Každý člověk má svůj vlastní vkus a ani brdomilové nejsou žádnou výjimkou. Jsou však místa, která zaujmou snad každého bez rozdílu. Jedním z nich je bezesporu Kuchyňka (635m). Je to vrch ležící v jihozápadní části Hřebenů. Spolu s navazujícím Malým vrchem (a případně i s Provazcem a Holým vrchem) tvoří zajímavý masiv, který je v oblasti Hřebenů, a vlastně celých Brd vůbec, velmi specifický. Na rozdíl od jiných kopců brdského pohoří, jejichž vrcholy jsou většinou ploché, je pro toto souvrší typické to, že jeho temena tvoří úzké a ostré hřbety. A právě pro Kuchyňku to platí nevíce. Navíc je ze zmiňovaných kopců nejvyšší a botanicky i dendrologicky nejzajímavější. Zkrátka a dobře, Kuchyňka je miláčkem většiny brdomilů. Ačkoli je místem poměrně frekventovaným (vede přes ni slavná hřebenovka) našla zalíbení i u těch, kteří dávají přednost samotě.

	Podklad plánku je naskenován z mapy Dobříšsko 1:50000. Její autor a vydavatel ing. Petr Dudík nám poskytl toto mapové dílo k bezplatnému zveřejnění na našich stránkách, za což mu i na tomto místě děkujeme. Podrobnější informace o mapě naleznete v sekci Mapy Kliknutím si můžete zobrazit detailnější pohled
Trasa výšlapu

Ve spojitosti s Kuchyňkou si však přiblížíme ještě jedno místo, které leží v její blízkosti, ale zdaleka není tak populární. Půjdete-li na Kuchyňku např. po hřebenovce směrem od Hradce (resp. od hájovny jelení palouky pod Hradcem), kudy se vydáme i v tomto průvodci, půjdete kolem něj. Je to Studený vrch, druhá nejvyšší hora Hřebenů (660 m). Jako obvykle doporučuji turistickou mapu (lepší je samozřejmě padesátka), kompas není nijak nutný a na nohy si zvolte obuv podle vlastního uvážení (suťovými poli se prodírat nebudeme, i když bránit vám v tom nikdo nebude - na Kuchyňce jsou).

Ze sedla pod Hradcem, kterým prochází silnice z Hostomic do Dobříše, se tedy vydáme západním směrem po červené nahoru. Po chvíli se napojíme na lesní silnici, po které půjdeme pořád nahoru (stále po červené). Po levé straně se rozléhá velká mlazina, která však postupně přejde ve zrostlý les. Za záda přes údolí se ještě můžete ohlédnout na hubený Hradec a tlustý Charvát. V jednom místě pak červená vystoupá na svůj vrchol a začne mírně klesat. Je to přechod výběžku táhnoucího se ze Studeného vrchu na východ. Odtud si můžete odskočit cca 200 m doleva až na konec výběžku. Je tu pěkný pohled na okolí Dobříše, především údolí Trnovského potoka (jihovýchod) nebo na veliké sedlo mezi Kuchyňkou a Velkou a Malou Babu (jihozápad).

Když se vrátíme zpátky na červenou, budeme pokračovat kousek dál na Kuchyňku. Těsně před místem, kde se červená odděluje z lesní silnice, je odbočka, ze které vede lesní cesta přes bývalou hájovnu Baba až na Studený vrch (můžete to samozřejmě střihnout lesem, ale zas tak moc si to nezkrátíte). Zastavte se ale určitě u té hájovny (tedy nějak v uctivé vzdálenosti, aby to nebylo považováno za narušení soukromí). Je od ní zase pěkný výhled na jih (směrem na Rosovice). Je to skvělé místo - majiteli této nemovitosti tiše závidím.

Zeměměřická věž na Studeném vrchu

Na Studeném vrchu narazíte na překvapení. Kde se vzala, tu se vzala věž. A to věž krásná, zděná, vysoká, věž zeměměřická. Pro veřejnost je však nepřístupná (zde nastala změna k lepšímu od dob vzniku tohoto článku - pozn. admin). Nicméně příliš toho želet asi nemusíme. Nikdy jsem sice neměl tu čest stanout na jejím vrcholu, ale prý z ní v současné době žádný velký výhled není. Výška okolních stromu je totiž poměrně veliká a výhledu tak brání. Kdysi byla věž využívána i armádou, dnes je to však již objekt zcela civilní. No, jinak tu vlastně nic až tak zvláštního není, tak na mě nenadávejte, že jsem vás sem vytáhl.

