Skalka |
Napsal Jakub Kencl | |||||||||||||||||||||
Středa, 26 březen 2008 | |||||||||||||||||||||
Na úvod bych si dovolil citovat jeden odstavec z knížky pana Jana Čáky TOULÁNÍ PO BRDECH: "Pokojný dům - myslivna s výletním hostincem v krásném lese, v sousedství kostelíka s poloprázdným klášterem a poustevnou. Taková byla Skalka nad Mníškem. Pohodu Pokojného domu prožívala vedle spisovatelské dvojice Růženy Svobodové a F.X. Svobody, kteří v této krajině žili, i řada dalších českých literátů druhé poloviny minulého a počátku našeho století. Jako chlapec sem přicházíval Svatopluk Čech a zdejší motivy užil později v idylickém eposu Václav Živsa. Za letního pobytu v Řevnicích chodíval na skalku Jaroslav Vrchlický a Ignát Herrmann. V Pokojném domě trávíval prázdniny F.X. Šalda, Antonín Klášterský, Antonín Sova, Jaroslav a Hana Kvapilovi, hudební skladatel Rudolf Friml i jiní významní lidé. Dnes už jsou z pokojného domu jen zříceniny." Musím Vás hned na začátku uklidnit, že dnes už nejsou na Skalce jen zříceniny, ale naleznete tu krásně opravenou křížovou cestu , kapli, poustevnu i pěkně upravené okolí. Klášter je momentálně v rekonstrukci, ale je již pod novou střechou a nyní se zvelebují jeho místnosti.
Kaple sv. Máří Magdalény na Skalce tvoří charakteristickou siluetu nad Mníškem pod Brdy. Tato kaple byla dokončena roku 1693. Svatyně měla elipsovitý půdorys s přidanou čtverhrannou věží na jižní straně. Vnitřek byl vybudován jako jeskyně s krápníky, které visely ze stropu a ze stěn. Dlažba byla udělána z křemenných oblázků z Berounky. Současně s kostelem vznikl v jeho sousedství malý klášter. Výzdobu interiéru provedli známí čeští umělci. Sochař Jan Brokof zhotovil plastiku pro refektář a malíř Petr Brandl zde vytvořil své nesmrtelné dílo, které představuje Máří Magdalénu v její jeskyni. Toto dílo se stalo prvním symbolem Skalky a jednou z nejcenněších památek kraje. Poslední součástí komplexu staveb na Skalce byla poustevna, vystavěná ne nejvyšším bodě návrší.
Na počátku století zde vystřídal poutnický klid turistický ruch. Ze staré hospody a myslivny se stal hotel a turistická noclehárna.
Neznamená to ovšem, že v jinou roční dobu by to tady nebylo hezké. Každé má svoje. Jaro svěží zeleň, léto vyhřátou trávu, podzim krásné barvy a tajemné mlhy a zima krásné krajky námrazy na větvích stromů, které vykouzlil pán Brd, tajemný, ale dobrý Fabián.
A kudy že se k tomuto skvostu nedaleko Prahy dostanete. Je to velice jednoduché, stačí si pouze vybrat některou z přístupových tras dle Vaší nálady, času a fyzického vybavení:
Text a foto: Jakub Kencl |