Náhodné obrázky


Brdské osmistovky 2011
Klobouček a Tok z Třemošné
Počet zobrazení:1573

Brdské studánky
Pramen u Albrechtického potoku
Počet zobrazení:2616

Pavel Wunsch
Tank na Bahnech
Počet zobrazení:1914
Hlavní stránka arrow Brdy vojenské arrow Modročerný kraj
Modročerný kraj | Tisk |  E-mail
Napsal Zdeněk Kastner   
Čtvrtek, 13 listopad 2008

Když jsem přemýšlel, jakým tématem bych se nově zabýval, napadla mne letadla v Brdech. A protože v roce 2003 došlo nad Brdy k letecké katastrofě, rozhodl jsem se napsat o spadlých letadlech. Na Internetu jsem si vyhledal podklady k posledním třem nehodám, lákalo mne však i období druhé světové války a těsně po ní. Vždyť v té době bylo severně od cílové plochy Jordán postaveno Němci letiště. A je-li letiště, musí tam být i letadla a bylo by podivné, kdyby se o tom nic nevědělo.

Oslovil jsem proto svého ,,poradce“ Jindru Švamberka ze Zaječova-Nové Vsi a on nejen zavzpomínal, ale i to sepsal. Takže podklady byly a já mu tímto moc děkuji.

 

1.     LETIŠTĚ U ,,BÍLÉHO KŘÍŽKU“

Někdy je také nazýváno ,,Německé letiště pod Hejlákem“. Kdo vyrazí ze Zaječova do kopce okolo bývalého PTP (nyní pila), dojde po asfaltové silnici na rozcestí U bílého křížku. Křižovatka je dokonce značena dopravními značkami. Po pravé straně stojí kovový Bílý křížek. Prý se zde stala vražda při přestřelce hajných a pytláků. Naproti na smrku visí bílý dřevěný kříž.Na křižovatce odbočíme vpravo a asi po 150 metrech stojíme na betonové ploše letiště.

Dle dostupných informací bylo postaveno Němci v první polovině 40.let (předpokládám okolo roku 1942). Bylo určeno pro zejména pro kurýrní a transportní lety pro potřeby vojenského výcvikového prostoru. Okolo zaječovské školy jezdily vzhůru do lesa kolony velkých nákladních aut, naložených pískem a štěrkem. Nikdo z místních obyvatel nesměl vědět, co se ve vojenském prostoru staví.

 Betonová plocha o rozměrech 850 x 80 metrů leží v nadmořské výšce 650 m n.m. a je umístěna jižně od Hejláku (690 m n.m.). Přistávání muselo být velice složité a bylo prováděno pravděpodobně proti směru převládajícího větru, tedy z mírného kopce.

Na konci války byly na ploše umístěny dvě dřevěné pozorovatelny – možná řídící věže přistávání. Zároveň zde byly údajně umístěny betonové jehlany, které měly za účel zabránit přistávání invazních nebo výsadkových letadel. Nesmíme totiž zapomínat, že ve Svaté Dobrotivé byla v kasárnách na Kvani umístěna silná německá posádka a v nedalekých Jincích vojenská správa celého prostoru. Ještě dnes je na některých místech vidět rozrušený beton, pozůstatek odstraňování jehlanů. O posádce v Jincích se rozepíši trochu více.

Pod Jineckou policejní stanici spadaly:

1.     cvičiště Brdy Wald (Kammwald)

2.     policejní velitelství Jince

3.     policejní velitelství Strašice

4.     policejní služebna Kolvín

5.     policejní služebna Mirošov

V duchu německé pečlivosti by sepsán jakýsi provozní řád, kde se m.j. dočteme o tom, že velitelství v Jincích sídlilo v hotelu Eška, pokoj č. 8 a ve Strašicích v restauraci Tlustý. Velitel celého cvičiště měl sídlo v Jincích. Každé velitelství bylo složeno z 8 mužů s funkcemi Obermeister, Meister, Hauptwachmeister, Bezirksoberwachmeister a Oberwachmeister. Cvičiště Brdy patřilo pod policejní pluk 202 v Klatovech, který spadal pod policejní velitelství Karlovy Vary.

