Strom – ocitni se, člověče, náhle na jednom místě a zakořeň tu na dlouhá desetiletí nebo staletí. Nemůžeš uhnout ani před nepřízní počasí ani před zvůlí lidí. Chránit tě mohou jenom jiní jedinci kolem, když máš štěstí. A když ho máš ještě víc, lidé na tebe nějak pozapomenou a stane se z tebe postupem času pamětník. A pak i člověk se ti začne klanět a jediné, s čím zápasíš, je tvé zdraví. Pláčeš štěstím. Churavíš, pomalu ale jistě chřadneš a umíráš. A stojící nebo ležící torzo tě pak ještě dlouho připomíná.

   Projděme se nyní na první pohled ryze monokulturním lesem „naší“ vrchoviny. Zjistíme, že se tu a tam dá přece jen objevit „poslední mohykány“ nebo dokonce celý starý les. Obmýtní doba brdského lesa sahá nejvýše ke sto rokům – i  vlivem nadmořské výšky, ale lze narazit na hospodářsky tolerované výjimky.

Jedle bělokorá

   Jedle bývala kdysi hojněji rozšířena v původních smíšených lesích Brd. Původní podíl jedle bychom si mohli ukázat v dnešní době snad jen pod Kloboučkem nebo na skalnatém Okrouhlíku či v některých částech severních svahů sklánějících se ke Struhovému potoku. V minulých desetiletích se jedli nedařilo zmlazovat, připisovalo se to zvýšeným exhalacím, které i brdský les musí vstřebávat. Tato doba naštěstí pominula a velmi rychle se ukázalo, že jedle je opět připravena k okupování monopolního postavení smrků.

   Malé náletové jedličky můžeme pozorovat prakticky všude v řidším vzrostlém lese i s minimálním zastoupením jedlí. Bohužel jedle je jedním z nejpomaleji rostoucích stromů, proto se jejímu cílenému pěstování hospodáři tak vyhýbají. Zato lépe odolává vichřicím díky hlubším kořenům a také ji nenapadá tak často dřevokazný hmyz. Je možné, že jedlím přece jen dávají VLS zelenou a způsobem těžby i snižováním počtů zvěře nepřímo pozitivně ovlivňují její rozšíření.

   Jedlové lesy v Brdech nenajdeme, ale například jižně od ruin Teslínského kláštera nad rybníčky na Zlatém potoce můžeme najít kromě roztroušených vzrostlých jedlí v hezkém smíšeném lese i dvě zdravé jedle s obvodem 270 a 271 cm (1998). Tato lokalita by mohla být ohrožena výstavbou plánovaného amerického radaru. Stejně velkou jedli měřenou v roce 2002 najdeme vyčnívat z jinak hustého smrkového lesa, kde se říká U spáleného dubu, přes údolí Voložného potoka, naproti Anenskému vrchu. Díky spolupráci s VHSB vím též o jedli s obvodem 272 cm nedaleko Hrachovišť. Dalším místem výskytu velkých jedlí je severovýchodní úpatí Kloboučku, největší z nich má v obvodu celých 306 cm (1999). Pracovníci VLS na úpatí Kloboučku v okolí malebné loučky pečují o velké množství starých stromů a vytváří tak malou živou ukázku toho, jak to mohlo na Brdech vypadat před mnoha staletími. Zcela nedávno jsem nalezl ve spolupráci s Karlem Hutrem nenápadnou kapitální jedli západně pod Okrouhlíkem s obvodem 356 cm (2006), o kterou je zcela evidentně podle jedli zakrývajícího okolního porostu též dobře postaráno. Na největší brdský jedlový kolos narazíte paradoxně v rezervaci Míšovské buky, na jejím východním okraji nenápadně stojí zdravá a krásná 383 cm (2004) v obvodu velká jedle.

Douglaska tisolistá

   Douglaska dovezená před téměř 130 lety ze severoamerického kontinentu se u nás vysazovala jen zřídka a nejčastěji jí najdeme v parcích nebo v zahradách, není průmyslovou dřevinou. Časově se s jejím dovozem kryje i vznik loveckého zámečku Tři Trubky, to by ještě nemuselo nic znamenat, ale jeho tehdejší majitel, Josef Colloredo Mansfeld si douglasky oblíbil a ještě dnes můžeme v blízkém okolí této jedné z nejznámějších brdských staveb najít množství těchto stromů.

