|
Níže uvádím pár příkladů, kdy se snaha pomoci přírodě (jak vznešeně to zní, viďte?) otáčí přesně proti ní. Méně je někdy více.
Narušená lokalita všivce lesního
Asi jste si všimli, že v posledních letech přibývají na mnohých
místech po celých středních Brdech drobné vodní plochy, které zvládne
středně velký bagr vyhrabat za den. Místa jsou vybíraná bohužel tak, že
se umělé nádržky vytváří v místech, kde již mokro bylo, čímž dojde
paradoxně spíše k odvodnění okolí než k zamokření krajiny a k větší
retenci. Sám v tom spatřuji jen vyhozené peníze pro přesně opačný efekt,
ale ... veřejnosti se to dobře mediálně prodává. Třeba jihočeské rybníky
byly také zakládány kvůli odvodnění a nikoliv pro chov kaprů. Kdyby se radši za tyto peníze přehradily dnešní suché odvodňovací strouhy, kterými jsou lesy protkány jak pavučiny. Již
několik let se věnuji krom jiného i brdským květinkám, z nichž jsou
mnohé vzácné či chráněné. Všivec lesní není dle mého názoru na Brdech významně rozšířen tak, aby právě jedna z těchto nesmyslných vodních ploch vznikla zrovna
v lokalitě, kde se chráněnému všivci dařilo. Narušená lokalita dřípatky horské S proměnou loveckého zámečku, respektive jeho chlévů, na Dům přírody Brd obrovsky vzrostla frekevence osob mezi Strašickou Hutí a areálem zámečku. Lidé využívají nejen asfaltku, ale i nově zřízenou pěší stezku, která kličkuje kolem ní. Na jedné z mnoha tabulí se lidé mohou dovědět, že tu v okolí roste i vzácná a chráněná dřípatka horská. Konkrétně jde o její nejsevernější výskyt. Vzápětí pak stezka vede přímo přes těch pár metrů čtverečních, kde ještě vloni dřípatka nerušeně rostla. Tohle byl záměr? Nešlo by stezku trasovat trochu lépe? Dlužno poznamenat, že jsem si dal tu práci a posečkal pár chvil, abych udělal statistiku, zda si někdo z procházejících lidí všimne, po čem šlape. Vychází to tak jeden z deseti...
 |