Zachovala se jména vojáků v posádkách. V roce 1940 sloužili v Jincích velitel Geyer, dále ve velitelských funkcích Kunz, Waha a Grünauer. Ve Strašicích pak velitel Exner, dále Reimers, Meinl a Paschek. Každé velitelství mělo k dispozici jedno osobní auto a jeden motocykl s přívěsným vozíkem. Podle pokynu byl každý policista vyzbrojen karabinou, pistolí 08 a obuškem. Činnost vojenské policie byla omezena hranicemi vojenského prostoru Brdy. Do této oblasti patřily i kasárna v Jincích, ve Strašicích a tábor ve Svaté Dobrotivé. Prostor protínaly 4 silnice, a to Obecnice-Svatá Dobrotivá, Obecnice-Malá Víska, Padrť-Strašice a Dolní Láz-Záběhlá-Padrť-Skořice. K našemu tématu vzdušných nehod musím ještě připomenout oběžník říšské policie z 22.6.1941 č. – Ia 51 07-, ve kterém je podrobně popsán způsob, jak mají policisté přistupovat k duchovním v případě jejich přístupu do uzavřeného prostoru letecké nehody.

V poválečných letech bylo letiště používáno jen krátce a dnes slouží jen jako seřadiště vojenské techniky. Naposledy (okolo roku 2000) zde měl přistát americký vrtulník AH-64 Apache v rámci cvičení jednotek NATO.

A tak ten, kdo dnes navštíví toto letiště, najde jen betonovou plochu, zarůstající trávou a lemovanou břízami. Přesto – podzimní návštěva v krajině, zalité slunce je nádherným zážitkem. A rostou-li v okolních břízách křemenáče,………………..!!!

 

2.     1941 – 1944  

O těchto letech se zachovalo několik zápisů.

Dne 16.10.1944, po jednom z častých náletů na Prahu, se vracel směrem od Prahy zřejmě poškozený americký bombardér. Letěl těžce a cestou od Komárova odhazoval zátěž leteckých pum. Bylo to ve 12 hodin v poledne. Shodil bomby v lesíku pod Kleštěnicí, v lese v ,,Kozojedské hlavě“, na kraji lesa u Kvaně za Kasíkovým statkem, na skálu Beranu těsně pod vrcholem a poslední v lese u Bílého křížku. Poté údajně přistál na letišti, poněvadž nad ním stále kroužila skupina stíhaček (hloubkařů), aby jej ochránila. Posádka prý letoun opravila a následně bombardér vzlétl a odletěl směrem k západu (zde musím předeslat, že letadlo asi nepřistálo, neboť v zápisech vojenské policie v Jincích není uvedeno). V písemném hlášení oberwachmeistera Neuwirtha je uvedeno: „16.10.1944 ve 12 hodin bylo pravděpodobně v nouzi shozeno anglo-americkým bombardérem 5 bomb na území vojenského cvičiště Brdy, a to v prostoru východně od obce Kvaň a v blízkosti hájovny Beranka. Bomby dopadly do volné krajiny a nezpůsobily žádné škody.“ Pro místní kluky to byla senzační událost (již ne pro jejich rodiče, kteří se domnívali, že začíná bombardování Zaječova). Ihned běželi do lesa na okraj Kvaně. Našli zde čerstvý kráter, polámané stromy a našli zde dosti veliké zbytky střepin, které byly ještě horké.

Tento údaj jsem úmyslně uvedl jako první, neboť se bezprostředně týká Zaječova a jeho okolí.

A zde jsou další v doslovném překladu:

9.2.1941 v 15 hodin byl pozorován balon, letící ze západního směru v nízké výšce. V blízkosti domu č.67 v Dominikálních Pasekách spadl a byl nalezen školáky Aloisem Medalem, nar. 6.7.1928, Ladislavem Medalem, nar. 29.1.1927, Franzem Trmalem, nar. 5.4.1926 a Karlem Čuřinem, nar. 18.2.1926. Tito chlapci přinesli balon na velitelství Vojenského cvičiště Brdy-Wald v Jincích. Jedná se o obvyklý balon, který slouží nepřátelské propagandě. V balonu nebyly žádné letáky a ani ve vojenském prostoru Brdy- Wald nebyly nalezeny. U balonu je samozřejmé, že byl vybaven automatickým zařízením na shazování, neboť na spodním díle jsou patrné stopy po ohni. Z toho lze vyvodit, že letáky byly shozeny dříve.“

Druhé hlášení zní:

18.2.1943 okolo 16.00 byl ve vysídleném území cvičiště Kammwald, přibližně 300 m severně od osady Hittau nalezen anglický vzdušný balon s větším množstvím letáků. Balon a letáky byly zajištěny a předány velitelství v Jincích. Dva letáky jsou přiloženy“.

Třetí písemná zpráva:

16.10.1944 ve 12.20 hod. přistál nouzově východně od Libomyšle, okr. Beroun, letoun Messerschmitt BF 109, Weise 19, FPNL.3271, letecká základna Drážďany, výrobní číslo 783908, který startoval v 11.15 hod. z Riesy přes Brüx-Rakonitz. Důvodem nouzového přistání bylo zlomení ojnice ve výšce 9000 m. Velitel letadla Hans Utz nebyl zraněn“.

Další hlášení:

20.10.1944 okolo 14.00 hod. byl z anglo-amerického bombardovacího svazu, který přelétal Kolvín, shozen a nalezen složený padák s přivázanou municí. Tyto předměty byly zajištěny služebnou v Kolvině a předány do Strašic. Tentýž den okolo 14.00 hod. byly z nepřátelského letadla, které přelétalo Strašice, vyhozeny 3 neprůstřelné vesty a 1 ocelová helma. Také tyto předměty byly předány do Strašic.“

A poslední hlášení se sice netýká vzdušného prostoru, je však pro tuto dobu příznačné:

6.8.1944 v 18.45 hod. byl na území cvičiště Kammwald, východně od zámečku poblíž Strašic, přepaden pomocný lesník Jaslav Jágr z Tění dvěma neznámými muži, údajně sovětskými válečnými zajatci. Byl svázán provazem, do úst mu dali roubík a sebrali mu zapalovač, kapesní nůž, kalhoty a boty.

Popis pachatelů: I. velký, silný, asi 30let

II. o něco menší a mladší.

Oba mluvili lámaně česky a působili velmi zanedbaným dojmem. Pátrání po pachatelích bylo zahájeno.“ 

 

3.     DOUGLAS DC 3  

Někdy v 50. letech minulého století mělo dojít k havárii menšího dopravního letadla (zřejmě DC 3) po startu z letiště u Bílého křížku. Letoun se měl zřítit krátce po startu z betonové plochy, když vzlétl do vzdušné turbulence.Bohužel o této nehodě jsem nikde nenalezl ani zmínku.

Krátce však mohu popsat tento letoun. Po vstupu USA do války zabavilo americké vojenské letectvo většinu DC 3 a Douglase objednalo provedení úprav na vojenské verze. Byla zesílena podlaha, instalována dvoukřídlá vstupní vrata a zjednodušen interiér. Bylo vyráběno několik verzí – výšková, výsadková, námořní, pro výcvik navigátorů. Přestavěná verze měla označení C-47 a po válce zaplavila světové trhy, neboť USA začaly přebytečné letouny prodávat. Dakota (tento název vznikl u britského letectva RAF) je dodnes zapsán ve světové letecké dopravě jako nejúspěšnější dopravní letoun v letecké historii.

 

4.     MIG 15m – 1958

Na internetových stránkách www.brdy.net jsem se dočetl, že další nehoda se stala někdy v 50. letech minulého století. Šlo o letoun MIG-15m.

O této události mám již díky Jindrovi Švamberkovi trochu podrobnější údaje. Letadlo se zřítilo do lesa v okolí „U Kaštánku“ za hájovnou Okrouhlík. Ve velkém okruhu bylo rozmetáno velké množství trosek. Místo dopadu přímo nenašel, ale s kamarády objevili několik duralových součástek a kousky plexiskla. Jak to dopadlo s pilotem, nevím.

 

5.     MIG 21 F – 1981

Dne 22. září 1981 došlo nad brdskými lesy k letecké nehodě dvou letounů MIG 21 F od 5. stíhacího leteckého praporu v Plzni. Během ostrého bombardování s výstrojí 2x OFAB-100 se zpožděním se obě letadla zařadila nad střelnici ve výšce 250-300 metrů. Označení OFAB-100 bylo používáno pro ostré letecké pumy ruské výroby, které byly vystřelovány ve výšce 500-1500 m a měly rychlost až 1500 km/hodinu. Celá puma byla 106,3 cm dlouhá, měla průměr 27,3 cm a vážila 123kg. Uvnitř bylo uloženo 46 kg výbušniny.

