O vodě | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Neděle, 13 duben 2008
Active Image

Pojďme se na chvíli ponořit do chladných vod stékajících ze strání, bublajících v hlubokých tůních a líně se převalujících v rozlehlých vodních plochách uprostřed hlubokých lesů. Zaposlouchejme se do té přírodní hudby a zkusme pochopit, co nám asi říká.

 

Active Image

Celá oblast středních Brd spadá do CHOPAV - chráněné oblasti přirozené akumulace vod (424 km2). Na území CHOPAVu Brdy je evidováno téměř 200 pramenů, některé z nich jsou dokonce monitorovány ČHMÚ. Z podstatné části vodních toků a vodních děl v jejich povodí je čerpána voda do úpraven a dále je distribuována do množství obcí v blízkém nebo i ve vzdáleném okolí. Čisté vody je v české krajině stále méně, ale v Brdech lze ještě z mnoha potoků pít, byť některé obsahují zvýšené obsahy železa, hliníku, manganu nebo organických látek.

Active Image
 Interaktivní mapa  Interaktivní v novém okně  Obrázek v novém okně 

Děje se to z části kyselými dešti, které z podloží vymývají hliník, a také přítomností malých vrchovišť a rašelinek, z nichž jsou většinou neškodné zjistitelné organické nečistoty vyplavovány.

Díky složení lesních porostů, sníženému pH půdy, odvodňování dříve zamokřených lesů a luk a díky zhuštěné cestní síti s dostatkem propustků se spadlá vodní srážka v lesích dlouho neudrží.

Třetina vody je v průměru zachycena už porostem a vůbec nedopadne na zem, týká se to hlavně pro Brdy typického mlhavého počasí. Roční srážkové úhrny se pohybují kolem 700 mm, v oblastech jako Praha, Malý Tok a Brdce snad až kolem 1000 mm. V minulosti byla síť srážkoměrných stanic v Brdech hustší, bohužel měření netrvala potřebnou dobu, navíc data pocházejí převážně z 19. století, a tak nejsou i vzhledem k dnešnímu suššímu klimatu směrodatná. Srážky a vlhkost tak s trochou nadsázky "měří" přímo v terénu třeba rosnatka okrouhlolistá.

Nejvyšší srážkové úhrny byly zaznamenány na Svatém Janu 18. července v roce 1897, kdy spadlo 128 mm. Ještě více je udáváno při obřím přívalu tamtéž z večera 21. června 1895, kdy údajně během pouhých 3 hodin napršelo 136mm. Velké lokální srážky byly příčinou ničivé povodně 25. května 1872 v Zaječově. Z novějších extrémů uvedu opět Zaječov a 25. června 1995, tehdy napršelo 120 mm. I tato čísla dokazují, že ač jsou vnitřní Čechy jakousi srážkovou pouští, přece jen jsou dešťové mraky a srážky vůbec přitahovány rozlehlými lesy brdské vrchoviny. Jsme-li už u extrémů, zmíním ještě některé sněhové - 9. května 1953 leželo v Rožmitálu 12 cm (v Nepomuku 35 cm), 6. března 1970 57 cm (cestu z Rožmitálu do Nepomuka musel 7. března 1970 protahovat vojenský tank) a 24. dubna 1980 32 cm sněhu. Z března roku 1929 a z Míšova pochází nejkurióznější zápis - 105 cm sněhu.

S tím vším souvisí povodně, které na Brdech byly, jsou a budou. Ponecháme-li stranou povodně způsobené přímo lidskou činností (např. v r. 1854 protržení Pilky), zůstanou nám povodně vyvolané většinou člověkem nepřímo, zejména změnou druhové skladby původních lesů, zmíněným odvodňováním a vůbec hospodářským využíváním území. Brdské velké toky jako Klabava a Litavka jsou schopné během 48 hodin (nebo i rychleji) zestonásobit svůj okamžitý průtok. Nebudu tu vyjmenovávat roky, ve kterých postihla povodeň ten či onen kout pod "našimi" kopci, ale chtěl bych vyjádřit jen jednu myšlenku. Zdá se mi, že největší škody napáchají nakonec stejně povodně lokální, tj. obvykle místní bouřky v jarních a letních měsících, kterým je jedno, jestli je půda předtím vlhká nebo suchá, jestli je ráno nebo večer, zda jsou rybníky napuštěné nebo vypuštěné. Takovéto srážky jsou málo obvyklé a ze vzdálenosti 10 nebo 15 kilometrů i nenápadné, ale díky tomu, že si je Brdy podrží, dokáží rozsévat zkázu. Řešení tohoto problému výstavbou dalších stálých nádrží, např. u Floriána na Ledném a u Lipovska na Padrťském potoce, se mi nejeví jako krok správným směrem - změna odtokových poměrů by se měla řešit systematičtěji v rámci celé vrchoviny.

Voda, která se neodpaří nebo povrchově neodteče, je infiltrována do podloží a do podzemí a např. Dr. Radim Kettner v roce 1920 ve své studii popisuje, kterak Brdy zásobují lázně Poděbrady (vnímáte tam ty nenápadné pode-Brdy?) artéskou vodou. Dokonce Dr. Karel Domin v podobné době přišel s názorem, že Brdská vrchovina ovlivňuje také prameny Karlových Varů.

Navzdory nepříznivým efektům, které blízkost vodních toků s sebou přináší, se osídlení až na výjimky koncentruje v jejich těsné blízkosti. Během minulých staletí byla voda také silou, která v Březových Horách čistila vytěženou rudu a jež poháněla například na konci 19. století 55 hamrů, pil a mlýnů v "naší" oblasti. Dnes je voda brdských toků využívána pro zásobování obyvatel pitnou vodou, ale také se již ukazují první zrekonstruované jezy, náhony a mlýny sloužící k ekologičtější výrobě elektrické energie.

Než se pustíme do popisu jednotlivých povodí, připravte si k ruce mapu, i když ani ta nebude stačit.



Povodí Otavy

 

Active Image
 
Active Image

Nasloucháním začneme ve středních Brdech říčkou Buková protékající stejnojmennou obcí a Novým rybníkem. Tato vodoteč je z velké části živena Gangloffovým náhonem a pak také drobnými hlavně levostrannými přítoky zpod Červeného vrchu. Napájí rybníky v Bukové a stéká se po svých pěti kilometrech s Kotelským potokem, který sbírá vodu na východních svazích Třemšínska, aby tak pod rybníkem Obžerou daly společně vzniknout rožmitálské říčce Vlčavě (Skalici), jež se po své pouti vlévá do šumavské Otavy.      

Nenápadným tokem, který na sebe dokáže nepříjemně upozornit, je potok pramenící v podobě mnoha drobných stružek nad Nepomukem pod Prahou a Malým Tokem, aby pak mezi pastvinami rychle seběhl k lesu ukrývajícímu Sobenský rybník. Pod tímto rybníkem nese vodoteč jméno Nový potok možná podle Nového rybníka, v němž se stéká s Bukovou. Z části povodí tohoto jinde mangan obsahujícího potoka je odebírána voda.

 

 

Povodí Litavky 

 

Active Image
 
Active Image
 
Active Image
 
Active Image
 
Active Image
 
Active Image

Odebereme-li se dále k severovýchodu přes vedlejší brdský hřeben Plešce, narazíme na pramennou oblast říčky Litavky, která se vylíhne právě severně od zmíněného vrchu v kyselém monokulturním lese, aby přes vodočet před Bílou skálou a pak kolem Linkova kříže, před nímž přijímá přítok od Skelné Huti (je tam rybníček pod studánkou), dospěla do vodárensky využívané Lázské nádrže, z níž s trochou štěstí část vody pokračuje přirozeným korytem pod pilou (nad ní je dobře dochovaný zbytek jejího vodního náhonu) dále skrze Láz, kde napájí koupaliště, Bohutín, kde přijímá Pilský potok, pod Březové Hory skrze Podlesí, kde se řeka ráda ztrácí, kdyby jí člověk nedělal umělá koryta, okolo Lhoty, před níž přijímá Obecnický potok, okolo Trhových Dušníků, Kardavce a Bratkovic. Za nimi pod Dominikálními Pasekami začíná říčka malinko v kaňonovitém údolí divočet, kolem Bílé Huti, krátkou soutěskou mezi Slonovcem a Komorskem do Čenkova a do širšího údolí Jinec, kde přijímá Pstruhový potok, a Bratkovic, a pak se znovu mezi Plešivcem a Ostrým nechá údolím sevřít, ale to už je u papírny nad Lochovicemi a uhání dál již otevřenými lukami. U Zdic přijme zleva svůj největší přítok, Červený potok, a skrze průmyslovou zónu se voda Litavky dostane do Berounky. Litavka má v Brdech jeden smutný primát, je jím počet obětí tragické povodně 7. května 1847, kdy utonulo v jejích vlnách 30 lidí.