Nějak to sešoupněnte z kopce lesem k jihu zpátky na červenou a teď už hurá na Kuchyňku. Půjdete lesem delší dobu de facto po rovině. Rozhodně však doporučuji nepodceňovat tento úsek. Stačí se rozhlédnout kolem, jak zajímavý les tu je. Smrk, borovice, bříza, javor, buk, dub - no paráda! No a pak už to začne stoupat nahoru na Kuchyňku.

Co je tedy zajímavého na té slavné Kuchyňce? Především se podívejte na ten nádherný věkovitý porost. Jsou to hlavně buky, trochu dubu, habru, jedle, borovice no a taky smrky. Především na samotném vrcholu a v jeho blízkosti jsou to kapitální kousky. Je tu i řada zajímavých rostlin a brouků. Hřeben je to opravdu nezvykle ostrý, místy ze země vystupují menší skalky, boční svahy jsou na řadě míst pokryty suťovými poli. V této podobě se táhne v postatě v délce jednoho kilometru. Z určitých míst můžete vidět na severozápadě vrchy Babu (Malou i Velkou), Písek (ten spolehlivě identifikujete podle radaru na jeho vrcholu) a za ním vykukující Plešivec. Přes údolí potoka Chumavy (pohled na sever) pak velkou část Českého krasu. Na jihu zas můžete sledovat Dobříšsko. Je to tu zkrátka bezva. Celá Kuchyňka je rezervací, což si bezesporu zaslouží. Detailní povídání o botanických, dendrologických, ornitologických aj. zvláštnostech si zkuste vyhledat v nějaké chytré knížce.

Vrchol Kuchyňky	Hřebenová cesta na Kuchyňce

Hřeben Kuchyňky se začne pomalu svažovat dolů a vy přijdete na další zajímavé místo. Leží mezi Kuchyňkou a Malým vrchem. Jmenuje se Sedlo pod Kuchyňkou. Je pokryto lesní mýtinou, která pomalu zarůstá lesem. Vzpomínám si, že když jsem sem jezdil před lety, byla zde jen tráva. Vypadalo to tu jako na nějaké vysokohorské náhorní planině nebo stepi či prérii. Dnes už malé stromky tento efekt trošku tlumí, sedlo má pořád svoje kouzlo. Když se z jeho středu proderete od cesty doprava, stanete na hraně, ze které je zase krásný pohled k jihu a jihovýchodu. Jako na dlani budete mít např. rybníky u obcí Holšiny a Rosovice. Naopak na druhé straně (na severu) se opět zvedá hradba Malé a Velké Baby a Písku. Z Plešivce toho tady už moc neuvidíte - je skoro celý schovaný za Pískem.

Pohled ze sedla na jih - jihovýchod...	... a na sever - severozápad (Malá a Velká Baba)

No a ze sedla se vydejte dál po červené (pozor: je to tam trochu špatně značené - červená je ta cesta, která ze středu sedla směřuje mírně doleva) na Malý vrch. Malý vrch stojí tak trochu ve stínu slávy své atraktivnější sousedky. Mnoho lidí mu proto často přisoudí jen jakousi tranzitní úlohu a přejdou ho bez povšimnutí. Přitom i tady se můžete kochat pěkným lesním porostem, pěknými pohledy na sousední kopce apod. Ostrost jeho hřbetu na mnoha místech Kuchyňce směle konkuruje.

"Velké sedlo" - pohled z Malého vrchu do údolí potoka Chumava (na severoseverovýchod). Na levé straně Velká a Malá Baba, na pravé pak úbočí Studeného vrchu. V pozadí se rýsuje Český kras.

No a kam dál? Z Malého vrchu můžete sejít po červené až na silnici z Bukové do Hostomic. Odtud se můžete vypravit třeba dál na Plešivec, nebo to vzít mimo značku na Provazec, Holý vrch a údolí V zabitých - v obou případech pak můžete jít do Jinců nebo do Rejkovic na vlak. Lze se také vypravit po modré na Babu a nebo úplně někam jinam. To už záleží na vás.

Pokud se chcete podívat na velice pěkné fotografie z Kuchyňky, vřele vám doporučuji návštěvu fotografických stránek Honzy Moravce, na kterých řadu povedených snímků naleznete.