Po prolétnutí úrovně terčů stoupal vedoucí letoun zatáčku doleva. Při náklonu asi 10 stupňů došlo na jeho boku k výbuchu., následovalo otáčení kolem podélné osy, přičemž letadlo klesalo a pilot se katapultoval po předchozím odhození krytu kabiny. Přistál na padáku do lesa asi 200m od letadla. To se zřítilo pod vrchem Hlava, směrem k cestě Aliance.

Druhý pilot byl výbuchem oslněn a přivedl letadlo do stoupání. Přitom zjistil, že má poškozené přední pancéřové sklo štítu kabiny. Po přistání na mateřském letišti bylo na letadle nalezeno ještě poškození hrany hřebene trupu a antény. Nasátím kovových předmětů z prvního letadla došlo k olámání lopatek kompresoru.

Při vyšetřování nehody bylo zjištěno, že v průběhu letu vybuchla levá puma.

 

6.     MI 24 V – 1992

Na podzim – 18. listopadu 1992, došlo na letecké střelnici na cílové ploše Jordán k tragické havárii vrtulníku Mi-24V z letky 11. Vrtulníkového pluku v Plzni. Během letu, při kterém měla posádka cvičit střelbu z kanónů na pozemní cíle, se vrtulník dostal do nezvyklé polohy a následoval pád

V troskách zahynuli kpt. Eduard Pecha, por. Vladimír Chmelan a ppor. Zdeněk Pobořil.

Vrtulník dopadl pod velkým úhlem do prostoru vlevo od terčů na okraji cílové plochy, o něco výše nežli je dnes umístěn pomníček na památku trojice letců. Pomníček tvoří kamenná mohyla, u ní několik zbytků vrtulníku, kříž a tabulka se jmény pilotů.

Tolik ve zkratce k této nehodě. Velmi podrobné informace lze nalézt  na jedné ze stránek webu  vrtulnik.cz

 

7.     L 159-2003

V pondělí 24.února 2003 došlo zatím k poslední letecké nehodě v Brdech. Přibližně v 10.30 hod. zde spadlo vojenské letadlo L 159 Alca. Při nehodě zahynul třicetiletý vojenský pilot z letecké základny v Čáslavi, jeden z nejzkušenějších, který se podílel na zkouškách výzbroje tohoto letounu. Na tomto typu letadla měl nalétáno přes 270 hodin.Toho dne plnil letové úlohy spojené se zkouškami kanonů Plamen.

Plamen je 20m letecký komplet, zahrnující kanon, kontejner, elektroniku a munici. Je řešen jako dvouhlavňový. Umožňuje nastavit dva druhy frekvence střelby – vysokou na vzdušné cíle a nízkou na pozemní. Je zavěšen pod letounem, může být použit i pod vrtulníky. Vlastní kanon váží 69 kg, za minutu vystřelí až 2700 nábojů rychlostí 1040 m/vteřinu. Celý komplet vč. kontejneru s nábojnicemi váží 234 kg a je určen k vlastní ochraně letounu, ničení vzdušných a pozemních sil a k podpoře pozemního vojska.

Podle nejmenovaného vojenského specialisty se již před dvěma roky mluvilo o tom, že Plamen je nevyhovující. „Při střelbě se většinou rozvibruje a pak zadře. Vibrace působí i na trup letadla, což znesnadňuje pilotům řízení. A to také mohlo způsobit havárii“, uvedl. (editace paw 11/08: jako citát ponecháváme bez zásahu, ale je to názor podle všeho chybný. V diskusi pod článkem je správná připomínka, že k neštěstí došlo během záměrného provádění prvků vysoké pilotáže ještě před započetím samotných střeleb, a vibrace kanónů tedy nemohly mít žádný vliv. Ten mohla mít -možná - jedině váha všech kompletů a kontejnerů s technikou v podvěsu pod letadlem, ale to už je zase jiná diskuse.)

K nehodě došlo mezi dopadovými plochami Jordán a Tok. Letoun narazil do země na úrovni vrstevnice 780m v oblasti prameniště Obecnického potoka. Pilot se zřejmě chystal katapultovat, to však již nestihl. Letoun po nárazu okamžitě vybuchl a zanechal kráter o rozloze 50 x 200 m. Místo havárie bylo hermeticky uzavřeno, trosky odklizeny a na potoce byly firmou Dekonta instalovány norné stěny pro zachycení zbytků paliva, neboť místo nachází v ochranném pásmu vodního zdroje (Octárna u Obecnice). Až do doby, než se v místě započne nový lesní hospodářský cyklus, bude místo dopadu viditelné i  na leteckých fotografiích jako lichoběžníkovitý zub ve smrkovém  porostu.

Dne 26.února byla v troskách, rozesetých po širokém okolí, nalezena černá skříňka. Ihned byla předána k odborné expertize, informace o jejím obsahu nebyly zveřejněny.

Bohužel – více informací se mi nepodařilo objevit. Nehoda byla sice velice probírána sdělovacími prostředky, televize i tisk se předbíhaly v popisu neštěstí. A tak např. popsaly dvě ženy z Obecnice uvedly novinářům „Neviděly jsme ani neslyšely, že by se zřítilo letadlo, ale ze hřbitova jsme pozorovaly vrtulníky, jak krouží nad lesy“. A zedníci z „5 km vzdálené usedlosti Baština“?? řekli deníku Právo, že si ničeho nevšimli.

A tak zůstalo jen prohlášení náčelníka Generálního štábu armády ČR, že místo letecké katastrofy bude upraveno a bude zde postaven pomníček. Tak se také stalo, ale pomníček je od místa nehody poměrně vzdálen, stojí až u silničky na ploše Jordán a tedy necelý kilometr vzdušnou čarou od místa neštěstí.

 

ZÁVĚR

Neměl jsem v úmyslu za cíl vytvořit jakousi kroniku dějin vzdušného prostoru v Brdech. Mým cílem bylo jen shrnout poznatky, které jsem nikterak cílevědomě neshromažďoval a předložit několik zajímavých poznatků. Snad se to povedlo.

Za pomoc musím poděkovat příteli Jindřichu Švamberkovi a kolegům z Oblastního archivu v Berouně, p. Mgr. Garkischovi a p. Mgr. Topinkovi.

 

Prameny:

Jindřich Švamberk – osobní vzpomínky

www.brdy.net

www.volny.cz/czechairlines/douglas

www.zvi.cz

www.zpravodaj.cz/dpg.m62640.htm

www.army.cz/scripts

http//zlatylist.d2.cz  (již nefunkční link)

Oblastní archiv Beroun, arch.fond „Četníci Jince“,sign.BI-11, BIII-10,Inv.č.118,inv.č.119

Zobrazení: 20463

Komentáře (15)

RSS feed komentářů
...
> Dobrý den.Četl jsem na Vašich stránkách o letecké nehodě vojenského letadla v Jincích,roku 2003.Tak bych chtěl jen doplnit:Jsem přímým svědkem nehody,samozřejmě ze země.V ten den kdy letadlo spadlo jsme měli cvičení na vojenském letišti(tento rok jsem vykonával ZVS).A jak píší vojáci,je to úplně jinak.Letadla letěli dvě.Podle nás,kdo tam byl,nás museli vidět-na letišti bylo několik tater a v3esek.A začli vykonávat rychlé stoupání a posléze ještě rychlejší klesání,bylo to opravdu působivé.Až na to že druhý letoun,spíše pilot nezvladl manévr a místo toho,aby letoun letěl vzhůru,prostě to nestihl vybrat(zvednout)a narval to do stromů,a kus dál.Proto se pilot nekatapultoval-jistě to chtěl zkusit vybrat do poslední chvíle-nepovedlo se.Tak jestli to bude možné rád bych byl kdyby se toto zveřejnilo.Děkuji za vložení
>
jarda , říjen 11, 2010
...
Na místě jsem byl pár dní po nehodě. Možná týden. To datování fotek bych nebral vážně, ani nevím, kde se vzalo. Veliká většina dílů byla odvezena, něco bylo zahrnuto pod zem do jámy, vyryté spadlým strojem. V okolí se povalovalo větší množství malých ůlomků, zejména elektroniky. Žádné stopy po výbuchu tam nebyly vidět, ale stromy v okolí byly ohořelé a všude bylo cítit spálené i nespálené palivo. Na vodotečích v okolí byly instalovány lapače na uniklé palivo. Také tam byla silně vyjěžděná cesta od transportu trosek. Letadlo proletělo jen pár metrů od mysliveckého posedu, který zůstal stát v sousedství linie zpřerážených stromů. Dnes už tan nestojí. V okolí bylo tehdy asi 20 cm sněhu.
Michal , červenec 13, 2009
...
Jenom na vysvětlenou k těm datům u fotek - to bohužel není datum z EXIF info fotografie (taky je dost možné, že fotka z roku 2003 je ještě z filmu), ale datum prvotního nalití cca tisíce obrázků do redakčního systému. Přál bych si, aby to fungovalo jinak, ale galerie bohužel číst EXIF neumí ;-(
paw , červenec 10, 2009
Re: paw
Díky za potvrzení místa! Ani jsem zezačátku nedoufal, že bych to dokázal najít. smilies/smiley.gif A taky jsem nedoufal, že by někdo reagoval.

U fotky č. 10 od Michala Tomse je zřetelně vidět jak letoun "kosil" stromy (přesně takový pohled si pamatuji) a vidím, že to bylo ještě v daleko příkřejším úhlu, než mnou zmíněných 20 stupňů.
Autor má však špatné datování fotografie (22-03-200smilies/cool.gif, nedejte se zmást.
Taky vidím, že jsme to neposbírali moc pečlivě, i když, při najdení asi třetího zubu nešťastného pilota jsme už byli "odměněni" slovy typu "tak důkladní zas být nemusíte"...
Mimo jiné bylo hlavním cílem posbírat všechny rozsypané nábojnice z PLAMENu. Od té doby vím, že mají elektronické odpalování a nějak jim nevadí zásah krumpáčem.
Zajímavá je i fotografie pomníčku od Jirky "Vlčáka". Útržek obuvi je velmi pravděpodobně autentický, jen ta tkanička se mi nezdá, že by byla původní.

Proměřil jsem teď na fotomapách tu holinu z roku 2003 a současnou (strany kladeny proti směru hodinových ručiček, začíná se dole, u hrany lesa).
2003: lichoběžník o stranách cca (10x70x15x60)m
2009: lichoběžník o stranách cca (25x110x55x90)m
Je vidět, že ty stromy s rezavým jehličím později také pokáceli a holina se tak výrazně zvětšila.

Viděl jsem pak i sesbíranou hromádku trosek v ÚLu, zvláštní pohled...

Zahynulý pilot byl kpt. Petr Vašíček, povýšený in memoriam do hodnosti majora. Pokud vím, byl svobodný a bezdětný. Čest jeho snaze a památce.

Dašlí prameny o této nehodě.
http://www.modely.cz/airshow/newscz.htm
http://www.valka.cz/clanek_10582.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Letecké_nehody_vojenských_strojů_ČR
http://blueboard.cz/kniha_0.php?hid=&id=107466&strana=22
http://blueboard.cz/kniha_0.php?hid=&id=107466&strana=23
http://www.brdy.org/content/view/91/30/
cestovatel , červenec 10, 2009
...
To místo je přesné, dnes se zde nachází oplocenka a uvnitř ní neoficiální, avšak působivý pomníček - nenápadný dřevěný křížek, hrstka trosek letounu a útržků letecké výstroje. (Oficiální pomník zesnulého pilota najdete při silničce na CP Jordán, tedy přístupnějším a frekventovanějším místěsmilies/wink.gif
Ta starší fotomapa je hodně vypovídající, sám jsem se kupř. domníval, že dnešní lichoběžníková mýtina byla celá vykácena vějířově se rozletujícími troskami letounu. A ono ne. Na délku bych si ji tedy přesto troufnul odhadnout až tak 80m, podle výskytu odřezaných konců roztřepených stromů, ale vidím, že široká byla opravdu sotva 30m. Musím taky potvrdit, že se na místě nevyskytují známky jakéhokoliv většího požáru.
Pár fotek od Michala Tomse je zde (stav po odklizení trosek, ale ještě před dřevařským zpracováním místa havárie) a od Jirky "Vlčáka" zde.
paw , červenec 09, 2009
Detaily havárie letounu Aero L-159 Alca
Co se týče nehody letounu Aero L-159, ev. č. 6056, v roce 2003 - byl jsem účastníkem likvidační skupiny záhy po nehodě a podle mě k popisovanému výbuchu letounu nedošlo (bylo tam minimum stop po nějakém ohni či ohořelé stromy), ale především tam NEBYL ŽÁsmilies/grin.gifNÝ KRÁTER popisované ohromné velikosti!!! To někdo hodně "ulítnul". smilies/smiley.gif

Letoun pod poměrně příkrým úhlem (cca 20 stupňůsmilies/wink.gif vlétl do okraje vzrostlého smrkového lesa, křídly doslova "posekal" několik desítek prvních stromů (cca 20 metrů lesního porostu), trup letounu se pak ještě setrvačností zaryl do země a vytvořil rýhu (nikoliv kráter) dlouhou několik metrů a širokou cca 2 metry. Nevím už, jak dopadl motor letounu (tradovalo se, že si to "pálil" ještě 50 metrů lesem), ale mám dojem, že se uvolnil a dopadl ještě trochu dále, trup letounu jinak zůstal poměrně pohromadě.

Pro výbuch by mohlo hovořit jedině opravdu velké množství větších čí menších střepin, které jsme měli za úkol shromáždit a které asi nemohly vzniknout pouhým nárazem a roztříštěním o stromy, ale na toto téma nechci spekulovat. Na vlastní oči jsem však poznal, co to znamená "na cimprcampr"... Na ploše cca (30x50)m jsme sbírali úlomky křídel a vnějších částí trupu, části elektroniky (překvapila mě míra použití poměrně zastaralých součástek), dále kabely, hliníkové štítky z pilotní kabiny (některé psané i azbukou) a v širším okolí cca (60x100)m jsme pak s pomocí detektorů kovů dočišťovali les, nacházeli jsme ale už spíše střepiny z dávných cvičení než části letounu.

Poměrně podrobná analýza nehody byla posléze uvedena v armádním měsíčníku (nevzpomenu si na název, bylo tam asi něco s ARMY), včetně náčrtu dráhy letu.
Co si z článku pamatuji - pilot měl za úkol provést s letounem přemet a v následném přetížení otestovat chování nainstalovaných kulometů PLAMEN. Přidaná hmotnost instalované výzbroje a záznamové techniky způsobila dosažení nižší letové výšky v horní úvrati, když pilot zřejmě provedl přemet s nedostatečným načasováním a rychlostní rezervou oproti obvyklému chování nezatíženého letounu. Pilot se tak dostal do prakticky neřešitelné situace, kdy letěl střemhlav k zemi v malé výšce a při pokusu dokončení přemetu se (už si nepamatuji detaily z článku) nejspíš letoun dostal do skluzu a byla tak silně potlačena jeho ovladatelnost. Poměrně spolehlivě si však z článku vybavuji, že probíhající katapultovací sekvenci přerušil náraz do stromů...
Z popsané situace je myslím zřetelné, že k výstřelu z kulometů PLAMEN nedošlo a ve vašem článku citované vibrace kulometu tak nemohly mít podíl na havárii, pilot měl zřejmě úplně jiné starosti.

Vzniklá lesní holina (i zde bych však uváděné rozměry krotil, více než (30x50)m to být nemohlo) byla důsledkem úklidových prací, kdy bylo nutné z korun stromů sundat ostatky pilota a střepiny z letounu a také bylo třeba odklidit poškozené stromy.

Podle uvedených informací (rozhraní ploch Jordán a Tok, prameniště Obecnického potoka, vrstevnice 780 m.n.n., přibližná velikost mýtiny) jsem kombinaci s mými vzpomínkami (terén, prostředísmilies/wink.gif za pravděpodobné místo havárie odhadl tyto GPS souřadnice:
Loc: 49°43'18.266"N, 13°52'15.615"E°
Pokud se na www.mapy.cz podíváte na historickou fotomapu 2002-2003, tak je v uvedené lokalitě zřetelně vidět rezavá barva stromů, což by mohlo mít na svědomí uniklé letecké palivo. Dodávám jen, že je to čistě má spekulace a o vlivu leteckého paliva na stromy nemám žádné znalosti, jen by to mohlo dále potvrdit správnost určené lokality.

Ještě bych dodal, že podle jiného pramene došlo k nehodě cca v 11:15.
Bude-li zájem, je možné zjistit více informací od dalších účastníků.
cestovatel , červenec 09, 2009
nehody
Seznam nehod je dost neúplný.Např po nehodě mjr.Pospíšila z března 1969 na Migu19 leží mezi Korunou a Tokem téměř celý motor.
Jiří Švamberk , duben 02, 2009
...
No dyť já vim smilies/smiley.gif
paw , listopad 14, 2008
...
Omlouvám se, že tak prudím, když ona mě ta letadla opravdu zajímají! smilies/wink.gif
VHSB - P. , listopad 14, 2008 | url
...
smilies/smiley.gif
VHSB - P. , listopad 14, 2008 | url
...
"Opravil" jsem formou komentáře přímo v článku údaje o příčině nehody L-159. Díky za korekci!
Pavel Wunsch , listopad 14, 2008
...
MIG 21 F ? 1981 Označení OFAB-100 bylo používáno pro ostré letecké pumy ruské výroby, které byly vystřelovány ve výšce 500-1500 m a měly rychlost až 1500 km/hodinu.
Letecká puma se obvykle "nevystřeluje", ale odhazuje. Údaj o "rychlosti až 1500 km/h" by bylo podle mne vhodnější formulovat tak, že tyto pumy mohly být odhozeny při rychlostech 500 až 1500 km/h. smilies/wink.gif
VHSB -P. , listopad 14, 2008 | url
...
Zdravím, Tvoje polemika má své opodstatnění, na Mi-24V mohly být kontejnery s kanony podvěšeny.smilies/smiley.gif
Jinak mám také problém s doložením toho, jak byl tento konkrétní vrtulník vyzbrojen... smilies/wink.gif smilies/smiley.gif
VHSB - P. , listopad 14, 2008 | url
...
Zdar a sílu,

Tento vrtulník nebyl vyzbrojen kanóny, ale rotačním čtyřhlavňovým kulometem ráže 12,7 mm.
Nóó, tady bych i polemizoval smilies/smiley.gif Pravda, ten kulomet je tam vždy (ve věži), ale v "moderní" době (80. - 90.léta) byl často Mi24 vyzbrojen kontejnerem UPK-23-250 s dvouhlavňovým kanónem Gš-23L.
Tady je i na té Mi24 vyfocen.
Nemůžu nijak doložit, z čeho konkrétně zrovna tenkrát bylo v plánu střílet, leč i na brdy.net se píše o "nácviku střelby z kulometu a kanónu na pozemní cíl".

kráter o rozloze 50 x 200 m
Jenom si tipnu: záměna pojmu kráter a "vysekané místo v lese" :zzz Na vzniklou holinu by ty rozměry tak asi seděly.
paw , listopad 14, 2008
...
...Mi-24V z letky 11. Vrtulníkového pluku v Plzni. Během letu, při kterém měla posádka cvičit střelbu z kanónů na pozemní cíle...
Tento vrtulník nebyl vyzbrojen kanóny, ale rotačním čtyřhlavňovým kulometem ráže 12,7 mm.

Podle nejmenovaného vojenského specialisty se již před dvěma roky mluvilo o tom, že Plamen je nevyhovující. ?Při střelbě se většinou rozvibruje a pak zadře. Vibrace působí i na trup letadla, což znesnadňuje pilotům řízení. A to také mohlo způsobit havárii?, uvedl.
Sice nevím o jakého "nejmenovaného vojenského specialistu" se jedná, ani odkud je výše uvedená informace čerpána, ale faktem je, že ze tří podvěšených kontejnerů s kanony Plamen nebyla před havárií letounu vypálena ani jedna rána. Na dalších podvěsech byly zavěšeny ještě dva kontejnery s měřicí elektronikou. Jednalo se o letoun L-159A ALCA, evidenční číslo 6056 ze 42. SLt v Čáslavi.

Možná by příště nebylo od věci jen shrnovat poznatky, ale spíše je cílevědomě shromáždit... smilies/cool.gif
kráter o rozloze 50 x 200 m raději nebudu ani komentovat...
V článku jsou bohužel i další zavádějící nepřesnosti.
VHSB - P. , listopad 14, 2008 | url

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů