Opravou hraniční zdi na jihobrdském Hraničním hřebeni jsem si oprášil znalosti ohledně kamenných nasucho skládaných zdí na celých Brdech. Pominu-li hraniční zídky, zpravidla vysoké do 1 m (jako například na Babce nebo na Koruně), a pak kamenné řady v okolí bývalých dopadových ploch, zbývají mně známé tři zdi. Pojďme je podrobněji rozebrat.
Zeď na Koníčku (střední Brdy)
V dnešním vševojskovém cvičišti na severním svahu Koníčku podle jednoho z lesních průseků vedoucích po spádnici dodnes stojí asi 400 m dlouhá nasucho skládaná kamenná zeď. Její výška je výjimečně do dvou metrů. Jediným vodítkem k úvaze o čase jejího vzniku a o jejím účelu mi poskytuje mapa třetího vojenského mapování, jejíž výřez přikládám. Je na něm totiž německý nápis Thiergarten, což ukazuje na oboru lesní zvěře a na období zhruba poloviny 19. století. Obora byla velmi pravděpodobně docela rozsáhlá, leč nevím o dalších zbytcích ohradní zdi v jiných souvisejících oblastech.
Zeď na Provazci (Hřebeny)
Již Tomáš Krumphanzl poukazuje ve svém článku na blíže nespecifikovanou zeď vedoucí hřebenem Provazce až na Holý vrch mezi Hluboší a Pičínem. Zeď se zbytky dlouhými asi 900 metrů je vedena po historické vlastnické hranici i po dnešní katastrání hranici obcí. Domnívám se, že jde rovněž o zeď proti přebíhání zvěře, nejspíše také z období poloviny 19. století. Zajímavé ale je, že kamennou na sucho skládanou zeď lze najít i podle k jihu směřujícímu průseku kolmém k hřebeni asi 200 metrů východně od Holého vrchu. I tato zeď se zbytky dlouhými asi 200 metrů prakticky kopíruje historické hranice, ale znamenalo by to, že se o lesy zdmi dělilo více majitelů. Menší fragmenty zdi lze najít i podle bývalé panské hranice pokračující na západ údolím V zabitém.
Zeď na Hraničním hřebeni (jižní Brdy)
Na tomto webu nedávno dost podrobně probíranou zdí je zeď obory lesní zvěře (nebo zábrany proti přebíhání zvěře mezi panstvími) z první poloviny 19. století. Její původní rozsah se nakonec ukázal jako minimálně téměř čtyřkilometrový, kromě jiných podkladů i podle speciální vojenské mapy v S-42 z roku 1953 v měřítcích 1 : 10 000 a 1 : 25 000, výřez z jedné přikládám. Vedla od osady Nouzov až téměř k vrchu Štěrbina. Částečně sledovala i někdejší panskou hranici. Je zřejmé, že její značná část je rozebrána, tím spíše, když podle ní dodnes vedou cesty. Zachovaly se dva úseky 40 m a 140 m dlouhé s výškou do dvou metrů, a pak ještě dalších několik set metrů dlouhých úseků se zachovanými základy zdi nebo jen velkých neodvezených balvanů.
V říjnu 2024 se mi přihlásil Jakub Kuba s dobrou místní znalostí zdejšího lesa. Upozornil mne na zajímavá místa, z nichž nejméně jedno (viz výše - záběry označené jako knížecí střílna) velmi pravděpodobně sloužilo k hromadnému odlovu zvěře. Bylo umístěno šikovně asi v polovině zdi v nevelké vzdálenosti od ní, kam mohly být služebnictvem naháněny kusy vysoké nebo i černé zvěře a kde mohl pan kníže se svými pomocníky (kteří mu nabíjeli) čekat pod dřevěnou stříškou v bezpečí před uhánějící zvěří na ty nejlepší lovecké zážitky. Také proto mohl ulovit několik trofejních kusů za odpoledne...
Kdyby někdo z čtenářů věděl něco více ke zmíněným zdem nebo znal další takovou na Brdech či v jejich blízkém okolí, jistě by to zajímalo nejen autora tohoto článku.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment