Dobřichovice ( ČD ) - Hvíždinec - U šraňku - Kamenná - Řevnice ( ČD )
U Dobřichovic a Řevnic se Český kras těsně dotýká brdského pohoří. V těchto místech prostupuje brdský val několik skalních ostrohů s vyhlídkami do údolí Berounky. Takovým typickým místem je Hvíždinec, bílá skála z drabovských křemenců, vysunutá nad lesem. Na mnoha místech v okolí byly skalní útvary rozdrceny v lomech, ale zde se jich lidská ruka ani nedotkla. Nikdo se nesnažil měnit ani původní porost. Na skalách se tu drží dub, jeřáb, borovice a bříza. Tvář přírody tu zůstává stejná jako před léty.
 |
|---|
| Na Pišťáku |
Hvíždinec - jak vlastně dostal své jméno? Asi 4 km západně je podobný vrch jménem Pišťák a na obou můžeme dodnes slyšet pískot a hvízdot káňat a jiných dravců. Zřejmě dávný myslivec, dřevorubec, či jen někdo kdo si sem vyšlápl pro pěkný rozhled slyšel tyto krásné zvuky přírody a byl natolik ohromen, že po nich pojmenoval i tyto dva vrcholy. Pokaždé když se o samotě toulám těmito končinami a slyším tyto dravčí skřeky jsem přesvědčen, že to tak muselo být. Je to nádhera sedět na skalním ostrohu a pozorovat tyto pány vzduchu jak ladně krouží, bez jediného mávnutí křídly, nad lesem a využívají vzdušných proudů ke svým toulkám.
Dne 11. prosince 1892 se konal první zimní výlet KTČ, a to právě na zasněžený Hvíždinec, kam si prošlapalo cestu sedmnáct mužů a jedna odvážná žena. Raná doba naší turistiky byla velice nakloněna pro výhledy do krajiny. Rozhodně dnes se tolik nenamáháme s budováním rozhleden a úpravami terénu pro krásné rozhledy do okolí jako dříve.
 |  |
|---|---|
| Podzim v zimě | |
Vyhlídka z nejvyšší skály Hvíždince na Dobřichovice již dávno zarostla lesem, ale ta druhá, na Řevnice, Karlštejn a Berounku zůstává. Nejkrásnější je na počátku léta, v podvečer, kdy už slunce zapadlo za věží Karlštejna, řeka se leskne stříbrem nebo odleskem od červánků a do čerstvě zelené krajiny se rozlévá temná modř prvních stínů. Pokud se Vám podaří zastihnout přírodu v tomto rozpoložení budete určitě unešeni jejím půvabem a dost možná, že se sem budete okouzleni vracet znovu a znovu. Volně podle J. Čáky, "Po Brdech se chodí pěšky", 1969 (kurzívou označil paw 2010).
 |
|---|
| Pokud nebudete klečet jako já, budete mít pěkný výhled |
No a kudy, že se na tuto vyhlídku dostanete. Nejjednodušší je to z Dobřichovic, kam Vás pohodlně doveze vlak ze smíchovského nádraží. Ze stanice Dobřichovice se vydáte po modré turistické značce, která vede zpočátku po silnici kolem tratě, ale za nedlouho odbočí vlevo mezi Dobřichovické domky a povede vás po okraji Dobřichovic až do brdských hvozdů. Při cestě kolem plotů zahrad si všimněte jak se stavěli "chatičky" 50. a 60.-tých let. Někdy je neuvěřitelné co lidi dokáží vyprodukovat za zvěrstva.