Prvním významným levostranným přítokem je Pilský (Zlatý) potok pramenící ve svazích vrchu Brdce a také v jižní části masivu Toku. I když není tento potok příliš bohatý na vodu, je na něm dnes vystavěna obří vodárenská přehrada, jezerovitě působící Pilská nádrž. Pod ní se zbytková voda dostává kolem hájovny U Prokopa do Bohutína, kde napájí místní koupaliště a vlévá se do Litavky.

Active Image
 
Active Image
 
Active Image

V minulosti byla valná část vody využívána  k promývání březohorské rudy a dopravována byla umělou stokou nejprve do Lázské nádrže a poté všechna voda pod pilou skrze dnešní Horní Láz přes státní silnici dále k Příbrami dlouhými kilometry umělého náhonu. V povodí Pilského potoka nalezneme zajímavé místo s rybníčkem U poustevníka.

V pořadí dalším na vodu daleko bohatším levostranným přítokem je Obecnický (Čepkovský) potok pramenící poblíž Mariiny studánky v severní části Toku. Hned na prvním kilometru svého spádného toku je zastaven v malé nádrži. Pak své vody rozhojňuje přítoky ze všech stran, z jižního svahu vrchu Brda, z východního svahu Toku od Knížecí studánky i od studánky Pod Kloboučkem. Z jižní části dopadové plochy Tok přijímá zprava asi tři kilometry dlouhý Tetřívčí potok (vlastní název = §), na němž je ještě na planině Toku vybudován malý rybníček. Značnou část vody Obecnického potoka tvoří jeho hlavní pravostranný přítok pramenící v jihovýchodním svahu Toku ? Albrechtský potok, který je ale díky existenci vodárenské nádrže Obecnice spolu s drobnou Síťovou do ní sveden umělými koryty. Potok pak v Obecnici napájí koupaliště a nedaleko Lhoty se vlévá do Litavky.

Zajímavým tokem, který je rovněž vodárensky využíván, je Slonovecký potok pramenící ve studánce pod Vranovskou loukou (Vranovská podle bývalé obce). Protéká velkým spádem Slonovcem sevřeným temným údolím (též okolo studánky Spadlý most) a na svém třetím kilometru se vlévá do Litavky.

Významným levostranným přítokem Litavky je Pstruhový (Struhový) potok. Jeho pouť začíná na východní části dopadové plochy Brda. Přijímá zleva přítok od studánky Pod Lanovkou a zprava přítoky (některé vodárensky využívané) ze severních svahů vrchů Sádka a Klouček. Mezitím se jeho vody zastaví ve vodárenské nádrži Jince. Ve vojenské obci Velcí o dva kilometry níže se pak vodám uleví v Mlýnském rybníce. Pod ním se koryto dere soutěskou mezi trilobitovými vrchy Koníček a Vystrkov, aby za osadou Na Luhu přijalo zleva vodu z krátkého Ohrazenického potoka pramenícího mezi Koníčkem a Malým Jeskřipcem. V Ohrazenicích pak zleva do našeho potoka ústí ještě potok od hájovny Krejčovky, ale to už jsme skoro v Jincích a v Litavce.

Posledním brdským malým levostranným přítokem Litavky je Podlužský potok. Jeho prameny nalezneme pod Špičákem, odkud skrze zbytky starého rybníka pod Hrachovištěm rychle dospěje okolo hájovny Noviny do Podluh. V polích za vsí zprava přijímá nenápadný přítok zpod Podlužské hory, pod níž býval na tomto přítoku kdysi rybník (a ves Lniště). Potok mezi polemi navštíví nenápadně ves Rpety a před Lochovicemi se vleje do Litavky.

 

 

Povodí Červeného potoka

 

Active Image
 
Active Image
 
Active Image
 
Active Image

Příliš významným přítokem Litavky je Červený potok, proto ho uvádím zvlášť. Mnohdy hojností svých vod tento potok nevyzpytatelnou a v létě často téměř suchou říčku daleko překoná. Pramení východně od Houpáku na samé hranici dopadové plochy Jordán. Během svých prvních pár kilometrů přijímá ze všech stran vodu z množství přítoků, zprava od dopadové plochy Brda, zleva z potoka tekoucího ze studánky U panny Lídy nebo též vodou ze studánky na bývalé Jinecké Baštině, pod kterou je z potoka napájen malý rybníček. Už poměrně vodnatý tok se proplétá s širokou a přímou silnicí směřující od Obecnice do Komárova. Pod Krkavčinou se jeho proud na dlouho uklidní v rybníku Pod Valdekem (Velký Valdecký rybník), za ním už voda snadno proplouvá dávno protrženou hrází Malého Valdeckého rybníka, před nímž zprava přijímá nenápadný potůček od studánky Pod Hlínou (§). Pod starobylým hradem (odběr vody) přijímá zleva významnější přítok zpod Beranu a Jindřichovy skály a skrze ves Neřežín, kde přijímá malý pravý přítok od Hrachoviště, dospěje do vodárenské Záskalské nádrže. Soustavou rybníků se pak Červený potok dostává do Komárova, kde přijímá zleva svůj největší přítok tekoucí od Zaječova - Jalový potok, a dál pak do Hořovic a Zdic, kde ústí zleva do Litavky. 

Jalový potok pramení severozápadně od Jordánu a jako nenápadný potůček sbíhá rychle bez významných přítoků, snad kromě potoka tekoucího od Nového rybníka (od Tění), do rybníka Heřman už mimo VVP. Chvilku potom, co proteče kolem kláštera ve Svaté Dobrotivé přijme zprava svůj největší přítok - Mourový potok. Zde upozorním na to, že Mourovým potokem bývají pojmenovávány obě vodoteče tohoto přítoku, jižní větev tekoucí z Jedliny (odběr vody) i severní odvodňující svahy Beranu a Hejláku. Aby toho nebylo málo k dokonalému popletení, zaregistroval jsem název Jalový potok rovněž u potoka tekoucího z dopadové plochy Jordán, tj. od Jedliny. Ale přikláněl bych se spíše k dříve výše uvedenému pojmenování s tím, že Mourový potok je jen jeden - ten delší, a že dvoukilometrová vodoteč od Hejláku je beze jména. Pod Jedlinou je na Mourovém potoce vystavěna malá betonová Parmova nádržka.

 

 

Povodí Padrťského potoka

 

Srdce každého brdomila je asi natěšeno na povídání o povodí Padrťského potoka, který odvádí vodu z vnitřku brdského srdce, jak označuje pan Čáka oblast Koruny a Peteráku. Samozřejmě se mu nevyhnu, ale tak jak jeho popisu neuberu, tak mu ani nic nepřidám.

Potok pramení pod sedlem Na Rovinách jižně od Peteráku a hned je zbaven téměř veškeré své vody Ganglofovým náhonem. I tak se přece jen nějaká voda při ústí do Hořejšího padrťského rybníka v jeho korytě nachází, i když je jí možná méně než třeba v kratších potocích tekoucích od Václavky (u Václavky je rybník), od státní silnice nebo od Teslínů. Mimochodem, občas bývá za pramen Padrťského potoka a potažmo Klabavy označen potok tekoucí z jihu, přetínající státní silnici č. 19. Z dalších potoků, které ústí do největší vodní plochy v Brdech, je významný Zlatý potok tekoucí od Břízkovce skrze tři rybníčky Teslínského kláštera. Na hořejší rybník připomínající horské jezero navazuje hned Dolejší Padrťský rybník, který viditelněji zarůstá. Oba rybníky o délce bezmála tří kilometrů vytváří v padrťské kotlině teplotně-setrvačný rezervoár a vůbec velmi znatelně ovlivňují zdejší mikroklima.