   Douglasky můžeme najít ve větším množství i na jiných místech, kde byly zřejmě vysazeny v podobném období. Jsou to lokality u hřebenové východozápadní cesty na Břízkovci (největší 277 cm – 1999, tato lokalita je velmi ohrožena výstavbou radaru) a pod Gangloffovým náhonem na západním úbočí Prahy (největší 313 cm – 2004). Ale nejmohutnější stromy tohoto druhu musíme hledat stejně u loveckého zámečku, který bohužel není přístupný. A tak se musíme spokojit jen s o něco menším přístupným exemplářem s obvodem 378 cm (1997).   

Modřín opadavý

   Modřín sice není přímo v Brdech původní přirozenou dřevinou, ale jeho rozšíření i přes 200 let dlouhá doba jeho přítomnosti tento handicap smývá a všichni si jistě bez modřínu například kamenná moře už ani představit neumíme. Výskyt těchto stromů je v několika případech dokonce na větší ploše monokulturní. Kromě serpentin západně od bývalé hájovny Tři Trubky, hřebene Okrouhlíka a Kamenné můžeme na modřínový les narazit i západně od Peteráku. Tento les na hřebeni severozápadně od bývalé hájovny Roviny byl vysazen na místě, kde za druhé světové války Němci hodlali vystavět letiště k obraně radarové stanice na Praze, ale nedostali se však dále než k vykácení zmíněné části dnešního modřínového hřebene. Vzhledem k tomu, že serpentiny nad Třemi Trubkami byly vystavěny za druhé světové války, se domnívám, že též zmíněný modřínový les jižně od Chocholaté skály nějak souvisí s německou činností.

   Největší stromy tohoto druhu se vyskytují v údolních polohách kolem 500 m n.m. u Malé Vísky (281 cm - 2008), západně od Lipovska (272 cm – 1999) nebo severovýchodně od Slonovce v blízkosti potoka (267 cm – 2005).

Smrk ztepilý

Smrk je v „našich“ lesích nejhojnější dřevinou. Také v minulosti byl smrk jednou ze dvou hlavních dřevin, ale díky jeho relativně rychlému růstu (nadmořská výška Brd smrku víc než vyhovuje) a dobré zpracovatelnosti se stal už v dobách uhlířů a železných pecí na podbrdsku vyhledávanou dřevinou. Proto se nám tak snadno a rychle změnila druhová skladba lesů. A také díky tomu druhové složení vydrželo do dnešní doby. Je zajímavé, že se u smrku vyšší nadmořská výška nebo výrazná expozice v Brdech projevuje kořeněním jeho nižších větví. Spolu s okusem zvěří se takto například na pláních Toku vytváří neprostupné smrkové okrouhlé „okrasné keře“ s hlavním smrkem (dědečkem) uprostřed houštiny.

   Výskyt velkých smrků se koncentruje do okolí údolnic. Tam stromy přečkaly velké lesní pohromy, které smetly během let téměř beze zbytku jiné hůře větru vzdorující pralesovité porosty. Rád bych se zde zmínil o starých skoro původních (?) smrcích, na které můžeme občas narazit. Nejvíce jich najdeme právě v syrovém kyselém údolním lese, ale občas i jinde. Překvapí nás hustým a dlouhým sukovitým větvovím, kulatější korunou, silnějším kmenem a nižším vzrůstem. Málokdy rostou ve skupinách, většinou jsou to osamocení jedinci.

   Největší jedince najdeme po malých skupinkách nad loveckým zámečkem u Padrťského potoka (největší 329 cm – 1999) nebo u potoka stékajícího údolíčkem mezi Jordánem a Hlavou do Reservy (největší 324 cm – 1999). Orkán Emma (r. 2008) má na svědomí rozlomení nemocného největšího smrku u Červeného potoka pod Jindřichovo skálou (376 cm - 1999).  

   U listnáčů tomu je již trochu jinak pro jejich větší odolnost vůči lesním katastrofám. Velikáni se udržely všude tam, kde na ně člověk nevztáhl ruku, což bylo vzhledem k historickému vývoji lesů v minulých stoletích dost obtížné. A tak je nacházíme buď na místech nepříliš dobře přístupných (kamenná moře) nebo na místech, kde stromy plnily jistou dekorativní úlohu (aleje, intravilány bývalých obcí, křižovatky, bývalé samoty).

Buk lesní

   Buk je druhým hlavním původním stromem na Brdech, jeho dominantní postavení můžeme však na úkor smrku pozorovat pouze na některých lokalitách – na Vrchách na svahu k Reservě, na Koníčku, na hřebeni Okrouhlíka a roztroušeně na Kamenné. Více bukových lesů najdeme na Třemšínsku, například v rezervacích Chynínské buky, Getsemanka, ale i mimo ně. Z Třemšínska je známý též buk dvoják, spíše pro neobvyklý kmen než-li pro své stáří. Nejčastěji narazíme na buk uprostřed husté smrčiny, kde několik těchto listnatých jedinců prosvětluje a osvěžuje jinak temnou jehličnatou monokulturu. Buky najdeme také na hůře přístupných kamenitých stráních, v blízkosti skal a kamenných moří.

   Největší bukové velikány objevíme na Kamenné (největší 354 cm – 1994), severovýchodně od Okrouhlíka (355 cm – 2006), nad Hrachovištěm s obvodem 363 cm (1996), severozápadně od Hlavy s 363 cm (1997) nebo opět pod Kloboučkem (největší 426 cm – 1994). Uvedu zde ještě největší buky dvojáky – na Lipovsku s obvodem 482 cm (2002) a košatý buk na Teslínech s obvodem 597 cm (1999). 

Duby letní a zimní

  Dub byl a je, i když nikdy nějak výrazně, přítomen v Brdech. Je to takový svědek běhu času, postává většinou u 

cest nebo na okrajích lesů. Dubové lesy v „našich“ lesích neznám. Hledal bych je asi spíše na Hřebenech. A tak zbývá jen uvést duby extrémnějšího vzrůstu a stáří. Obligátní lokalita pod Kloboučkem se pyšní dubem zimním s obvodem 331 cm (1995), na kamenném moři hradu Valdeka je dub zimní s 429 cm (1998). Konečně na Přední Záběhlé jsou dva duby letní, jeden je označen cedulkou „chráněný strom“ a měří 432 cm, druhý je dvoják s úctyhodnými 673 cm (oba 1999). Neměli bychom zapomenout ani na Peškův dub u Tění s obvodem 484 cm (2008).

Javory kleny a mléče

   Javory patřily k původním brdským porostům a podobně jako jedle dotvářely jejich obraz. Dnes jsou tyto krásné stromy, zejména javory kleny (horské), na ústupu. Volně v lesích už je téměř nenajdeme, častěji se vyskytují na křižovatkách cest nebo v alejích.

   Na nádvoří Valdeka najdeme javor mléč s obvodem 325 cm (1996). V nádherné aleji mezi Přední Záběhlou a Padrtí se nachází řada velkých javorů klenů, největší z nich měří 397 cm (1996). Největším klenem je opět v lokalitě pod Kloboučkem exemplář s 466 cm (1995). Největším dvojákem klenem je již dutý strom u silnice nad Hrachovištěm s obvodem 494 cm (1996).

    Na závěr bych rád vyzdvihl stojící torza již odumřelých staletých stromů, ve kterých si ptactvo rádo zřídilo svá mnohá útočiště. Na poutníka působí takové k nebi se tyčící pahýly snad ještě majestátněji než zdravý mohutný strom, kterému není tolik vidět do koruny. Tato torza mají smysl, ekonomická využitelnost mnohdy hnilobou napadených starých stromů nalézajících se nejčastěji v nepřístupném terénu je méně významná.

(Co můžeme udělat pro staré stromy? Našlapujme tiše kolem nich, probuďme dotazem na jejich výskyt u hajného nebo dřevorubce větší úctu k nim. Nerýpejme do jejich kůry své monogramy a podobně, a vůbec, chovejme v sobě respekt ke stáří.)

Komentáře (1)

Přidat komentář

Komentujte prosím relevantě k obsahu článku. Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
BBCode:
Komentář:*
	Chci být informován emailem o budoucích komentářích
	Zabezpečení proti spamu, prosím zadejte výsledek: 4J3 2LQ 9 U K T1E Y LT8 LBJ O 9 J UNT Q 8YK

AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com All right reserved