Stránky
milovníků
brdských
hvozdů
.org

 

Jilm je na Brdech velmi vzácný. V minulosti byl totiž vyhledávanou dřevinou popelářů pro výrobu drasla. Horský (též jilm drsný) (Ulmus glabra) se vyskytuje ojediněle na kamenitých půdách listnatých lesů (střední část úživných zazeměných kamenných moří) v místech, kde se dosud intenzivně nehospodařilo. Také proto jsem zatím našel jen 2 exempláře nad 300 cm. Vím ještě o 12 jedincích s obvodem nad 250 cm.

   Celkově vím o 463 stromech, zatím jen z Kloboučku (7 ks včetně největšího známého jedince), Nahořova (2 mladší kusy), Getsemanky (3 mladší kusy), Převážení (17 ks - středně stará populace), z Dolního Borovna (2 středně staří jedinci), ze Staré hory nad Číčovem (112 spíše mladších jedinců), z Kuchyňky (143 ks - různě stará populace), z Hradce (17 ks včetně druhého největšího známého jedince), z hřebene východně od Studeného vrchu (67 ks středně starých jedinců), ze Slonovce (3 středně staří jedinci), z Okrouhlíku (1 středně starý jedinec), z Koníčku (39 ks - různě stará populace), ze strmějšího svahu nad bývalou hájovnou Chynská (4 spíše mladší jedinci) a z Plešivce (18 ks od Krkavčích skal a 27 ks od Eliščiny cesty, kam byly jilmy uměle vysazeny - obojí různě stará populace). Je zajímavé, že jsem našel 1 středně starý jilm i v zámecké zahradě na Hluboši. V budoucnu snad přibudou jilmy i z dalších lokalit, byť jsem již prošel nejvhodnější lokality a jilmy nenašel ani třeba na Žďáru, Třemšíně, Vlči, Třemešném vrchu, Záborčí, na skalách kolem Tří Trubek. Držme jim palce.

  Pro Brdy ještě exotičtější je jilm habrolistý (Ulmus minor), který nevystupuje do takových výšek a je stromem spíše uměle vysazovaným. Zatím jsem narazil na 4 kusy s obvodem nad 300 cm a 1 jedince nad 250 cm (Vacíkov).

 

 

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Menu