Každý správný brdomil už jistě nesčetněkrát navštívil náš brdský hrad Valdek. O hradě samotném už bylo popsáno mnoho stránek papíru (i toho elektronického) a okénky kinofilmu popř. pamětí digitálních fotoaparátů se rovněž v souvislosti s Valdekem nešetřilo. Je to nesporně dobře, neboť se jedná o hrad půvabný, dobře situovaný a v kraji brdském nejslavnější. Proto se domnívám, že rozepisovat se zde o Valdeku podrobně je vcelku zbytečné a navíc se o něm v rubrice zajímavá místa jeden pěkný článek nachází. Tentokrát bych čtenářům rád přiblížil krajinu na jih a jihozápad od Valdeka, která na rozdíl od hradu není tak všeobecně známa. Zaměřím se na tři zajímavá místa: Jindřichovu skálu, "Jezírko" pod Valdekem a Krkavčinu.

Jindřichova skála

Jindřichova skála se nachází nedaleko obce Malá Víska u Komárova, proto také původně nesla název Vísecká a i dnes se tohoto označení někdy používá. Abychom byli přesní, nejde pouze o jednu skálu, ale o celý rozsáhlý skalní komplex, který tvoří v podstatě uzavřený ovál prolomený vlastně jen přístupovou cestou od silnice vedoucí z Malé Vísky směrem na Jordán. Jeho dominantu tvoří cca 20 m vysoká skalní stěna po obou stranách lemovaná nižšími, ale neméně zajímavými skalními útvary. Pod hlavními skalami se nachází rozsáhlé suťové moře obsahující některé opravdu pěkné kousky (nebo spíše kusy) kamene. Je vidět, že Jindřichova skála byla a stále je hojně navštěvována, neboť je zde vyšlapána řada cestiček. Patrně největším důkazem slavné minulosti je ovšem dnes již značně zrezivělé zábradlí vedoucí po vrcholu nejvyšší skalní stěny. Prý bylo odlito v komárovských železárnách. Jeho umístění svědčí o zájmu našich předků toto místo navštěvovat. A není ani divu, vždyť se jedná o místo od civilizace málo vzdálené a snadno přístupné, prostě ideální pro krátký odpolední výlet. Skály stále ještě bohatě převyšují okolní les, a proto se za dobré viditelnosti můžeme kochat krásným výhledem , jemuž dominuje hrad Valdek tyčící se na protějším ostrohu, který obzvláště na počátku podzimu hraje pestrými barvami. V pozadí se také rýsují vrcholky kopců v CHKO Křivoklátsko. Pokud tedy chcete vidět nejvyšší a nejmohutnější skalní útvar v Brdech, navštivte na svých toulkách Jindřichovu skálu.

Jindřichova skála

"Jezírko" pod Valdekem

Dalším zajímavým místem v krajině pod Valdekem je tzv. Valdecké jezírko. Můžeme ho najít směrem na jih od hradu, blízko silnice z Neřežína na Baštinu. Název jezírko v nás může vyvolat pocit, že jde o romanticky vyhlížející místo ukryté kdesi v hlubokých hvozdech, lidskou nohou téměř netknuté, kam ptáci popř. laně chodí pít. Ve skutečnosti je tomu trochu jinak. Valdecké jezírko bylo opravdovým jezírkem kdysi v minulosti a podle dochovaných pramenů muselo vyhlížet opravdu překrásně, obzvláště po terénních úpravách provedených na konci 19.století. Dnes jde spíše o vodní nádrž, která se nazývá Valdecký rybník (na některých mapách je uváděno Pod Valdekem). Pokud toto místo navštívíte, jistě vás překvapí kvalita a novost hráze. Jde o důsledek rozlití rybníka v roce 1995. Než byla vybudována nádrž v této podobě, nacházel se v těchto místech Velký valdecký rybník. Velký proto, že o něco níže byl ještě jeden, tzv. Malý valdecký rybník. Po protržení obou rybníků v roce 1872 byl však opraven pouze ten velký. Zbytky hráze Malého valdeckého rybníka můžeme najít v lesích směrem po toku Červeného potoka. Údolí, kterým Červený potok protéká, je vůbec zajímavé, a proto ať už se vydáte po proudu nebo proti němu, vždy je co objevovat a obdivovat.

"Jezírko" pod Valdekem		Tok Červeného potoka

Krkavčina

Posledním místem, které bych Vám rád přiblížil, je skalní útvar Krkavčina nacházející se asi tak 200 m západně od Valdeckého jezírka. Dojít sem můžete po dobře prošlapané pěšině vedoucí přímo od hráze. Krkavčinu tvoří několik skalních útvarů, z nich nejvyšší má přibližně 10 m výšky. Krkavčina je značně rozsáhlá, proto zevrubné prozkoumání bude stát trochu námahy. Ale rozhodně je co obdivovat. Šedavé skalní stěny a skalní hroty, mohutné kameny pokryté mechovým polštářem i místní porost tvořený opravdu pestrou škálou různých druhů stromů. Celé místo působí dojmem, že sem člověk moc často nezabloudí. Ovšem myslím, že od roku 1993 má Krkavčina přeci jen více návštěvníků než dříve. Je to způsobeno chybou v mapě, kterou vydalo právě v roce 1993 Naše vojsko a na které je bezdůvodně uvedena značka hradu.

Skály na Krkavčině

Tolik tedy k mým postřehům z krajiny pod Valdekem, z míst půvabných a tichých. Doufám, že vy, kdo tyto oblasti neznáte, snad nyní o nich budete mít trochu konkrétnější představu a budou pro vás znamenat více než pouhé nápisy a kóty na mapě.