Z 90. let pochází diskutovaná kontroverzní stoka obklopující jižní a východní břehy obou rybníků a odvádějící tak velkou většinu přitékajících vod mimo rybníky. Pokud je mi známo, vystavěna byla pro zlepšení kvality vody k chovu ryb v rybnících.

 
Active Image
 
Active Image
 
Active Image

Pod dolejším rybníkem meandrující potok protéká padrťskou plání v místech bývalé obce. Prakticky v nezměněné podobě se zde nachází soustava malých vodních děl, rybníčků a náhonů na Padrti na levém břehu Padrťského potoka. Zprava potok přijímá malý přítok od Přední Záběhlé pramenící v malém rybníčku bývalé obce, podobně je na tom přítok od Záběhlé Zadní na konci travnaté často podmáčené pláně.

Potok vtéká do lesa a už si myslíme, že jsme opět v nějakém bývalém rybníce, omyl, vodoteč za druhé světové války překonávala úzkorozchodná železnice. Když se podíváme pozorněji, přece jen je ?hráz? jaksi niveletou svažitá k potoku. Zprava tu přitéká malý přítok zpod Kočky. O necelý kilometr dále se nám to ale už nezdá, potok protéká hrází bývalého malého rybníka. Pak se po průchodu pod cestou Josefkou z širokého údolí stává sevřenější a také tok začíná zrychlovat. Blížíme se k loveckému zámečku Tři Trubky. Kousek nad ním je odběr vody z potoka a přímo u zámečku přijímáme mocný přítok zprava - Třítrubecký potok, mnohdy na vodu bohatší.

Část toku mezi zámečkem a Strašicemi se dříve jmenovala Černý potok. Bývala to botanicky a vůbec přírodně vyhlášená lokalita. Dnes tu námi sledovaný horský potok proplouvá mezi kameny a je ze stran sledován nejčastěji bohužel jen smrkovým lesem. U Zlámané lávky přijímá zprava Dolecký potok (§), zleva malé přítoky také od několika studánek na svahu Kamenné. Už ve Strašicích na Huti přijímá zprava Tisý (Tisský) potok tekoucí ze svahů Hlavy (napájí koupaliště), na němž je na okraji VVP Tisý rybník. Pod pilou na Huti přijímá zleva Vlčí potok odvodňující východní část střelnice Bahna a západní svahy Kamenné. Za Melmatějem potom zleva přijímá významný Ledný potok pramenící severně od Palcíře a odvodňující severní svahy Dubiny a západní část ?Bahen?.

V Dobřívě potok proteče kolem Mošnovy hospody, pod Švédským mostem a za vsí s množstvím roubených staveb zleva přijímá poslední malý brdský přítok - Kudibál od Záborčí a Převážení (jímání vody), a pak také poslední velký brdský přítok - Skořický potok. Padrťský potok dále protéká již průmyslovou nebo zastavěnou krajinou až do Rokycan, kde se na soutoku s Holoubkovským potokem rodí Klabava ústící po další dlouhé cestě zprava pod Chrástem do Berounky.

Nyní se vrátíme k Třítrubeckému potoku (též Černý, Mlatecký), který jsme u loveckého zámečku Tři Trubky minuli bez delšího povšimnutí. Třítrubecký potok pramení nedaleko Boru (kde je malý rybníček) pod sedlem mezi vrchy Brdce a Tok. Na svém třetím kilometru pod Anenským vrchem přijímá zleva často na vodu bohatší vodoteč - Voložný potok, který odvodňuje severní svahy Prahy, Malého Toku a zprava přijímá příkrý Hradišťský potok (§) tekoucí od vrchů Brdce a Hradiště. Západně od soutoku pod Anenským vrchem najdeme hezkou uhlířskou studánku. Třítrubecký potok pak protéká hlubokým údolím k místům s přibývajícím množstvím vodárenských objektů - vrtů, studní a vodojemů. Zleva od Kočky a Peteráku přijímá potok Tři trubky, který byl kdysi dělící čarou mezi rožmitálským a zbirožským panstvím.

