Padrťské pláně | Tisk |  E-mail
Napsal Martin Adámek   
Úterý, 01 duben 2008

Vítr se zklidnil, na kraj se snáší soumrak. Slunko se již dotklo obzoru a tiše pozlatilo poslední zbytky mráčků na pozvolna hasnoucí obloze. Kolonie ptáků, hnízdících v bujarých travinách Plání, v tichu podvečera zesílila svoji zpěvavou oslavu světa krás. Z lesů vyšla skupinka srnčí. Život zastavil svůj denní shon a chvat, aby se napil z průzračného pramene Bytí.

... a tiše pozlatilo poslední zbytky mráčků na pozvolna hasnoucí obloze ...

Je několik málo míst v celých Čechách, kde se zastavil čas. Až na výjimky jsou všechna tato místa ve vysídlených oblastech stávajících, či zaniklých vojenských prostorů anebo v dlouhá léta nepřístupném pohraničí. Tam, kde byl kdysi kypící život násilím vyvrácen z kořenů, odkud byl systematicky vytlačován a pošlapáván ozbrojenými silami, se dnes jen prohání vítr zapomnění a prozpěvuje mladé, svobodomyslné ptactvo. Přesně takový je obraz ploché kotliny v pramenné oblasti mezi Kočkou, Prahou, Jahodovou horou, Okrouhlíkem a Palcířem - srdce nejen středních, ale snad i celých Brd - Padrťských plání.

Nebýt několika na první pohled klasicky vojenských staveb na jihozápadním okraji a zbytků systému posuvných dělostřeleckých terčů ve východní části Plání, dalo by se dnes na někdejší vojenské využití Plání lehce zapomenout. Je jen málo míst ve středních Brdech, které mají tak výjimečně poklidnou, harmonickou atmosféru, jako jsou Pláně. Pláně jsou největší otevřenou plochou středních Brd - stále vystavené obloze, slunci, dešti a větru - stále nesmírně přírodní a půvabné. Rozsáhlé travnaté plochy všech barev, podél potoků a větších cest roztroušené křoviny, zbytky ovocných stromů a keřů v místech někdejších obcí, vše uzavřené lemem sytě zeleného lesa.

Divoce rostoucí sibiřský kosatec (na severovýchodním okraji  Plání) ...

Historie novodobého osídlení Padrťských plání sahá do 14. století, kdy na nedalekém Teslíně, jihozápadně od dnešního horního rybníka vznikl a působil benediktínský klášter. Ten však zanikl za dob husitských válek, tj. v první pol. 15 stol. a nebyl již více obnoven (dnes jsou z klášterního kostela patrny již pouze zbytky nízkých valů v místech někdejšího obvodového zdiva). Osídlení krajiny bylo obnoveno ve druhé polovině 16 stol., kdy byly na hranicích Rožmitálského a Mirošovského panství, za správy Ferdinanda Floriana Gryspeka z Gryspachu, vybudovány Padrťské rybníky a kdy také byla založena pod hrází dolního rybníka ves Padrť. Obec Záběhlá, která se nacházela ve východní části Plání, vznikla o poznání později - až v první polovině 18. století. Obě obce však definitivně zanikly počátkem padesátých let 20. století z důvodu rozšíření vojenského prostoru.

Do povědomí většiny lidí vstoupily Pláně především krásnými Padrťskými rybníky. V místech, kde se sbíhají četné, z podmáčených lesů plynoucí potůčky (tj. v jižní části Plání), byly zřízeny dva krásné, velké rybníky - Dolní a Horní Padrťský rybník. Voda v rybnících je nádherně čistá, temně hnědá, rašelinná. Přes hladinu stále (i za klidného počasí) vane větřík a čeří hladinu lehkými vlnkami. Na hladině a v pobřežních porostech lze spatřit hojné, leckdy vzácné vodní ptactvo.

Dolní rybník je protáhlého tvaru a po jeho hrázi vede asfaltová silnička od Rovin, křižující Pláně od východu k západu. Jeho hladina se třpytí již na dálku a je dobře viditelná i při pohledu ze severních okrajů Plání. Horní rybník, který je znatelně větší než Dolní, je s výjimkou hráze celý obklopen pruhem rákosí a hustými vlhkými lesy. Má také mnohem přírodnější charakter, než rybník Dolní. Počátkem devadesátých let byl vzhledem k poškození hráze vypuštěn. Dno rybníka, porostlé souvisle bujnou třtinou, se dalo přejít suchou nohou. Uprostřed rybničního dna bylo možno spatřit jeden z nádherných šperků Brdské přírody - klikatící se koryto potoka, zcela zakryté souvislým porostem "vodníkova kvítí" - lakušníku.

Tisíce bělostných kvítků lakušníku splývajících v proudu potoka ...

Padrťské pláně jsou - celkem vzato logicky - i dnes nejnavštěvovanějším územím středních Brd. Pokud se v prostoru vyskytují zvědavci, porušivší zákaz vstupu, pak nejčastěji zde. Pláně, a zejména letní rybníky, přitahují jako magnet. Je třeba s tím tak trochu počítat a přizpůsobit se tomu (logicky zde je i největší pravděpodobnost setkání se strážci pořádku ve VVP). Během dne zde bývá někdy až přepříliš živo, ale s večerem všichni návštěvnící zmizí a v kraji se rozhostí naprostý klid. Stejně tak poklidná a harmonická jsou na Pláních jitra. V místech, která byla ještě před nedávnou dobou rozrývána dopadajícími střelami, dnes v husté trávě hnízdí na tisíce skřivanů . Mají zde naprosto ideální podmínky k nerušenému životu - přímo do terénu zajde jen málokterý návštěvník, o strojích ani nemluvě.

Zbývá dodat na závěr, že od roku 2008 je oblast částečně přístupná díky cyklostezce Trokavec - Buková (pozn. admin). 

Detailnější pohled na lakušníkový porost ...

 

Upozornění:

Území středních Brd je využíváno jako vojenský výcvikový prostor a vstup do něj je přísně zakázán, resp. povolen pouze na speciální propustku (kterou může udělit pouze Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy v Jincích). Jakýmkoliv neoprávněným vstupem do prostoru vojenského újezdu na sebe berete riziko finančního postihu a možnosti vážného úrazu. Autor tohoto textu neodpovídá za jakékoliv problémy plynoucí z nerespektování tohoto upozornění.

text a foto : Martin Adámek

Zobrazení: 22025

Komentáře (0)

RSS feed komentářů

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů