Při toulkách středními Brdy často najdeme v lesích staré kříže a pomníky. Udělejme si spolu malý výlet a navštivme tato místa. Historie dávná, ale i velmi čerstvá nám zde zanechala množství různých památek na nešťastné události. Na zmíněném území najdeme smírčí kříže, památky na pytlácké přestřelky, boží muka a pomníčky padlým vojákům naší i rudé armády.

U loveckého zámečku Tři Trubky stojí při asfaltové cestě za můstkem přes Padrťská potok nepříliš starý pomníček z leštěného kamene. Nápis uvádí: František Komanec, lesník. Zemřel tragickou smrtí 5.8.1965

Gregorův kříž se nazývá kamenný smírčí kříž, ani ne metr vysoký, stojí ve svahu kopce Paterák (někdy též Peterák). Je poměrně hrubě opracovaný, jak to u smírčích křížů bývá běžné. Má se za to, že ho netesal kameník, ale laik. Kříž je nízký, zasazený do menší kamenné vyvýšeniny postavené z neopracovaných kamenů. Na horní části příčného břevna vystupují dvě kamenná srdce. Podle J. Čáky kříž připomíná tragickou smrt lesníka Václava Gregora ze Záběhlé, kterého zde roku 1870 zastřelili pytláci.

Gregorův kříž	Linkův kříž

Linkův kříž je opět kamenný, jeden z nejstarších dochovaných. Kříž stojí na vyvýšených místech v mokřinách u potoka nad Lázským rybníkem, směrem ke Skelné huti. Ještě v roce 2006 byl velmi dobře ukryt v mlází, dnes se dá najít snadněji. Kříž se zvláštními, jetelově zakončenými rameny stojí opět na vyvýšeném základu. Tentokrát je však onen základ mnohem mohutnější, nežli u kříže Gregorova. Opět zde pytláci zabili lesníka, pana Linka z bývalé hájovny na Boru.V tomto případě již můžeme tvrdit, že se jedná o práci kameníka. Letopočet na kříži je velmi špatně čitelný, J.Čáka udává, že se tragická událost stala r. 1804, mně se zdá, že na kříži je číslo 1807. Mohl to ovšem být rok stavby kříže, nebo se mohu mýlit v rozluštění čísla.

Ještě o kousek vyšší kamenný Krausův kříž stojí u asfaltové cesty ze Zalán k rozcestí nad bývalou hájovnou Bor (nedaleko od lovecké chaty U břízy). Údajně ho postavil  lesmistr Fr. Emanuel Kraus, jiné prameny uvádí jméno Kranz. Letopočet 1863 pod iniciály F. K. na spodní části kříže je špatně čitelný. Na břevně kříže vytesán nápis ?Bůh můj všudy útěcha má?. Zde se již zřejmě jedná o klasická ?boží muka?, tedy o křesťanský náboženský symbol. Těchto ?božích muk? bývalo v Brdech více, lidé je často stavěli jako poděkování bohu za nějakou šťastnou událost, nebo naopak po nějakém neštěstí v rodině. Starý příběh mluví o tom, že se zde Františkovi splašili koně, kříž nechal vystavět jako poděkování Bohu, že se nikomu nic nestalo.

Na území bývalých pěti obcí v Brdech jistě stávalo božích muk nejvíce, do dnešních dob nám jich už moc nezbylo. Snad nejsnáze můžeme nalézt velký litinový kříž na mohutném kamenném podstavci na rozcestí Na Rovinách.

Na Rovinách	Bílý křížek

Na křižovatce lesních asfaltovaných cest nad Zaječovem, ještě pod stoupáním na Hejlák, najdeme na mapě místo jménem Bílý křížek. Opět jde o boží muka, tentokrát litinový křížek s kamenným podstavcem, o pár metrů dále ještě doplněný dřevěným křížkem.

Nově zrekonstruovaný litinový kříž stojí též na na hřebeni asi 1800 metrů nad Drahlínem sverním směrem k obcím Velcí a Jince. Kříž stojí mimochodem přímo v linii hraničních mezníků na Hřebeni Brda, Sádka, Klouček. O těch (a nejen o nich) se dozvíte více v samostatném článku Romana Poustky. Na kříži je datum 1647 a tím se stává zřejmě nejstarším dochovaným křížem ve středních Brdech. Jenže datum je jedna věc a kříž druhá. Zde se jedná o datum, kdy zde byl postaven první kříž. Ten současný zřejmě není původní.

Na Kolvíně	Na Kolvíně - zrušení roboty	Pomník vojáka na Kolvíně

 Nad horní částí potoka Reserva, na severním okraji vrchu Pateráku stojí křížek s obrázkem svaté Anny. Obrázků svatých je v Brdech vůbec velké množství, narazíme na ně na mnoha místech.

Torzo božích muk stojí též vpravo od asfaltové cesty na Kolvíně, směrem přes sedlo Palcíře na Padrť. Říká se mu kříž díkuvzdání, byl postaven jako poděkování Bohu za zrušení roboty v Kolvíně. Jen o kousek nad ním, avšak na druhé straně cesty stojí o poznání mladší pomníček tragicky zesnulému vojákovi.

Na vojenské neštěstí, tentokrát pád vrtulníku, který si vyžádal tři oběti, si mnozí vzpomenou na cestě od Hejláku na Jordán,  kde ve vrcholových partiích Jordánu, kus pod vrcholem kopce s triangulační věží, stojí pomníček přímo na místě, kde po nehodě buldozer zahrnul drobnější zbytky po havárii. Ještě dnes se po okolí v borůvčí objevují zbytky stroje. 18. listopadu 1992 tu havaroval vrtulník Mi-24V (příčina: nezvládnutá pilotáž + nedodržení povětrnostních minim velitelem pluku, řídícím létání a řídícím střelby). Zahynuli zde kpt. Eduard Pecha, por. Vladimír Chmelan, ppor. Zdeněk Pobořil.

Pád vrtulníku Mi24	Pomníček mjr. Vašíčkovi, pilotovi L 159

Malý kousek odtud, směrem dolů, ke starému vojenskému letišti pod Hejlákem je na  prvé staně cesty novotou zářící pomník poslední oběti vojenských manévrů v Brdech, pilotovi bitevníku L 159, mjr. Vašíčkovi, který zde zahynul při ostrých zkouškách nové palubní zbraně. Armáda tehdy podcenila varování výrobce letadla a pilot udělal riskantní manévr s plně zatíženou stíhačkou. Nenechte se však mýlit, k tragédii tehdy došlo skoro o dva kilometry dále, letadlo při pádu polámalo tak dvě desítky vzrostlých smrků v hustém, vlhkém lese. Vojáci tehdy odvezli všechny větší části letadla, drobné zbytky opět zahrnuli do země.

Když se vrátíme zpět k božím mukám, nově zrekonstruovaný křížek stojí též na Hrachovištích, kde je na druhé straně cesty též památník na zaniklou obec.

Hrachoviště

Zmínil jsem se zde o pomníčcích vojenských. Ačkoliv nejsou nijak vzhledově hezké, musím je zde zmínit, je jich totiž velké množství. U bývalé hájovny na Rovinách najdeme kousek od sebe tři pomníčky vojákům rudé armády se jmény Platonov a Petrov. Třetí patří neznámému vojákovi. Třetí zmíněný najdeme vlevo od cesty z Rovin k Voložnému a dále Třítrubeckému potoku, po silničce je to asi 350 metrů, druhý je hned asi 100 metrů za ním, po slabé pěšince, k dalšímu nás opět dovede pěšinka. Pomníky tvoří na výšku postavené ploché balvany asi metr vysoké, s cedulkou a horní část pomníčků ?okrašlovala? plechová červeně natřená pěticípá hvězda, která u různých i dále zmíněných pomníčků v průběhu let různě mizí a znovu se objevuje. Okolí pomníčků ?zdobí? kamenná dlažba, kamínky vysypaná příchozí pěšina a zbytky po věncích s plastovými květinami. Ještě na konci osmdesátých let se zde každé jaro pořádalo ?kladení věnců? u všech partyzánských pomníčků. Není mi známo, zda to byla aktivita vojenská, či civilní.

Platonov	Petrov	Pomník neznámého vojáka

O kousek dále, na Malé Praze, tedy od Rovin směrem na Prahu těsně před ostrou levotočivou zatáčkou najdeme vyšší pomníček podobného designu, tentokrát panu Václavu Kreidlovi z Trokavce, který zde byl zastřelen Němci 5. května 1945. Tato oběť zřejmě patří do kategorie těch nejnešťastnějších. I na tomto pomníčku se donedávna ?vyjímala? rudá plechová hvězda, snad jako ironie té doby? Původní kovová tabulka s nápisem z pomníku zmizela a nahradila jí papírová cedulka.Tu zas kdosi v nedávné době nahradil nerezovou tabulkou. V té souvislosti zmíním ještě 2 pomníčky u cesty od Nepomuku k Padrťským rybníkům, resp. do části býv. osady Záběhlá, zvané V chalupách, tedy pod Červeným vrchem. Ten menší byl postaven Františku Rojovi, který zde zahynul v roce 1945. Kousek před lomem červeného štěrku při pravé straně silnice stojí až obludné dílo socialistického budovatele ?zasvěcené? důstojníkovi rudé armády Ivanu Voronovovi, padlého zde 1.4. též v posledním roce války, 1945.

Václav Kreidl	František Roj	František Roj	Ivan Voronov

Na starých mapách můžeme najít křížky, které již pohltil čas a vojenský prostor. V terénu již po nich nenajdeme žádné stopy. Je to např. v místě zvaném U sv. Jana na cestě od Malého Toku k Praze. Mapa uvádí boudu a křížek, zbytky boudy se dochovaly, křížek dávno zmizel. Na onom místě dnes najdeme kromě torza kamenné boudy ještě svatý obrázek s nápisem připomínající sv. Jana a na zemi měřičský bod trigonometrické sítě. Další zmizelý křížek můžeme objevit ve starých mapách pod hrází Dolního Padrťského rybníka na cestě do Kolvína.

Snad bychom se ještě měli zmínit o těch poněkud nestandardních. Tak třeba po pravé staně cesty ze sedla Kočky ke Třem trubkám stojí dřevěný kříž v místě bývalé vypálené trampské osady.

Carvánka

Na Carvánce též stojí kamenný pomníček na památku staré hájovny. Najdeme ho v místě původní Carvánky, tedy od nové chaty kousek k bývalému Bártovu dubu. Je postaven přímo na základech staré hájovny. Z kategorie těch zvláštních je i památník připomínající opravu a vyasfaltování cesty Josefky, vedoucí podle Klabavy k loveckému zámečku Tři Trubky.

Možná jsem na některé křížky zapomněl, jiné chci nechat v zapomnění úmyslně, protože bolest pozůstalých je příliš čerstvá.