Značka dále vede po svahu smíšeným lesem, protíná několik roklí a po chvilce vlevo již uvidíte kamenné suťoviska, která jsou charakteristická pro tuto oblast Hřebenů. Najednou se začne cesta lámat směrem vzhůru a méně zkušenější jezdci na horských kolech slézají ze svých strojů a pravidelně oddychují vedle nich. V tomto stoupání je ale i dobré místečko pro oddych. Po pravé straně je mýtina, kde je vysazeno jen pár mladších borovic a otvírá se zde výhled směrem na Mořinu, Čabrák a Výšku. No nezastavte se pro vydýchání na takovém to místě. Až se nabažíte výhledů budete dále pokračovat do kopce ( to už tak na horách bývá ) až k oplocence, kde se modrá značka stáčí vlevo a vězte, že ten hřeben před vámi je již Hvíždinec. Po 100 metrech dorazíte ke studánce, která v parném létě jistě přijde vhod a voda je z ní dobrá, velice dobrá. Nyní vám již zbývá posledních 300 metrů k vrcholu a k toužené vyhlídce.
 |  |  |  |
| Zimní háv jedné oplocenky | Pohled od studánky na Sever | Nad studánkou naleznete i takhle krásné zátiší | Grafika paní přírody |
Po vrcholové značce, po kamenném hřbetu Hviždince dojdete až na jeho konec a před vámi se rozprostře celé údolí Berounky od Řevnic až k Berounu. Pod vámi leží Lety a Řevnice, dále je pak Zadní a Hlásná Třebáň. Vpravo nad Třebání uvidíte vykukovat střechu věže Karlštejna. V dáli, při dobré viditelnosti budou svítit bílé paneláky Berouna. Tak v klidu seďte, svačte a kochejte se. Po vykoukání se nezapomeňte zvěčnit do vrcholové knihy ( pokud ji nikdo nezničil ), která je u kmenu borovice na vyhlídce v dřevěné bedýnce.
 |  |
|---|---|
| Pod hřebenem Hvíždince | Hvíždinec - pohled do údolí Berounky |
Z Hvíždince se vydáte vpravo opět po modré značce a vězte, že teď už půjdete jen po rovině nebo z kopce. Ta vás zavede na rozcestí U šraňku a to již klesáte dolů do Řevnic. Po chvíli se modrá odkloní od cesty doleva a tady je možná pohodlnější varianta pro cyklisty, kteří mohou pokračovat dál po široké cestě, která je přivede až do Řevnic. Vyhnou se tak trochu drsnějšímu úseku u Kamenné, který vede úvozem, je prudší a hodně kamenitý. Mimo jiné po něm vede i každoroční závod horských kol ve sjezdu a kdo to moc neumí tak jezdí po předním a pak po přilbě :-). Ale pozor na cestě je taky slušný padák dolů, cesta je ale přehledná, široká a dobře sjízdná. Přeji příjemný vítr pod přilbu a dobré brzdy :-)
 |  |
|---|---|
| Dřevění Brontosauři | Suťové pole pod Kamennou |
 |
|---|
| Osamocená borovice |
Ale vraťme se zpět na modrou a pokračujme travou, smíšeným lesem a později pod korunami listnáčů až na rozcestí na Kamennou, kde můžete navštívit další vyhlídku na této cestě. Po Hvíždinci to už ale není ono. Dojdete na ní, jak jinak, než po kamenném hřebenuvedeni vrcholovou značkou. Je zde dosti vzrostlý les, takže návštěva je lepší v zimních měsících, ale dojděte tam, je to kousek a je tam hezky. Vlevo pod vámi jsou jakési malé lomy s poměrně rovným a travnatým povrchem, kde se dá i dobře zabivakovat a strávit zde noc. Po návratu z vyhlídky, na rozcestí budete pokračovat vpravo dolů již zmíněným "závodním" úvozem po kamenité cestě a dále hustším porostem ( cyklisti pozor padák dolů a dole se zatáčí o 90 st. vlevo a je tam závora !!!) dojdete na širokou cestu. To je ta po které se z pravé strany řítí cyklisti, kteří zvolili objízdnou trasu. Po ní pokračujete dále, přejdete 2x silnici ( tady opět cyklistům se slabším nervovým systémem doporučuji jet po asfaltce až do Řevnic ) a již před sebou vidíte Řevnice ve kterých se během 1/4 hodinky ocitnete.
Cestou na nádraží minete tří osvěžovny. Z vlastní zkušenosti mého chlupatého jazýčku a z pozice domorodce doporučuji restauraci na náměstí, kde dobře vaří a mají sqělé pivečko a to si po tůře určitě zasloužíte. Obě zbývající restaurace ale o moc pozadu nezůstávají, takže výběr je na Vás. Koneckonců to můžete vzít popořadě, nádraží není daleko a vlak vás dopraví zpět do Prahy.
