Kazín |
Napsal Jakub Kencl | |
Neděle, 06 duben 2008 | |
![]()
"Když jednoho dne odešel Krok, starosta mocného rodu, k otcům, želel ho všechen lid. Popel jeho i zbraň uložili do hrobu vedle mohyly Čechovy. Z rodiny moudrého soudce zůstaly tři dcery : Kazi, Teta, Libuše. V útlém mládí svém žily na Budči, kdež se učily moudrosti s jinými pannami a jinochy svého plemene i s těmi, kteří z jiných sem přicházeli, jako Přemysl z rodu Stadiců. Tak píše ve Starých pověstech Českých A. Jirásek v pověsti o Krokovi a jeho dcerách. Kazínem se dnes nazývá hradiště na břidličnaté skále, na pravém břehu Berounky u Černošic. Osamocená skála se zvedá nad klidnou hladinou Berounky a od sousedních strání je oddělena roklí. Místo jako stvořené pro hradiště. Ale bylo tady opravdu hradiště bájné Kazi? Po dlouhou dobu se o toto přeli kronikáři a historikové jako Kosma, Dalimil, Václav Hájek z Libočan či Daniel Adam z Veleslavína. Veškeré pře ukončil až archeolog Jan Axamita, který zde prováděl výzkum v roce 1916 a objevil, že opevnění na Kazíně je středověká tvrz. Před ním zde bylo dvojí výšinné osídlení, starší neolitické (pozdní doba kamenná) a po něm hradiště halštatské ze starší doby železné. Hradiště slovanské zde nikdy nebylo. Kazín u Černošic tedy nemůže být oním bájným hradištěm legendární Krokovy dcery, ale to nám nemusí vůbec vadit a na hradiště se můžete zajít podívat i tak. ![]() Dnes je jedná o velice lehkou vycházku, která nám zabere tak maximálně jeden půlden a to i se zastávkou v některé z osadních hospůdek na malé občerstvení. Náročnější pochodníci mohou tuto vycházku spojit s výstupem na Cukrák nebo dokonce i Kámen, o kterém jsem již psal. Ale pojďme již. Z vlaku, do kterého jsme nasedli na Smíchově, vystoupíme na nádraží v Černošicích a vydáme se po žluté turistické značce. Přejdeme přes trať a po pár metrech dojdeme k Berounce. Tu překonáme po lávce a pokračujeme chatovou oblastí dále. Tady je značení trochu odfláknuté a tak nezapomeňte asi po 70 metrech od lávky, na malém náměstíčku zahnout vpravo a kolem tenisových kurtů se vydat již správným směrem, po pravém břehu Berounky směrem k vysílači Cukrák, který je již zdaleka vidět na počátku hřebene Brd. V horkém létě zde určitě najdete i vhodné místo pro osvěžení v Berounce a i rybáři si zde najdou svoje místečko pro tiché posezení nad udičkou. Ale pokračujme dále. Po krátké době dojdeme do obce Kazín a za nedlouho již stojíme na konci široké cesty a před námi je pověstná hospůdka u přívozu. Doporučuji si nechat její návštěvu na pozdější dobu, jelikož by vás mohlo nějaké to pivečko či utopenec pěkně tížit při výstupu na skalnatý ostroh nad Berounkou.
Až se vynadíváte tak seběhněte zpět dolů do Kazína a pokud budete mít čas tak se občerstvěte v hospůdce u přívozu, ze které budete mít i dobrý výhled na přívoz, takže vám neujede. Ano dneska pojedeme lodí. Není to nějaká super loď, ale kdo jste jel naposled lodí na Berounce :-) Přívoz jezdí od jara do podzimu každou půlhodinu a příjemná paní převozní vás za zlaťák převeze na druhý břeh a možná Vám i cinkne na pořádný lodní zvon, který na této pramici nechybí. Až se ocitnete na druhém břehu, můžete se vydat na nedaleké nádraží Mokropsy, nebo se projít mezi domky a dorazit zpět na nádraží v Černošicích. A to je pro dnešek vše. Krátká, nenáročná, ale docela příjemná procházka okořeněná výhledem a plavbou po Berounce, kterou určitě ocení i vaše ratolesti.
Text a foto : Jakub Kencl
|