Jižní Brdy
Napsal Administrator   
Čtvrtek, 13 březen 2008

Lze-li označit Hřebeny jako krajinu relativně nejvíce navštěvovanou a střední Brdy jako krajinu neznámou, pak jižní Brdy by možná mohly nést přívlastek krajiny nejvíce opomíjené. Odvážní brdomilové vypravivší se na Brdy patrně dají přednost tajuplnému VVP (středním Brdům), jiní naopak dobře dostupné oblasti Hřebenů.

 

Jižní Brdy, které jsou navíc odevšad poměrně daleko (například vlakem se tam vůbec nedostanete), tak zůstanou vždy trochu v ústraní zájmu. Je to však kraj nádherný a řada jeho míst rozhodně patří k těm nejkrásnějším na celých Brdech.

Plnou černou čarou jsou značeny nejvýraznější hřebeny jižních Brd, přerušovanou pak sedla, která je spojují. Jednotlivé vrcholy jsou značeny bodově. Tenká obvodová linie představuje vnější hranici jednolitého lesního porostu jižních Brd.
Jižní Brdy jsou tvořeny třemi hlavními hřebenovytými útvary, orientovanými od severu k jihu. Na západní straně je to souvrší Marásku a Fajmanových skal, v samém nitru pohoří pak výrazný hřeben Henšt - Holý vrch - Křemel - Třemšín a na východní straně pak vrch Štěrbina, na ní navazující Hradecký hřeben a vrch Altán. Tyto útvary leží rovnoběžně jeden vedle druhého a ve směru západ - východ jsou propojeny sedlovitými výběžky. Se středními Brdy je pak spojuje další sedlovitý výběžek z táhnoucí se severovýchodním směrem z Marásku na vrch Na skalách, Jahodovou horu, Prahu a další.
Vedle těchto hlavních masívů je na jižních Brdech ještě několik menších kopců, které stojí tak trochu bokem. Především v jihovýchodní části to jsou např. Vrchy, Velká hora a Na skalách (pozor: nezaměňovat se stejnojmenným kopcem v severní části). Úplně mimo uzavřený jihobrdský les se nachází hora Kokšín, kterou naleznete západně od Marásku. Není vyznačena ani na náčrtku, ale k Brdům určitě patří.
 
Jižními kraji

Celá oblast jižních Brd, jak už je u Brd dobrým zvykem, je pokryta hustým lesním porostem. Spolu se středními Brdy tak jižní Brdy vytváří kompaktní zelenou podkovu obklopující ze tří stran Rožmitálskou kotlinu. Na řadě míst je jihobrdský les navíc tvořen ostrůvky skutečně původního porostu, který směle můžeme označit jako pralesní. Nejtypičtější dřevinou takových oblastí je buk, místy i jedle, dub, bříza, borovice aj. I "běžné" smrky zde dosahují úctyhodných rozměrů. Většina těchto míst je evidována jako přírodní rezervace (Na skalách, Getsemanka, Chynínské buky, Míšovské buky, Fajmanovy skály, Hřebenec aj.). Žádná z rezervací neleží na turistické cestě, a tak je nutné je vyhledat v terénu podle mapy. Starobylé lesní porosty se ale nacházejí i tam, kde žádná rezervace značená není. Např. okolí Třemšína je porostlé nádhernými buky, zrovna tak jako Henšť a další místa.

Typické prostředí
Fajmanových skal...
...rezervace Na skalách... ...a úbočí Nahořov
(pod Třemšínem)

Nejvýraznějším útvarem jižních Brd je bezesporu necelé 3 km dlouhý středový hřeben Henšť - Holý vrch - Křemel - Třemšín. Nejvyšší hora jižních Brd - Třemšín (826m), bývá často uváděna jako největší dominanta celé Brdské vrchoviny, což je v jistém slova smyslu pravda. Do výšky největších brdských hor jí totiž mnoho nezbývá a na rozdíl od nich se tyčí nad okolím, které je přeci jen trochu skromnější. Proto může působit jako korunovaný král. Asi největší je tento dojem při pohledu z Rožmitálské kotliny, od Lnářů a od Blatné. Ostatní jihobrdské kopce již osmistovkovou hranici nepřekračují, s výjimkou Marásku, který to však dokáže jen s vyloženě odřenýma ušima (800,5m). Hřeben z Třemšína na Henšť je patrně také místem na jižních Brdech nejkrásnějším. Z mnoha jeho úseků se odkrývají náhledné výhledy doslova na všechny strany. Návštěva této oblasti tak patří k doslova nezapomenutelným zážitkům.

Hřebenovka na Křemelu Monumentální pařez na Holém vrchu

Jižní Brdy, stejně jako jejich severní soused (střední Brdy - VVP) byly odjakživa pověstné svoji schopností akumulovat velké množství vody. Lesy zde tudíž byly vždy vlhké, s řadou pramínků a vodních struh. Dnes už tato vlastnost není tak zřejmá, vody holt trochu ubývá, ale doposud je řada míst, kde na vodu narazíte vždy. Jedním z nich je např. údolí zvané Myší díra, které se rozprostírá mezi Henštem a vrchem Na skalách. Zde pramení Kotelský potok tekoucí dále směrem na Rožmitál. Dalším pak oblast jihozápadně od Třemšína, kde se množství stružek stéká do potoka Smolineckého.

Výhled z úbočí Štěrbiny na Rožmitál

Co se turistických značek týče, na jižních Brdech jich je opravdu hodně a v podstatě platí, že všechny vedou na Třemšín. Přesto, jak již bylo uvedeno, jižní Brdy nepatří ke slavným turistickým lokalitám, což je asi dobře. V současné době jsou však stále více vyhledávány především cyklisty, pro které se stávájí přeci jen trochu dostupnější, než pro pěšáky. Není se však třeba obávat - svrchovaným vládcem je tu stále jen tiché šumění korun staletých stromů (a to říkám s tím, že proti cykloturistice naprosto nic nemám!).


O mnohých konkrétních místech Jižních Brd se také více dočtete v sekci Zajímavá místa.

Vřele doporučujeme i knihu Jana Čáky "Toulání po Brdech", o které se více dozvíte na stránce Literatura.


text: TK, foto: JK