V místě zvaném U rybiček (u hlavního sběrače rokycanského vodovodu) potok přijímá velký přítok zprava - Reservu, dříve se také jmenoval Potok od reservoáru - od toho to jméno. A Reserva bývala jedna poměrně rozlehlá oblast ležící v jeho pramenné oblasti. Tento mocný pravý přítok odvádí vodu ze západních svahů Toku, sám pramení jihozápadně od Carvánky, po svých dvou kilometrech přijímá Jordánský potok zprava a po dalších dvou kilometrech opět zprava Bystrý potok (§). Krátce před soutokem s Bystrým potokem (§) protéká Reserva protrženou hrází rybníka. Pak už se "náš" Potok od reservoáru dostává do oblasti jímání vod rokycanského vodovodu a jsme opět U rybiček.

Necelý kilometr toku Třítrubeckého potoka rozhojněného o vodu z Reservy je velice působivý. Těsně před soutokem jsou stavidla k regulaci toku do rybníčku a náhonu k někdejší elektrárně u loveckého zámečku.

Posledním potokem, kam se musíme vrátit, je potok Skořický. Pramení jihozápadně od Okrouhlíka a vzápětí protéká kolvínskou střelnicí, kolem malého rybníčku, pod sotva znatelnými stopami hradu Dršťky ven z VVP, skořickými rybníky, okolo Strnadovo mlýna zpět do VVP, kde přijímá zprava potok od Dubiny. Chvíli se pak schovává v údolí pod Záborčím, kde ho doprovázejí zleva hezké louky, ale rychle dospěje do Mirošova.

 

 

Povodí Úslavy

 

Zbývá projít malé sotva znatelné povodí řeky Úslavy v jihozápadním cípu VVP. Reprezentuje ho zejména Bílý potok pramenící severozápadně od osady Teslíny, který v Míšově napájí místní koupaliště. Tento potok je někdy označován za pramen Bradavy, která dále protéká pod Borovnem, skrze Hořehledy, Spálené Poříčí a Vlkov k Úslavě.

Dalším potokem, který odvádí vodu do Úslavy, je Mešenský, později Kornatický potok. Pramení západně od Trokavecké skály, ale znatelněji teče až v úseku mezi Vískami a Číčovem, v úzkém pásu lesa, který také spadá do VVP a okresu Příbram. Potok pak protéká Mešnem, Kornaticemi a u Šťáhlavic se vlévá zleva do Úslavy.

Třetím a posledním tokem, jenž přece jen také vede svou vodu k Úslavě, je Bojovka pramenící pod Starou Horou nad Číčovem. Touto obcí a pak mezi poli zajímavým údolím roklí se potok dostane až k Labežskému mlýnu, kde se zprava vlévá do Bradavy.

 

Doputovali jsme, zbývá ochutnat. Dobrou chuť!

 

(Jak to udělat, aby brdské potoky byly stále tak čisté? Pohybovat se skrze Brdy bez motorů a nezanechávat po sobě žádné odpadky. A když už na nějaký automobil bez vystavené řádné a platné propustky narazíte, bude mít možná už vypuštěné ventilky, dělávají to někteří nebojácní "domorodci" z blízkých vsí. Jestli nejste tak otrlí, zavřete aspoň naoko okolní závory. Najdete-li odpadky, naberte jich dle svých možností co nejvíce a odneste je zpět do civilizace.)

Zobrazení: 16122

Komentáře (3)

RSS feed komentářů
...
Děkuji za článek. Jen doplním, že Skalice se po své pouti vlévá do Lomnice, teprve ta se pak vlévá do Otavy.
Jan Hotový , červenec 07, 2017
den otevřených dveří na Pilce a na Lázsce
http://1url.cz/ute16

K 50 letům s.p. Povodí Vltavy se otevírají postupně veřejnosti některá vodní díla. Příbramská modrá oka bude možno shlédnout z pozice obsluhy v sobotu 17.9.2016.
Roman Poustka , červen 19, 2016
PF 2016 ....Spolek Aquarius-Vodnář, SAV
Zdravím a díky za potřebné informace. Zrovna jsem přemýšlel o ochraně a zlepšením vodních poměrů v oblastli Brdy - v kontextu s navracením území od AČR.
S přáním všeho dobrého do r. 2016,

Ing. Petr Vít
předseda
Spolku Aquarius-Vodnář, SAV
IČ: 031 28 679
MT: 778 022 779
Petr Vít , prosinec 29, 2015 | url

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů