliv označení (kámen, patník nebo tyč).

První kandidát na vrchol Toku - triangulační bod ... Oficiální, leč bohužel nesprávný vrchol Toku (několik metrů od triangulačního bodu) ... Druhý kandidát na vrchol Toku - kamenná mohylka navršená na čtyřbokém patníku ...

Tak - a pak je tu ještě jeden aspekt - ryze současný - který nás dovede k pozoruhodnému, poněkud neočekávanému závěru: před několika lety byl totiž přímo napříč vrcholovými partiemi Toku zřízen široký protipožární průsek. Skutečně nejvyšším bodem Toku je pás navršené zeminy z tohoto průseku, který dává (vezmeme-li za výchozí hodnotu 865m) celých 866,5 m výšky!

SKUTEČNÉ nejvyšší místo Brd - protipožární průsek vedený napříč temenem Toku ...

Cílová plocha

Cílová plocha na severovýchodním a východním úbočí je snad nejzajímavější partií celého masívu Toku. Jde o jednu ze šesti cvičných vojenských ploch VVP (vojenského výcvikového prostoru) - dopadovou plochu dělostřelecké střelnice na Baštině.

Jeden z cvičných vojenských bunkrů na dopadové ploše ...

Na Ploše jsou zajímavé její tři aspekty - fantastický rozhled, zajímavý porost a pozůstatky po vojenské činnosti. Pokud se vydaří počasí a je dobrá viditelnost, lze z Plochy přehlédnout celou severovýchodní část středních Brd (Houpák, Beran, Koníček, Brda) až do Hřebenů (Plešivec, Písek), přes severní část Příbramské kotliny až po Písecké hory a Temelín na vzdáleném obzoru. Pokud je opravdu dobrá viditelnost, jsou vidět za vršky Křivoklátské pahorkatiny dokonce i některé kopce Českého Středohoří resp. na druhé straně okrajové partie hl. m. Prahy. Porost Plochy tvoří ve spodním patře husté a vysoké vřesoviště s borůvkou, brusinkou a dlouhou pocuchanou trávou, ve vyšším patře pak roztroušené smrkové zákrsky a mlaziny. Povrch plochy je zbrázděn řadou rýh, děr a kráterů po dopadu nejrůznějších střel. Místy je dost mokro a terénní sníženiny jsou zaplavené vodou. Na Ploše jsou k vidění cvičné cíle a pozorovací objekty (bunkry), zbytky nejrůznější munice - od zachovalých kusů (pravděpodobně největší je raketa o průměru cca 50 cm) až po ocelové střepiny nejrůznějších tvarů a velikostí. Při okrajích Plochy je značné množství mysliveckých posedů, pospojovaných nenápadnými pěšinami.

Zbytky pohonné jednotky jakési taktické střely, které lze na Ploše nalézt ...

Prameniště Rezervy

Západní úbočí Toku - tedy jeho návětrná strana - patří rozhodně mezi nejvlhčí oblasti na celých středních Brdech. V houštinách mladého smrčkoví i v okolním vzrostlejším lese se zde sbíhá řada průsaků a stružek, z kterých se později utváří tok Rezervy. V pramenné oblasti lze vidět klasické mokřiny s hustými mechové porosty a pramennými jezírky. Pokud vydatněji zaprší, stává se prameniště mohutným trychtýřem, z kterého voda stéká do koryta Rezervy, což je leckde zřetelně vidět - není nic neobvyklého, pokud Rezerva naplaví hromady kamení a štěrku do lesa mimo své koryto. Oblast funguje i jako přirozenné útočiště značné spousty zvěře.

Carvánka

Na jihozápadní straně Toku, nedaleko vrcholu, stávala kdysi hájovna zvaná Carvánka. Pokud je známo, bylo to nejvyšší trvale osídlené místo nejen Brd, ale i celých středních Čech. O historii Carvánky se lze podrobněji dočíst v knize J. Čáky "Střední Brdy - krajina neznámá" (viz sekce Literatura). Současnost Carvánky pak spočívá v tom, že na rozvalinách původní Carvánky kdosi - jako stylový pomník - znovuobnovil část rohového zdiva a umístil dřevěnou tabuli s nápisem. Kromě toho na "Carvánské" loučce nedavno vyrostla nová lesácká chata s malým rybníčkem, takže místo opět ožilo.

Carvánská louka v záplavě podvečerního slunka ...

Havarované letadlo

Na jihozápadním úbočí Toku, v pramenné oblasti Rezervy, lze dodnes nalézt zbytky havarovaného letadla. Kdy k havárii došlo a o jaký typ letadla se jednalo, lze ze zbytků jen těžko určit - jedno je však jisté - jednalo se o letadlo české (nebo alespoň postavené z některých českých dílů), poválečné provenicence, pravděpodobně s turbovrtulovým pohonem.


Upozornění:

Území středních Brd je využíváno jako vojenský výcvikový prostor a vstup do něj je přísně zakázán, resp. povolen pouze na speciální propustku (kterou může udělit pouze Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy v Jincích). Jakýmkoliv neoprávněným vstupem do prostoru vojenského újezdu na sebe berete riziko finančního postihu a možnosti vážného úrazu. Autor tohoto textu neodpovídá za jakékoliv problémy plynoucí z nerespektování tohoto upozornění.

text a foto : Martin Adámek

Zobrazení: 32769

Komentáře (9)

RSS feed komentářů
návštěva VVP -Brdy
Zdravím Tě Petře a rád bych využil Tvoji nabídku a navštívil BRDY.
V roce 1954 jsem zde působil jako vodohospodář u VOJENSKÉ STAVEBNÍ SPRÁVY Praha-kraj
a po nástupu na vojnu jsem byl na Felbabce.Chtěl bych se tam ještě podívat.
Zdravím a Těším se na shledání.
Zdeněk /mobil 721 388 718
Zdeněk Pošva Hellichova 811 Poděbrady 290 01 , duben 29, 2012
...
Hehe, je to tak, že přijde člověk, který navrhuje měřickou síť a řekne (třeba v případě brdského Toku) - tyhle záměry jsou moc krátké, tyhle zase dlouhé, a navíc, kdyby stála měřická věž zrovna tuhle, bylo by vidět taky támhle a taky by záměry nevedly tak nízko nad terénem atd. Na nějaký vrchol kopce, tím spíš, když je to placka.-), se vůbec nehledí. Geodety zajímaly a zajímají relativní extrémní body v území, nikoliv absolutní - tedy různé výčnělky apod., mrkněte se např. na Korunu - také nejde o nejvyšší místo. Mimochodem - pro detailisty - skoro každý kopec má kámen nebo skálu třeba o 50 nebo 100 cm výše než je onen opracovaný hranol s křížkem a kóta je vztažena ke hranolu, nikoliv k té skále.-).
rp , říjen 27, 2009
trigonometrie Toku
Nedávno jsem řešil nejvyšší bod kopců v Boletickém vojenském újezdě. Odborníky jsem byl poučen, že trigonometrické body neznamenají nejvyšší bod hory. Jsou určeny pro měření a nemusí to být vždy bod nejvyšší. Čert ví jak to je!
václav burle , říjen 27, 2009 | url
...
O z n á m e n í o ukončení vydávání povolení vstupu a vjezdu na území Vojenského újezdu Brdy
http://www.vojujezd-brdy.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=981&id=1133
xxxxx , květen 06, 2009
povolení ke vstupu
Jak tu uvedl Michal, propustky se vydávají na Újezdním úřadu v Jincích (úřední dny PO a St.). Je třeba se dostavit osobně a vyplnit žádost. Zásadně se nevydává povolení ke vstupu za účelem turistiky, běžně však povolenky na průjezd újezdem a na "sběr lesních plodin".
pavel , květen 05, 2009
povolení ke vstupu
Povolení ke vstupu vydává újezdní úřad VVP Brdy-Jince (v Jincích nad nádražím), ale velmi pochybuji, že bys se žádostí za účelem turistiky uspěl. S největší pravděpodobností se tam budeš muset vypravit bez povolení.
Michal , květen 05, 2009 | url
povolení ke vstupu
Ahoj,
chtěl bych se zeptat, kam se musím obrátit, pokud chci povolení ke vstupu.
Děkuju Petr
Petr , květen 04, 2009
...
email Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
petr , říjen 13, 2008
tok- a šroty
Tok je moje nejoblíbenější místo snad v brdech s Padrtí. O teto bojové taktické střele na toku nevím. Zato vím o podobné střele mezi plochou brda a černá skála.Tito rakety sem Sovětská armáda střílela z doupovských hor. Ale je zde více šrotu než toto- např.: hlaven tanku t-34,protiletadlový kanon,Houfnice,polopás,zil,atd... a ještě taková zajímavost vrak do nedávno jěšte celý mig-15(křídla,celí trup)Do brd chodím velmi často, a mam povolení!! kdo by měl zájem tak at napíše. smilies/smiley.gif
petr , říjen 13, 2008

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů