Náhodné obrázky


Klondajk
Bitva na Vítkově
Počet zobrazení:6054

Struhy
Boží muka v polích pod Lázem
Počet zobrazení:2089

Stanislav Čechura
Kolvín střelnice
Počet zobrazení:2473
Hlavní stránka arrow Příroda arrow O majestátních stromech
O majestátních stromech | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Neděle, 23 březen 2008

Active Image

Strom - ocitni se, člověče, náhle na jednom místě a zakořeň tu na dlouhá desetiletí nebo staletí. Neuhneš před nepřízní počasí ani před zvůlí lidí. Chránit tě mohou jenom jiní jedinci kolem, když máš štěstí. A když ho máš ještě víc, lidé na tebe nějak pozapomenou a stane se z tebe postupem času pamětník. A pak i člověk se ti začne klanět a jediné, s čím zápasíš, je tvé zdraví. Pláčeš štěstím. Churavíš, pomalu ale jistě chřadneš a umíráš. A stojící nebo ležící torzo tě pak ještě dlouho připomíná.

   Projděme se nyní na první pohled ryze monokulturním lesem "naší" vrchoviny. Zjistíme, že se tu a tam dá přece jen objevit "poslední mohykán" nebo dokonce celý starý les. Obmýtní doba brdského lesa sahá nejvýše ke sto rokům, i  vlivem nadmořské výšky. Ale je dobře, že lze narazit i na hospodářsky tolerované výjimky.

 

Jedle bělokorá

   Jedle bývala kdysi hojněji rozšířena v původních smíšených lesích Brd. Někdejší podíl jedle bychom si mohli ukázat v dnešní době snad jen pod Kloboučkem nebo na skalnatém Okrouhlíku či v některých částech severních svahů sklánějících se ke Struhovému potoku. V totalitních desetiletích se jedli nedařilo zmlazovat, připisovalo se to zvýšeným exhalacím, které i brdský les musel vstřebávat. Tato doba naštěstí pominula a velmi rychle se ukázalo, že jedle je opět připravena k okupování monopolního postavení smrků zvláště, když se sníží stavy zvěře nebo když se pomůže zmlazování oplocenkami.

   Malé náletové jedličky můžeme pozorovat prakticky všude v řidším vzrostlém lese i s minimálním zastoupením jedlí. Bohužel jedle je jedním z nejpomaleji rostoucích stromů, proto se jejímu cílenému pěstování hospodáři tak vyhýbají. Zato lépe odolává vichřicím díky hlubším kořenům a také ji nenapadá tak často dřevokazný hmyz. Je možné, že jedlím přece jen dávají VLS zelenou a způsobem těžby i snižováním počtů zvěře nepřímo pozitivně ovlivňují její rozšíření.

 Active Image
 Active Image

   Jedlové lesy v Brdech nenajdeme, ale například jižně a západně od ruin Teslínského kláštera nad rybníčky na Zlatém potoce můžeme najít kromě roztroušených vzrostlých jedlí v hezkém smíšeném lese i tři zdravé jedle s obvodem 311, 293 a 293 cm (2010). Tato lokalita by byla ohrožena výstavbou plánovaného amerického radaru. Dalším místem výskytu velkých jedlí je severovýchodní úpatí Kloboučku, mají v obvodu 285 a 330 cm (2015). Pracovníci VLS pod Kloboučkem v okolí malebné loučky pečují o velké množství starých stromů a vytváří tak malou živou ukázku toho, jak to mohlo na Brdech vypadat před mnoha staletími. Hezká jedle s obvodem 323 cm (2012) se ukrývá i na Třemšíně. V roce 2008 jsem nalezl ve spolupráci s Karlem Hutrem nenápadnou kapitální 45m vysokou jedli západně pod Okrouhlíkem s obvodem 392 cm (2015), o kterou je zcela evidentně podle jedli zakrývajícího okolního porostu též dobře postaráno. Na největší brdský jedlový kolos narazíte paradoxně v rezervaci se jménem Míšovské buky, na jejímž východním okraji nenápadně stojí zdravá a krásná 410 cm (2013) v obvodu velká a 40m vysoká jedle. Hezké a vzrostlé jedle jsou často osamocené uvnitř hustého monokulturního smrkového lesa jako u Hrachoviště (272 cm, VHSB 2008), pod Kočkou (300 cm, K. Hutr 2012) nebo U spáleného dubu (270 cm, 2002) a je možné je odhalit díky jejich charakteristické koruně vyčnívající vysoko nad okolí třeba při pohledu z protějších svahů.