Text a foto: Jakub KenclKomentáře (9)
RSS feed komentářůDíky za článek!
děkuji Vám za pěkný článek. Na Hvíždinci jsem byla loni v březnu (z Dobřichovic a stejnou cestou zpět) a plánuji jej navštívit znovu. Jakou přesně osvěžovnu máte v Řevnicích na náměstí na mysli? Abych šla najisto
Před časem jsem byla v Republice, celkem mile mne překvapila. Lenka
-
- +0
-
-
...
-
- +0
-
-
...
Nejvíc je znatelná věta o Karlštějnu. Cituji z Čáky:" Nejlépe je přijít na Hvíždinec o samotě v květnovém či červnovém večeru, kdy už slunce zapadlo za věží Karlštejna, zákruty řeky se lesknou stříbrem nebo červení a do zelené krajiny přichází modř prvních stínů. Zkuste to a dost možná, že sem pak budete okouzleni přicházet znovu a znovu." V tomhle případě bych opravdu nahradila část pana Kencla přesnou citací.
-
- +0
-
-
...
, bych zrovna nijak nevyčítal. Uvědomme si, že tyto stránky nejsou encyklopedií ani ničím podobným (nepokoušejí se dokonce ani dublovat wiki, kde je ostatně přehmatů víc než dost) a hlavně - pan Kencl svůj článek nevyužívá (ani nevyužíval)komerčně, ale pouze v dobré víře chtěl mj. pomoci dalším zájemcům v poznání Brd. Ostatně, všiml jsem si, že někteří webmastři si tak žárlivě střeží to, co se objeví na jejich stránkách, že mne až překvapuje, že si pro všechny své výtvory nezakoupí značku "C" nebo "R". Pak by se ovšem mohli úspěšně s kdekým soudit, pokud by je (i třeba jen omylem) sám někdy využil.
Někdy mi tahle žárlivost připadá až legrační. Sám tyto, ale i podobné stránky vždycky vnímám jako něco, co má pomoci v informaci druhým a ne jen jako nějakou exhibici několika lidí, "co spolu mluví" a způsob, jak do světa vytrubovat své názory, když o ně oficiální média ani nakladatelství patrně nestojí. Opravdu bych se tímhle zrovna netrápil a redakci zdejších stránek v tomto plně podporuji.
-
- +0
-
-
...
Uznávám, že když jsem před dvěma lety přeléval obsah brdy.unas.cz (a v tomto případě vlastně ještě mujweb.cz/brdy), nijak zvlášť jsem ho nekontroloval - nebylo by to v lidských silách a knihu, o které je pravděpodobně řeč, nemám. Ale protože se jedná o mnoho let starý článek již dávno neaktivního autora, jsem připraven ho konstruktivně zastupovat.
Zároveň ovšem vyslovuji názor, že fotografie pořídil na 99% pan Kencl a i v textu vidím řadu dost neknižních obratů, čili se zcela seriózně táži - jak to přesně je?
Odkaz "Citujte tento článek na svých webovkách" vkládá redakční systém, pokud mu nenařídím jinak, takže za něj mohu já a autor s ním nemá nic společného.
-
- +0
-
-
v době plzeňských práv ???
Ta doba kdy se pod články uváděli zdroje a citace je asi dávno pryč. Dnešní internetoví grafomani by to asi považovali za projev slabosti. Mě to vždy naopak připadalo sympatické, když jsem si mohl v použité literatuře najít další literaturu ke studiu tématu. Tady se zřejmě někdo spolehl na to, že knihu z roku 68 už nikdo nepozná. Schodou okolností jsem dnes přečetl poslední Čákovu knihu a myslím, že od lidí kteří si dají na homepage jeho grafickou značku by stálo za to aby se k jeho dílu chovali fér.
Úsměvně pak působí odkaz "citujte článek na svých webovkách".
-
- +1
-
-
