Tato krásná lokalita severovýchodní části Brd se nalézá nedaleko Prahy, a proto jsou tyto skály také oblíbeným cvičným horolezeckým terénem. Pokud sem zavítáte o víkendu, jen stěží tady budete sami. Ale musím přiznat, že mě to sem láká právě o víkendech, kdy mohu sedět na prosluněných  skalách, které jsou orientovány jižním směrem,  poslouchat ono charakteristické cvakání karabin a sledovat lezce při jejich snažení.

Dá se sem dostat několika způsoby. Ten nejrychlejší a nejpohodlnější je auto. Pojedete po silnici I/4 směrem na Příbram, minete Cukrák, a když vyjedete na rovný nezalesněný úsek v okolí Řitky, můžete po levé ruce již spatřit z lesa vystupující skály. Ze Smíchova to sem netrvá déle jak 30 minut. Odbočíte na exitu Řitka, projedete jí (sem se můžete dostat i autobusem) a asi po dvou kilometrech odbočíte vlevo na Černolice. Tady doporučuji zaparkovat u fotbalového hřiště a vydat se po červené značce směrem na východ.

Další možnost je dojet vlakem do Všenor a odtud buď po modré směrem na Jíloviště a pak po červené přes Jílovišťský les do Černolic, nebo po žluté k rozcestí U obrázku a dále po červené přes Červenou hlínu k fotbalovému hřišti v Černolicích. Tady se propletete mezi chatami a dojdete k první pěkné vyhlídce na Cukrák, kde se tyčí stodevadesát metrů vysoký televizní vysílač.A to už před sebou uvidíte nenápadný hřebínek Černolických skal. O co nenápadnější se jeví z této strany o to více vás překvapí dále.

Pohled od Černolic na Cukrák	Příjemná cestička Vás dovede až do centra skal	Najdete zde i zajímavě rostlé stromy

Vlastní skalní masív se dá (dle mého laického pohledu) rozdělit na dvě části rozdělené průrvou. Západní část je pohodlně dostupná i pro nás nelezce a dá se na ní pohodlně usadit a kochat se výhledem na vltavskou krajinu, či pozorovat skálolezce na východní části. 

Prosluněné skály v západní části lákají k posezení		Skalní průrva rozdělující obě části skal

Na východní část se dá také dostat, ale bude vás to stát již dost sil a asi bych tento výstup nedoporučoval těm, co nemají s lezením žádné zkušenosti. Celý skalní masív se dá poměrně pohodlně obejít a můžete se tak dostat i do blízkosti oněch odvážlivců s lany a pozorovat jejich snažení ze základního štandu. 

Ve východní části jsou již skály hůře dostupné		Lezení je dřina ...		... ale je i krásné :-)

Kdo sem přijedete na kolech, což není žádný problém, jelikož všechny cesty se dají projet bez větších úskalí, doporučuji kola nechat hned na začátku nenápadného hřebínku přivázaná ke stromu.