 

 

Douglaska tisolistá

   Douglaska dovezená v 2. polovině 19. století ze severoamerického kontinentu se u nás vysazovala jen zřídka a nejčastěji jí najdeme v parcích nebo v zahradách, není průmyslovou dřevinou. Časově se s jejím dovozem kryje i vznik loveckého zámečku Tři Trubky, to by ještě nemuselo nic znamenat, ale jeho tehdejší majitel, Josef Colloredo Mansfeld měl asi rychle rostoucí a mohutnějící douglasky v oblibě, a tak můžeme dodnes v blízkém okolí této známé brdské stavby najít množství těchto stromů.

   Douglasky můžeme potkat ve větším množství i na jiných místech, kde byly zřejmě vysazeny v podobném období. Jsou to lokality u hřebenové východozápadní cesty na Břízkovci (největší 277 cm, 1999, tato lokalita by byla velmi ohrožena výstavbou radaru), u Gangloffova náhonu na západním úbočí Prahy (největší 328 cm, 2015) a také u hřebenové asfaltky z Míšova na Chynín (největší 315 cm, 2014). Ale nejmohutnější stromy tohoto druhu musíme hledat stejně u loveckého zámečku, který není běžně přístupný. Uvnitř areálu se nachází douglaska dvoják s obvodem přes 5 metrů. Vně jihozápadního oplocení pak nalezneme asi dvě desítky jedinců, z nichž ten největší má obvod 335 cm (2010). Osamocený mohykán s obvodem 330 cm (2010) stojí na Skelné Huti .   

 

Modřín opadavý

   Modřín sice není přímo v Brdech původní přirozenou dřevinou, ale jeho rozšíření i přes 200 let dlouhá doba jeho přítomnosti tento handicap smývá a všichni si jistě bez modřínu například kamenná moře už ani představit neumíme. Výskyt těchto stromů je v několika případech dokonce na větší ploše monokulturní. Kromě serpentin západně od bývalé hájovny Tři Trubky, hřebene Okrouhlíka a Kamenné můžeme na modřínový les narazit i západně od Peteráku. Tento les na hřebeni severozápadně od bývalé hájovny Roviny byl vysazen na místě, kde za druhé světové války Němci hodlali vystavět letiště k obraně radarové stanice na Praze, ale nedostali se však dále než k vykácení zmíněné části dnešního modřínového hřebene. Vzhledem k tomu, že i serpentiny nad Třemi Trubkami byly vystavěny za druhé světové války, se domnívám, že též zmíněný modřínový les jižně od Chocholaté skály nějak souvisí s německou činností a s následným zalesňováním.

   Největší jedinci tohoto druhu se vyskytují obvykle v údolních polohách kolem 500 m n.m. u Malé Vísky (281 cm - 2008) nebo severovýchodně od Slonovce v blízkosti potoka (267 cm, 2005). Obří suchý modřín stál pod Kloboučkem jako torzo ponechané napospas všelijaké havěti s obvodem 330 cm (2010) do roku 2015. Škoda, že mohutné kmeny modřínů u Malé Vísky jsou často ohrožovány skládkou dřeva. Největší mně známý žijící modřín roste pod Hengstem v jižních Brdech (303 cm, 2013).O zatím pravděpodobně největším žijícím modřínu na Brdech mne informoval Marek Koudela - roste v těsné blízkosti leteckého radaru na Písku (330 cm, 2016).

 

Smrk ztepilý

Active Image

Smrk je v "našich" lesích nejhojnější dřevinou. Také v minulosti byl smrk jednou ze dvou hlavních dřevin, ale díky jeho relativně rychlému růstu (nadmořská výška Brd smrku víc než vyhovuje) a dobré zpracovatelnosti se stal už v dobách uhlířů a železných pecí na podbrdsku vyhledávanou a vysazovanou dřevinou. Proto se nám tak snadno a rychle změnila druhová skladba lesů. Návrat zpět je, jak to bývá, těžší, a tak druhové složení vydrželo prakticky nezměněno do dnešní doby. Je zajímavé, že se u smrku vyšší nadmořská výška nebo výrazná expozice v Brdech projevuje kořeněním jeho nižších větví. Spolu s okusem zvěří se takto například na pláních Toku vytváří neprostupné smrkové okrouhlé "okrasné keře" s hlavním smrkem (dědečkem) uprostřed houštiny.

   Výskyt velkých smrků se koncentruje do okolí údolnic. Tam stromy přečkaly velké lesní pohromy, které smetly během let téměř beze zbytku jiné hůře větru vzdorující pralesovité porosty. Rád bych se zde zmínil o starých skoro původních (?) smrcích, na které můžeme občas narazit. Nejvíce jich najdeme právě v syrovém kyselém údolním lese, ale občas i jinde. Překvapí nás hustým a dlouhým sukovitým větvovím, kulatější korunou, silnějším kmenem a nižším vzrůstem. Málokdy rostou ve skupinách, většinou jsou to osamocení jedinci.

   Největší stromy najdeme roztroušeně nad loveckým zámečkem u Padrťského potoka (největší 363 cm, 2015) nebo u potoka stékajícího údolíčkem mezi Jordánem a Hlavou do Reservy (největší 324 cm, 1999). Také okolí Teslínského kláštera není na statné smrky skoupé (největší 340 cm, 2010). Severovýchodní úpatí Kloboučku je domovem celé řady velkánů, i smrků (největší 354 cm, 2010, padl 2013). Orkán Emma (r. 2008) má na svědomí rozlomení nemocného tehdy největšího smrku v Brdech u Červeného potoka pod Jindřichovo skálou (376 cm, 1999). Na vzrůstem a hmotou zajímavý exemplář smrkového dvojáka v údolí Padrťského potoka upozornil Higi (300 a 295cm, 2012). V současné době je největším smrkem velikán poblíže Salmových serpentin na jihobrdském Třemšíně (376cm, 2014). V jihobrdských rezervacích lze najít také hezké kousky (354cm Getsemanka 2009, 350cm Na skalách).

   Je na místě poznamenat, že smrčiny v nadmořských výškách kolem 750-820 metrů jsou velmi narušené průmyslovými exhalacemi, ač se to dle současné oficiální "ekologické politiky" nezdá. Co hůř, dle mého subjektivního soudu se stav těchto poškozených smrčin zhoršuje. Až půjdete někdy na Marásek, Hlavu nebo rozložitý Tok, vzhlédněte do větvoví ubohých nemocných řídkých stromů kolem vás a všiměte si, jak málo ještě zelených ročních přírůstků na svých plicích mají. Na některých exponovaných místech, kde se škodlivé faktory znásobují, už obraz není daleko Krušným horám 90. let 20. století nebo Šumavě u vltavského pramene (i když zde není ústup zelených smrků způsoben exhalacemi). 

 

   U listnáčů tomu je již trochu jinak pro jejich větší odolnost vůči lesním katastrofám. Velikáni se udrželi všude tam, kde na ně člověk nevztáhl ruku, což bylo vzhledem k historickému vývoji lesů v minulých staletích dost obtížné. A tak je nacházíme buď na místech nepříliš dobře přístupných (kamenná moře), na okrajích bývalých správních celků (u hranic panství) nebo na místech, kde stromy plnily jistou dekorativní úlohu (aleje, intravilány bývalých obcí, křižovatky, bývalé samoty). Znám třeba hezkou lípu s obvodem 515 cm (2014) na hrázi bývalého rybníka pod Míšovem nebo kaštan u rybníčku na Přední Záběhlé s obvodem kmene 348 cm (2014).

  

Buk lesní

   Buk je druhým hlavním původním stromem na Brdech, jeho dominantní postavení můžeme však na úkor smrku pozorovat pouze na některých lokalitách - na Vrchách na svahu k Reservě, na Koníčku, na hřebeni Okrouhlíka a roztroušeně na Kamenné. Více bukových lesů najdeme na Třemšínsku, například v rezervacích Chynínské buky, Getsemanka, Na skalách ale i mimo ně. Z Třemšínska je známý též buk dvoják, spíše pro neobvyklý kmen než-li pro své stáří. Nejčastěji narazíme na buk uprostřed husté smrčiny, kde několik těchto listnatých jedinců prosvětluje a osvěžuje jinak temnou jehličnatou monokulturu. Buky najdeme také na hůře přístupných kamenitých stráních, v blízkosti skal a kamenných moří.

Active Image
Active Image
Active Image
Active Image

   Největší bukové velikány objevíme na Kamenné (největší 354 cm, 1994), severovýchodně od Okrouhlíka (355 cm, 2006), nad Hrachovištěm (363 cm, 1996), severozápadně od Hlavy (363 cm, 1997) nebo opět pod Kloboučkem (367, 390, 404 a největší ale ve špatném stavu 478 cm, 2015), kde můžeme najít velký tlející pařez s průměrem v metrové výšce 1,65 m po mně známém největším bukovém velikánovi, jenž byl poražen na konci 90. let (tehdy měl 501 cm, postižen hnilobou). Značné množství velkých buků je v jižních Brdech, podrobněji v článku o jihobrdských rezervacích. Na Petráčkově hoře je buk s obvodem 369 cm (2015), na Holém vrchu buk s obvodem 407 cm (2015). Uvedu zde ještě největší buky dvojáky - na Lipovsku (482 cm, 2002) a košatý buk na Teslínech (607 cm, 2010), jehož zdravotní stav se v posledních letech povážlivě zhoršil

 

Jasan ztepilý

  Jasany jsou obdobně jako u jehličnanů jedle indikátorem prostředí, kam lidská ruka citlivě zasahuje. Proto se s nimi setkáváme výjimečně nebo vůbec, tím spíše v běžném lese. Výskyt jasanů se koncentruje do hůře přístupných míst nebo do stromořadí, ke křižovatkám a podobně. Největší jedinci, kteří jsou mi známi, jsou v aleji mezi Padrtí a Přední Záběhlou nebo v její blízkosti (342, 350 a největší 359 cm; 2015). Několik hezkých exemplářů je i pod osadou Teslíny, největší 310 cm (2016).

 

Duby letní a zimní

  Dub byl a je, i když nikdy nějak výrazně, přítomen v Brdech. Je to takový svědek běhu času, postává většinou u 

Active Image

cest nebo na okrajích lesů. Dubové lesy v "našich" lesích neznám. Hledal bych je asi spíše na Hřebenech. A tak zbývá jen uvést duby extrémnějšího vzrůstu a stáří. Obligátní lokalita pod Kloboučkem se pyšní dubem zimním s obvodem 331 cm (1995), na kamenném moři hradu Valdeka je dub zimní s 429 cm (1998). Konečně na Přední Záběhlé jsou dva duby letní, jeden býval označen cedulkou "chráněný strom" a měří 470 cm, druhý je vykotlaný dvoják s udávanými 785 cm (oba 2015). Neměli bychom zapomenout ani na Peškův dub u Tění s obvodem 484 cm (2008).

 

 

Javory kleny a mléče

 Active Image
 
Active Image

   Javory patřily k původním brdským porostům a podobně jako jedle dotvářely

Active Image

jejich obraz. Dnes jsou tyto krásné stromy, zejména javory kleny (horské), na ústupu. Volně v lesích už je téměř nenajdeme, častěji se vyskytují na křižovatkách cest nebo v alejích.

   Na nádvoří Valdeka najdeme javor mléč s obvodem 325 cm (1996). V nádherné aleji mezi Přední Záběhlou a Padrtí se nachází řada velkých javorů klenů, největší z nich měří 438 cm (2015). Velké kleny lze najít opět v lokalitě pod Kloboučkem - 358 a 346 cm (2015). Největšími kleny dvojáky jsou již dutý strom u silnice nad Hrachovištěm s obvodem 494 cm (1996) a na Kloboučku zdravý dvoják s 493 cm (2015). V září 2015 byl pokácen nemocný javor klen na Přední Záběhlé s obvodem 477 cm.

Active Image

    Na závěr bych rád vyzdvihl stojící torza již odumřelých staletých stromů, ve kterých si hmyz a ptactvo rádo zřídilo svá mnohá útočiště. Na poutníka působí takové k nebi se tyčící pahýly snad ještě majestátněji než zdravý mohutný strom, kterému není tolik vidět do koruny. Tato torza mají smysl, ekonomická využitelnost mnohdy hnilobou napadených starých stromů nalézajících se nejčastěji v nepřístupném terénu je méně významná.

 

(Co můžeme udělat pro staré stromy? Našlapujme tiše kolem nich, probuďme dotazem na jejich výskyt u hajného nebo dřevorubce větší úctu k nim. Nerýpejme do jejich kůry své monogramy a podobně, a vůbec, chovejme v sobě respekt ke stáří.)

Zobrazení: 26956

Komentáře (6)

RSS feed komentářů
exhalace a úbytek jehlic ve vyšších nadm výškách
Dobrý den, rád se nechám poučit, čím to, že se ve výškách kolem 750m objevují smrky, které mají na sobě pouze 2-4 roky staré jehličí. Holé, řídké, často nezdravě barevné jehličí. Připisuji to stále exhalacím, u nichž samozřejmě připouštím jejich úbytek nicméně dopady exhalací na půdu mají jisté zpoždění a setrvačnost.

Na druhou stranu bych se raději věnoval onomu plánovanému dvouměsíčnímu bezvládí mezi zrušením VVP a vyhlášením CHKO. Nakonec by totiž byly lepší i ty nemocné smrky než žádné, když si tam kdekdo, kdo je finančně za vodou a má patřičné konexe, postaví cokoliv.
rp96 , leden 08, 2015
Imise u smrčin
Exhalace mohou být těžko hlavním důvodem ústupu smrčin, jelikož se od počátku devadesátých let kvalita ovzduší mnohonásobně zlepšila. Například hlavní škodlivina, tj. sirné sloučeniny, se v současnosti stala nedostatkovou a musí se dodávát do zemědělství v průmyslových hnojivech.
Reagují na zavádějící odstavec u smrčin, který podle mého nemá reálný podklad. Není třeba bát se o chudinky nemocné smrky v Brdechsmilies/wink.gif (ač v Krušných horách má smrk značné problémy, nyní ale spíše s chorobami-síra je fungicid..)
Btw, Šumava byla taky výrazně zasažena exhalacemi, nicméně naštěstí nedošlo ke katastrofálnímu rozpadu smrčin tak jako v případě Krušek.
Stanislav Křížek mladší , leden 08, 2015
Smrk pod Kloboučkem asi nepřežil...
...vichřici, která předcházela nedělní podvečerní bouřce dne 4.8.2013. Alespoň to může vyplývat z článku v Příbramském deníku: http://sux.cz/5662.
rp96 , srpen 14, 2013
smrk u 3trubáku
Ahoj, Higi, nejde to jinak, než Ti doporučit adresu Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny , kam se můžeš obrátit, a pak na Tvůj email můžu reagovat již z mého emailu (první email pošleš většímu množství lidí..., ale to neva). O tomhle smrku nevím. V těchhle končinách se dá ale čekat (nebyl jsem tu holt všímavý:-)). Uznávám , že nejde stromy hodnotit pouze dle šíře, ale pro normálního smrtelníka je to jaksi nejbližší pravda:-), protože nenosí do lesa pravidelně nomogram na výpočet plm i dle výšky.
RP
rp99 , únor 13, 2012
smrk
Ahoj Romane,jsou smrky s velkým objemem, jsou ale i takové, které ten objem tak veliký zase nemají, ale zase jsou vysoké. Na třítrubáku je smrk, který bych odhadl na výšku okolo 45m možná i víc. Dělal jsem 20 let dřevorubce a dalších 13 s pilou dělám. Když se mi ozveš, upřesním polohu.
Higi
Higi , únor 12, 2012
...
Ahoj Romane, k tvému článku bych měl jeden dotaz. Při zpracovávání podkladů pro Brdské dámy I. jsem kdysi navštívil okolí zámku Březina,které rovněž považuji za brdskou oblast. Tam je celá řada velikánů (většinou dubů a buků ) se stářím okolo 500 let. Dnes jsou to solitéry zámeckého parku, ale vzhledem ke stáří parku (300 let) tam museli stát již před ním. V souvislosti se založením parkutak byly zakonzervováni a uchráněni např. od těžby. Nemáš nějaké podrobnosti o jejich historii?

Zdraví TK
Krumpin , srpen 03, 2008

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů